584

Plesiosaur-us, a, m., byl obrovský ještěr.
Bř. N. 264., KP. I. 5.

Plesiště, ves v Táb. Tf. 287.

Plesiti, tvrditi, härten. Us.

Plesivec, vce, m., zastr. = plesník.

Plesk, u, m., plesknutí, flacher Schlag,
Plätzer, Preller, m. Tresky plesky. To jsou
plesky třesky, jak říkáme česky (Larifari).
Us. — P., strsl. рlеskъ. Mkl. B. 24. P., u,
m., ploska nohy, šlapadlo, chodidlo, die
Fusssohle. Sm. Cf.: Plesna, Ploska. — P.,
interj., patsch, patz, schwapp, klapps. Plesk,
dostal přes hubu. Tu plesk sebou, mejkl.
Us. - Jg.

Pleska, y, í., roscopa, rostl. Ms. lex. ta-
raxacum, der Sauschnabel. D.

Pleskač, e, m., tlučhuba, žváč, Plauder-
maul, n. — P., pleskáč, nástroj ku ples-
kání hnoje, nového mlatu, Dünger-, Tenne-
schlägel, m. Dch. — Jg. — P., ryba. Za běl
a pleskáče na haltéřích prodané utrženo 18 zl.
1619. Gl. 233. — P., pleskatý kámen. Mor. Mřk.

Pleskačka, y, f., pleskna, die Schwätze-
rin, Plaudertasche. — P., nástroj k pleskání
čehokoliv, die Britsche, Klatsche. P. na mou-
chy, na ruku, D., na plátno. Us. P-kou ude-
řiti, bíti, plácnouti. D., Šm. Vz Plácačka.

Pleskal, a, m., pleskač, der Schwalbler,
Schwätzer. Dch.

Pleskalky, pl., f., druh hrušek. Us.

Pleskanec, nce, m., mák divoký n. planý
n. vlčí, tleskanec, panenka, ohníček, mák slepý,
papaver rhoeas, die Klatschrose. D. Vz FB.
72. — P., jistý koláč křehký, calapatinky,
calapatiny, rospeky, eine Art Kuchen. —
P., rána, tak že to pleskne, plesk. Mor. Brt.

Pleskání, n., das Klatschen. P. rukou. V.

— P., žvatlání, das Geschwätz. D.
Pleskanice, e, f., plískanice, slota čas,

übles Wetter. To je tam dnes p. Us. — P.,
tlach, Geschwätz. Us.

Pleskanina, y, f. = pleskanice, Geklat-
sche, Geplapper. U Olom. Sd.

Pleskanka, y, f., argemone, Ackermohn,
m. Rostl.

Pleskati; pleštiti, il, ěn, ění;plesknouti,
sknul a skl, ut, utí; pleskávati = hlahol
,plesk' dělati, platzen, plätzen, patschen;
žváti, schwatzen. V již. Čech. třepnout. Kts.

— abs. Prší až pleská. D. Bije, až to pleská.
Us. To plesklo. D. Pleská (tlachá), co slina
mu na jazyk (přinese). Prov. Jg. — koho,
co. Plesknu tě! Sych. Ledacos pleskne
(hloupě promluví). Jg. — kam: do vody.
Us., D. V hambalky pleskati. Vz Hambalek.
Zlob. — (koho) čím. P. rukama (tleskati).
V. Někoho rukou p. (udeřiti). V. P. bičem
(praskati). U Místku. Mtl. P. někoho kara-
báčom, bičom. Pov. 228., 158. — kde. A pp-
hlavci k tomu suší pleskají okolo uší. Žk.
465. — co, čím kam: talíř, talířem pod
lavici atd. = pohoditi, hinschmeissen. U Chru-
dim. Brv. Na Mor. Hý. — proč. P. pro ve-
likou radosť. V. — komu (tleskati). D. —
koho kam: na líce. Baiz. P. přes ruce,
Us., přes hubu. Šm. — čím oč: o zem.
Plk. — se kde: ve vodě, v blátě. Us. Led
vodu trestá a sám se v ní pleská (jest ta-
kový, jako ten, kterého kárá). Jg. — o čem
(tlachati). Rk.

Pleskatý, rozplesklý, široký, platt, breit,
flach. P. nos, Stumpfnase, f. V. P. v rostlin-
ství : tleskatý, splesklý, ssedlý, spleštilý. —

Jg.
Pleskavý, žvavý, plauderhaft, klatschhaft.

Pleskna, y, f.,žvavá ženská, trepna, klepna,
bleptna, treperenda, špitačka, Schwätzerin,
Plaudertasche, f.

Plesknouti, vz Pleskati.

Plesknutí, n., der Klatsch. Jg.

Pleskou, ě, m., pleskač, tlučhuba, Maul-
drescher, m. U Ber. Dch.

Pleskonohý, flachfüssig, der Patschfuss. D.

Pleskonosý, stumpf-, flachnasig. V.

Pleskonožka, y, f., der Patschfuss. D.

Pleskonůsek, ska, m. = pleskonosý. D.

Pleskot, u, m., Geplätscher, n. Prší jen
p. Us. Dch.

Pleskotati, ve vodě, plätschern. Ve Slez.
Tč.

Plesna, y, f., stsl., chodidlo, plesk či ploska
nohy, die Fusssohle, planta pedis ; koř. plesk
a příp. -na (-nъ). Mkl. B. 117. Dle Fk. 121.
= pata, die Ferse. Vz Plesk.

Plesník, a, m.,porybný, der Fischmeister.
Na Mor. Vz Pleso, Gl. 233. Vz Plesivec.

Plesnivcový, od plesnivce, Mottenkraut-,
atd. Vz Plesnivec.

Plesnivec, vce, m., šedivec, der Graubart.
Starý p. (s příhanou). Plk. — P., lakomec,
skrblík, der Filz, Habsüchtiger. Na Ostrav.
Tč. — P., rostlina, filago arvensis. FB. 44.
P., protěž písečná, gnaphalium arenarium,
das Mottenkraut; p. arabský, lavendula stoe-
chas, arabischer Stöchas; myší ouško, myo-
sotis, Mäuseohr, n. Jg.

Plesnivěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění; zples-
nivěti; plesnívati, schimmeln, spuren, sparen.
V. — abs. Chléb plesniví. Us. — čím kde:
vlhkostí v komoře.

Plesnivina, y, f., plíseň, der Schimmel,
Rahm. D., Ros. P. v chlebě. Sych. Smrdí to
p-nou. — Jg.

Plesnivka, y, m. a f., v Krkonš. = kdo
má šedivé vlasy, Graukopf, m. Kb.

Plesnivosť, i, f., das Schimmlichsem, der
Schimmel. Res.

Plesnivý, plísní porostlý. Kom. J. 329.
Schimmlicht, schimmelig, Schimmel-. P. chléb.
V. — P., plísni v barvě podobný, šedý, weiss-
lich, grau. P. barva, kůň, Ros., Skl. V. 313.,
Pč. 1., stařec (šedivý). Us.

Plesný, frohlockend, jubelnd. Rk.

Pleso, a, n., hluboká voda, die Tiefe im
Wasser, der Tümpfel. Tu je p. Us. P., voda,
která se před jezem staví a hlubinu působí.
Us. — P., jezero vyplňující horské rokle
(mořské oko). S. N. — Rybí p. (rybník).
Plk. Mutno p., později: Blatno pleso, Neu-
siedersee v Uhřích Šf. P., jezero stepní,
der Binnensee. Š. a Ž. — P., vír, der Wasser-
wirbel. Na Slov. Bern.

Plessimetr, tru, m., stroj ze slonové
kosti k auskultaci. Vz S. N. P. Hallův, Pior-
ryův. Cn. Vz Perkusse.

Plesorodný, Freude gebärend, erfreuend.
Dch.

Plesot, u, m., das Gejauchze, der Jubel.
(V Plzeňsku). Také jinde, i na Mor. (Sš.).