585

Plesotný, plesající, frohlockend, jubend.
P. kněžstvo (gestiens clerus). Sš. Hc. 126.

Plesovna, y, f., der Tanzsal. Leška.

Plesovník, a, m., der Ballgast. Rk.

Plesovný, Ball-.

Plesovod, u, m., chorovod, Hý., der Reigen-
tanz. Ve slavnosť stánků . . . (u židů) p. po-
svátný při pochodněch se odbýval. Sš. J. 120

Plesovodec, dce, plesovůdce, e, m., der
Vortänzer. Koll., Johan.

Plesť, i, f., plsní sádlo, inneres Fett, Kern-
fett.

Piestev, klestev, stve, f., pleství, n.,
die Zaunruthe, oklestek ku plotům a hrad-
bám. D. — P., stěna z prken, hlinou zama-
zaná. Jg.

Piestový, od plestve, Ruthen-. P. plot
Mus.

Plésti, plísti, pletu, pleť, pleta (ouc).
pletl, ten, ení ; pletati, plétati, plítati, plé-
távati. Plésti m. plét-ti, t před t v s. Koř.
plet, vlastně plekt, sr. řeč. nlb.tiv, lat. plectere,
stněm. flehtan, tudy p. místo plektti. Mkl.
B. 420., aL. 10. 238. Vz strany časování:
Nésti (a Másti). — P. = jedno skrz druhé
prostrkovati, flechten; žváti, schwätzen, faseln,
plauschen. Jg. Vz Plésti se. — co: vlasy,
provaz, koše (na Ostrav. také = tlachati,
plauschen. Tč.), Us., punčochy. Sych. Pavouk
pavučinu plete. Kom. J. 226. Ten to plete
= zmatečně mluví. Us. Taktéž: Koše plete
n.: Plete to jako rohoží (mluví zmateně).
Sych., Smil. Budeme p. zahradečku. Sš. P.
674. Plietly lásku dvě srdenka mladé. Mt.
S. — co komu: punčochu, sobě vlasy. Us.
To mi plete hlavu (činí vrtochy). Zlob. —
jako kdy. Jako na mukách plete (dřímaje
bdí). Jg., Lb. Vz Utrápený. — (co) čím.
Sotva nohama plete (jde mdle). Anth. I. 63.
P. punčochy silnými dráty. Us. Důmysly
řečmi nedůvodnými p. Š. a Ž. — co z čeho:
košík z proutí. — co v co. Plete vše v hro-
madu (tlachá). Br. Vlasy v prameny, Ml.,
kvítí u věnce. — na koho = pomlouvati
ho. U Příbora. Mtl. Sám na sebe bič plete
(metlu, trest). Us. Hý. — co k čemu: koše
k hradbám. V. — adv. Plete rád = šidí,
čachruje. Us. u Jilemn. P. (punčochy) hladce,
obráceně, anglicky, v pravo, v levo, z tuha,
volně. Š. a Ž. — se = míchati se, tlačiti
se v co, sich worein mischen, mengen, ein-
mengen, V.; másti se, mýliti se, sich irren,
verwirren. Kde se plete (toulá) celý den ?
Us. Proč se pleteš, kde já se matu (když
dva, jimž pilno, vrazí do sebe, neb jeden
o druhého zavadí) ? Č. — se kam (do čeho,
v co, mezi co). P. se v cizí věci, V., do
cizích věcí. D. P. se u věci světské. Chč. 306.
Nepleta se v další práci. Smil v. 79. Plete
sě v to a neuměje. Dal. 4. V úřady se p.
Str. P. se v něčí svár. BO. Dvojí svět se
v tobě přeblaze v jednu sponu přemilostně
plete. Sš. Bs. 190. Mordýři a svatokrádcové
do kola pleteni bývají. Kom. J. 669. Do
všeho se plete. Us. Mezi nohy se plete. Jg.
P. se do řemesla někomu. Šm. Co se mezi
ně pleteš? Ros. Nepleť se do toho. Ml. Ne-
pleť se mezi opilce. Flaška. -- se (koho)
kde (na čem, okolo čeho, před čím).
P. se někomu před očima. V. Na mysli, na

jazyku se mi to plete. Sych. P. se před zr-
cadlem. Člověk ve světě okolo smrti se plete.
Č. — se v čem (másti se). Ač se v těch
jméních divně plete. Br. P. se v řeči. Ml. —
se komu čím. I počne mi se leccos hořem
plésti. St. skl.

Plesy, dle Dolany, Plesse, ves u č. Lípy.
PL.

Pleš, e, f. a m., pléška, plíška, y, f. —
P., vz Plech = pleš. — P., lisyna na hlavě,
die Glatze. P. po (od) narození, okrouhlá,
přečasná, p. starých. Lk. Pleš jako holé, všeť
jest jedno. Vz Stejnost'. Č. — Zvl. oholoné
místo na hlavě kněží, die Platte, Tonsur. Na
způsob pleše mnišského. Ler. Do Říma pro
p. = pro posvěcení kněžské. Zlob. P. mniská
(mnišský. D.).

Plešák, a, m., kdo má pleš, der Kahlkopf.

— P., u, m., plíšek, Blechchen, n. Má ple-
šáky (peníze), er hat Blech. D.

Plešatosť, i, f., die Kahlheit. Rk.

Plešatý, kahl. D

Pleščiti = pleštiti, udeřiti. Pleščil sebú.
Mor. Brt.

Pleše, cistě, rein, sauber, nett. Žena se p.
nese. V. — Br. — P., Plosche, ves u Kurd.
Řečice. PL.

Pléšek, zastr., nyní plíšek. Aqu.

Plešice, Bleschitz, ves u Hrotovic v Krum-
lovsku. PL.

Plešina, na Slov. = pleš. D. — P., Ple-
schin, ves u Klatov. PL.

Plešiště, ě, n., ves u Sedlčan. PL.

Plešivec, vce, m., hora v Berounsku. Tk.
I. 78. — P., plecháč, der Kahlkopf. Slov.

Plešivina, y, f., pleš, die Kahlheit. Jg.

Plešivosť, i, f., plechatosi, Kahlheit, f. D.

Plešivý, na Slov. plechatý, kahl, glatzig.
Hank.

Pléška, plíška, y, f., malá pleš, Glätz-
chen, n. — P., malý plech. — P., penízek,
eine kleine Münze, Blechchen, n. Já se za
pléšku nebojím (nic). Ctib. Ani za pléšku
nestojí. Hus. Ty za pléšku nestojíš. Žk. 293.

— P., rostlina, smetanka, pampeliška, mlíč,
leontodon taraxacum, die Mönchsplatte, Lö-
wenzahn, m. Tkad., Ja., Kom. J. 134. Poslán
do vinice, netbaje toho (což by víno potre-
bovalo), opravoval pléšky nepotřebné. St.
97. — P., apothecium, plod lišejníku. Kk. 84.
Cf. FB. 40.

Pléškový, Glatze-, Platten-, Blech-, Münz-,
Löwenzahn-. Vz Pléška.

Plešnice, Pleschnitz, ves v Plzeňsku. PL.

Plešný = plechý.

Plešovec, vce,m.,Pleschowetz, ves u Chro-
píně na Mor. V Plešovci nemají kostela a
proto říkají každému, kdo špatně rozsvě-
cuje anebo kdo světlo nechtě zhasí: Tys
kostelník z Plešovce. Mor. Mřk.

Plešovice, Pleschowitz, ves u Krumlova.
PL.

Pleštěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění = pleskati,
klatschen, plätschern. Vz toto.

Pleštiti, vz Pleskati.

Pleštivý, plíhavý, kothig, schmutzig,
Pantsch-. P. čas (když jest plihota, když
jsou pršky), das Pantschwetter. Hý. V zimě
pro čas p. a blativý těžko utíkati. Sš. Mt. 317,

Plešťooký, okatý, glotzäugig.