586

Pleť (zastr.plť), i, f., něco pleteného, pletka,
etwas Geflochtenes, die Flechte. L., S. N. —
P., celá kůže lidského těla, Haut, f. Sal. 199.,
Ras., Ja., Jel. P. utvořeno příponou -tъ, tudíž
stsl. plъtъ; sr. lett. pluta, lit. paltis, lat. pel-
lis, goth. fill, stněm. fel. St. skl. B. 166.,
168., aL. 143. — P., barva těla lidského zvl.
tváři. Die Leib-, Gesichtsfarbe, das Fleisch.
P. = maso, tělo, pak skára n. i celá kůže
lidská. Že však kůže u rozličných plemen
lidských rozmanitě jest zbarvena, též barva
těla lidského pletí se nazývá, jmenovitě barva
tváří. Brt. P. krásná, D., bílá. — P., pohlaví,
Geschlecht, n. P. mužská, ženská. P. krásná,
spanilá, pěkná, slabá, ženská = ženy. S. N.
Podobně u Rusů. Dle Ht. Brs. 283. lépe:
p. bílá n. ženské pohlaví. Vz tam více. —
P., zastr., tělesenství. Jir. V jazyku našem
p. odpovídá slovu řeckému oá(>Š a latinskému
caro. Sš. J. 21. Ev. V písmě sv. nového zá-
kona, tudy v theologii nejednoho ponětí jest.
Značiť: 1. čásť přírody lidské a sice: maso,
díl to těla v protivě krve, das Fleisch, caro.
Blažen jsi Simono synu Jonův, anať p. a krev
nezvěstovala toho tobě, nébrž otec můj v ne-
besích. Sš. Mt. 22G. Ve velesvátosti Ježíš
Kristus pod podobami chleba a vína s p-tí
a, krví, s tělem a duší, s božstvím a člově-
čenstvím přítomen jest. Sš. J. předml. Kdo
nejí p-ti mé a nepije krve mé, nebude v sobě
míti života. Sš. J. 114. Rozuměli, že p. svou
a krev míní, když o stravě a nápoji mluví.
Nad řečí mou o jedění p-ti a o pití krve
mojí se horšíte? Sš. J. 116. Duch p-ti a
kostí nemá. Sš. L. 220. Nebo údové jsme
těla jeho, z p-ti a z kostí jeho. Sš. II. 135.
— 2. Celou tělesnou jestotu člověka či tělo,
der Leib, Körper, corpus, ew,««. Duch sice
ochoten jest, ale p. slaba. Sš. Mt. 348.,
I. 80. Nikdo zajisté nikdy pleti své nená-
viděl, nýbrž krmí a pěstuje ji. Sš. II. 135.
Jenž mají tvárnost! moudrosti pověrou a po-
korou a. nešetřením těla, nevšak úctou ně-
jakou k nasycení p-ti. Sš. II. 218. Za tu
duši prosí Boha, jejíž pleť tam ulehla. Sš.
Bs. 43. Mluví o p-ti své co pravdivém chlebě
nebeském. Kterak může tento nám p. svou
dáti jísti ? Sš. J. 111. Svátosť pleti (Sš. L.
93.) = velesvátosť oltářní, das allerheiligste
Altarsakrament. Hý. — 3. Celou bytnost
člověka, tělesnou i duchovnou, či celou při-
rozenosť lidskou, člověctví, člověčenství, člo-
věka celého, die menschliche Natur, das men-
schliche Wesen, der Mensch. A slovo p-tí
se stalo, a přebývalo mezi námi. Sš. J. 21.
Jakož jsi mu dal moc nade všelikou pletí,
aby všechněm, které jsi dal jemu, dal život
věčný. Sš. J. 259. Uzříť zajisté všeliká p.
spasení boží. Sš. L. 48., 51. Co z pleti se
zrodí, pletí se stává. Sš. J. 50. Vyliji ducha
svého na veškeru p. a prorokovati budou
synové vaši. Sš. J. 132. — 4. Nižší částku
bytnosti lidské, za kterou člověk věcí smy-
slných čenichá, tudíž baživosť, žádostivost či
prírodnou ke zlu sklonnosť a pochylnosť, die
Sinnlichkeit, Begierlichkeit, concupiscentia
(opp. vyšší stránka člověka: rozum, mysl a
svědomí). Nebo pleť žádá proti duchu a duch
proti p-ti. Sš. II. 61. P. pak těch, jenž pokrmu
nemají, ochabuje pro nedostatek jídla a tělo

jejich hyne. Sš. Oa., J. předml. Vím zajisté,
že nepřebývá ve mně, to jest v p-ti mojí,
dobro; nebo chtíti příleží mně, činění však
dobra nenalezám. Sš. I. 80. I my všickni
druhdy obcovali v žádostech p-ti své, činíce
vůli p-ti a myšlének. Sš. II. 93. — Poznam.
Ku ponětí slova p. na 2. a 3. místě polo-
ženém pojí se obyčejně vedlejší význam sla-
boty a mdloby. Sš. I. 20.

Plétací příze, Strickgarn, n., Dch., stroj,
Strickmaschine.

Pletač, e, m., der Flechter. — Pletačka,
y, f., die Flechterin, Č.

Pletadlo, a, m. Strickmaschine, f. Dch.

Pleták, a, m., der Korbflechter. Us. Č.

1. Pletánek, nku, m., geflochtener Zopf,
vrkoč. Dch. Us. u Klat.

2. Pletánek, nku, m., pletený koláč, ein
geflochtener Kuchen.

Pleťba, y, f., vtělení, die Menschwerdung.
Událosť p-by syna božího ještě přičiňuje.
Sš. J. 21.

Pletce = plece. BO.

Pleteň, tně, f. P. cibule, Geflecht, Gebindel,
n., Bund, m., Flechte, f. Us.

Pletenec, nce, pletének, nku, m., ple-
tený koláč, věnec, pečivo, na Mor. trdelník,
(Bž.), šestinedělkám do kouta posýlané, calta,
kolenč, Kranzsemmel, Flechte, f., geflochte-
ner Kuchen, Stritzel, m. — P., koš. Plk. —
P. bavlněný, Baumwollzopf, m. Dch. — P.
fíků, Feigenbündel, n. Mřk.

Pletení, n. Das Flechten, Gestrick. P. slove
v průmyslu zvláštní způsob spojování látek
ohebných, jejichž podoba je prutovitá neb
niťovitá. Vz S. N. Při p. punčoch ujímati,
přidávati, přehazovati, nabírati. Š. a Ž. Niti
k p-ní, Strickzwirn, m. Dch. Z proutí plete-
ním koše se dělají. Kom. J. 114. P. vlasů.
Us. P. do kola. Háj. — P., matení, Gewirre,
n. D.

Pletenice, e, f., pletenička, něco plete-
ného : koláč, vz Pletenec ; p. vánoční, vánočka.
Sych. — P., tkanice, prým, Borte, f. Aqu. —
P., zmatenina, Wirrwarr, m. Zlob. — Jg.

Pleteníčko, a, n., das Geflechte. Č.

Pletenina, y, f., Flechtwerk, Geflecht, n.

Pletenka, y, ť. P. štíhlá, frondicularia
angustata, prvok. Frč. 11. — P., pletinka,
pletýnka, die Zeilsemmel.

Pletený, pleten, a, o, geflochten. P. vlasy'
D., koláč (preclík), V., proutí, Flechtwerk,
n. Dch. P. pásek, pruh, punčocha, slinták,
živůtek, čepeček, čepec, rukávník, dětská,
botička, vložka, pokrývka, záslona, krajka
Š. a Ž. — z čeho : mošna z sítí, koš z proutí
cedidlo z proutí p. V., Kom. — k čemu:
koše p. k hradbám. V.

Pletež, e, f. a m.., pletení, pletenice, matení,
matenice, zmatenina, das Gewirre, der Wirr-
warr, die Wirrnis. Takový kořen, kdyby
podrostl, p. by působil. Sš. Ž. 118. P. ner-
vová, das Nervensystem. Ďábel p-že nervové
se zmocnil. Sš. Mt. 120. Bludom a pletežom
překaziti. Trakt. 15. stol.

Pléti, plíti, pleji, plij, pleje (íc), el, en,
et, ení, etí, plévati (vz Bž. 12., 187.), jäten,
trávu neužitečnou vytrhávati ku př. z obilí.
V. — co. Kak jest pilen oráč role: tu ji
klidí, tu ji pleve (pleje). Št. 56. Celý den