587

sem plela a ani půl nosačky sem nenaple-
vala. Na Ostrav. Tč. Když jsem plela len,
nevěděla jsem, proč . . . Nár. pís. Hý. — co
kde, odkuď: trávu v obilí, z obilí. Pšenici
z koukole p. Er. P. 494. Pleje děva konopě
u panského sada. Rkk. 66. — Brt. S. §. 194.

Pletí, n., das Jäten, die Kraute. V. Když
osení křovatí, aby od koukole udušeno ne-
bylo obilí, pletí (vyplení neužitečné trávy)
potřebí jest. Kom. J. 394.

Pletič, e, m. ? Z kůže mízy jilmové jest
lýčí na pletič. Um. les.

Pletich (zastr.), u, m., řepík, herba la-
phali, pampella, lapatium. Ms. Vodň.

Pleticha, y, f., něco spleteného, zvl. co se
k sobě nehodí, pletenice, Verwirrung, f., Ge-
webe, Gewirr, n., Wirrwarr, m. O stav. manž.
1532. — P., spletená řeč n. smysl, verwor-
rene Rede, verworrener Sinn. Štelc. — Zvl.
s vedlejším významem nepravdy, pletka, bajka,
Fabelwerk, n. Hájek kronikář do své pletichy,
co se mu líbilo, vlepil. Zlob. — P., věc sple-
tená a nějakým obmyslem zastíněná, Ränke,
Finte, Intrigue, Schwänke, Kabale, f. Jg. To
jsou jen p-chy. Ros. P-chy dělati, snovati,
Us., zapřádati. Dch. Pletichy komu dávati
(nemilé věci činiti). Dal. 47., 48. Má samé
p-chy a pletky. D. — P., y, m. a f., osoba
pletichy dělající, pletichář, pletkář, pletkářka,
pletka, Schwätzer, Wäscher, Intriguenmacher,
Kabalist, m. Jg. P. liškou podšitý. P. tře se
ve věci nepatřící. Sych.

Pletichář, e, m., vz Pleticha. Takť ten p.
na vrtochu seděl chtě se zalíbiti a sloužiti
Bohu i mammoně. Bart. — Pletichářka,
y, f., vz Pleticha (konec). Die Schwätzerin,
Kabalistin. — Pletichářský, lživý, obmy-
slily, klevetný, läppisch, ränkevoll. Jg. —
Pletichářství, -stvo, a, n., Ränkesucht, f.
Jg. — Pletichati, pletichávati, pletichy dě-
lati, schikaniren, Intriguen machen. Ros. —
se, plésti se, sich wo mengen. — se v co,
do čeho. Rk. Vz Plésti se.

1. Pletikoš, e, m., košař, košinár, Korb-
macher, m. D.

2. Pletikoš, e, m.= pletichář, kdo mnoho
řečí naplete, nadělá. U Opavy, Pk.; ves u Pří-
bora. Mtl.

Pletinka, y, f., pletenka, pletýnka, die
Zeilsemmel. Kup mi p-ku. Us. na Mor. Hý.
(Lid vyslovuje: pletýnka. Hý.).

Pletinoha, y, m., kdo nohama plete, der
Schleppfuss. Zlob.

Pletinožec (zastr.), žce, m., vatrax, ani-
mal monstrosum. Aqu.

Pletiše, e, f., v Jg.; ale pletiše jest na
Mor. dat. slova pleticha, vřaďtež se tedy frase
tam v Jg. Článku Pletiše zaznamenané do
článku Pleticha. Hanka.

Pletišný, pletichářský, ränkevoll. P. člo-
věk. Schön, exc.

Pletiti, il, cení = plaziti se. -- kudy:
po zemi. Rad. zvíř.

Pletiva, y, m. = pleticha, der Verwirrer.
Kmotr p. Us.

Pletivo, a, n., pletenina, tkanivo slove
spojení buněk a cev z nich odvozených,
které určitou vynikající zvláštností jakožto
osoblivý útvar v těle rostlinném a živočiš-
ném se objevuje. P. listové, korové a kor-

kové, lýkové, dřeňové a dřevní, prvotní a
odvozené; nesoumezné, soumezné, výživné;
vláknité, deskovité, houbové, mízové n. bělné
n. kambialní.Vz S.N.,Bž.232. Das Geflecht,
Gewebe, Flechtwerk. P. nervové. Ssav. Vz
Schd. IL 336.

Pletka, y, f., něco pleteného n. ku ple-
tení, das Geflechte. Provaz ze tří pletek
(pramenů). Plk. — P., osidlo, oko, líčka,
lapačka, sklonka, Fallstrick, m., Schlinge,
Schleife, Laufel, Masche, f. V. Po frejích
jde co po pletkách. V. Pták pletkou zaple-
tený. Kom. J. 430. — P., věc zamotaná, zvl.
nepravdivá, malicherná, malichernost, balatka,
der Pfifferling, Papenstiel. Dali jste to za
mnoho ? I ne, jen p-ku to stojí. Nestojí to
ani za p-ku. Na Mor. Mřk., Hý. Pletky
motky. Us. S smyšlenkami n. pletkami (žvá-
ním). Br. Hádání o slova a pletky. Kom. —
P., nesnáz, ostouzení, pomluva, Schererei, f.,
Händel. Ten má často pletky s jinými. Us.
Pletky školní (hádání). Kom. — P., klam,
Kabale, Intrigue. í. To jsou pletky. Us. — P.,
pletichářka, nepořádná hospodyně. U Jilem.

Pletkář, e, m., vz Pleticha. Bůh miluje
spravedlivého a soudie pletkáře. Č. M. 361.

Pletkářka, y, f. = pletichářka. Jg.

Pletkový, z pletek. P. plot. Jg.

Pletie, e, f., ruda měděnými krůpějemi
pokrytá. Rohn., Am.

Pietna, y, f., plť, prám, das Floss. Us.

Pletně, ě, f. = pleteň. D.

Pletník, u, pletníček, čku, m. Geflechte,
Gebindel, n. P. cibule. Us. Dch.

Pleťný (zastr. plťný, plťní), od pleti,
tělný. Fleisch-. P. barva (bledší nežli ma-
sová a tmavější růžové). Rostl. P. kůže. Sal.

Pleťový = pleťný, leibfarbig. Lupen čer-
vený, p-vý. Rostl. — P., tělesný, fleischlich,
op. duchový. Israel p. nehodným se stal. Sš.
L. 24.

Pletozubec, bce, m. P-bci, labyrintho-
dontes, jsou zkamenělí obojživelníci. P. Jae-
gerův, labyrinthodon Jaegeri. Frč. 317.

Pleťskosť, i, f., jakost pleťského, pleťská
či tělesná povaha, smyslnosť, die Fleisch-
lichkeit, fleischliche Gesinnung. Petr milosti
té co jisté vůdkyni se propůjčiv p. překo-
nal. Sš. Mt. 227. V tom záleží příčina, že
nemůže o výšinách náuky Páně k nim mlu-
viti, totiž v té p-sti, v pleťské jejich povaze.
Sš. I. 180.

Pleťský =pleťový. Rození p. či tělesné.
Sš. J. 48. P. povaha. Sš. J. 50. Narození
Krista p. Sš. J. 16. Ne o hmotných a p-kých,
nébrž o duchovných nepřátelích mluví. Sš.
L. 28. Po pleťsku = podlé pleti. Moudrý po
p-sku. Sš. I. 167.

Pletu, vz Plésti.

Pletule, e, f. = chundelka.

Pletýnka, y, f., houska. Na Mor. Mrk.
Vz Pletinka.

Pleurit-is, y, f., zánět pohrudnice. Vz S. N.

Pléva, pleva, y, f., plíva (v již. Cech.
Kts.) = šupina, v které obilné zrno na klasu
zaobaleno bylo, vývějky, vývěvky, ausgewür-
felte Spreu; při prání obilí: oplavky, Šm. ;
na řešetu při podsívání: stočky, shonky, shodky,
snětí, oděrky, Mřk., Šm.; které pod síta padají :
podtočky. Gluma, acus, palea, Balgklappen,