588

Spreu, Hülse, f. Vz Kk. 105., 162., Schd. II.262.
P. obilná. V. Co u Rostlin kalich, to u trav p.
Rostl. Zmítají obilí věječkou, aby se odloučila
p. Kom. J. 399. P. ječná, od prosa, opišky.
V. Ať jsou jako p. před větrem. Pěšin. Jak
vichr plívy, rozprášil jsi Němce. Puch. Zrno
tone, p. pluje, proto přece plévou sluje. Č.
Kdo plévy jseje, málo nažne. Č. Pléva zrna
nepotlačí. C. M. 28. Vypůjčil jsem se plévy
a mám pšenici opláceti. Vz Půjčka. Č. Kdo
se mezi plévy míchá, svině ho snědí. Č. Kdo
se mezi p-y smíchá, toho svině sežerou. Lb.
Přátel u boháčů, jako plev okolo zrní. Č.
M. 234. Mnoho plev, málo zrna, Zrna pro
pro plévy neznati. Jg. Pro plévy zrna najíti
nelze. Šp. Vz Bečka, Pazdeří, Šupina, —
Plevy = marjánka. Přer. Kd.

Рlevač, e, m., plec, der Jäter. — Ple-
vačka, y, f., plečka, která pleje, die Jäterin.
Vz Pléti. V.

Plevais, plavais, plevejs (Kom. J. 104.),
u, m., blaištift, zněm. Bleiweiss, lépe; tužka.
— P., křída, proti oprudění a zpuchlině uží-
vaná : běloba. Sr. Kýž's sobě zbarvila líce.
Což nemáš doma pleveysu V Dh. 136. — Vz
Plavais.

Plevák, a, m., prase rok staré žeroucí
plévy. Slov.

Plevárna, y, f., die Spreukammer. Šm.

Plevatý, plevnatý, voll Spreu, spreuig.
Reš.

Plevče, ete, n. = plevák. Slov.

Plevel, a, m. = Plivník. — P., e, m., tráva
pletím odmíšená, Jätgras, Unkraut, n., zvl.
ptačinec n. žabinec, alsine, Vogelkraut, n. D.
Vz Mkl. aL. 12., B. 108. Aby p. předsudků
židovských od kořene vyrván byl. Sš. J. 47. —
P., holosteum umbellatum, rostl. Vz S. N.
Doldenblüthige Spurre. Kk. 225., FB. 80.

Plevelo, a, n. = plevel, Na Ostrav. Tč.

Plevelový, Unkraut-. P. semínka. Dch.

Pleveň, vně, m, plevnice, e, f., plevi-
nec, nce, m., u Místku : plevně, na mor.
Zlínsku plévňa, plevník, místnost' na plévy
a ohrabky, Spreuboden, m. Mtl., Brt. — P.,
senník, Heuboden, m. V.

Plevinec, nce, m. Spreuboden, ш.

Pleviti =pléti, jäten. Zlob.

Plevitý, plévě podobný, spreuartig. Šm.

Plevnatec, tce, m., achyrophorus, rostl.
čekankovitá. Rostl.

Plevnatčnec, nce, m., paleolaria. Rostl.

Plevuatý, voll Spreu. Jg.

Plevnatyně, ě, f., achyranthes, die Spreu-
blume. Rostl. P. skloněná (a. decumbens),
lopušná (a. lapacea), bodlinatá (a, muricata),
položená (a. prostrata). Šm.

Plevně, čte, n. = plevák. Slov.

Plevnice, vz Pleveň.

Plévnice, Plewnitz, ves u Pelhřimova. PL.

Plevník = Plivník. U nich se p. uhníz-
dil (vše se jim daří). Č. —P., u, m., рleveň
místnosť na plévy a ohrabky, der Spreuboden.
Us. Bž., Mřk., Hý.

Plevnokvětník, u, m. = plevnatyně.

Plevnoměšník, u, m , xysmalabium, rostl.
tolitovitá. Rostl.

Plevňov, a, m., Plevniow, ves u Přeštic.
PL.

Plevný, Spreu-. P. koš, úhrabečný, Spreu-
korb, ш. P. prach, vývějky, vývěvky, shonky,
výtočky, Spreustaub, m. D.

Plevokvětné rostliny. Vz S. N.

Plevomluvný, marnomluvný, eitle Reden
führend. P. žváč. Ms. Č.

Plevonosný, spreutragend. Sm.

Plevovitý, randstielig. Rk.

Plezeň, zně, f., рlъzеň, zastr., užitek, pro-
spěch. Rkk. 69. — P., vz Plzeň.

Plezmero, a, n. = ňádra rozhalená, když
se košile pod krkem rozepne, košile pod
krkem rozepiatá. Chodí s p-rem. Us. na
Mor. Brt, — P., a, m., otrhanec. Mor. Brt.

Plezomy, dle Dolany. P. horní, Ober-
Plesau, P. dolní, Unter-Plesau, vsi u Stříbra.
PL.

Plhač, -áč, e, m., der Kletterer. Rk.

Plhati, šplhati, klettern. Rk.

Plhavý, mlhavý, mokrý, nass, nebelig.
P. povětří. Us. Vz Plíhavý.

Plhov = Plchov.

Plch (zastr. pilch), a, m., plšice, e, f.,
(samice); popelice, ospalec, noříce, Sieben-
schläfer, m., myoxus, rod hlodavců. V. Vz
S. N., Frč. 388., Schd. II. 412., Kom. J. 209.,
211., Mkl. B. 30. P. obecný, moskevský, za-
hradní, lískový, virginský, africký, obiložravý,
jeskynní. Ssav. Spí jako plch. Ros. — P.,
Haselmaus, f., glis nitela. — P., Spitzmaus,
sorex, polní myš, sysel. V. — P., stará houba.
Us. u Klobouk. Bka. — P., starý mládenec.
Ib. Pka. — P., ves u Bohdanče. PL.

Plcháč, e, m. = plecháč.

Píchání vlasů, peří, das Abhaaren, die
Mause. D.

Píchati, píchnouti, chnul a chl, utí =
pelichati, línati. — komu. Vlasy mi píchnou
(plechatím). Jg.

Plchatý, plchavý, plechatý, kahl. D.

Píchnouti, vz Píchati.

Plchokvět, u, m., lisianthus, rostl. hořco-
vitá. Rostl.

Plchoplod, u, m., calotropis, rostl. toli-
tovitá. Rostl.

Plchosť, i, f., die Kahlheit. Rostl.

Plchov, a, m., ves u Slaného. PL., Tk.
I. 87.

Plchovice, dle Budějovice, ves u Chocně.
PL.

Plchovitý = plchatý. Ros.

Plchovký, dle Dolany, Plchuwek, ves
u Chocně. PL.

Plchový, plší, co plchu náleží, od něho
jest, Bilch-, Siebenschläfer-. Plší díra, kožka.
Us. Č.

Plchtice, Plichtíce, ves v Klatovsku. PL.

Plchý, plechatý. Pampeliška plchá, aspar-
gia hastilis. Flor.

Plíce, e, n., obyčejněji v pl.: plíce, f., plíčko,
a, n., plíčky, pl., f. (na Slov. place sg.,pluca
pl., dem. plúcko, plúcka). Plíce e, n., dle
Pole: plíce, pl., f., gt. plic n. plíc (vz Lžíce),
dle Růže. P., stl. plušta = z plu-tja. Koř.
tudíž jest plu a příp. -tje (tjъ). Dle Fk. 2.,
162., 612 (u Mkl. aL. 172., 221.) p.=plovoucí,
any p. se nepotopí, nýbrž na vodě plovou;
lit. plaučei, prus. plauti, lett. plausi, plauk-
šas. Dle Mkl. jest plu místo pnu a tudíž p. =
pnoucí se, dmoucí se; sr. řec. nw; тіѵиѵцоп;