590

lapp. P. maso. Us. Prádlo málo škrobené je
plihé. Us. P. plachta, schlaffes Segel. Dch.

— P., špatný, lehký, hříšný, letschig, schlecht,
sündhaft. P. víno, Ros., rozkoš. Sš. Bs. 186.

Plich (zastr.), a, m., orex, pták. Ms. Vodň.

Plichetní, k plichtě se vztahující. P. pe-
níz. Ros. Vz Plichta.

Plichetník, plichtovník, a, m., kdo do
hry plichtu platí, přisazuje. Ros.

1. Plichta, y, m. a f., vz Mz. str. 279., Bž.
71. — P., který se mezi jiné n. do něčeho
všetečně míchá, der sich in alles mengt.
Pravá to p. — P., rovnost a stejnost hry,
die Gleichheit im Spiele (gleicher Wurf im
Kegelspiele). Máme plichtu. Sych. — P.,
plichetní peníz, který platí ten, kdo plichtu
udělal, dle Mřk. ten, kdo méně kuželek svalil
než plichtant. Dáti plichtu. Do hry plichtu
platiti (přisuzovati). Ros. — P. Na plichtu
něco udělati = na prázdno. — P., na Slov.
plískanice, garstiges Wetter. Plk.

2. Plichta, y, m. P. z Žerotina.
Plichtář, e, m., kdo hru rovnou dělá,

plichtí. Ros.

Plíchtěnec, nce, m., Plichtěnitz, ves u mor.
Třebové. PL.

Plichtíce, vz Plchtice.

Plichtiti, il,ěn, ění; plichtívati, plichtu
udělati, gleichen Wurf im Spiel machen.
Nechci p. Ros. — P., plichtu platiti, přisa-
diti, im Spiel zusetzen, wenn man gleichen
Wurf gemacht hat. Jg. Vz Plichta. — P.,
platiti vůbec, zahlen. P. musí, že prospal (pro-
pásl) lhůtu. Sych. — se kam (na Mor. plantati
se) = míchati se, sich mengen, mischen. P.
se v to, což nenáleží. V. Ten pliskač do
všeho se plichtí. Sych. Aniž se plichtě do
úřadu cizího. Sš. O. 170. P. se k někomu =
vtírati se. D. K jiným se plichtí a mezi ně
plete. Dl. Rád se plichtí (pětilístek) mezi
jahody. Herb.

Plichtovník, a, m.= plichetník. Ros.

Plik, u, m., z něm. Blick (ein Blick Silber),
bochník n. cihla stříbra n. zlata v hutní
peci sehnaného. Pr. Pliky ryzího zlata. V.
Silber-, Goldlaib, n.

Plímě, vz Plémě.

Plina (zastr.), y, f. = slina, der Speichel.
Ros. Vš. — P. — plen«. Mor. Hý.

Plína, vz Pléna.

Plinci planci, půjdem k tanci. Us.

Plini-us, a, m., spisovatel římský. Vz
S. N., KP. IL 7., IV. 7.

Plínný = plenný. Nedám jim ledabylé
nějaké bláhy, nébrž hojné a p-né a přebo-
haté bláhy jim přiúčastním. Sš. J. 172.

Plínka, vz Pléna.

Plinouti, ul, utí = plivnouti, spucken.

— kam. To pověděv plmul na zem. Sš. J.
158. Učinil bláto ze slin, plinuv na zemi.
ZN. — P. = plíti.

Plintrám, u, m., šp. z něm. Blindrahm,
obokní, zárubeň. Rk.

Plinutí, n., das Speien, Spucken. P. na
koho. Har.

Plíny, pl., f., divoké maso, wildes Fleisch.
Rostl.

Pliocenový útvar činí nejvrchnější vrstvy
útvaru třetihorního. S. N., Bř. N. '268.. KP.
III. 43.

Plísavý = plésavý.

Plísek, ska, m., plesnivý kůň, Schimmel,
m.

Plíseň (zastr. plésen, plesň), sně, f.,
plesnivina, plesnina, křís, kříst, rosol; na
tekutinách: plácha; víno plísní jpotažené:
rosolovaté, křesovaté, křezovaté. Šp. Plísně
jsou houby vláknité s pletivem řádně vyvi-
nutým. Vz více v S. N. Der Schimmel, Muff.
V. P., strsl. plésnъ, příp. -nь. Mkl. B 120.,
119. P. sivá, aspergillus glaucus, graugrüner
Kolbenschimmel; p. růžencová, penicillium
glaucum, graugrüner Pinselschimmel; p.
bramborová, peronospora infestans; vřete-
natka zemáková, fusisporium solani, Kar-
toffel-Spindelschimmel; p. vinná, oidium
Tuckeri, Reben-Eierschimmel; p. bourcová,
botrytis bassiana, Raupen-Traubenschimmel;
p. hlavičková, mucor mucedo, Köpchen-
schimmel. Čl. 184. Vz Kk. 74., 75., KP. II.
184., Schd. II. 257. P. měděná, Grünspan,
m., na chlebu, na ovoci hnijícím. Jg.

Plísenka, y, f. P. brouková, epistilis
branchiophylla, prvok. Frč. 20.

Plisk, hlahol stříknutí blátem, Patsch. Ros.

Pliska, y, f., pták slavíkovitý, cacorka,
třasořitka, konipásek, motacilla alba, weisse
Bachstelze. P. ocasem neustále třese. Kom.
J. 158. — Plisky, druh hrušek dlouhých,
špičatých.

Plískač, e, m., pleskač, žváč, darmo-
tlach. Kom. J. 838., V. Der Schwätzer, Plau-
derer. Ten p. do všeho se plichtí. Sych.
Daremný žváč a plískač. Reš.

Plískačka, y, f., die Schwätzerin. 1520.

Plískání, vz Pleskání. P., stříkání, das
Spritzen; tlachání, žvání, Plauderei, Plap-
perei, f. Reš. — P-ním čas tráviti. D.

Plískanice, pleskanice, e, f., plískavé
povětří, f. Schnee-, Regenwetter, n. D.

Plískanina, y, f. = plískanice. D.

Plískati; plíštiti, il, plísknouti, sknul a
skl, ut, utí; plískávati = stříkati, spritzen,
bespritzen; pleskati, zváti, tlachati, plaudern,
schwätzen. Jg. — se, panschen, sich be-
schmutzen. Jg. — čím (na koho): blátem
(házeti). Leg. Blázen plíská svou řečí sem
i tam. Reš. — se s čím — v plískavý čas
něco dělati. Ros. — komu (tlachati). D.
— co. Ledacos p. (tlachati). Us. Co slina na
jazyk přinese, (to) plískati. Sych. — kde.
Tejně a potutelně krom očí plískali. Bart.
300.

Plískatice, e, f., plískotice = plíska-
nice.

Plískavice, e, f. = delfín. P. obecná, del-
phinus delphis. Frč. 374., Schd. II. 438.

Plískavosť, i, f., Plauderhaftigkeit, f. D.

Plískavý, plíhavý, blativý, mokrý, regne-
risch, schmutzig. P. povětří. Us. — P.,
žvavý, tlachavý. P. žena. Aesop. Plauderhaft.

Jg-

Plískota, y, f. = plískanice.

Pliskotina, y, f. =plískanice. D.

Pliskov, a, m., Pliskow, ves u Zbirohu.
PL.

Pliskýř, e, m., puchýř, Schwiele, Blase,
f. Krvavý p. U Opav. Klš. Ma Mor. Hý. —
P., pryskýř, pliskyřice, pryskyřice. Na mor.
Zlínsku. Brt.



	590

	lapp. P. maso. Us. Prádlo málo škrobené je plihé. Us. P. plachta, schlaffes Segel. Dch. — P., špatný, lehký, hříšný, letschig, schlecht, sündhaft. P. víno, Ros., rozkoš. Sš. Bs. 186. Plich (zastr.), a, m., orex, pták. Ms. Vodň. Plichetní, k plichtě se vztahující. P. pe- níz. Ros. Vz Plichta. Plichetník, plichtovník, a, m., kdo do hry plichtu platí, přisazuje. Ros. 1. Plichta, y, m. a f., vz Mz. str. 279., Bž. 71. — P., který se mezi jiné n. do něčeho všetečně míchá, der sich in alles mengt. Pravá to p. — P., rovnost a stejnost hry, die Gleichheit im Spiele (gleicher Wurf im Kegelspiele). Máme plichtu. Sych. — P., plichetní peníz, který platí ten, kdo plichtu udělal, dle Mřk. ten, kdo méně kuželek svalil než plichtant. Dáti plichtu. Do hry plichtu platiti (přisuzovati). Ros. — P. Na plichtu něco udělati = na prázdno. — P., na Slov. plískanice, garstiges Wetter. Plk. 2. Plichta, y, m. P. z Žerotina. Plichtář, e, m., kdo hru rovnou dělá, plichtí. Ros. Plíchtěnec, nce, m., Plichtěnitz, ves u mor. Třebové. PL. Plichtíce, vz Plchtice. Plichtiti, il,ěn, ění; plichtívati, plichtu udělati, gleichen Wurf im Spiel machen. Nechci p. Ros. — P., plichtu platiti, přisa- diti, im Spiel zusetzen, wenn man gleichen Wurf gemacht hat. Jg. Vz Plichta. — P., platiti vůbec, zahlen. P. musí, že prospal (pro- pásl) lhůtu. Sych. — se kam (na Mor. plantati se) = míchati se, sich mengen, mischen. P. se v to, což nenáleží. V. Ten pliskač do všeho se plichtí. Sych. Aniž se plichtě do úřadu cizího. Sš. O. 170. P. se k někomu = vtírati se. D. K jiným se plichtí a mezi ně plete. Dl. Rád se plichtí (pětilístek) mezi jahody. Herb. Plichtovník, a, m.= plichetník. Ros. Plik, u, m., z něm. Blick (ein Blick Silber), bochník n. cihla stříbra n. zlata v hutní peci sehnaného. Pr. Pliky ryzího zlata. V. Silber-, Goldlaib, n. Plímě, vz Plémě. Plina (zastr.), y, f. = slina, der Speichel. Ros. Vš. — P. — plen«. Mor. Hý. Plína, vz Pléna. Plinci planci, půjdem k tanci. Us. Plini-us, a, m., spisovatel římský. Vz S. N., KP. IL 7., IV. 7. Plínný = plenný. Nedám jim ledabylé nějaké bláhy, nébrž hojné a p-né a přebo- haté bláhy jim přiúčastním. Sš. J. 172. Plínka, vz Pléna. Plinouti, ul, utí = plivnouti, spucken. — kam. To pověděv plmul na zem. Sš. J. 158. Učinil bláto ze slin, plinuv na zemi. ZN. — P. = plíti. Plintrám, u, m., šp. z něm. Blindrahm, obokní, zárubeň. Rk. Plinutí, n., das Speien, Spucken. P. na koho. Har. Plíny, pl., f., divoké maso, wildes Fleisch. Rostl. Pliocenový útvar činí nejvrchnější vrstvy útvaru třetihorního. S. N., Bř. N. '268.. KP. III. 43.	Plísavý = plésavý. Plísek, ska, m., plesnivý kůň, Schimmel, m. Plíseň (zastr. plésen, plesň), sně, f., plesnivina, plesnina, křís, kříst, rosol; na tekutinách: plácha; víno plísní jpotažené: rosolovaté, křesovaté, křezovaté. Šp. Plísně jsou houby vláknité s pletivem řádně vyvi- nutým. Vz více v S. N. Der Schimmel, Muff. V. P., strsl. plésnъ, příp. -nь. Mkl. B 120., 119. P. sivá, aspergillus glaucus, graugrüner Kolbenschimmel; p. růžencová, penicillium glaucum, graugrüner Pinselschimmel; p. bramborová, peronospora infestans; vřete- natka zemáková, fusisporium solani, Kar- toffel-Spindelschimmel; p. vinná, oidium Tuckeri, Reben-Eierschimmel; p. bourcová, botrytis bassiana, Raupen-Traubenschimmel; p. hlavičková, mucor mucedo, Köpchen- schimmel. Čl. 184. Vz Kk. 74., 75., KP. II. 184., Schd. II. 257. P. měděná, Grünspan, m., na chlebu, na ovoci hnijícím. Jg. Plísenka, y, f. P. brouková, epistilis branchiophylla, prvok. Frč. 20. Plisk, hlahol stříknutí blátem, Patsch. Ros. Pliska, y, f., pták slavíkovitý, cacorka, třasořitka, konipásek, motacilla alba, weisse Bachstelze. P. ocasem neustále třese. Kom. J. 158. — Plisky, druh hrušek dlouhých, špičatých. Plískač, e, m., pleskač, žváč, darmo- tlach. Kom. J. 838., V. Der Schwätzer, Plau- derer. Ten p. do všeho se plichtí. Sych. Daremný žváč a plískač. Reš. Plískačka, y, f., die Schwätzerin. 1520. Plískání, vz Pleskání. P., stříkání, das Spritzen; tlachání, žvání, Plauderei, Plap- perei, f. Reš. — P-ním čas tráviti. D. Plískanice, pleskanice, e, f., plískavé povětří, f. Schnee-, Regenwetter, n. D. Plískanina, y, f. = plískanice. D. Plískati; plíštiti, il, plísknouti, sknul a skl, ut, utí; plískávati = stříkati, spritzen, bespritzen; pleskati, zváti, tlachati, plaudern, schwätzen. Jg. — se, panschen, sich be- schmutzen. Jg. — čím (na koho): blátem (házeti). Leg. Blázen plíská svou řečí sem i tam. Reš. — se s čím — v plískavý čas něco dělati. Ros. — komu (tlachati). D. — co. Ledacos p. (tlachati). Us. Co slina na jazyk přinese, (to) plískati. Sych. — kde. Tejně a potutelně krom očí plískali. Bart. 300. Plískatice, e, f., plískotice = plíska- nice. Plískavice, e, f. = delfín. P. obecná, del- phinus delphis. Frč. 374., Schd. II. 438. Plískavosť, i, f., Plauderhaftigkeit, f. D. Plískavý, plíhavý, blativý, mokrý, regne- risch, schmutzig. P. povětří. Us. — P., žvavý, tlachavý. P. žena. Aesop. Plauderhaft. Jg- Plískota, y, f. = plískanice. Pliskotina, y, f. =plískanice. D. Pliskov, a, m., Pliskow, ves u Zbirohu. PL. Pliskýř, e, m., puchýř, Schwiele, Blase, f. Krvavý p. U Opav. Klš. Ma Mor. Hý. — P., pryskýř, pliskyřice, pryskyřice. Na mor. Zlínsku. Brt.