591

Plísník, a, m. = plísek.

Plísniti, plícniti, il, ěn, ění; plísnívati,
Mleti. Ros. — P., haněti, láti, peskovati,
schelten, schmähen. — koho. Us. Strany
plícniti vz Plíce (na konci).

Plisový límec, von Plüsch, plüschen. Fáb.
pov. 85.

Plissiren, řáskovati, od fr. pli, řása. Dch.

Plísta, y, f. (zastr.), rez měděná n. plíseň
na mědi, octan měďnatý, Grünspan, m. Pr.
chym. Vz Šík. 431., KP. IV. 697. - P.,
měď v octu rozpuštěná. Prm.

Plísti, vz Plésti.

Plístový, Grünspan-.

Plistva, y, f. = pliska. Na Ostrav. Tč.

Pliš, e, m., aksamít planý, Rohn., látka
vlněná, tkaná z vlny česané a podstatně tedy
k hladkým tkaninám náležející, na líci má
vlas dlouhý sčesaný. Plüsch, m. S. N.

Plíšek, šku, m., místo pléšek, malý plech,
Blechlein, n. P. strouhací u houslaře, tažní,
k hlazení (u truhláře), pozlacený; peníz
z plíšku. Us. Na plíšky něco ztenčiti. Kom.
J. 100. — Plíšky, peníze, Geld, n. Má plíšky,
plešáky. D. — P., hladký, prsní kožich, po-
pásní kožíšek, Leibpelz, Pelzrock, m. V. — Jg.

Plíška, y, f., přeháňka deště. Chrud. Kd.

— P. = pleška.

Plíškovice, dle Budějovice, Plischkowitz,
ves u Březnice. PL., Tk. III. 37.
Plíšť, pléšť, ě, f., plíšťka, plíštěnice

— plískanice, plískavé povětří. Pešín. Vz
Medardův. Regenzeit, f.

Plíštiti, il, ěn, ení = plískati, spritzen.
Kam kydeno, tam plíštěno. Prov. — P.,
zváti, plaudern. Plk. — se do čeho = mí-
chati se, sich mengen. Ros.

Plitchý, locker. Bavlna ani příliš kroucená
nebuď, ani zase plitchá. Techn. III. 156.

1. Plíti, vz Pléti.

2. Plíti, pliji (na Mor. pluji), plij, il, it,
ití; plinouti, ul, ut, utí; plivnouti, plvnouti,
vnul a vl, utí; plívati, plivati, plvati; plí-
vávati = slinu vyvrhovati, vymítati, speien,
spucken, speicheln. Jg. P., koř. pli. Vz Mkl.
B. 422., 428., aL. 230. — abs. Vychrkuje a
mnoho plije. Lek. Opilci plijí (slintají). Kom.
J. 824. Ty kluky napomínati? jako by pliv
(marná práce). To je, jakoby pliv (když se
co marně nebo nedostatečně udělalo). Dch. —
co: krev. D. Vz Plíti čím. — komu, kam,
(nač, v co, mezi co, proti čemu, do
čeho): v oči, Kram., mezi oči. Pass., Lom.
Plivnu ti na to, ich huste dir darauf. Dch.
Na moje oči plvati nestydie sé. BO. Neplij
v studánku, nevíš, kdy z ní zase píti budeš.
Pk. Plivali sú v tvář jeho. Hus. 1, 393. P.
komu do tváři. D. Kdo proti nebi plije, na
tvář jeho se slina vrací a padá (kdo haní
vyšší, sebe haní). Koll. Kdo do nebe plije,
na jeho vlastní tvář slina bije. Lb. P. nač.
V., Br., St. skl., D. — po kom. Plijí po
něm lidé (nemilý všem). Jg. — za kým.
(z pohrdání). Br. — čím: krví. Ros., Hlas.

— Jg.

Plití, n., das Ausspeien. Jg.

Plitičenka, y, f., fissurella, plž. Krok.

Plitka, y, f., der Bolzen. Lpř. Bráti věci
na ptačí p-ky (nevšímati si jich). Shakesp.
P. zápalníku, der Zündstiftbolzen. Čsk,

Plitkostřelec, lce, m.. Bolzenschütz, m.

Plítkový, Bolzen-. P. kapsule, náprstek.
Čsk.

Plitký = mělký, seicht (o nádobě, ale:
mělká voda). Na Slov. Lež má plitké dno. č.
M. 66.

Plitý; plit, a, o, gespuckt. Jg.

Plíva, vz Pléva.

Plivací, Spuck-. P. truhlíček.

Plivačka, y, f., rybička špatného druhu.
Neměli dnes na rybním trhu nic jen samé
p-ky. Us. Č. — P., neduh, když někdo
pořád plívati musí, das Speifieber. D.

Plivadlo, plivadelko, plivátko, a, n.,
Spuckkasten, -napf, m. D. P. dřevěné, cí-
nové, cínem vyložené, mosazné, porculánové.
Do p-dla piliny, písek dáti, pískem vysypati,
do p-ka plívati.

Plivák, a, m., der Speier. Berg. exe.

Plívání, plivání, plvání, das Speien,
Spucken. P. krví. Vz Plíti.

Plívati, vz Plíti, 2.

Plivátko, a, n. Spuckkästchen, n., -napf,
v obec. mluvě Speibtrügel. Dch. Vz Plivadlo.

Pliveň, vně, f., perna, die Banse, u Golč.
Jeníkova pliviň. Kál.

Plivky, ův, pl., m., sliny vyplivané, das
Ausgespuckte, die Spücklinge. Jg. Us.

Plivník, Plevník, Plevel, Plevit, a, m.,
ohnivý drali, o němž se myslí, že bohatství
přináší. Jg. P. jest jistá bytosť nadpřirozená,
nečistá, kteráž ve způsobách rozličných (obyč.
ve způsobe malého, černého, umoklého ku-
řete, které típajíc zimou se třese) svým přá-
telům bohactví přináší. Čechové nazývají ji
také Skřítkem n. Hospodáříkem. Er. Vz více
v S. N. Má Plivníka. Us.

Plivnouti, vz Plíti, 2.

Plivnutí, n., das Ausspucken.

Plivný, bohatý, plemenný, samenreich. P.
žito. D.

Plivý, vláčkovitý. P. víno (které se táhne).
Jg., Rk.

Plizlec, elce, m., nerost, Gadolinit, m.
Min.

Plízniti, il, ěn, ění — plísniti. Na Mor.

Plíž, e, m. = plž, die Wegschnecke. Jg.

Plížení, n., das Kriechen. Krok.

Plížiti se, il, ení = lézti jako plž, krie-
chen, schleichen. Plíží se jako plž. V. —
se k čemu. Us. Vz Lézti.

Plíživý, schleichend. P. zimnice. Světoz.

Plk, u, m. = pluk. Výb. I. 4. (zastr.).
Der Haufe. P., stsl. рlъkъ, turba, populus,
stněm. folc, souvisí asi s koř. pl = plniti,
sr. noki?, jtóhs. Mkl. B. 239. — P. Varecha
plk do kaše (říká se, skočí-li kdo jinému do
řeči.) U Lipníka a Hranic na Mor. Tr.

Plkač, e, m. —= plkoš.

Plkal, a, m. = plkoš. Na Mor. Hý.

Plkati, plktati, žváti, pleskati, hlouposti
povídati, schwätzen, plaudern. Na Mor. Brt.,
Sd., Kd., Hý., Krok. — čím: řečí. Us. na
Mor. — P., vz Plkota.

Plkoš, e, m., kdo plká, žváč, Plauderer,
m. Mor. Vz Plkota.

Plkot, u, m., plkání, žvání, pleskání, das
Plauschen, Plaudern. Nenecháte toho p-tu?
Na Mor. Hý.



	591

	Plísník, a, m. = plísek. Plísniti, plícniti, il, ěn, ění; plísnívati, Mleti. Ros. — P., haněti, láti, peskovati, schelten, schmähen. — koho. Us. Strany plícniti vz Plíce (na konci). Plisový límec, von Plüsch, plüschen. Fáb. pov. 85. Plissiren, řáskovati, od fr. pli, řása. Dch. Plísta, y, f. (zastr.), rez měděná n. plíseň na mědi, octan měďnatý, Grünspan, m. Pr. chym. Vz Šík. 431., KP. IV. 697. - P., měď v octu rozpuštěná. Prm. Plísti, vz Plésti. Plístový, Grünspan-. Plistva, y, f. = pliska. Na Ostrav. Tč. Pliš, e, m., aksamít planý, Rohn., látka vlněná, tkaná z vlny česané a podstatně tedy k hladkým tkaninám náležející, na líci má vlas dlouhý sčesaný. Plüsch, m. S. N. Plíšek, šku, m., místo pléšek, malý plech, Blechlein, n. P. strouhací u houslaře, tažní, k hlazení (u truhláře), pozlacený; peníz z plíšku. Us. Na plíšky něco ztenčiti. Kom. J. 100. — Plíšky, peníze, Geld, n. Má plíšky, plešáky. D. — P., hladký, prsní kožich, po- pásní kožíšek, Leibpelz, Pelzrock, m. V. — Jg. Plíška, y, f., přeháňka deště. Chrud. Kd. — P. = pleška. Plíškovice, dle Budějovice, Plischkowitz, ves u Březnice. PL., Tk. III. 37. Plíšť, pléšť, ě, f., plíšťka, plíštěnice — plískanice, plískavé povětří. Pešín. Vz Medardův. Regenzeit, f. Plíštiti, il, ěn, ení = plískati, spritzen. Kam kydeno, tam plíštěno. Prov. — P., zváti, plaudern. Plk. — se do čeho = mí- chati se, sich mengen. Ros. Plitchý, locker. Bavlna ani příliš kroucená nebuď, ani zase plitchá. Techn. III. 156. 1. Plíti, vz Pléti. 2. Plíti, pliji (na Mor. pluji), plij, il, it, ití; plinouti, ul, ut, utí; plivnouti, plvnouti, vnul a vl, utí; plívati, plivati, plvati; plí- vávati = slinu vyvrhovati, vymítati, speien, spucken, speicheln. Jg. P., koř. pli. Vz Mkl. B. 422., 428., aL. 230. — abs. Vychrkuje a mnoho plije. Lek. Opilci plijí (slintají). Kom. J. 824. Ty kluky napomínati? jako by pliv (marná práce). To je, jakoby pliv (když se co marně nebo nedostatečně udělalo). Dch. — co: krev. D. Vz Plíti čím. — komu, kam, (nač, v co, mezi co, proti čemu, do čeho): v oči, Kram., mezi oči. Pass., Lom. Plivnu ti na to, ich huste dir darauf. Dch. Na moje oči plvati nestydie sé. BO. Neplij v studánku, nevíš, kdy z ní zase píti budeš. Pk. Plivali sú v tvář jeho. Hus. 1, 393. P. komu do tváři. D. Kdo proti nebi plije, na tvář jeho se slina vrací a padá (kdo haní vyšší, sebe haní). Koll. Kdo do nebe plije, na jeho vlastní tvář slina bije. Lb. P. nač. V., Br., St. skl., D. — po kom. Plijí po něm lidé (nemilý všem). Jg. — za kým. (z pohrdání). Br. — čím: krví. Ros., Hlas. — Jg. Plití, n., das Ausspeien. Jg. Plitičenka, y, f., fissurella, plž. Krok. Plitka, y, f., der Bolzen. Lpř. Bráti věci na ptačí p-ky (nevšímati si jich). Shakesp. P. zápalníku, der Zündstiftbolzen. Čsk,	Plitkostřelec, lce, m.. Bolzenschütz, m. Plítkový, Bolzen-. P. kapsule, náprstek. Čsk. Plitký = mělký, seicht (o nádobě, ale: mělká voda). Na Slov. Lež má plitké dno. č. M. 66. Plitý; plit, a, o, gespuckt. Jg. Plíva, vz Pléva. Plivací, Spuck-. P. truhlíček. Plivačka, y, f., rybička špatného druhu. Neměli dnes na rybním trhu nic jen samé p-ky. Us. Č. — P., neduh, když někdo pořád plívati musí, das Speifieber. D. Plivadlo, plivadelko, plivátko, a, n., Spuckkasten, -napf, m. D. P. dřevěné, cí- nové, cínem vyložené, mosazné, porculánové. Do p-dla piliny, písek dáti, pískem vysypati, do p-ka plívati. Plivák, a, m., der Speier. Berg. exe. Plívání, plivání, plvání, das Speien, Spucken. P. krví. Vz Plíti. Plívati, vz Plíti, 2. Plivátko, a, n. Spuckkästchen, n., -napf, v obec. mluvě Speibtrügel. Dch. Vz Plivadlo. Pliveň, vně, f., perna, die Banse, u Golč. Jeníkova pliviň. Kál. Plivky, ův, pl., m., sliny vyplivané, das Ausgespuckte, die Spücklinge. Jg. Us. Plivník, Plevník, Plevel, Plevit, a, m., ohnivý drali, o němž se myslí, že bohatství přináší. Jg. P. jest jistá bytosť nadpřirozená, nečistá, kteráž ve způsobách rozličných (obyč. ve způsobe malého, černého, umoklého ku- řete, které típajíc zimou se třese) svým přá- telům bohactví přináší. Čechové nazývají ji také Skřítkem n. Hospodáříkem. Er. Vz více v S. N. Má Plivníka. Us. Plivnouti, vz Plíti, 2. Plivnutí, n., das Ausspucken. Plivný, bohatý, plemenný, samenreich. P. žito. D. Plivý, vláčkovitý. P. víno (které se táhne). Jg., Rk. Plizlec, elce, m., nerost, Gadolinit, m. Min. Plízniti, il, ěn, ění — plísniti. Na Mor. Plíž, e, m. = plž, die Wegschnecke. Jg. Plížení, n., das Kriechen. Krok. Plížiti se, il, ení = lézti jako plž, krie- chen, schleichen. Plíží se jako plž. V. — se k čemu. Us. Vz Lézti. Plíživý, schleichend. P. zimnice. Světoz. Plk, u, m. = pluk. Výb. I. 4. (zastr.). Der Haufe. P., stsl. рlъkъ, turba, populus, stněm. folc, souvisí asi s koř. pl = plniti, sr. noki?, jtóhs. Mkl. B. 239. — P. Varecha plk do kaše (říká se, skočí-li kdo jinému do řeči.) U Lipníka a Hranic na Mor. Tr. Plkač, e, m. —= plkoš. Plkal, a, m. = plkoš. Na Mor. Hý. Plkati, plktati, žváti, pleskati, hlouposti povídati, schwätzen, plaudern. Na Mor. Brt., Sd., Kd., Hý., Krok. — čím: řečí. Us. na Mor. — P., vz Plkota. Plkoš, e, m., kdo plká, žváč, Plauderer, m. Mor. Vz Plkota. Plkot, u, m., plkání, žvání, pleskání, das Plauschen, Plaudern. Nenecháte toho p-tu? Na Mor. Hý.