592

Plkota, y, m. = plkoš, plkač. Mor. Sd.,
Hý. — P., plkač, kdo plká, příliš hlasitě
svou potřebu vykonává. Mor. Mrk.
Plktati, vz Plkati.

Pln. Pln měsíc = plný měsíc. Orb. p.
Dříví aby nepráchnivělo, po pln měsíci (po
plném měsíci) ať se potíná. Kom. J. 528.

Plň, i, f., úplněk, die Fülle. Plň měsíce.
Vz Plný. Zlob. Zdá se mi, že je plň. Us.
u Solnice.

Plňba, y,f., die Erfüllung (nové slovo
m. plnění.) Šm., Šb., Š. a Ž.

Plně, adv., völlig, kompar. plněji. V.
Plně to vystihnul (cele). Kom. P. někomu
se odevzdati, něco ukázati. Kom.

Plnění, n., das Füllen. P. láhví pivem,
das Flaschenfüllen. Suk. —P., die Erfüllung,
Leistung, Zahlung. P. vzájemné, s jedné i
s druhé strany; doba p.; povinnosť k p.
(něco plniti). Nz. P. učiniti závislým na ně-
jakém p. vzájemném, eine L. von einer Ge-
genleistung abhängig machen. Den p., den
k p. určený; místo p., Ort der Leistung. Pr.
Také p. soboty rušiti a uvolniti. Sš. J. 127.

Plnič, e, m., nakladač. V. Der Erfüllen
V horn., kdo rudu do kbele dává, der An-
schläger. V.

Plničký, ganz voll. P-kou sklenici vy-
piti. Us.

Plnitel, e, m., pl. -lé. P. slibů, přikázání.
Br. Der Erfüller, Vollbringer, Beobachter.

Plniti, plň, -ně (íc), il, ěn, ění; plnívati
— plné činiti, füllen; držeti, zachovávati,
erfüllen, Genüge thun, leisten. Jg. — co:
sud, míru, D., slib, V., Kom., přípověď, V.,
povinnosť, přátelství. Ros. Slunce běh plní
(končí). Troj. Kdo mnoho slibuje, málo plní.
Prov., Jg. —- (co) komu. Dobře ti plní
(pije). Kom. Panna ctná dvěma mužoma
viery plniti nemož. Tkad. 2. 81. Neplní mi
slibu již na 12. léto. Půh. I. 222. — co jak.
Peníze gruntovní na určité terminy p. Er.
Slovo božie slyší a skutkem plní. Hus. 1. 46.

Plnivo, a, n., das Füllwerk. Rk.

Plno. Vz Plný. — P., adv. a subst.,
voll, vollauf, die Fülle. Míti plno díla. D.
Vidím plno lidí. Kom. Plno lidu bylo všude
po ulicích. Cyr. Takových obrazů bylo plno
v Římě. V. Když měsíce na plné bylo. Let.
č. 435. Jest jich tam plno, že by jablko ne-
propadlo. Dch. Je fa všady plno jako bídy.
Na mor. Zlínsku Brt. Měsíc na plně (plný).
Br. Dříve, než v plně uslyšíš, neodpovídej
slova. Ctib.

Plnocenný, vollwerthig. Dch.

Plnocit, u, m., das Vollgefühl. Pl.

Plnočetnosť, i, f. Vollzähligkeit, f. D.

Plnočetný, vollzählig, D.

Plnoděnec, nce, m., eysenhardtia. Rostl.

Plnohlasnosť, i, f., Vollstinmigkeit, f. D.

Plnohlasný, volistimmig. P. hudba. Jg.

Plnochopný, vollgriffig, v hudbě. Mus.

Plnoklasný, plnoklasý, vollährig. D.

Plnokrvý, vollblütig. Rk.

Plnoletosť, i, f., plnoletství, n., dospělosť
v plná léta, Volljährigkeit, í. Mus. P-sti do-
síci, germ. m.: k létům přijíti, zletilosti do-
jíti. Urs. 123. Cf. Aby oni (sirotci), když
k létům přijdou, kde spravedlnosti hledati
věděli. Jir.Anth. II.,, 171. Občan, který by

po dosažené p-sti za mrhače se prohlásil,
lépe: občan, kterýžby dojda zletilosti (do-
spělých let) dle zákona, za mrhače byl pro-
hlášen. Slovo plnoletosť jest german., vz Zá-
konní. Šb.

Plnoletý, germ. m.: zletilý, dospělý,
Kmp., let došlý. Rs. Vz tato slova a Plno-
letosť. Stal se p-tým = došel let.

Plnoluní, n., der Vollmond. Aneb že
aspoň vinohrad se na straně jemu při p.
jasné vyskýtal. Sš. J. 239. Pilnolune v MV.
nepravá glossa. Pa.

Plnoměrný, das volle Mass habend. P.
verše. Krok.

Plnoměšťan, a, m., měšťan všech práv
měšťanských, der Vollbürger. Od prastarých
dob se na náměstí jak vůbec všichni svo-
bodní p-né, tak zvláště také mudrcové a
řečníci nalezali. Sš. Sk. 204.

Plnomocenství, í, n., plná moc, Voll-
macht, f. Někomu р. dáti, uděliti (zmoc-
niti). D. V p. = per procuram. Nz. V p. ně-
koho něco dělati. Šp. P.má od jedné každé
strany podepsáno býti. Řd. Vz násl.

Plnomocnice, e, f., die Bevollmächtigte.

Jg-

Plnomocník, a, m., der Bevollmächtigte.
Panský p., Sych., obchodní. P. plnomocenství
svého meze ať nepřekračuje. Kom. J. 660.

Plnomocnitel,e,m. Vollmachtgeber, Man-
dator, Kommittent, m. Rk.

Plnomocnosť, i, f., plná moc, die Voll-
macht. Jg.

Plnomocný, Vollmachts-. P. panování
(monarchické), Kom., odpustky, D., list Dch.

Plnoplatný, vollgültig. Rk.

Plnoplodý, plný plodu, voll von Früchten.
P. strom. Sš. Oa. 131.

Plnoplochosť, i, f. Vollflächigkcit, f.
Miner.

Plnoplochý, vollŕlächig. Krok.

Plnoramenný, dickarmig. P. dívka. Pl.

Plnorodný, vlastní, vollbürtig. Hý. Plno-
rodnými slují bratři a sestry pocházející
z týchž rodičův. S. N.

Plnorodosť, i, f., jakosť plnorodého, na-
rození-se n. pocházení z rodičů co do stavu
sobě úplně rovných, die Vollbürtigkeit. Z obojí
strany (jak otcovy tak i matčiny) pochodil
Jan z rodiny kněžské a p. a tudy urozenost
jeho na oce (= oku) jest. Sš. L. 8.

Plnorohosť, i, f., Vollhufigkeit, f., Voll-
huf, m. Veleš.

Plnorohý, vollhufig. P. kůň. D.

Plnosrdečný, plnosrdný, vollherzig. D.

Plnosť, i, f., úplnosť, die Völligkeit, das
Vollsein. V. Když pak přišla p. času. Káz. ,
lut. 1520. P. moci někomu dáti. Troj. Něco
v p. smyslu a rozumu uvésti. D. P. od jídla
míti. Martini. — P., hojnosť, die Fülle, Menge,
der Uiberfluss. V. Plnosť plnosti jsi, Bože.
Kom. V té p-sti veliký rozdíl zabíhá. Sš. L.
15. Ana v něm p. boží bytelně přebývala. Sš. J. 44. — P. v botanice, choroba rostlin
šťávnatosti podobná. Rostl. Vz Jg.

Plnosvitný,vollscheinend, im vollen Licht-
schein.

Plnota, y, f., plnosť, Fülle, f. Vz Mkl.
B. 163., aL. 108. P. řeči. Sš. I. 257.

Plnotvárný, vollgestaltig. Dch.