593

Plnoústník, a, m., metastelma. Rostl.

Pluovážný. P. cena, ein vollwichtiger
Preis. Dch.

Plno značný, prägnant.

Plnozubý. P. ovce. Ja. Vollzähnig.

Plnozvuký. P. hlahol. Muss. Volltönig.

Plný; pln, a, o: komp. plnější. P., рlъnъ,
lit. pilnas, něm. voll, lat. plenus, skr. prána.
Schl., Fk. 377. — P., nahrnutý, nandaný,
voll. V. P. sklenice, míra, nádoba, měšec
(penězi naplněný), žaludek (nakrmený). Jg.
Plnou hlavu míti (myšlének, starostí). Jg.
Mnoho domnění do pytle se vsype a plný
nebude. Prov. Plnou hrsť něčeho vzíti. Plnou
hubou se chválí. Plný klas k zemi se kloní.
Prov. Jg. Jest jich plný dům, das ganze
Haus ist ihrer voll. Dch. V plných zástupech
(in hellen Haufen). Práce míti plné ruce.
Dch. Hořeti p-ným plamenem, býti v p-ném
plamenu. Hý. Z plna hrdla. Bž. 127. —
čeho (s přidáním toho, čím věc naplněna).
P. nečistoty a bláta, nebezpečenství, smutku,
vína (opilý), větru (pyšný a nadutý), V., trní,
kvítí, slzí, radosti. D. Víc může s hrsť moci,
nežli s plný pytel práva. Prov. Jg. Sklenice
plná piva. Us. P. vážných obyčejův. Kom.
Plny ulice liudí oděných vidieše. Dal. 140.
P. strachu. Dal. 5. P. ducha svatého, psoty.
Chč. 301., 375. Podnebesie bě plno osvěty
ot slunce. Rkk. 11. Bě lida pln bez mála
chrám. Výb. II. 67. P. čeho. gt. 134., 95. Plna
jsúc sv. ducha; plna milosti, plná múdrosti.
Kat. 1100., 1951.3098. A plášč mokr a pln
dešče. Žk. 217. Šli, ano všecka cesta plna
bieše rúcha a osudie. Bj. Děvčat je plná dě-
dina; malý domeček plný koleček (hodinky);
Plné břicho krup (šípek); Plná hlava pentlí
a tkanic. Er. P. 476., 20., 17., 8. Ta zvířata
plna byla očí. Št. Plno bylo takových obrazů
v Římě. V. Milosti plna. Dch. Bezbožníci,
jichž mysl falše plna. Kom. Stáje plné skota.
BO. Písně plné ducha a moci. Kom. Domové
hostinští téměř všady lidu plni byli. čr.
Sedm dřev plných listí. GR. Rozuměti mámy
člověka plna hřiechův. GR. P. ctností. Hus.
1. 414. Vz Nabitý čeho, Naplněný. — čím:
Staří této vazby užívali; ve slovenčině pojí
se plný zhusta s instrumentalem, v češtině
však řídí plný nyní v obec. mluvě jen ge-
nitiv, jako naplněný instrumental (dříve také
genitiv). Ht. Sr. ml. 32., Ht. Obr. 26. Košík
stříbrný šafránem plný. Pass. 638. Peň bol
plnučičký plný včelami. Pov. 430. Jedna
truhla plna šatami. Pov. 16. Krajina meste-
čkami, vsemi a lidem osedlým i všemi po-
třebami plná. Sl. Uh. I. 43. (Slavatovy Děje
král. uherského. Vyd. J. Jireček ve Vídni
1857. sv. I. Zb.). Cf. Její postel byla tuhá
stínkami, voll Wanzen. Us. v Dobrušce. Vk.
Plný čím ve smyslu hmotném = naplněn,
nacpán; p. čeho — něco hojně obsahující.
Do tohoto pádu kladou se z pravidla jména
osob a jména odtažná. Brt. Vz Brt. o Instru-
mentale 48., Brt. S. §. 141. — P., náležitou
míru n. počet mající, celý, dokonalý, voll,
vollkommen, vollständig. Jg. P. měsíc, V.;
plným krokem jíti; s plnou dobrou volí;
plných šest let krýti se musil. V. V plném
běhu koně do sedla vyskakovali. Vrat. Plným
právem tak učinil. Us. S plnou ochotností.

Kom. P. rada. S plnou mocí někoho někam
poslati. Vš. P. přízeň, potešení, Kom.; p.
slib, řeč, Ros., svoboda. Troj. Plnou moc
překročiti. Us. Plnou moc míti. Chč. 306. Vz
Mocný list. P. moc. Arch. 1. 15. Kde plno,
snáze nalévati. Plný soudek nezvučí. Pk.
O plné moci, Vollmacht, mandatum, vz S. N.
P. muška, vz Muška. P. či půlkruhovité kle-
nutí, volles Gewölbe. Bc. — P., hojný, voll,
reichlich. P. tvář, D., květ, Jg., hlas, Jg.,
roh (kopyto, nemoc, když spodek není vy-
hloubený). Ja. Plná rozkoš. Dch. — čeho.
P. věku, let. V. Jest pln živobytí. D. — v čem:
ve tváři. Jg. Kůň plný v bocích. Db. — P.,
per ellipsin. Naběhl na plnou (pěsť). Přišel
mi na plnou (právě když jsem se hněval).
Us. O plnou k sobě pijí (sklenici). Z plného
píti (dčbánu). Z plného nalévati (sudu). Us.

Plocek, cku, m., kladivo čtyřhranné na
obои stranách k tlučení, Platzhammer, m.
Dle Šp. der Hammerkopf, der Theil des Ham-
mers, mit welchem gehämmert wird. — P.
(v mlýně), kladivo ruční, nosatec, Müllerbeil,
n. Us. Jg.

Plod, u, plůdek, dku, m., plození, Zeu-
gung, Fruchtbringung, Zucht, f. Jg. Svině
pro plod (pro plemeno) chovati. D. Jak po-
hlaví, tak manželské spojení a manželské
lůže pro plod jest. Kom. j. 595. — P., tělo
zplozené, co se plodí, die erzeugte Frucht,
die Leibesfrucht; co se zrodilo, mládě, die
Brut, Frucht bei den Thieren und Menschen,
das Junge, Kind. Jg. P., mladé, mládě;
druhý ploď u hus, kachen atd.: podnéště,
podnešek; p. u ryb: potěr, plod, výměť,vý -
mětek, výstřelek; u včel: plod, červ. Šp. Žena
těhotná v životě p. nosí. Kom. J. 596. P.
nedošlý, nedochodilý, nečasný, V., nedospělý,
nevyspělý, nedokonalý, Lk., mrtvý. Nz. Bez
plodu býti (neplodnou). BO. P. života tvého.
ZN. V životě p. mající. V. P. udusiti. Háj.
P. na svět, vyvésti (ploditi). V. Mladý p.
zvířat; p. života. V. Aby ženu pojal a p.
vyvedl (děti). Háj. Žena svůj p. zatratila;
p. tratiti kouzly, nápoji; p. počatý n. pora-
zený zatratiti, Lk., p. ze sebe vyhnati. J. tr.,
Er. Plodu hubení a vyhánění, vz Rb. str.
269., S. N. VI. 455. a. P. vypustiti. Dal. 14.
Vypuzení či zmaření plodu tělesného, die
Abtreibung der Leibesfrucht, procuratio abor-
tus. MP. 185. — P., rodina, der Stamm, das
Geschlecht. V. P. knížecí. Dal. — P. zvířat
= plemeno, die Zucht, das Geschlecht. V.
To je dobrý p. Jg. Svój p. rodie řevíce. BO.
— P. rybí, násada, výmět'; vz začátek to-
hoto článku. P. rybí zakrsalý, hlavatý, krátky,
hubený a břichatý je špatný; plod štíhlý,
bez skvrn, masitý, lesklé barvy a čilý jest
dobrý; u některých rybářů: plod = rybičky
2 palce dlouhé, plod roční— 2—4, p. dvou-
letý = 4—6, tříletý = 6—8, výměť=8—12
palců dlouhé; p. na výtah, na výrost dáti;
p. výtažní. Vz Rybník výtažní. Šp. Plody
(ryb) rozmnožiti; Nový rybník plodem k lo-
vení dosazován. Břez. 198., 204. P. včelí
klásti, nasazovati, ošetřovati, krmiti, zabuň-
kovati, zahřívati. Všk. — P. zemský, co
země nese, užitek, die Frucht, Erzeugung,
das Landesprodukt. V. P. vydávati, V.,
nésti. Min. Země dala p. Ps. ms. Plodu nedá