594

moklé pole. St. skl. Což p. a užitek vynáší
(plodný). V. Zrno pšeničné musí v zemi za-
hynouti, aby se v plod mohlo vzmoci. Sš.
J. 202. Plody, plodiny zemské, hospodářské,
J. tr., požitek, úroda, obroda; u stromů:
ovoce. Sp. P. rostlin krytosemenných má 1.
obal plodní, oplodí (Fruchthülle) a 2. semena.
P. obalený (který jest v nějakém obalu),
plody hromadné (které z více květů hro-
madných se vytvořují). Plody jsou I. vyschlé
a II. dužnaté a šťávnaté. I. Vyschlé plody
jsou: 1. pukavé, 2. rozpadavé a 3. nepukavé.
Plody pukavé n. tobolkovité (Kapselfrucht)
jsou: 1. měchýřek, Balg-, 2. lusk, Hülse, 3.
šešule n. šešulka, Schotte, 4. ostatní tobolky
(Kapselfrucht), které jsou buď jednopouzdré
n. přehrádkami v pouzdra rozdělené; nad-
květní n. podkvětní, vz Semenník. Plody roz-
padavé (Spaltfrüchte) rozpadávají se v jedno-
tlivé jednosemenné díly, v uzavřená pouzdra,
v nichž semeno uzavřeno zůstává. Jednotlivé
kusy tyto slovou tvrdky. Nepukavé a neroz-
padavé plody jsou nažky. K nažkám patří:
1. obilka, (Kornfrucht), 2. nažka vlastní (vz
Nažka), 2. oříšek (vz Oříšek). II. Plody duž-
naté jsou: 1. peckovice, 2. bobule (kulovatá,
vejčitá, hruškovitá). Plody nahosemenných
rostlin jsou šištice (otevřené, dřevnaté šupiny,
za nimiž nahá semena sedí). K plodům obal-
ným patří: a) jablko n. malvice, b) šípek, c)
jahoda, d) žalud, e) plod lísky. Plody hro-
madné jsou šišky sosnovitých stromů, mo-
ruše, plod ananasu, fík, bukvice, jedlé ka-
štany. Kromě toho jest p.: bradavkatý, češul-
kovatý (žalud), hedvábitý, kulovatý, mo-
dravě ojíněný, ostenkatý, pupkovitý, k stopce
ztenčený, špičatý, vejčitý, vyhlubený, zaku-
lacený. Čl. 207. a násl. Vz Semeno. P. suchý
(tobolka),dužnatý (bobule) ,puštička(u mechů).
Čl. P. jednoduchý (u višně, slívy, jablka),
množitý (u malin, jahod); nahý a krytý; p.
pukavý n. rozskočný. Rostl. Stopka plodu.
Nz. Vz S. N., Kk. 14., 56.-60., Schd. II.
209., 211. — P.= ovoce, skutek, práce, die
Frucht, das Produkt. P. tvé Musy. L. P.
důvtipu lidského. L. P. umělství n. umění
pěkného. Nz. Evangelia naše drahně před
polovici druhého století obecně od učitelů
církve a od zahořalých nepřátel za p-dy
těch svatopisců, jimž se připisují, uznána
byla. Sš. L. předml.

Plodíce, e, f., úklejka, bělice, der Schnei-
derfisch, ryba. D.

Plodící, Zeugungs-. P. moc, úd, D., ústroj
n. nástroj u rostlin atd. Rostl., Kk. 48.

Plodictví, n., plodnosť. Ps. ms.

Plodič, e, m., ploditel, der Zeuger, Er-
zeuger.

1. Plodidlo, a, n., ud mužský zplozovací;
úd ženský = rodidlo. Ssav. Das männliche
Zeugungsglied.

2. Plodidlo, a, n., u rostl. pollinarium,
Befruchtungs-, Stauborgan, n. Kk. 48.

Plodieše = plodil, a, o. Kat.

Plodina, y, f., plod zemský, Ы. plod z říše
rostlinstva. Das Erzeugniss, Produkt, die
Frucht der Erde. P-ny letošní dozrály. Sych.
Obchod s plodinami. Víd. list. Plodiny 1.
z říše živočichů (živočišné), 2. z říše rostlin
(rostlinné), vz Tráva; 3. z říše nerostův (mi-

neralní, nerostné). P-ny nerostné: kovy,
drahokamy, uhlí, sůl, tuha, křída, síra, mra-
mor, hlína atd.; p. rostlinné: obilí, zemčata,
koření, cukrová třtina, víno, tabák, mák,
bavlník, šafrán, káva atd. Nz., Tl. Cena plo-
din, summa (jistina, základ, náklad na plo-
zení plodin). Šp. Plodin dobývati. Nz.

Plodinář, e, m., der Produktenhändler, m.

Plodinárna, y, f., die Fruchtbörse. Rk.

Plodinatý, lépe: plodistvý, plodný. Jg.

Plodistenství, n. = plodnosť, (zastr.),
Fruchtbarkeit, f. Výb. I. 340., Br.

Plodistvě = plodně, fruchtbar. P. se roz-
máhati. V.

Plodistvosť, i, f., plodistvá moc, zastr.
plodistevnosť, die Zeugungskraft, D.; plození,
plodnosť, die Fruchtbarkeit. V.

Plodistvý (zastr. plodistevný), plodný,
nosný, fruchtbar, fruchttragend. Olivové dřevo
bujné, krásné, p-vé, tvárné. BO. P. země. BO.
P. rok. V. Déšť zemi plodistvou a úrodnou
činí. Br. — P., plodící, Zeugungs-. P. moc,
befruchtend, Zeugungskraft. V.

Plodiště, ě, n., vz Plodník. Všk. P. ná-
kazy, Seuchenheerd. Dch.

Ploditel, e, m. = plodič. Mus.

Ploditelka, y, ploditelkyně, ě, f., die
Zeugerin.

Ploditelnosť, i, f. = plodistvosť.

Ploditelný, plodistvý, plodný. P. moc. V.

Ploditi, ploď, -dě (íc), il, zen, zení; plo-
dívati = plod vydávati, zeugen, erzeugen,
Frucht hervorbringen; činiti, páchati, mno-
žiti, tropiti, konati, erzeugen, stiften, mehren,
befördern. Dal. 46. — abs. Otec plodí, matka
rodí. Kom. — co, koho: syna zploditi. D.
Strom ovoce plodí. Ros. Pýchu plodíš. St.
skl. P. rozkoš. V. Povolnosť přátely rodí a
pravda nenávisť plodí. Hříšná radosť plodí
žalosť. Láska lásku plodí. Jg. Za pluhem
choditi a zemi ploditi. Kn. drn. 40. Král
kresťanskú vieru plodil. Pass. 821. Když o
tom řeč plodista oba usnula. Pass. 829. P.
milosrdie, vinnici. BO. Země ta hojnosť řepy
plodí. Ler. — co z čeho. Jelikož z nich
se plodí. Kom. J. 30. — co kde. Nevinnosť
a příroda mezi lidmi umění plodily. Hank.
Náboženství plodí v srdci lásku k pravému.
Kram. A v tvém srdci žalost' plodí. St. skl.
Těžkú žalosť na svém srdéčku plodieše. Kat.
741., 758. — co kým, čím. Budouť námi
smích p. Dal. Někteří ošklivosť plodí svým
zrakem. ZN. — čeho (lépe: co). Dlouhých
řečí plodí až mrzko. Sych. — jak. Božiu
česť mnohým činem p. (rozmnožovati). Dal.
158.

Plodivý, fruchttragend, produktiv; be-
fruchtend. Dch.

Plodně, fruchtbar. V.

Plodnice, e, f., thalamium, Fruchtkörper,
m., u hub čásť chovající výtrusy. Kk. 72.,
Schd. II. 257.

Plodník, u, m., čásť úlu, kde klade krá-
lovna plod. Vz Plodiště. Všk. — P., a, m.,
pták. Aqu.

Plodnosť, i, f., schopnosť k plození; obyč.
užíváme slova tohoto jen o pohlaví ženském.
Die Fruchtbarkeit. P. ženy. Jel. P. ryb jest
ku podivu. Sych. P. v dobrých skutcích.
Sš. L. 9.