Předchozí (593)  Strana:594  Další (595) |
|
|||
594
|
|||
|
|||
moklé pole. St. skl. Což p. a užitek vynáší
(plodný). V. Zrno pšeničné musí v zemi za- hynouti, aby se v plod mohlo vzmoci. Sš. J. 202. Plody, plodiny zemské, hospodářské, J. tr., požitek, úroda, obroda; u stromů: ovoce. Sp. P. rostlin krytosemenných má 1. obal plodní, oplodí (Fruchthülle) a 2. semena. P. obalený (který jest v nějakém obalu), plody hromadné (které z více květů hro- madných se vytvořují). Plody jsou I. vyschlé a II. dužnaté a šťávnaté. I. Vyschlé plody jsou: 1. pukavé, 2. rozpadavé a 3. nepukavé. Plody pukavé n. tobolkovité (Kapselfrucht) jsou: 1. měchýřek, Balg-, 2. lusk, Hülse, 3. šešule n. šešulka, Schotte, 4. ostatní tobolky (Kapselfrucht), které jsou buď jednopouzdré n. přehrádkami v pouzdra rozdělené; nad- květní n. podkvětní, vz Semenník. Plody roz- padavé (Spaltfrüchte) rozpadávají se v jedno- tlivé jednosemenné díly, v uzavřená pouzdra, v nichž semeno uzavřeno zůstává. Jednotlivé kusy tyto slovou tvrdky. Nepukavé a neroz- padavé plody jsou nažky. K nažkám patří: 1. obilka, (Kornfrucht), 2. nažka vlastní (vz Nažka), 2. oříšek (vz Oříšek). II. Plody duž- naté jsou: 1. peckovice, 2. bobule (kulovatá, vejčitá, hruškovitá). Plody nahosemenných rostlin jsou šištice (otevřené, dřevnaté šupiny, za nimiž nahá semena sedí). K plodům obal- ným patří: a) jablko n. malvice, b) šípek, c) jahoda, d) žalud, e) plod lísky. Plody hro- madné jsou šišky sosnovitých stromů, mo- ruše, plod ananasu, fík, bukvice, jedlé ka- štany. Kromě toho jest p.: bradavkatý, češul- kovatý (žalud), hedvábitý, kulovatý, mo- dravě ojíněný, ostenkatý, pupkovitý, k stopce ztenčený, špičatý, vejčitý, vyhlubený, zaku- lacený. Čl. 207. a násl. Vz Semeno. P. suchý (tobolka),dužnatý (bobule) ,puštička(u mechů). Čl. P. jednoduchý (u višně, slívy, jablka), množitý (u malin, jahod); nahý a krytý; p. pukavý n. rozskočný. Rostl. Stopka plodu. Nz. Vz S. N., Kk. 14., 56.-60., Schd. II. 209., 211. — P.= ovoce, skutek, práce, die Frucht, das Produkt. P. tvé Musy. L. P. důvtipu lidského. L. P. umělství n. umění pěkného. Nz. Evangelia naše drahně před polovici druhého století obecně od učitelů církve a od zahořalých nepřátel za p-dy těch svatopisců, jimž se připisují, uznána byla. Sš. L. předml. Plodíce, e, f., úklejka, bělice, der Schnei-
derfisch, ryba. D. Plodící, Zeugungs-. P. moc, úd, D., ústroj
n. nástroj u rostlin atd. Rostl., Kk. 48. Plodictví, n., plodnosť. Ps. ms.
Plodič, e, m., ploditel, der Zeuger, Er-
zeuger. 1. Plodidlo, a, n., ud mužský zplozovací;
úd ženský = rodidlo. Ssav. Das männliche Zeugungsglied. 2. Plodidlo, a, n., u rostl. pollinarium,
Befruchtungs-, Stauborgan, n. Kk. 48. Plodieše = plodil, a, o. Kat.
Plodina, y, f., plod zemský, Ы. plod z říše
rostlinstva. Das Erzeugniss, Produkt, die Frucht der Erde. P-ny letošní dozrály. Sych. Obchod s plodinami. Víd. list. Plodiny 1. z říše živočichů (živočišné), 2. z říše rostlin (rostlinné), vz Tráva; 3. z říše nerostův (mi- |
neralní, nerostné). P-ny nerostné: kovy,
drahokamy, uhlí, sůl, tuha, křída, síra, mra- mor, hlína atd.; p. rostlinné: obilí, zemčata, koření, cukrová třtina, víno, tabák, mák, bavlník, šafrán, káva atd. Nz., Tl. Cena plo- din, summa (jistina, základ, náklad na plo- zení plodin). Šp. Plodin dobývati. Nz. Plodinář, e, m., der Produktenhändler, m.
Plodinárna, y, f., die Fruchtbörse. Rk.
Plodinatý, lépe: plodistvý, plodný. Jg.
Plodistenství, n. = plodnosť, (zastr.),
Fruchtbarkeit, f. Výb. I. 340., Br. Plodistvě = plodně, fruchtbar. P. se roz-
máhati. V. Plodistvosť, i, f., plodistvá moc, zastr.
plodistevnosť, die Zeugungskraft, D.; plození, plodnosť, die Fruchtbarkeit. V. Plodistvý (zastr. plodistevný), plodný,
nosný, fruchtbar, fruchttragend. Olivové dřevo bujné, krásné, p-vé, tvárné. BO. P. země. BO. P. rok. V. Déšť zemi plodistvou a úrodnou činí. Br. — P., plodící, Zeugungs-. P. moc, befruchtend, Zeugungskraft. V. Plodiště, ě, n., vz Plodník. Všk. P. ná-
kazy, Seuchenheerd. Dch. Ploditel, e, m. = plodič. Mus.
Ploditelka, y, ploditelkyně, ě, f., die
Zeugerin. Ploditelnosť, i, f. = plodistvosť.
Ploditelný, plodistvý, plodný. P. moc. V.
Ploditi, ploď, -dě (íc), il, zen, zení; plo-
dívati = plod vydávati, zeugen, erzeugen, Frucht hervorbringen; činiti, páchati, mno- žiti, tropiti, konati, erzeugen, stiften, mehren, befördern. Dal. 46. — abs. Otec plodí, matka rodí. Kom. — co, koho: syna zploditi. D. Strom ovoce plodí. Ros. Pýchu plodíš. St. skl. P. rozkoš. V. Povolnosť přátely rodí a pravda nenávisť plodí. Hříšná radosť plodí žalosť. Láska lásku plodí. Jg. Za pluhem choditi a zemi ploditi. Kn. drn. 40. Král kresťanskú vieru plodil. Pass. 821. Když o tom řeč plodista oba usnula. Pass. 829. P. milosrdie, vinnici. BO. Země ta hojnosť řepy plodí. Ler. — co z čeho. Jelikož z nich se plodí. Kom. J. 30. — co kde. Nevinnosť a příroda mezi lidmi umění plodily. Hank. Náboženství plodí v srdci lásku k pravému. Kram. A v tvém srdci žalost' plodí. St. skl. Těžkú žalosť na svém srdéčku plodieše. Kat. 741., 758. — co kým, čím. Budouť námi smích p. Dal. Někteří ošklivosť plodí svým zrakem. ZN. — čeho (lépe: co). Dlouhých řečí plodí až mrzko. Sych. — jak. Božiu česť mnohým činem p. (rozmnožovati). Dal. 158. Plodivý, fruchttragend, produktiv; be-
fruchtend. Dch. Plodně, fruchtbar. V.
Plodnice, e, f., thalamium, Fruchtkörper,
m., u hub čásť chovající výtrusy. Kk. 72., Schd. II. 257. Plodník, u, m., čásť úlu, kde klade krá-
lovna plod. Vz Plodiště. Všk. — P., a, m., pták. Aqu. Plodnosť, i, f., schopnosť k plození; obyč.
užíváme slova tohoto jen o pohlaví ženském. Die Fruchtbarkeit. P. ženy. Jel. P. ryb jest ku podivu. Sych. P. v dobrých skutcích. Sš. L. 9. |
||
|
|||
Předchozí (593)  Strana:594  Další (595) |