597

P. zroutiti (poraziti). Sych., Šm. P. zapicho-
vati, družiti. Šp. Házeti přes kostěný plot
(dáviti se). Vz Dávení. Č. Přes kostěný p.
chléb házeti (= jísti). U Rychn. Málo platny
ploty (zákony), přes které se leze. Č., Pk.,
Rb. Nehraď se plotem, ale přátely. Šp. Jest
také z toho plotu kůl (z toho přátelstva,
spolku). Jeden jak druhý jest z toho plotu
kůl. Tekla se kopřiva plotu (napila se naše
kráva z vaší louže = daleké příbuzenství.)
Dotkla se šilhava plota (daleká rodina);
Kol z toho plotu (niť z toho brda = spolu-
viník). Mt. S. Ploty páliť a popol predávať.
Mt. S. Po plote kolek (na otázku: Jste s tím
člověkem spřízněn ? odpoví tázaný: Po plotě
kolek, je-li přízeň ta daleka). Us. na Mor.,
Brt. P. přeskočiti, ausserehelich geschwängert
werden. 1666. Gl. Chůvě, když ona do obory
se projíždí a plot přeskakuje (= smilní),
mléka ubývá. Vz Zhýralý. Jg., č. Brali míru
podlé plotu (i. e. špatuou). U Rychn. Msk.

Plotař, e, m., kdo ploty dělá. Veleš.

Plotec, tce, m., malý plot, Verzäunung,
f. Vz Plotek.

Plotice, e, f., sepia, Dintenfisch, m. Vz
Frč. 262. — P., osminohá, octopus vulgaris,
měkkýš. Schd. II. 535. — P., leuciscus ru-
tilus, ryba. Frč. 288., Schd. II. 499.

Plotek, tku, m., kleiner Zaun. Boč. Vz
Plot, Plotec.

Plotičí, z plotice. P. kosť. Blackfischbein.
Techn.

Plotišťák, u, m., čtyrkrejcarák. Us. u
Hradce Kr. Fr.

Plotiště, ě, n., der Zaunplatz. Dch. —
P., Plotischt, ves u Kr. Hradce. PL., Tf. 331.

Plotiti, il, cen, ení. — co: zahradu, zäu-
nen. Č.

Plotna, plotnička, y, f., die Platte. P.
studená, teplá, rozpálená, horká, železná,
měděná. Šp. Na plotně vařiti. P. hrázová
(ve vysoké peci), das Schlackenblech. Techn.
P. těžná, Förder-. Bc.

Plotňák, u, m., hrnec nízký se širokým
dnem na plotnu. Us. Mý.

Plotnář, e, m., kdo plotny dělá n. pro-
dává, der Plattner. Troj.

Plotní, Zaun-. P. kůl, V., lať. Us. — P.,
Platten-. P. plech.

Plotnice, e, m., anthericum, rostl. lilio-
vitá. Schd. II. 270.

Plotníček, čka, m., střízlíček, der Zaun-
könig. Mor. Lpř., Mtl., Sd.

Plotník, u, m., nebozez, der Zaunbohrer.
Us.

Plotovina, y, f., proutí k plotu. Zaunge-
flecht, n. Us. Mtl.

Plotový, Zaun-. P. tyč, kůl. Us.

Ploucek, cku, m., Seitenflasche, f. Vz
Plucek.

Ploučnice, Plauschnitz, ves u Mimoně.

Plouh, vz Pluh.

Plouhati (zastr. pluhati); ploužiti, il, en,
ení; plouhávati. P. od pluh, рlugъ, koř.
plu (plu-ji, plouti po zemi, jako po moři se
pluje). Schl. — P. = vléci, vláčeti, táhnouti,
schleppen; v něčem choditi; na Slov. nešva-
řiti, verunreinigen. — co: obilí, trávu (v ní
choditi, po ní šlapati, niedertreten). Us. Dříví
domů p. = tahati. Us. — čím: šatem (vléci

jej, schlumpen). — co kudy: dřevo po
pasece. Um. les. Když se divá žížala po
Moravě plouhala. Sš. Bs. 23. — se = cárati
se, táhnouti se, plaziti se, vléci se, sich
schleppen, schlumpen. Jg. Co se darmo plouhá
(ze dveří do dveří chodí)? V. — se kde.
Dobytek se v trávě, v obilí plouhá. Us. A lid
se v něm (bludu tom) jako v vodě plouhá.
Sš. Bs. 203. — se za kým. Plouhá se za
mnou pořád jako ocásek. Us. — se s kým,
s čím = táhati se, sich abgeben, sich herum-
schleppen mit etwas. Na Slov. Plk.

Plouhavý, schleppend. P. sloh. Na Slov.
Vz Plíhavý.

Plouhota, y, f., regnerische Zeit, Un-
wetter, n. U Оlom. Sd.

Plouko, lépe: plavko, vz Plavek.

Ploušnice, Plauschnitz, ves u Lomnice
v Jičínsku. PL.

Ploutev, vz Plýtva.

1. Plouti, pluji (zastr. plyji), pluj, -je (íc),
(ploul) plul, utí; plynouti, nul, utí; plo-
vati, plovám n. plovu n. plavám; plývati,
plovávati. Strany časování vz Bíti. P., koř.
plu, skr. plu, lat. fluo, pluit, řec. ліеы z koř.
niv, lit. plaú-ju, plov-iau, strněm. flewiu,
flaw-jan. Schl., Fk. 130. Cf. Gb. Hl. 141.,
142., 143., 145. — P. = téci, líti se, rozplývati
se, fliessen, rinnen; po vodě se nésti, schwim-
men; jeti po vodě, schiffen. Jg. — abs.
Plyne voda, Jel., čas, řeč. Us. Vodní živo-
čichové plovají. Kom. Uč ty rybu plovati.
Ros. Jakoby plynul (vše koná se zdarem,
šťastně). Č., Ros. Člověk, kůň, pes plove.
Us. Plove jako zednická tříska. Us. Msk.
Až ten kameň bude plyvať. Vz Nikdy. Mt.
S. Moře plove, fliesst. Výb. 1. 287. — komu
odkud (z čeho, od čeho). Plynou mu slzy
z očí. L. Plynou mu sladká slova z huby,
z úst. Plk., Smrž. Plyne (mu) z toho (vy-
plývá, vypadá, jde, vychází, následuje). Jg.
Ze zlého života plynou takové ohavnosti.
Scip. bezž. Z něhožto všecky věci milosti
božské plovú. Chč. 612. Jak z předešlého
plyne. Ht. Obr. 21. Třeva z jeho sv. života
plyvachu. Pass. 795., BO. Potom jde a plyne
jedna slepota z druhé. Reš. Poznání vůle
boží člověkovi ze zjevení plyne. Sš. J. 74.
Plyne mu řeč jako voda. Jg. Štěstí mu samo
plyne. Ros. — kde (mezi čím). Lodě v moři
plují. Štelc. V této zemi mléko plove. St. skl.
— Plk. P. v chudobě, Reš., v krvi, Us., v sl-
zích. D. Skvostní pokrmové v tuku u nich
plovou. Chč. 375. Loď plave mezi skalami.
Us. — po čem, kudy kam.Krev po kopí
plyne. St. skl. P. po vodě. Štelc. Jinak se
pluje po moři a jinak po řekách. Pk. P. po
moři k božiemu rovu. Alx. 1107. Když jsem
plynul po Dunaji k zelenému háji. Er. P. 177.
Po řece. Er. P. 216. Po vodě plynuly (pen-
tličky). Er. P. 166. Plyve jabko po vodě,
kdo ho chytí, toho budě. Ů Opav. Klš. Po
vodě k děvě kytice plyje. Rkk. 60. P. k břehu.
Troj. — kam (nač). Pluje-li krev na máz-
dřici prsní. Ras. Na zem, Br., na vysoké
moře p. Troj. Voda plyne na mlýn. —(komu)
přes co. Vlasy jí plynou přes ramena. L. P.
přes potok, Us., přes moře. Plk., BO., Ml.
Už mé milé vlásky plujou přes oblásky. Er.
P. 493. — kam (proti čemu). Darmo (těžko)