598

proti vodě p. Ros. — kudy. Řeka krajem
plyne. Jab. 330. Zde již plouli nebes roz-
košemi. Sš. Bs. 188. — jak. P. bez měchýře
(ze své moci něco činiti). V. Voda proudem
plyne. Plynou léta vlnami. Vody plynou kry-
stalem. Brt. Instr. 15. V žilách rozstonavý
ploul mu tokem smutek. Sš. Bs. 19. — čím.
Žena krví plúti nepřestane. BO. Kolovraty
vÍNem plývati budú (redundabunt). BO. Do-
brým povětřím p. Troj. Země svatá mlékem
a strdí plove. Martim., BO. — na čem: na
lodí. V. Koráb na vodách ploval. V. Na hlu-
bokém moři se plovívají. Ler. — kde (vedlé
čeho): vedlé břehu. V. — kam (pod co,
do čeho). Na lodí pod samou pevnosť p.
Vrat. P. do Ameriky. Plyň jablíčko k mé
Mařence do domu. Er. P. 213. Lodi, jenžto
plúly do A. . . BO. — pro co. Pluli po zlato.
BO. — odkud jak kudy. Jakžby z něho
slz potoci hořkým pláčem skrze oči plúli.
St. skl. — kam (v co jak). Trus z něho
v lože bez čití ploval. Sal. — kudy (mimo
co, okolo čeho). Okolo čeho p. D. Kdo
chce moudrým slouti, dej řečem mimo sebe
plouti. Ctib. Dostal, což již mimo chalupu
plynulo. Ler. — koho kam: do Vlach. Act.,
Lépe: plaviti, --jak rychle. Loď pluje mezi
8 a 10 mílemi, lépe: s 8, s 10 mil. Km. —
Vz Plývati.

2. Plouti, vyplouti, plivnouti — plívati,
spucken, ausspucken. Na Ostrav. Tč. Na
Mor. Hý.

Ploutvati, vz Plýtvati.

Ploutvonožci, pteropoda, Flossenfüsser,
m., řád plžů mořských. S. N. Vz Sklenatka,
Sloupek, Klínek, Valovka. Frč. 229., Schd.
. II. 536.

Plouzna, y, f., v papírnictví (kuchyně).
Žv.

Plouž,, e, f., Schleifeisen an der Säbel-
scheide, Čsk.

Ploužiti, vz Plouhati.

Plouživě, plouhavě, schleppend. Dověta
ta p. se nese. Sš. Ž. 35.

Plouživý, cáravý, schlumpig. D.

Ploužně, ěte, pl. ploužňata, ploužňátka,
tek, n., celý přední stroj u pluhu (drábec,
nápravka, houž a kolečka), das Vordergestell
des Pfluges. Us. — Jg.

Ploužnice, e, f., vz Nákolesník.

Plovací, Schwimm-, škola (plovárna), most,
oblek, šat, pták (husa, kachna, labuť, kajka,
pelikán atd.), batterie (loď, vz S. N.), mistr.

Plovacká škola (plovárna). Plk.

Plovač, e, m., der Schwimmer. P. pod
vodou. Kom. J. 474.

Plovačka, y, f., die Schwimmerin. Plk.

Plovadlo, a, n. Schwimmapparat, m. Dch.

Plovák, u, m,, ku chlazení piva, der Kühl-
schwimmer. Suk. — P., a, m. P-ci, plosko-
nozí ptáci, ploskonožci, die Schwimmvögel,
anseres. Šm.

Plování (na Mor. a Slov. plúvání), n., das
Schwimmen. V. Vz KP. IL 39.

Plovárna, y, f., die Schwimmschule. Us.
P. stavěti, bourati. Us. V plovárně učí plavčí
mistr plovati. Pt. Tam plovací oblek oblékáme
a utěradlem (plachtou, ručníkem) se utíráme.
Kdo se učí plovati, visí na pasu. Kdo se
tam chce ochladiti, jde pod kropicí konev.

S lešení a pružného prkna do vody skáčí.
Vz Lázeň. Jíti, choditi do plovárny. Us.

Plovatel, e, m., der Schwimmer, Schiffer.
Krok.

Plovatelka, y, plovatelkyně, ě, f., die
Schwimmerin, Schifferin.

Plovatelný, schwimmbar, schiffbar. P.
moře. Br.

Plovati, vz Plouti.

Plovatka, y, f. P. bahenní, lymnaeus stag-
nalis, plž sladkovodní. Frč. 248.

Plovavý, schwimmend. Rk.

Plovba, y, f., plování, das Schwimmen.
Slov. Kom.

Plovdiv, a, m., Philippopel v Bulharsku.

Plovmo, schwimmend. P. plovú v poto-
ciech. Št. 166.

Plovně (zastr.), ě, f. = plovatelka. Rozk.

Plovoucí (zastr. plúcí), plující, schwim-
mend, fliessend. Plovúcí věci (tekutá libamina).
BO.

Plovuška, y, f., pistia, schwimmende
Muschelblume. Rostl. — P., rod hmyzu stě-
nicovitého, ploiaria. Krok.

Plozenec, nce, m., zplozenec, der Erzeugte.
— Plození, n., das Zeugen, die Zeugung.
V. Vz více v S. N. K p. způsobný. Reš.
Rozkoše p. V. P. prvotné, generatio aequi-
voca.

Plozenka,y, f., die Erzeugte. Krok.

Plpa, y, f. Šišky sú na plpu (rozvařily se).
Na mor. Zlínsku. Brt.

Plsek, sku, m., plsní sádlo. D. Vz Plsní.

Plsní, plstní sádlo, das Kernfett, které
není ze střev. Vz Plsek.

Plsniti, plstniti, il, ěn, ění = plsť (plsek)
z kusu zabitého vybírati, das Kernfett aus-
nehmen. — koho = plísniti. Us. Č.

Plsť, i, plsťka, y, f., zřídka plst, u. plstek,
plstku, m., od plch, vz Cht. Der Filz. P.,
z vlny n. srsti něco uváleného, z čehož se
potom klobouky, střevíce atd. dělají. Jg. P.
jest výrobek z chlupů zaječích, králičích,
bobřích, z ovčí vlny a p., spletením jich za
ustavičného tlačení ve vlhku a teple učiněný.
S. N. Zboží z vlněné plsti, Filzwollwaaren.
Dch. Srážeti něco jako plsť. D. Cizí ucho
jako plsť (řezati je snadno, ježto nebolí i. e.
na cizí při jiný soud činiti než na svou).
Mus. Snadno je cizí ucho jako plsť řezati.
Bart. 228. — P., chlupy a srsť, z které se
p. dělá. P. zaječí, králičí. Krtek má pěknou
p. Haar, n. Us. Srsť je tvrdší a hrubší, p.
tenčí, měkčí. Č. — P. procezovací, der Filz.
V MV. nepravá glossa. Pa. Skrze p. n. plstí
procediti. Jád. — P., u rostlin hustý vlas,
ku př. u divizny. Um. les.. Rostl. — P. dráti
n. drátová = brnění n. košile z drátu pletená,
Drathhemd, n., Panzer, m. Cizie rúcho jako
plsť dráti (obtížné je). Smil., Mus. I. b. 65. —
P., něco plstěného, zvl. plstěný střevíc, Filz-
schuh. V. Plsti nositi, v plstech choditi. Reš.
Plstka, punčocha n. sedlský střevíc. — P.,
plstka, plstěný klobouk, oděv plstěný, plášť,
Filzhut, Filzkleid, Bettlerkleid, Bettlermantel.
Berg. — P., špatná báseň, schlechtes Gedicht.
Vus. — P., mázdra vedlé ledvin, die Netz-
haut der Gedärme. Us. — P., pístní n. plsní
sádlo, das Kernfett. Volk. P. sádelná. Vz
Schd. II. 345.