599

Pista, y, f., plst, plstka, vysoká plstěná
obuv, Filzstiefel, m. Plk.

Plstěcí, plstovací tabule, die Filztafel
(beim Hutmacher), ein Tisch, auf dem die
Wolle gefilzt wird. Šm.

Plstěk, sťku, m., pouzdro plstěné ku př.
na jehly. Nadelfilzel, n. Jg.

Plstění, n., die Arbeit des Filzens (beim
Hutmacher).

Plstěnice, e, f., plstěný klobouk, oděv,
Filzhut, m., Filzkleid, n., Veleš., Háj., střevíc,
Filzschuh, m. Lex. vet.

Plstěnka, y, f., aphrodite, červ.

Plstěný, z plsti, Filz-, filzig. P. plášť,
klobouk, D., střevíc, V., zboží, bačkory, cedicí
nálevy. Š. a Ž. P. obalek, Filzbällchen (beim
Kupferdrucker), n., pokryvka, podkladek,
oděv, kloc, plášť (burka), čepice, ševle, še-
vlátko, příkopití, podšev, bota, sukno, vlna
(— plsťovaná, gefilzte o. Filzwolle, f.). Šm.
Vz Prm. 1878. č. 4.

Plstina, y, f., pístové zboží, das Filzwerk,
Šm.

Plstiti, il, stěn, ění, filzen, mit Filz über-
ziehen. Jg.

Plstitosť, i, f., plstnitosť, die Filzartig-
keit. Šm,

Plstitý, plsťnitý, filzartig, filzicht. Šm.

Plstka, y, f., plsť; p-ky = vysoké plstěné
boty, Filzstiefel, m. Plk.

Plsťňák, a, m., člověk hrubý, lakomý,
houzevný, ein Filz, Filzkerl. Reš.

Plsťnatka, у, f. = plstěnka. Krok.

Plsťnatosť, i, f., Filzartigkeit, f. Rostl.

Plsťnatý, na způsob plsti, filzartig. P. po-
vrch; hladověnka, druba tomentosa; maliník,
rubus tomentosus. Flora. Jg.

Plsťní, Filz-. P. mázdra, vz Plsť; lůj, sádlo.
Jg. P. vkladek u kloboučníka, Filzkern, m.
Hý. Vz Plsť.

Plsťník, a, m., der Filzarbeiter. Žid.

Plsťníř, e, m. = plstník. Šm.

Plsťnivka, y, f., bissus. Rostl. Haar-
schwamm, m.

Plsťnosť, i, f., plsťnatost, plstěnosť, die
Filzigkeit. Šm.

Plsťovice, pl., f., Filzstiefel, m. Šp.

Plsťovitý, k plsti podobný, filzartig. P.
hlati. Krok.

Plsťový, plstěný, pístní, Filz-, filzig. Vlna
(= plsťovaná, gefilzte W.), vlasy (= zamotané),
čapka, plena (der Filzlappen beim Hutmacher
= ein Stück Leinwand, worin die Hutfache
gefilzt werden), sklad (= sklad plsti), zboží
(= plstina). Šm.

Plší, vz Plchový.

Plšice, e, f., samice plchova. Vz Plch.

Plť, i, f., pltí, n., vor, pramen, das Floss.
Místo mostu plť udělal. D. Na divé moře
s křehkou pltí se vydal. Mus. Vz Gl. 233. —
P., tělo, maso. Vz Pleť. Výb. I. 9. — P.,
kůže, die Haut. A ta mokrosť tak oslabuje
spojenie lbi, že vychází ze lbi a klade se
mezi lbí a kuoží neb pltí. Sal 9. 11. Vz Pleť.
— P., pleť, barva tělesná, zvl. tváři. Vz Pleť.
Kat. 2666.

Plták, a, pltař, plťař, e (mor.), pltavec,
vce, pltník, a, m. (na Slov.), kdo na plti
jezdí, něco vozí atd., naplavač, náplavník,

splavník, vorař (Šm.), der Flösser. Tabl. Vz
Naplavač.

Pltař, vz Plták.

Plťařský, Flösser-. P. píseň. Slov. Tč.

Pltavec, vz Plták.

Pltě, pl., f. = plky, f., hanácké červeníce
(červené kalhoty). U Holešova. Kd. Na mor.
Zlínsku široké gatě plátěné. Brt.

Pltí, n., vz Plť.

Pitní, od plti, Floss-. — P., od pleti, vz
Pleťní.

Plťnice, e, f., die Flösserin. — P. = plť-
nictví. Jg.

Plťnictví, n., plavení na plti, die Flössung.

Jg.

Pltník, a, m., vz Naplavač, Plták.

Plťovací, Floss-. Rk.

Plťovadlo, a, n., die Flossmaschine. Rk.

Plťovati, flössen. Rk.

Plťový, Floss-. Vz Plť. — P. stroj, čásť
předacího stroje, která látku roztahuje na
tkanice úzké, die Streckmaschine, f., Techn.,
pelcovka, die Pelzmaschiene, u Rychn. Hvl.

Pluca, pl., n., plíce, die Lunge; sg.: pluco,
a, n., der Lungenflügel. Na Mor. a ve Slez.
Tč., Klš. Vz Plíce.

Plucar, u, m. Strany odvoz. vz Mz. 404.
Na Slov. = tykev, turek; díně, meloun. Ros.

Plucarka, y, f., die Blutzerbirn. Rk.

Plucek, cku, m., der Blutzer. Rk.

Plučiti, il, ení. Mnoho hlučíš, silně plučíš,
i proč sě se mnú nerozlúčiš? Rozm. duše
s těl. Ms.

Plučka, pl., n. Bäuschel, n. Vz Plíčky.
U Opav. Klš.

Plůdek, dka, m., násada n. i plod, der
Setzling, Satz, u rybářů. D.

Pluh (v obec. mluvě: plouh), u, m., vok. sg.
pluhu. V. P., plugъ, lit. plugas, lat. aratrum,
z plu (plu-ji) rozšířeného hláskou g, jako
sluha od slu = poslouchati. Tedy je rozrývání
vody přeneseno na rozrývání země. Z čes.
pluh vzniklo dle Grimma a Schl. něm. Pflug;
Mkl. naopak myslí, že pluh z ném. Pflug
povstalo. Vz Mz. str. 67., Plouhati. Mohlo
by se též odvoditi od plъg (plzati i plězati
= Цпеіѵ, serpere) stupňováním ъ v u, plugъ
= pluh. Bž. — Částky pluhu; Plaz (ná-
hlavní), na plazu radlice (lemeš), za radlicí
v plazu v levo, slupice n.cluba, kleče (těhle,
nožice, sochy), odháňka (hrnačka, hrnovačka,
odhrnovačka, rozhon,pravá deska); hřídel spo-
juje zadek s předkem а má dírky, do kterých se
strká pověrák (poděrák, potykač, popek, zapí-
rač); hřídel leží z předu na zhláví. V hřídeli
je krojidlo (krajadlo, čeřislo, čertadlo). Houžev
objímá za pověrákem hřídel a spojuje kolečka
s pluhem. Pod zhlávím na nápravce je drábec
(vz Ploužně) s příhonkou (klínem). Otkou
(botkou) sestrkuje se s desky a slupice při-
lepená země. Vz S. N. Pluh skládá se z klečky
(klačky, těhlí, tíhlí = držadel), která obyč.
na hřídeli upevněna jest; z radlice (rádla,
lemeše), která zemi krájí a rozhonu (odhrno-
vačky), jež zemi rozoranou odhrnuje; před
radlicí je krojidlo, krojadlo, kraják, čeřislo,
čeřeslo, črtadlo) i. e. nůž kolmo dolů stojící;
napřed bývají kolečka (plužiště, plužňata,
kolčata). Pt. Držadla u pluhu: kleče (křivá
držadla), sochy (rovná držadla u rádla), nohy,