600

Pluh — Plůnka.

nožice, těhle, tihle, votka; pravá kleč: ná-
ruční n. brázdní, levá: podsední; dřevo, na
jehož konci (plazu, plužní hlavě) bývá radlice,
slove také kleč n. kleče. V.P. s dvěma
deskami, s deskou předavací. Šp. Vz Kleče,
Deska, Odháňka (zaznamenáno tam, co jest
sháněčka n. odháňka, slupice, socha), Plužní,
Potýkač. U p-u: ředil, Maky, radlica, od-
valnica, krojidlo, kolca, otka a klučka. Na
Ostrav. Tč. P. s kolečky (s plužšťaty), bez ko-
leček (houpavý a chodákový). P. chebský, ron-
šperský příčníkář, hohenheimský, brabantský,
anglický Hovardův; rádlo, ruchadlo (od r.
1828. od bratří Váverkův), parní. Dvě dřeva,
na kterých se p. na pole smýká: svlak. Vz
více v S. N. VI. str. 459. P. sněhový. Vz
KP. II. 375. P. český, Fowlerův, grignonský,
indický, Kleyleův, první, římský, řecký,
Weissův. Vz KP. III. 222. a násl. Pluh na
kolečkách, Räderpflug; na kolečku, Radpflug;
p. chodákový, Stelzpflug ;p.houpavý, Schwing-
pflug; p. dvojitý, Doppelpflug; p. obrtlivý,
Wendepflug; p. na jho, Jochpflug; p. rýhov-
ník, Rajalpflug; p. prohlubník, Tiefpflug; p.
podryvák, Untergrundspflug, Untergrunds-
wühler ; p. půdu rovnací, Planirpflug; p. ovorá-
vací, Behackpflug; p. okopávací (přihrnovací),
Häufelpflug; p. postrkovací, Schubpflug. Pta.
Do pluhu koně, voly zapřáhati, zapříci. V.,
Kom. J. 389. Od pluhu na knížectví byl po-
volán. Pulk. P. zasaditi Šp. Kdo za pluhem
kleje, zlé semeno seje. Č. Město k pluhu od-
souditi (aby s prstí se srovnalo, sbořilo). V.
Čím kdo pluhu bedlivější, tím zisk hotovější.
Pk. Mnohý, jejž p. obohatil, nyní se za něj
stydí. Vz Osud. Lb. — P., chléb, živnosť.
Der Pflug, das Geschäft. To jest můj pluh
(tím se živím). Ros. — P., míra polní, ein
Ackermass, Že ke dvoru jsú dva pluhy polí.
Půh. brn. 1447. f. 79. Vz Gl. 233.

Pluha, y, m. a f., na Slov., člověk špinavý,

papluh, neplecha. Plk. Ein schmutziger Mensch.

Člověk protivný, nestydatý; vlastně deštivé

počasí. Na mor. Zlínsku. Brt. P-hy, deště

často po sobě jdoucí. Mor. Brt.

Pluhák, a, m. = pluha. — P., u, m., zbraň
střelná asi šest stop (asi 180 centimetrů)
dlouhá. Na Mor. Mtl.

Pluhánek, nku, m., ocas u sukně, vlečka,
der Schlepp. Us. Jg.

Pluhař, e, m., sedlák, oráč, Pflüger, m.,
V.; kdo pluhy dělá. Tk. II. 545., Troj.

Pluhastvo, a, n. Schmutz, Unflat, m. Ve
Slez. Tč.

Pluhati, vz Plouhati, Plíhati.

Pluhaviti, il, en, ení = pluhati, verun-
reinigen. Slov. Plk.

Pluhavý, plihavý, špinavý, schmutzig.

Pluhotiti=rolničiti,den Ackerbau treiben.

Jg.-

Pluhův Žďár, ves u Kard. Rečice.

Plucha, y, f., plužka = šupina, Hülse.
Us. — P., květonosná pléva. Vz Pléva v S. N.
Každý květ jest obalen dvěma blánovitými
listeny, tak zvanými pluchami, paleae, Spelzen,
f. Kk. 105., Schd. II. 262. — Pluchař, e, m.,
chroust obecný. U Humpolce. Sř.

Pluk, u, m., strsl. рlъkъ, strč. plk, vz
více v Mz. 67. Sr. Plk a Mkl. B. 239. — P.
= hromada, množství, zástup, houf, turma,

der Haufe. Tak tiem činem kněz Svatopluk
zahladí vešken Vršóv pluk (rod). Dal. 98.
Pluky rozraziti. V. Stáda rozlúčil ve dva pluky
(turmas). BO. Pluky zástupové (adj.; chori
castrorum). BO. Rozdělil lid svój ve dva
pluky .. . přišel-li by Esau k.jednomu pluku.
Gen. 32., 7. 8. P. český = Češi. LS. v. 16.
— P. vojenský, das Regiment. P. dělostřelců,
Sych., jízdecký; majetník pluku, vybraný p.
Bur. P. řadový (rakouský) pěchoty skládá
se z plukovního štábu s třemi polními prapory,
z reservního kommanda s čtvrtým a pátým
polním praporcem, z doplňovacího praporního
kmene pluku (cadre). K pluku náleží: plu-
kovník, podplukovník, major (velitel praporu),
plukovní pobočník, důstojník doplňovacího
okresu, potravní důstojník, praporní pobočník,
plukovní lékař, nadlékaři, podlékaři, setní-
kové, nadporučíci, setník n. nadporučík účetní,
poručík účetní, poručíci, kněz, šikovatelé,
desátníci, plukovní bubeník, zaváděči, pěší
praporní trubači a bubeníci, puškaři, štábní
zaváděč, vozkové, nosiči obvazadel, sluhové
důstojníkův, koně. Vz Setnina, Ženijní pluk,
Zákopnický pluk. Rf. 79. P. zříditi, Bur., proti
nepříteli do pole vésti, pluku veleti, plukem
vítěziti. Us. Jízda pluk pěší zaskočila a jala;
zaskočiti nepříteli plukem cestu. Sych. Cvi-
čení v pluku; velitel p-ku. Čsk.

Plukati, waschen. — co kde: prádlo na
potoku. Na Ostrav. Tč.

Pluknetka, y, f., pluknetia. Rostl.

Plukovní, Regiments-. P. bubeník, pra-
porec, D., lékař, kněz, pobočník, vůz, ad-
jutantura, oznam, pobočnictví, pokladnice,
rozkaz, vězení. Čsk. Vz Pluk. — Plukov-
nice, e, f. Oberstin, f. — Plukovník, a,
m., Oberst, m. Vz Pluk.

Plukovůdce, e, m., vůdce pluků, der
Heerführer. Krok.

Plukový = plukovní. Us.

Plumbace, e, f., z lat., zapečetění olověnou
pečetí, die Plombirung. Vz Plombování.

Plumbiol, u, m., folie olověná, olovo ta-
bákové, nejtenčí lístek válcovaného olova.
KP. IV. 189.

Plumerka, y, f., plumeria. Rostl.

Plumlov, a, m., mě. na Mor., Plumenau.
Vz S. N., Žer. 103.

Plumsok, u, m., z něm. Plumpsack, klo-
bása, klobáska. Rk.

Plůna, y, f., lépe: plachta na vůz, eine
Plane. Us.

Plundéř, e, m., šp. z něm. Plünderer. Háj.

Plundra, y, f., z něm. plodern, plundry,
pl., kalhoty, nohavice, poctivice, spodky,
vlastně široké nohavice, Pluderhosen, f. Jg.
Hanácké p-ry, plondry. Mor. Hý.

Plundrák, a, m., kdo plundry nosí, der
Pluderhosen trägt. Vz Plundra.

Plundrovati, šp. z něm. plündern =mocí
bráti, loupiti, drancovati, hubiti, kaziti, ple-
niti, rauben, plündern. V. — co: pole, Us.,
dobyté město p. Kom. — P., haněti, láti,
lehkomyslným láním utrhati, schänden, schmä-
hen, schelten. V. — koho. Solf.

Plunka, y, f. == harfa. Techn. 1. 423.

Plůnka, y, f, jabloň planých jablek,Most-
apfelbaum, m.; plůnky, pl., planá jablka. Na
Ostrav. Tč.