601

Plunkovka, y, f., harpa, plž. Krok.

Plunšišký, plničičký, ganz voll. Nastískal
si ho plnú plunšiškú kapsu. Slov. Km.

Plural, u, m., z lat., numerus pluralis,
počet množný. Vz Počet.

Plus, lat. = více. a + b = a více b, 3 + 5
= tři více pět. Nz.

Plusk, u, m., slovce hlahol podobný vy-
tvořující, plitsch, platsch. — P., pluskání,
vz Piuskatr, das Plätschern, Geplätscher. —
P., plusky, pl.= slota, nepohoda. Brt.

Pluskačka, y, f. = pluskota. U Ostrav. Tč.

Pluskati; plusknouti, sknul a skl, utí,
na Mor. a Slov., u nás více: plískati, plät-
schern, platschen. — abs. Prší, až pluská.
Zlob. — čím. Ryba ohonem pluská. L. —
koho, co = pocákati, bespritzen; pomazati,
kančiti, beklecksen; plesknouti (přes tvář),
eine Ohrfeige geben. Plk., D. — čím komu
kam: blátem v oči. L.

Plusquamperfekt-um, a, n., z lat., čas
předminulý, značí děj v minulosti před jiným
dějem též minulým již ukončený. Slovanský
jazyk tento čas opisuje: byl jsem přišel. Gb.
Vz Čas (I. 160. a). Na Mor. častěji se slyší:
Jednúc to byl větr vyvrátił, tož sme to moseli
znovy stavět. Na vesno sem to byl kúpił
a už sa to potrhalo. Rany sem kdysi byl
počul. Brt. Vz také Bž. 169.

Plúšče uderily = pluhy. Na Mor. Brt. Vz
Pluha.

Plúšť, i, f., na Slov. = plíšť, plískanice,
Regenwetter, n. Koll., KB.

Plúť, vz Plouti 2.

Pluta, y, f., na Mor. a na Slov. = slota,
prška, plískanice, böses Wetter, Regenwetter,
n. P. škaredá. Jg., Tč.

Plutarch-os, a, m., spisovatel a filosof
řecký v 1. stol. po Kr. Vz S. N.

Plůtek, tku, m., malý plot, kleiner Zaun.
Us.

Plutí, n., plování, das Schwimmen. V. —
P., plavení, das Schiffen. Hlas.

Plůtko, a,n. = pletka. P. na sluky, D.,
kvíčaly atd. Šp.

Plutnatý kladivník, cestrum suberosum.
Rostl.

Plutokracie, e, f., z řec., panování bo-
hatých, šlechta zakládající se na bohatství.
S. N.

Pluton, a, m., W.ovto)v, "Aiátjc;, lat. Dis,
syn Kronův, bratr Diův, vládce podsvětí.
Vz S. N.

Plutonism-us, u, m., z Гес, jest theorie
geologická, dle níž povstaly nevrstevnaté
hory, zvl. prahorní jako žula, syenit, diorit
atd., z ohnivého roztoku původně žhoucí
země. Vz S. N.

Plutý Němec, ein Stockdeutscher. U Opav.
Pk.

Pluvati, na Mor. a na Slov. plovati. —
Výb. II. 62.

Pluvial, u, m., z lat., plášť do deště; roucho
kněžské plášti podobné, der Vesper-, Regen-
mantel, m.; ein mantelähnliches vorne offe-
nes Priesterkleid. Rk. Vz Bž. 117.

Pluvina, y, f., slina, der Speichel. U Pří-
bora. Mtl.

Pluznička, y, f., klevetnice, Klatscherin,
f. Na Slov.

Pluzník, a, m. = pluznivec. Bern.

Pluzniti, il, ěn, ění, na Slov. = klevetati,
žváti, klatschen. — co proti komu. Baiz.

Pluznivec, vce, m., žváč, Klatscher, Plau-
derer, m. Slov,

Pluznivosť, i, f., klevetnosť, Plauderhaftig-
keit, f. Slov.

Pluznivý, na Slov., klevetný, pleskavý,
plapperhaft. Bern.

Plužec, žce, m., náčiní tesařské, eine Art
Hobel? Boč. exc.

Plužice, e, f., druh pluhu s rukověťmi. —
P., železo na nákolesníku, das Eisen am
Hakenpfluge. Us.

Plužina, y, f., pole pluhem orné, ein pflug-
bares Feld. Us. — P., orní půda, das Acker-
land. Pta.

Plužiště, ě, n. = plužina. Kromě plužišť,
jakož ku dvoru příslušejí i sady. Půh. 269.

Plužiti, il, ení. — komu: Zdraví mu pluží
= slouží. Llk.

Pluživo, a, n., náčiní orné, Ackergeräthe,
n. Berg.

Plužná, é, f., Pluschna, ves u Bělé. PL.

Plužňák, u, m., nebozez k vrtání koleček
plužních, Pflugradbohrer, m. D.

Plužně, ěte, n., plužní kolečko, Pflugrad,
n. Má oči jako plužňata (veliké). Us. (Vorlík).
U Chrud. Kd.

Plužné, ého, n., prkno u pluhu, které
zemi odvrhuje, odháňka. V Příbramsku. Sbk.
L.

Plužní, plužný, co k pluhu náleží, Pflug-.
P. hlava (plaz), železo (radlice), zub (krojidlo).
čertadlo, kleče, V., kolečko, vůl, dobytek,
D., sekera. — Jg. Vz Pluh.

Plužnice, e, f. — vlačiha, die Pflugschleife,
-schleppe. Us. u N. Bydž. Mý.

Plužník, a, m., der Pflugbauer. Veleš.

Plvač, e, m , der Spucker. V. — Plvačka,
y, f., die Spuckerin. Jg.

Plvati, vedlé plivati (Bž. 32.), vz Plíti.

Plvěti, ěl, ění = dštíti, vláhu pouštěti,
giessen, ausströmen lassen. — со komu
k čemu. I plvěl jim mannu k jedení. Ž. 77. 24.
— co kam. A plvěl na ně jako prachem
maso. Ž. 77. 27.

Plvouz, a, m., pilvous, filous, curculio
frumentarius, Kornwurm, m. Us.

Plyhatěti se = plouhati se. Us. Bf.

Plymouth (Plýmödsh), a, m., mě. v Anglii.
Bž. 121.

Plyn, u, m., z koř. plu (plu-ji). Mk. Das
Gas. P., každé těleso, které za okolností
obyčejných jest ve skupenství vzdušném na
rozdíl těch, která z tělesa obyčejně pevného
neb kapalného se vyvíjejí a opět sama v kapa-
linu neb pevné těleso přecházejí a páry slovou.
P-ny, jež schlazováním neb stlačováním nebo
obojím zároveň ve skupenství kapalné pře-
vésti lze, slovou p. stažitelnými, ty pak, jichž
nelze takto proměniti, stálými. P. světelný
či svítiplyn, Leuchtg., jest p. jasným plame-
nem hořící. Čistý p. světelný jest uhlovodík.
P. báňský či bařinný jest též uhlovodík ale
pouze s polovičkou uhlíku. P. třaskavý,
Knallg., zapálen jsa náhle s velikým výbu-
chem shoří (slove také buchavka). S. N. P.
kamenouhelný, olejný. Vz Šfk. 105., 107.,
106., 33., KP. II. 381., 382., 91. P. kychtový,



	601

	Plunkovka, y, f., harpa, plž. Krok. Plunšišký, plničičký, ganz voll. Nastískal si ho plnú plunšiškú kapsu. Slov. Km. Plural, u, m., z lat., numerus pluralis, počet množný. Vz Počet. Plus, lat. = více. a + b = a více b, 3 + 5 = tři více pět. Nz. Plusk, u, m., slovce hlahol podobný vy- tvořující, plitsch, platsch. — P., pluskání, vz Piuskatr, das Plätschern, Geplätscher. — P., plusky, pl.= slota, nepohoda. Brt. Pluskačka, y, f. = pluskota. U Ostrav. Tč. Pluskati; plusknouti, sknul a skl, utí, na Mor. a Slov., u nás více: plískati, plät- schern, platschen. — abs. Prší, až pluská. Zlob. — čím. Ryba ohonem pluská. L. — koho, co = pocákati, bespritzen; pomazati, kančiti, beklecksen; plesknouti (přes tvář), eine Ohrfeige geben. Plk., D. — čím komu kam: blátem v oči. L. Plusquamperfekt-um, a, n., z lat., čas předminulý, značí děj v minulosti před jiným dějem též minulým již ukončený. Slovanský jazyk tento čas opisuje: byl jsem přišel. Gb. Vz Čas (I. 160. a). Na Mor. častěji se slyší: Jednúc to byl větr vyvrátił, tož sme to moseli znovy stavět. Na vesno sem to byl kúpił a už sa to potrhalo. Rany sem kdysi byl počul. Brt. Vz také Bž. 169. Plúšče uderily = pluhy. Na Mor. Brt. Vz Pluha. Plúšť, i, f., na Slov. = plíšť, plískanice, Regenwetter, n. Koll., KB. Plúť, vz Plouti 2. Pluta, y, f., na Mor. a na Slov. = slota, prška, plískanice, böses Wetter, Regenwetter, n. P. škaredá. Jg., Tč. Plutarch-os, a, m., spisovatel a filosof řecký v 1. stol. po Kr. Vz S. N. Plůtek, tku, m., malý plot, kleiner Zaun. Us. Plutí, n., plování, das Schwimmen. V. — P., plavení, das Schiffen. Hlas. Plůtko, a,n. = pletka. P. na sluky, D., kvíčaly atd. Šp. Plutnatý kladivník, cestrum suberosum. Rostl. Plutokracie, e, f., z řec., panování bo- hatých, šlechta zakládající se na bohatství. S. N. Pluton, a, m., W.ovto)v, "Aiátjc;, lat. Dis, syn Kronův, bratr Diův, vládce podsvětí. Vz S. N. Plutonism-us, u, m., z Гес, jest theorie geologická, dle níž povstaly nevrstevnaté hory, zvl. prahorní jako žula, syenit, diorit atd., z ohnivého roztoku původně žhoucí země. Vz S. N. Plutý Němec, ein Stockdeutscher. U Opav. Pk. Pluvati, na Mor. a na Slov. plovati. — Výb. II. 62. Pluvial, u, m., z lat., plášť do deště; roucho kněžské plášti podobné, der Vesper-, Regen- mantel, m.; ein mantelähnliches vorne offe- nes Priesterkleid. Rk. Vz Bž. 117. Pluvina, y, f., slina, der Speichel. U Pří- bora. Mtl. Pluznička, y, f., klevetnice, Klatscherin, f. Na Slov.	Pluzník, a, m. = pluznivec. Bern. Pluzniti, il, ěn, ění, na Slov. = klevetati, žváti, klatschen. — co proti komu. Baiz. Pluznivec, vce, m., žváč, Klatscher, Plau- derer, m. Slov, Pluznivosť, i, f., klevetnosť, Plauderhaftig- keit, f. Slov. Pluznivý, na Slov., klevetný, pleskavý, plapperhaft. Bern. Plužec, žce, m., náčiní tesařské, eine Art Hobel? Boč. exc. Plužice, e, f., druh pluhu s rukověťmi. — P., železo na nákolesníku, das Eisen am Hakenpfluge. Us. Plužina, y, f., pole pluhem orné, ein pflug- bares Feld. Us. — P., orní půda, das Acker- land. Pta. Plužiště, ě, n. = plužina. Kromě plužišť, jakož ku dvoru příslušejí i sady. Půh. 269. Plužiti, il, ení. — komu: Zdraví mu pluží = slouží. Llk. Pluživo, a, n., náčiní orné, Ackergeräthe, n. Berg. Plužná, é, f., Pluschna, ves u Bělé. PL. Plužňák, u, m., nebozez k vrtání koleček plužních, Pflugradbohrer, m. D. Plužně, ěte, n., plužní kolečko, Pflugrad, n. Má oči jako plužňata (veliké). Us. (Vorlík). U Chrud. Kd. Plužné, ého, n., prkno u pluhu, které zemi odvrhuje, odháňka. V Příbramsku. Sbk. L. Plužní, plužný, co k pluhu náleží, Pflug-. P. hlava (plaz), železo (radlice), zub (krojidlo). čertadlo, kleče, V., kolečko, vůl, dobytek, D., sekera. — Jg. Vz Pluh. Plužnice, e, f. — vlačiha, die Pflugschleife, -schleppe. Us. u N. Bydž. Mý. Plužník, a, m., der Pflugbauer. Veleš. Plvač, e, m , der Spucker. V. — Plvačka, y, f., die Spuckerin. Jg. Plvati, vedlé plivati (Bž. 32.), vz Plíti. Plvěti, ěl, ění = dštíti, vláhu pouštěti, giessen, ausströmen lassen. — со komu k čemu. I plvěl jim mannu k jedení. Ž. 77. 24. — co kam. A plvěl na ně jako prachem maso. Ž. 77. 27. Plvouz, a, m., pilvous, filous, curculio frumentarius, Kornwurm, m. Us. Plyhatěti se = plouhati se. Us. Bf. Plymouth (Plýmödsh), a, m., mě. v Anglii. Bž. 121. Plyn, u, m., z koř. plu (plu-ji). Mk. Das Gas. P., každé těleso, které za okolností obyčejných jest ve skupenství vzdušném na rozdíl těch, která z tělesa obyčejně pevného neb kapalného se vyvíjejí a opět sama v kapa- linu neb pevné těleso přecházejí a páry slovou. P-ny, jež schlazováním neb stlačováním nebo obojím zároveň ve skupenství kapalné pře- vésti lze, slovou p. stažitelnými, ty pak, jichž nelze takto proměniti, stálými. P. světelný či svítiplyn, Leuchtg., jest p. jasným plame- nem hořící. Čistý p. světelný jest uhlovodík. P. báňský či bařinný jest též uhlovodík ale pouze s polovičkou uhlíku. P. třaskavý, Knallg., zapálen jsa náhle s velikým výbu- chem shoří (slove také buchavka). S. N. P. kamenouhelný, olejný. Vz Šfk. 105., 107., 106., 33., KP. II. 381., 382., 91. P. kychtový,