602

rajský. KP. IV. 82., 437. Cf. Solid. IL 114.
P. důlní, hořící, hřímací, zápalný. Hř., Bc.
P.: vodík, fosforovodík (hoře činí bludičky),
sirovodík, Bř., opojivý, opojný (Luftgas,
Stickoxydul). Nz. Regulator (řidič) plynu;
dynamika plynův (pneumatika). Nz. P. vy-
víjeti, plynem osvětliti. Nz.

Plynař, e, m., Gasproducent, m.

Plynárna, y, f., Gaswerk, n., Gasanstalt, f.

Plynárník, a, m., Besitzer einer Gasan-
stalt. Rk.

Plynařství, n., Gasbetrieb, m., Gasge-
schäft, n., Gaserzeugung, f. Rk.

Plynatý, gasvoll. P. obor, Atmosphäre,
f. Mus.

Plynnosť, i, f., die Flüssigkeit, der Fluss.
P. řeči, Jg., barev (der Schmelz). Dch. P.
chodu, fliessende Führung. V hudb. Mus.

Plynný,plynoucí, tekoucí, tekutý, fliessend,
flüssig. P. části těla jako krev. P. jazyk, řeč.
Nej. Plynné souhlásky: l, (ł, l`), r, m, n;
z těchto změkčuje nová čeština jen r v ř
a n v ň před í n. i vždy, před e z pravidla,
Gb.; m, n, ň slují lépe nosovými. Ht. Vz
Hláska, Bž. 13. P. přednáška, ein flotter,
fliessender Vortrag. Dch. P. roucho, wallend.
Dch. — P., plynu způsobu mající, gasförmig.
Vzduch je tělo plynné. Rostl. — P., bohatý
zrnem. P. žito. U Sulkovce na Mor. Ktk.
Vz Plenný.

Plynochov, u, m., der Gasbehälter. Rk.

Plynojem, u, m., Gasreservoir, m. Rk.

Plynoměr, u, m., Gasometer, m. Rk.

Plynoměrák, a, m., der Gasometerwächter.
Rk.

Plynoměrství, n., die Gassmessung.

Plynopalna, y, f., der Gasofen. Rk.

Plynopud, u, m., die Gastreibung. Jg. —
P., káď, do níž se očištěný plyn ze sudu
vápního po troubě přehání, der Gasometer.
Techn.

Plynostroj, e, m., der Gasapparat. P.
Lenoirův. Vz KP. II. 381.—383.

Plynouti, koř. plu (plu-ji). Schl. Ostatně
vz Plouti.

Plynovatý, gashältig. P. nápoje. Dch.

Plynovod, u, m., Gasleitung, f. P. zaříditi.
Dch.

Plynový, Gas-. P. kahan, Techn., osvět-
lení, drobnohled, Nz., tlak, Csk., uhlí, pec,
Dch., trubka, Gasröhre, f. Bc. P. roura, světlo.
Tč.

Plynutelnosť, i, f., plynutosť, plynutí,
der Fluss. P. břicha, der Bauchfluss.

Plynutelný, der am Bauchfluss leidet,
bauchflüssig. Ros.

Plynutí, n., das Schwimmen, vz Plouti. —
P., plování na lodi, das Schiffen. — P., tečení,
das Fliessen. P. vody; času.— P., plynutosť,
der Bauchfluss. Běhavka, úplavice a červená
nemoc plynutí dělá. Kom. J. 303.

Plynutosť, i, f., der Fluss, die Flüssigkeit.
— P., plynutí, der Bauschfluss. Ros.

Plynutý, plynný, plynoucí, fliessend, flüs-
sig. Ráj , Hlas. P. vůně, schmelzender Duft,
roucho, herabwallend, škrob, flüssig. Dch.

Plyskýř, e, m. = pryskýř. U Opav. Pk.

Plýtev = plýtva.

Plýtevnatka, y, f., calliamina, slimýš.
Krok.

Plýtevnatý, mit Flössfedern versehen.
P. ssavci. Krok.

Plytkosť, i, f., mělkosť, Seichtheit, Un-
tiefe, f. P. mostu. Mus.

Plytký, plýtký ; plytek, -tka, -tko, komp.
plytší = tenký, ganz flach, seicht. P. meč.
L. — P., mělký, seicht. P. potůček. Na Mor.
Tam jest plýtko. Us. Plýtko orati. Mor. Hý.
Lež má plytké dno. Koll. P. rozum. Na Mor.
Brt. P. talíř, voda. Mor. Kd., Zkl. Také ve
Slez. Klš.

Plýtva, y, ploutev, tve, ploutve, e, f.,
perutí ryb, die Flossfeder, Fischflosse, Finne,
Jg., pohybovací ústroje ryb. Vz S. N., Prk.
Př. 8. P., koř. plu, a přípona -tva (-tvъ.),
Mkl. B. 179., 182. P. hřbetní (přední, zadní),
měkká, rozdělená, nerozdělená, tuková; sudé
p-vy; prsní, břišní a hrdelní; liché: hřbetní,
řitní a ocasní. Jhl. Ploutvemi ryba plove.
Us. — Plýtvy, ploutve = žábry (toto pro
rozdíl lepší), die Kiemen, Kiefen, Kiefer,
Fischohren. V. Ryby vodu ústy vpouštěnou
plýtvami vypouštějí. Kom. Ujmi rybu za
ploutve. V.

Plýtvačka, y, f., die Wüsterin. Rk.

Plýtvák, a, m.,balaenoptera, velryba kyto-
vitá. Krok.

Ploutvání, n.,plývání, tečení, das Fliessen.
P. vln mořských. Jg. — P., nehospodařeni,
das Vergeuden, üble Wirthschaft, die Ver-
schwendung. Us. Jg. P. dřívím. Um. les. P.
slovem božím. D.

Plýtvati, ploutvati, plýtvávati = téci,
fliessen; marně tráviti, zle hospodařiti, ver-
geuden, verschwenden. Jg. — odkud (z čeho).
Střeva z jeho svatého života plýtvachu (tekla,
se valila). Pass. 479. — se kde jak. Do-
kudž sem se na moři světa šlepějemi blud-
nými plýtval (bral). Vš. P. ve vodě, hin u.
her schwimmen. Na Ostrav. Tč. — v čem,
kdy čím (zle hospodařiti). P. penězi, D.,
bohatstvím, štěstím, Ros., dary božími, Br.,
V., řečí, Kom., zdravím. Kram. P. senem,
dřívím, vínem, solí, moukou. Us. Hý. Kdo
Čeho dosti má, rád tím plýtvá. Prov., Jg., č.
Nedej v hojnosti p. a v nedostatku stýskati.
Cant. P. v penězích. Ros. Čeho dosť, snadno
tím plýtvati. Č. — s čím: se statečkem
svým, Lom., s obrokem p. Us. Kdo čeho
dosti má, rád s tím plýtvá. Vz Šetrnost'. Lb.

Plýtvec, tevce, m., der Schmalzfisch. Rk.

Plytvina, y, f., Lagune. Š. a Ž.

Plýtvový, Flossfeder-, Kiemen-. P. kožka.
D. Vz Plýtva.

Plývati, iter. slovesa plouti. — abs. Až
ten kameň bude plývať. Vz Nikdy. — kde.
Na mlynářově stavě bílá husa plývá. Č. —
Koll., Mt. S. Bezpečněji člověk bývá v řece,
než když v moři plývá. St. skl. — kým.
Mořské vlny jím plývaly (vz Plýtvati). —
Ostatně vz Plouti.

Plz, z toho: plaz, plazím. Bž. 31. — P.,
u, m., nemoc koňská. Db.

1. Plzák, u, m., ošumělý klobouk. Mor.
Brt., Bka.

2. Plzák, a, m. (lépe: Plzňan). Pam. kut.
Plzati, lézti, kriechen. Hank. sbír. 123.

(Jg-).

Plzčina, y, f., Pless, Plesse, jm. místní
ve Slez., též Pština. Šm.