Předchozí (602)  Strana:603  Další (604) |
|
|||
603
|
|||
|
|||
Plzeň, zně, f., prospěch (zastr.). Krok. Vz
Plezeň, Prk. Př. 35.. Gb. Hl. 84., 110. Der Nutzen. I umre-li glava čelědina, děti vsie tu zbožiem v jedno vladú, vladyku si z roda vyberúce, ký plezně-dlě v sněmy slavny chodí. Sněm. (Rkk. 69.). — P., zNě, f., vz E, dle Dlaň, město v Čech. P. byla ještě za 16. stol. rodu mužského: Nový Plzeň; od té pak doby jest rodu ženského. Vz Chrudim. Jir. P., lat. Plsna (Pilsna, Pelsina, něm. Pilsen. Zastr. Plizeň, Plezeň m.: Рlъznь. Bž. 8., 74., 123. Vz L (se střídá. Pozn.). P. vždy věrná (králi a víře katol.). Rk. Vz více v S. N., Tk. I. 620., II. 545., III. 656., IV. 737., Tf. 391. — Plzňan, a, m., pl. -né. — Plzeňský. Méně má smyslu než plzeňský halama. Jg., č. Plzeňští ovčáci (slanští holubáři). Jg. Vz Slanský. Plzeňští měšťané. P. báseň (oplzlá). Šm. P. pivo. Us. — Plzenec, nce, m. P. starý, Plzeň stará, Altpilsen v Plzeňsku. Vz S. N., Tk. III. 174. — Plzeňsko, a, n. Na Plzeňsku, Us., na Plzeňště. Pč. 42. Das Pilsner Gebiet. Plzeti (zastr.), ejí, el, ení, schlüpfrig werden.
Ros. Plzkosť, i, f., plzosť, kluzkosi, Schlüpfrig-
keit, f. Na p-sti stojící padá. Ryt. P. hlavy (lysina). V. P. mysli, V., soudu lidského. Kom. Pro víry p. (nestálost) opatrnosti třeba jest. Kom. J. 863. Plzkovina, y, f., der Thierschleim.
Plzký, plzek, -zka, -zko = slizký, kluzký,
schlüpfrig. V., Lk. P. led. Pass. 973. P. místo, V., cesta, Br., úhoř, Kom. J. 166., vchod matky příliš plzký. Volk. Plzké miesto ve tmách, neb sě poklesnú a letie v něm (padnú). BO. Cesta jejich plzká buď pod nimi, tak aby padli. Kom. — Ve smyslu přeneseném: p. báseň. D. Život náš krátký a plzký jest. V. Tlampati bez studu o věcech slzkých a plz- kých. Kom. Plzňan, vz Plzeň.
Plznění, n. P. vlasů = lezení, das Aus-
fallen. Zlob. Plzněti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění = lysati,
die Haare verlieren. Zlob. Plzno (zastr.), vz Plzný.
Plznouti, znul a zl, utí; plzeti; plzkým
se státi, schlüpfrig werden. — 2. Línati se, die Haare verlieren. — komu. Plzne mu srsť. Plk. Plznovec, vce, m. = pivnice, sklep, Keller,
m. Ros. Plzný (zastr.) = užitečný, prospěšný, nütz-
lich, erspriesslich. V MV. nepravá glossa. Pa. Kruvoj zdieše hoře v dědinách ohněm i me- čem. Vsie, če plzno bieše, potře jeho zloba krutá, i zaje vojevodu nám. Rk. 17. Vz Ko- řínkovo vyd., Bž. 32. Plzosť (zastr.), i, f. = plzkosť.
Plzý (zastr.) = plzký.
1. Plž, e, plžek, žka, m., od plz-ký. Vz
strany původu Mz. str. 58. Plži, cephalo- phora, die Schnecken, činí třídu měkkýšů. Vz S. N. P. jsou měkkýši s hlavou patrně vyvinutou. Dle pohybujících ústrojů (noh) rozvrhují se ve čtyři řady: přídonožce, pro- topoda,ploutvonožce, pteropoda, břichonožce, gastropoda a kýlonožce, heteropoda. Krč. 369., |
Frč. 225. Vz tato slova, Schd. II. 535., 536.
P. = zemský hlemýžď, limax, die Erd-, Weg- schnecke. V. P. černý, 1. ater; červený, 1. ruf us ; veliký, 1. maximus ; zahradní (šnek), 1. agrestis. Jg. Slimáci (plži) jsou hlemýždi bez skořepiny. Kom. J. 216. P. pomalu se plíží. Sych. Vz Měkkýš. — P., plžek, pližek, na Mor. a na Slov. == slíž, slížek = mřen, mřenek (ryba), cobitis barbatula, die Schmerle. Jg. — P., na Mor. slíž, na Slov. také čík — jídlo moučné, tlustší nudle. Plk. Vz Plíž. — P., tvrdé vemeno, Euter, n. Us. — P. n. loch do země. Kwauz. o vod. 206. 2. Plž, plže, e, plžnice, e, f. (zastr.),
skrýše, sklep, Keller, m. Plží, plžový, co plži náleží. Schnecken-.
Č. Plžík, a, m., ryba ; nudle. Vz Plž, 1.
Plžiti se, il, ení. Když mlýnský kámen
jest otevřen a špatně domílá, říká mlynář: Kámen slizne, melivo se plží, wird schlüpf- rig. Us. Nvk. Plžnice, vz Plž, 2.
Plžokam, u, m. P-my, gastropodolitha,
zkameněliny živokův. Krok. 1. c. 82. Plžový, vz Plží.
Pn, z této skupeniny souhlásek vysouvá
se p: tonúti (tonouti) m. topnúti. sen m. sepn, vz Vysouvání souhlásek, P. Kt. Pně (zastr.) = pněl. D.
Pněti, pníti, pním, 3. pl. pnějí, pněj,
pněje (íc), pněl, ění; pnívati = rozpiatu býti, viseti, hängen. — kde : na kříži. Lom., St. skl., Pass. Opony se všech stran pniechu. BO. — pro koho kde. Jenž na kříži pro hřiešné pnělo. Výb. II. 36. Pnětluky, Netluky, Mětluky, něm.
Netluk, dle Dolany, ves v Lovosieku; dvůr v Neveklovsku. S. N., Tk. III. 656., IV. 737. Pneumatický, z řec., k dechu, k etheru,
k duchu se vztahující. P. rozžehadlo, škola. Vz S. N. Pneumatika, y, 1., z řec, nauka o po-
hybu těles plynných. S. N. Pneumonie, e, f., z řec, zánět plic. Vz
S. N. Pněv, Pňov, a, m., Pniow, ves u Podě-
brad. PL. Pněví, n. (zastr.) = křoví, pňoví, Stämme,
m, Výb. I. 185. Pněvice, ves u Kutné Hory. Tk. I. 377.,
III. 55. * Pník, u, m. = peň, Rumpf, m.; Orb. p.;
odřezek, abgehauener Klotz, m. Pníti, vz Pněti.
Pnivý, pnoucí se, sich emporschlingend.
P. keř. Rostl. Pnouti, vz Píti, 2.
Pňové, ého, n., eine Zahlung für den Wald-
heger. Dáno pňového hajnému. 1710. Gl. 234. Pňoví, n., mnoho pňův, Stämme, Wein-
schösslinge. Tu roli pňovím vinným vysadili. 1556. Gl. 234. Pňovice, dle Budějovice, Knibis, ves u Olo-
mouce. Mus. Pňovičky, die Dolany, Knibitschken, ves
u Teplice. Pňový, od pňův, Stamm-. P. n. prutový
úd. Rostl. — P., kolmo strmící. P. čára. Jg. |
||
|
|||
Předchozí (602)  Strana:603  Další (604) |