604

Pny-x, gt. Pykny, f., povýšené místo
mezi pahorkem Nymf a museem, kde byla
sedadla vytesána ve skále a kde se lid k po-
radám shromažďoval. S. N.

Po, lit. pa, které starší se býti zdá. Mkl.
aL. 68. Předložka po pojí se s akkusativem,
dativem a lokalem. I. S akkusativem ur-
čuje předložka po: 1. mezi prostorovou, až
které děj slovesný dostupuje, až po kterou
co sahá, bis zu, bis hin, bis an. Sěmu v srdce
po jilec meč vtasi. Výb. L 50. V komoře
sedí stařeček s bradou až po pás. K. Poh.
II. 247. Vz Odseknouti, Státi, Bráti. — 2.
Mezi časovou, až po kterou děj slovesný trvá.
Toho jest neukázal po dnešní den. Půh. I.
226. Znáti ještě po dnes, kudy ten had lezl.
Pref. 239. Po tu chvíli, po tu dobu, po ten
čas. Us. Kak sě zde v cuzej vlasti od jutra
po večer, tako bě sě zdieti dítkám i ženám,
i jedinu družu nám iměti po púti vsiej z Vesny
po Moranu. Rkk. 8. — 3. Směr pohybu ku
předmětu, který jest cílem a účelem děje slo-
vesného ve spojení se slovesy: jíti, běžeti, jeti,
plaviti se, poslati a p., nach, um. Nebyli
jsme povinni po vás jíti. Tov. 9. Dívka
přišla po maso. Let. 262. Jáz doběhu na
palúček po konieček bielý. Rkk. 63. Po Bo-
řivoje poslachu. Dal. 100. Hradečtí vypra-
vili jsou se do lesa po drva. Let. 98. Po
strážné poslachu. Kat. 2805. Poslal po mú
matku. Arch. I. 174. Poslal po ta práva.
Arch. II. 385. Po tu zbroji poslal. Půh. II.
97. Přijel po to víno. Půh. II. 84. Po vsě
město poslachu. Pass. (List. filol. a paed. V.
Příloha 8). Pozdě s čbánem po vodu. Smil.
(Výb. I. 842.) [Bdl. Obrana LS. 87.]. Vz Jíti,
Jeti, Vyjeti, Jezditi, Přijeti, Rozeslati, Poslati,
Vypraviti. — Pozn. 1. Podlé analogie sloves
vytčených pojí se, ač zřídka, sloveso jíti se.
Jal jsem se po to dielo počem psáti o počátku
našeho spasenie. Anth I. 76. — ľozn. 2.
Ve stol. 15. a 16. počala v těchto vazbách
znenáhla vyskytovati se předložka pro, jíž
se nyní ve spisovné řeči výhradně užívá.
Pražané poslali pro biskupa. Let. 238. Ma-
rynáři plavili se též k břehu pro, kamení.
Pref. 79. — Fozn. 3. V jihozáp. Čech. uží-
vají posud po. Netřeba po rozum za hra-
nice. Jg. Poslal po sedláka. Sb. Na Mor.:
Běž po vodu. Dch. Vz Pro, Mus. 1878. 132.
Taktéž i na Slov. Išlo děvča po vodu. Koll.
zpěv. 2. 24. Choď sestřička po vínečko. Slov.
pís. (Bdl. Obr. LS. 87.). — 4. Čas, po který
děj trvá nebo se opětuje, durch, hindurch.Po
ten všechen čas pracemi zanesen byl. Žer.
Sň. 20. Tehdy má koně vyvésti po tři trhy.
Tov. Chodil bosý po tři léta. Br. Vz Sbírati,
Učiniti. — 5. Číslo, až po které se co opakuje.
Číslo takové vynáší se z pravidla středním
rodem číslovek řadových. Po čtvrté píši. Let. I.
90. Po každé utíkali. Žal. 39. Turci pokoušeli
se po několikráte Španělům překážeti. Har.
II. 142. A tak učiň po třikrát. Byl. Po de-
sáté zajat bude. Br. — II. S dativem. Vět-
šina výkonů, jež nyní označuje lokal s před-
ložkou po, přešla naň z dativu. Proto užívá
se ve staré slovančině jakož i v některých
živoucích jazycích slovanských mnohem hoj-
něji dativu s předložkou po nežli v češtině,
kdež nyní všecek uhnul lokalu, vyjma ně-

které adverbialné vazby adjektiv neurčitých.
Ve starých památkách ovšem častěji se vy-
skytá zvláště na označenou způsobu. a) Po-
chválichu pravdu po zákonu. LS. v. 9. Seber
glasy po národu svému. LS. v. 77. Volte
muža, mezu sobú rovna, ký by vládl vám
po železu. LS. v. 105. Suďte sami po zákonu
pravdu. LS. v. 102. Vřeť každému srdce po
jazyku svému. Dal. Každý kól po třem stóm.
(Kn. Rožm). Výb. I. 112. Z láhu platí po
jednému kuřeti (Urbář klášt, žďárského.
Mtc. 1875.148.). Po podanému. Mus. 1878.550.
(gloss. 12. stol.). Po svatým v noci bos cho-
dieše. Dal. 46. Tomu beranovi po zlu. (Alex.).
Výb. I. 52. Po dvěma stoma; chce po právu
míti. Půh. 2., 42., 3., 42. Bdl. Obrana LS. 45.46.
Zwischen, unter, in, nach, zufolge, gemäss. —
b) Předměstí kairské po různu leží. Har. II. 172.
Po suchu tam všedše nalezli chrám mramo-
rový. Vyb. I. 287. Po pohansku sě jměchu.
Dal. 16. Po německu, po česku atd., Us., po
našsku. Bl. Vz Skrýti se, Tichý, Starodávný,
Dobrý, Bratrský, Pohanský. — III. S lo-
kalem určuje předložka po 1. prostor místný,
po kterém pohyb různými směry se rozpro-
straňuje, durch hin, über etwas hin, entlang.
Žleč se jemu rozli po útrobě. Anth. 1. 3. Bratři
po půšči přebývachu. Výb. 1.196. V zástupech
po městě chodiechu. Dal. Vz Běhati, Poskako-
vati, Valiti se, Rozložiti, Roznésti se, Laziti,
Roždéliti, Volati, Stíhati, Choditi, Světiti. —
Pozn. Sem počítati dlužno a) slovesa bíti,
udeřiti atd. Dám ti po hubě. Kdo se za
hubu nestydí, dostane do ní nebo po ní.
Vz Bíti, Udeřiti po čem. — b) Adverbialné
vazby: po boku, po straně, po zadu, po
předu, an, zu, von. Posazen jest po levé
ruce. Žer. Záp. II. 136. Stolice ty po krajích
stály. Kom. L. 85. Já po předku půjdu. K.
Poh. 676. Vz Posaditi se, Viseti (kde). —
2. Prostor místný, po kterém pohyb směrem
přímým se nese. Po vodě k děvě kytice
plyje. Rkk. 60. Pustili lodě své po Padu.
Výb. I. 521. Spustil se po dřevě javoru. Sš.
P. 186. Vz Pustiti, Jezditi, Smeknouti (se
po čem). — 3. Distributivnost místnou děje
slovesného. Všecky zjímali a zbili po ulicích
zde i onde. Let, 73. Pozdě slova po lidech
chytati. Č. M. 79. Čert chodil po sedlácích.
K. Poh. II. 122. Král kázal po kostelích zvo-
niti. Let. 112. Vz Jezditi, Skrýti, Tlouci se,
Rozeslati. — 4. Směr pohybu a činnosti za
předmětem, jenž jest cílem a účelem pohybu
vzorem činnosti, činem hmotným i pomyslným
a) ve spojení se slovesy ruchu podmětného
i předmětného: jíti, běžeti, jeti, hnáti se,
táhnouti, vésti, vléci, obrátiti atd., hinter-
her, hinter-drein, hinter-, nach. a) Tu pan
Jan z Stráže po nepřieteliech udatně jedieše.
Dal. 172. Všecko opustil a šel po něm. Výb.
I. 545. Biskup nikterakž po králi nepostú-
pil. Pass. 519. Ten člověk všecky lidi po
sobě vede i táhne. Anth. I. 88. Aj toť vešken
svět po něm jde. Ib. (Hý.). Vz Jíti, Bě-
žeti, Jeti, Hnáti se, Státi, Táhnouti, Vléci,
Vylouditi, Pustiti, Zavříti, Obrátiti co po
čem, po kom. — /3) Kdo chodí po ptačím
hlásku, nachází pírka z ocásku. C. M. 135.
Janiček se béře po hlase. Sš. P. 154. Syn
nepodařil se po otci. Let. 374 Mají se po