607

(pravú ruku, Pass.), Potvrditi (je u víře,
Pass.), Potupiti (modly, Pass.), Poslati (posly,
Pass.), Pobratí (komu všecko zboží, Pass.),
Podati (komu ruku, Er.); Pozval všecky
ptáky komár. Suš. Vz ještě : Pobití, Podati,
Pohýbati, Poplašiti, Popleniti, Potlačiti, Po-
tříti, Povýšiti, Pochváliti, Pohubiti atd. Brt.
Moravští Slováci a Valaši nepojí vůbec těchto
sloves s genitivem. Vz Mtc. 1871. II. 86.; 1872.
I. 5. (Brt.). Chč. kladl při těchto slovesech
genitiv téměř z pravidla. Těmi slovy po-
tvrzuje pán prvních věcí. A ktož by z čeho
jich potresktal. (Ale prosté sloveso s akkus.:
Abychom milostivě trestali bližní své. Chč.
P. 97. a.). Chtě jim polehčiti břemen, tehdy
je ku pokání volá. Najprve podává jim li-
bých věcí. Ale tento malomocný poznav
jeho moc, podává svého zdravie na jeho
vuoli. Každého, ktož jim peněz zaň podá.
A moc apoštolskou praví se míti, moha po-
svěcovati hříšných, všech když jich kto po-
nížie. Jako první hodinu počínajíce diela.
Hladu potrpěti. Jichžto rozkoší okúší ten
slepý žebrák, popásaje v nich svých žádostí.
Ještě považme těch slov Janových. Chč. P.
15. a., 16. b., 104. b., 80. a., 85. b., 55. b.,
17. b., 89. a., 127. a., 124. a., 146. b., 32. b.
Příklady, v nichž klade se akkus., jsou dosti
řídký a tím se vysvětlují, že činnosť slovesa
týká se celého předmětu a to na nějakou
dobu neb nějakou měrou, jako: Aby potřel
pravdu v srdcích. A ti na to nakládají všecko
své uměnie, aby potlačili chytře slovo božie.
Když my jeho pokora a chudobu potupíme
jako blud. Chč. P. 95. a., 134. a., 49. a. Spíše
by se očekával genitiv ve příkladě : V čemž
tedy taková mysl sladkosť počije ? Chč. P.
108. b. Genitiv u sloves těchto proto se klade
tak zhusta, že mimo jiné významy předložka
po nazNačuje umenšování, které jindy vy-
jadřujeme slovy: trochu, poněkud, nějak.
Ukazuje se to hlavně u sloves složených,
přistupuje-li k nim ještě předložka po na př.:
poohlednouti se, poposednouti, poodložiti,
popotáhnouti atd.; ale i u sloves, u nichž
předložka po samotna jest, na př.: pobyti,
pohrati, postáti, pojísti, popiti atd. O umen-
šování pak lze v jazyku českém jakož i dle
Mkl. S. 487. v polštině mluviti nejen, kdy
se z celého předmětu čásť ujímá, nýbrž i tu,
když se týká činnosť celého předmětu, avšak
měrou obmezenou, ku př. na nějaký krátký
čas. Činnosť slovesní pokouší se teprve o před-
mět, začínajíc účinkovati naň, avšak nikterak
úplně jeho nezmáhá. Tak vyložiti jest geni-
tiv v příkladech: Jako první hodinu počí-
naje diela. Ještě považme slov Janových.
Ve příkladech, jako: ,Každého, kdož jim
peněz zaň podá,' jest genitivem míněn celek,
z něhož čásť se odjímá. Hlr. v Progr. obec.
real. gymn. v Praze, 1877. na str. 9. Vůbec
vázali spisovatelé střední doby slovesa s před-
ložkou po složená téměř napořád s genitivem;
užívání genitivu mělo by se však obmeziti
a jak již praveno, jen tam genitiv se klásti,
kde partitivní platnosť jeho zřejma jest. Brs.
86. Ostatně vz jednotlivá časoslova. —Pozn 3.
Je-li po zdvojeno nebo s jinými před-
ložkami spojeno, znamená menší čin-
nosť, menší míru děje: poponésti, po-

odložiti, popojíti, popostrčiti (= strčiti dále
a o málo). T., Kts. — Strany skládání se
slovesy vz více v Tn. str. 61.—68., 187. a
násl., 190., 200. — Pozn. 4. Po se v již. Čech.
i jinde někdy zdvojuje : poposobě (dein-
ceps). Kts. — Jména s předl. po složená ozna-
čují místo aneb čas, příhodnost, často něco
horšího, špatnějšího, na oko toliko správného
jako něm. After-: pobok, poboč, pobočí, po-
bočný, pobřeží, pobřežný, pocestní, podolek,
pohlavek, pohoří, pohraničan, pokoutný, po-
teší, polesný, políček, pomoří, poříčí, po-
vršek, povrch, pozemný, počasný, pondělek,
pondělí, pověra, pořádek, poboněk. Mkl. B.
409. Cf. Bž. §. 404. — Po u adjektiv zmen-
šuje jejich význam = trochu: pobledlý,
pomodralý, počernalý, pobělavý. Vz Super-
lativ, Zk. Sk. str. 330., Mkl. B. 361. a S. 226.
a: Na, Při. — Po složené s pžedložkou. Za
horou i poza horou. Vz Předložka.

Poajcati, po tváři pohladiti (o dětech).
U Jilemn.

Pobaba, y, f., pléva po omlácení paliček
lněných. Jg. Vzňal se oheň a jak p. vznítily
se stromy na hor lebě. Sš. Bs. 187. — P.,
snad m.: pobava. Obyč. v sobotu večer schá-
zívají se sousedky, aby peří draly. Derouce
peří bajky vypravují a muži všelijaké šprýmy
provádějí. To dělají z pobaby. Pojďme na
p-bu do souseda, po škubačce budeme se
baviť. Při kostele se obyč. z p-by pracuje
i. e. žádného platu nedostávají. Na Ostrav.
Tě. — P., hostina při dráni peří. U Příbora.
Mtl. — P. u mor. Valachů druh obžinek.
Vz S. N.

Pobaběti, ěl, ění, altes Weib werden. L.

Pobabiti, il, en, ení, zum alten Weibe
machen. — se = pobaběti. — P., eine Zeit
lang Hebammendienste thun. Ros.

Pobabrati = pošpiniti, beflecken. Slov.
a na Mor. Hý.

PoBadač, e, m., kdo pobádá. P. koní. An-
treiber, Aufwiegler, m. — P., posměvač. Jg.

Pobadačka, y, f., die Antreiberin. Jg.

Pobádání, n., die Anreizung, der Antrieb.
P. vtipu, k nešlechetnostem. Jel.

Pobadatel, e, m. = pobadač.

Pohádati, vz Pobodati.

Pobahniti se, il, ění, nacheinander Junge
werfen, o ovcích. Ros.

Pobájeti, el, en, ení, bajek naplésti, viel
nacheinander fabeln. L.

Pobalamutiti, il, cen, ení, ein wenig ver-
wirrt machen. L.

Pobanketovati, vz Banketovati.

Pobarviti, il, en, ení; pobarvovati, färben,
befärben. — co čím. To všecko za měsíc
krásnými barvami pobarvím. — P. u my-
slivců = krví pokáleti. P. trávu. Us.

Pobasnitel, e, m., der Nachdichter. Dch.

Pobásniti si, ein wenig dichten.

Pobatoliti se, gehen, schlendern. Ros.

Pobava, y, f., das Verweilen. L.

Pobavení, die Aufhaltung. D.

Pobaviti, il, en, ení, podržeti, aufhalten,
zvl. příjemným způsobem, unterhalten. —
koho čím: vypravováním. — se s čím,
se s kým o čem. Us.

Pobdíti, bděl, ění = trochu bdíti, ein
wenig wachen. BO. Pobdím ještě nějakou