608

hodinu. — P., cítiti (zastr.). — co v čem.
Kdož pobdi ve svědomí hřích. Št. — co
kde. Tím své duši mnoho Škodíš, když mne
(zboží) u sebe mnoho pobdíš (viel daran
denken). St. skl.

Pobečeti, el, ení, ein wenig blöcken. —
P., plärren, schreien. Ať kantor drobet po-
bečí. Ros. — P., poplakati, ein wenig weinen.
Až si pobcčí, bude zase dobře. Us. Hý.

Pobečovné, n., das Fassgeld, eine Bier-
steuer. Z kteréhož piva p-ho z každého sudu
5 groši bílých spraviti se dostane. 1593.

Poběda, y, f. (zastr.), vítězství, der Sieg.
Alx. — Ht. Zv. 44., Jg. Transgr. od pobě-
diti, pobězu, jako vida z vizu, viděti. Výb.
I. 1095. Vz Poběditi. — P., y, m., vítěz,
der Sieger. St. skl.

1. Poběditi, vz Pobídnouti.

2. Poběditi (zastr.), il, ěn, ění; pobězeti,
el, en, ení = přemoci, překovati, odolati,
besiegen. — koho. St. skl. — P., pobědo-
vati, quälen. — koho čím. Mus.

Pobědka, y, f., šp. m.: pobídka. Jg.

Pobědní, půbědní, n. Při matuře, p.,
nešpoře; lat. invitatorium, díl matutiny, části
to breviáře (pobídnouti = invitare). Gl.

Pobedniti, il, ěn, ění, etwas ein wenig
verschlagen. Ros.

Pobědovati se, trochu se bědovati, eine
Zeit lang Noth leiden. — si komu, ein
wenig klagen. — v čem: ve zlém. Alx.

1. Poběh, a, m. = poběhlec.

2. Poběh, u, m., běh, Lauf, m. Měsíc ve
svém poběze. Mus. — P., útěk, Flucht, f..
St. skl., Výb. I. 1125. — P-hy, běhy, Läufe,
Füsse des Wildes. Us. Dch. — P-hy či
odprysky, soboles, Stocksprossen, jsou ve-
dlejší osy podzemní, které v jisté vzdále-
nosti od svého výniku ze země vyrůstají,
jako u pýru. Kk. 23.

Poběhaj, e, m., na Slov., poběhal, a, m.,
= poběhlec.

Poběhání, n., das Herumlaufen. — P. od
od víry, die Abtrünnigkeit. Plk.

Poběhaný. Tomu jde s p-nou (na pospěch
něco shání). Us. u Rychn. Vz Pobíhaný.

Poběhati, pobíhati, poběhávati, ein wenig
herum laufen, belaufen. -- po čem. Plk. Vz
Poběhnouti.

Poběhlec, lce, m., tulák, běhoun, der
Landstreicher. V., Bart. Poběhlce přechová-
vati. Sych. P. nikde se nezastavuje (nemá
stání). Kom. J. 672. — P., kdo svůj úřad,
povolání atd. opustil, ku př. z pole utekl,
der Flüchtling, Ausreisser, Uiberliiufer, De-
serteur. Poběhlcem býti. V. Na poběhlce
pásti, Sych., p-ce trestati. — P. od víry
(stržek, odštípenec, odřezanec), od zákona,
V., od Boha, Br., zákona, Br., víry, Mand.,
der Abtrünnige, Apostat. — Poběhlice, e,
f., eine Herumstreicherin. To je p-ce ! — P,
víry, od víry, Jg., eine Abtrünnige. — Po-
běhlík, a, m. =poběhlec, tulák. D. P. vojska.
Mají ho za p-ka. Kram. — Poběhlosť, i, f.,
poběhnutí, utečení, odloučení se od vojska,
od víry, die Flüchtigkeit, das Ausreissen,
die Abtrünnigkeit. Jg. — Poběhlý, toulavý,
zběhlý, flüchtig, landflüchtig, verlaufen. P.
služebník, V., ovce. Sych. Útočiště p-hlých.

D. — od čeho: kacíř od víry p. Chč. 304.

— P. kráva (březí), trächtig. L.
Poběhnouti, hnul a hl, utí; pobězeti, el,

ení;pobíhati, poběhovati = běžeti, laufen, zu-,
hinlaufen; trochu běžeti, ein wenig laufen;
utéci, fliehen; míjeti, opovrhnouti, odstoupiti
od koho, nicht achten, verlassen, vorbeige-
hen ; jednati se oč, sich um etwas handeln.
Jg. — abs. Kam poběhnu ? Jeďte, já po-
běhnu. Us. Kdo z rána políhá, na večer po-
bíhá. Poběhl (i. e. trochu) a hned přestal.
Ros. Zvěsť o něm pobíhá, Us. Bf. Povrhše
oděnie svá poběžechu. BO. — po = (pro)
koho: po pána. Vz Po s akkus. — kam,
ke komu: k dětem svým poběžel. L. —
Bib. — kudy. Pobělmeš, rozprášen jsa, po
všech královstvích. BO. Poběhnu cestou roz-
kazů tvých. Br. — od koho, od čeho: od
vojska. Dal. Od Římanů poběhl, od víry.
V. — odkud: z bitvy, Měst. bož., z boje.
BO. — před kým, před čím. Zima před
slunečnou teplostí poběhováše. Troj. — koho
(gt.), čeho = míjeti, vzdáliti se, opovrhovati
koho, odpadnouti od koho atd. Jg. Israelští
boha svého poběhlí. Br. Všeho, což sprave-
dlivého jest, poběhlí; p. půhonů a rozsudků,
pořádku. Br. Blázen poběhne bydla dobrého.
St. skl. Aby rady pana vladaře nepobíhal,
ale ní se říditi hleděl. Břez. 224. Někteří
z nás řádných mší a řádného kněžstva po-
běhlí. Bart. 148. Ale tito poběhnú súdu, bo-
jiece se věčné muky. Výb. I. 552. Užíval
jen lněného oděvu, vlněných šatů pobíhaje.
Sš. Ž. 135. Člověk vezdy dobrého spieše
poběhne, ve zlém jsa pak se nehne. Výb.
I. 1106. Pobíhati krále, V., práva, Bart.,
poznalé pravdy. Reš. Kristem pohrdali a
jeho pobíhali. Čr. Toho království v dušech
lidských Pán nepobíhá. Sš. Mnozí svévolně
poběhlí kalicha božího. Bls. 18. Boha nikdo
poběhnouti a ujíti nemůže. Sš. Ž. 99. P. toho
poznamenání. Sš. Sk. 239. — V., Kom., Reš.

— koho v čem. Poběhl ho v tom. Jg.
Vrchnosti své v něčem p. Apol. — komu
oč. Poběhne mu o statky, o hrdlo (půjde
mu). Jel. — se komu. Kráva se nám po-
bíhá (opět se hraje), ranzt, rindert. Sych.

Poběhnutí, n., běžení, das Laufen. — P.,
odstoupení od víry, Abtrünnigkeit, f. V.

Pobělavěti, ěl, ění, weisslich werden. V.

Pobělavosť, i, f., Weisslichkeit, f., weisse
Farbe. Jg.

Pobělavý, bělavý, nábělavý, příbělavý,
weisslich. V., Ler. Vz Bž. 137. P. kořen,
barva, list. Us.

Pobělelý. Ptáci p-lí, weisslich. Ler.

Poběleti, 3. os. pl. ejí, el, ení, pobělívati,
weisslich werden. Ros.

Poběliti, vz Pobíliti.

Pobělka, y, f., mouka černější, schwär-
zeres Mehl. Us. Dch.

Poběra, y, m. = poberta, Kulda.

Poběrač, e, m., der Wegnehmer. P. statků.
Reš.

Poběrek, rku, m.= paběrek, die Nach-
lese. Us.

Poběrkovati, poběrovati, obyč. paběro-
vati, paběrkovati, nachlesen, nachstoppeln,
Reš.