Předchozí (608)  Strana:609  Další (610) |
|
|||
609
|
|||
|
|||
Poběrný, na Slov., co lze snadno po-
brati. P. zboží. Us. Poberto, a, poberta, y, m., nenechavec,
zloděj, člověk jiným nepřející. Jg. Vz Bž. 236. Mauser, Dieb, Nimmersatt, m. Pobesedovati (trochu mluviti), ein wenig
sich besprechen, sich unterhalten. — o čem s kým. Mus., Rk. Poběsilosť, i, f., vzteklosť, Raserei, Wuth,
f. Zpitá p. z úst jim dýše. Hdk. — Pobě- silý, vzteklý, wüthend, rasend. Uhánějí p-lým honem. Hdk., Jg. Poběsti, zastr. = odolati, zniknouti. Jir.
Poběžně, im Lauf, im Streifzug. Aqu.
Poběžovice, ves u Přelouče. PL.
Pobi, zastr. = pobil.
Pobídce, e, m , der Antreiber. Aqu.
Pobíditi, vz Pobídnouti.
Pobídka, y, f., pobídnutí, Aufforderung,
f., das Ermahnen. Lenivosť pobídky potře- buje. V. Bez pobídky dělati, Ros., práce se chápati. Sych. Jezte, nečekejte pobídky. P. v boj. — P., vyzvání k souboji, Aufforde- rung zum Zweikampfe. Vz Klamař, Gl. 234. V této zemi přiházejí se od rozličných lidí pobídky. P. když se stane, muož od obojích stran svolena býti, na kteréhožkoli pána a obyvatele země dvuor chtí atd. Vz Tov. k. 203. Pobidlivosť, i, f., popudlivosť, Reizbar-
keit, f. Pobidlivý, popudlivý, reizbar. Krab.
Pobídně, jämmerlich, schlecht, elend. Jsem
v tom p. Us. u Rychn. Vede se mu p. U Kunv. Msk. Pobídnouti, dnul a dl, ut, utí; pobíditi,
poběditi, il, ěn, ění; pobízeti, el, en, ení; pobízívati =ponoukati, nabízeti, ponuknouti, ermuntern, antreiben, aneifern, ermahnen, nöthigen, anspornen, anreizen. Jg. — koho k čemu: k práci, Ros., k pití, Sych., k jídlu. D. K bitvě p. Fordern, ein Duell anbieten. V., Let. 89. Oni k bitvě se pobídli. V. — koho na co. Na dobrou koupi netřeba kupců pobízeti. Jg. Lid jsou běhali, pobí- zejíce se na biskupy. Bart. — čím: Voly bodcem. Kom. J. 390. — proč k čemu. Z pouhé všetečnosti k rváni sebe pobízejí. Peyt. — před kým koho k čemu. Pr. kut. — koho v co: v kordy (vyzvati), Záv., ve rvačky. Vrat. Tu pobízejí v zápas. Vrat. 67. — s inft. Pobídl ho v zápas jíti. Rým. — se komu. Pobídl se mu dobrovolně (na- bídl). Plác. — aby. Pobídl ho, aby se s ním bil. V. — koho (gt.). Pražany z Prahy vá- bíce a loudíce a pobízejíce jich k bitvě. Let. 89. Pobiedl jich, aby se připravili. BO. Pobízel jsem jich, aby spolu mluvili. Svěd. Vz Po. Pobídnutí, n., die Aufforderung, der Be-
trieb. Jeho p-tím jsem to učinil. D. Pobídnutý; -dnut, a, o, aufgefordert, an-
getrieben. V. Pobídný = žádostivý. P-dné strany, die
Kempen. Vz Pobídka. Pobíhaný. Ten má dnes s p-nou (na
spěch). U Solnice. Vz Pobehaný. P. zákon (nezachovávaný). Jg. Pobíhati, vz Poběhnouti.
Pobijecí, k pobíjení sloužící, zum Be-
schlagen dienlich. |
Pobiječ, e, m., der Binder; Dachdecker.
D. Pobiječka, y, f., u tesaře sekerka k po-
bíjení střechy, oštěpačka. Reš. P. tesařská obyčejná, moravská. Kh. P. u bednáře, také kyjanka, kyjana, der Schlägel. Šp. — P., die Fassbinderin. Pobíjeti, vz Pobiti.
Pobíliti, il, en, ení, weiss machen, weissen.
— co komu: dům. Us.— co čím: vápnem.
— se. Kde jsi se tak pobílil? Us.
Pobílý, drobet bílý, ne černý. P. mouka. MŠ.
Pobírati, vz Pobrati.
Pobiřmovati, nach einander firmen. Ros.
Pobistryce, Pobistreitz, ves u Pelhřimova.
PL. Pobitek, tka, m., v boji poražený, der
Uiberwundene. Ctib. Hád. 100. — P., der Schiffbrüchige. Č. Pobiti, pobiji a pobím, bij, il, it, ití; po-
bíjeti, el, en, ení = mnoho n. všecky zbíti, viele o. alle erschlagen; něco k něčemu při- raziti, aby pokryl n. upevnil, binden, beschla- gen. Jg. — co, koho (akk.) Uhři krále pobili. D. P. vojska nepřátelská. V. Kroupy obilí, vinnici pobily. Us. Mráz vinnice pobil. V. Je-li pivo dobré ? Odp.: Šak žádného ne- pobilo. Us. na mor. Zlínsku. Brt. Vz Sou- jmenný. Snadněji střechu loupati, než pobí- jeti. Prov. Jg. Sudy pobíjeti (obruče na ně dávati). D. — koho (gt.), vz Po (složené s časoslovy). Pobime jich. BO. — co, koho kde, čím. Polem, bojem (Dal. 52.), bitvou nepřátely pobiti. V. Bečku obručemi, Sych., něco prkny p. D. Bečvář konve kyjankou pobíjí. Sych. Duom přikryl prkny a pobil je skřídlami zlata ryzieho. BO. I pobi je ranú úřitnú. BO. P. něco zlatem. Er. P. 488. Smích muži, pannami pobíjeti (tropiti). Št. Že vámi nad tím smích pobíjí. Šml. Bude jím v svém kvasu smích pobíjeti. Št. N. 92. Budou pannami smích pobíjeti. Dal. 20. Smiech jest pobíjel Baalem. BO. P. střechu novým šindelem. Us. Tč. — co, koho kde: v boji, Dal.; sudy v pivováře p. Ml. Ani na vojně všetkých nepobijú. Mt. S. Vsie v hradě pobi (pobil). Rkk. 28. — na koho pobíjeti, gegen Jemanden hetzen. Na Mor. Brt. Na tu starší vždycky něco pobíjela. (Kulda). Mtl. — koho s kým. S málem lidí krále pobi. Alx. — co pod co. Tu vše zemi pod sě pobi. Alx. 1135. — koho jak: bez milosti je pobili. Flav. Hrozně, strašně ho pobil (zbil, stloukl, hat ihn durchgeprügelt). Us. Hý. — se = servati se, seprati se, rau- fen. Co se to tam stalo? Dva se tam pobili. Na mor. Drahansku. Hý- Pobití, zabití, zbití, das Schlagen, Er-
schlagen. Na hlavu p. V. O velikém p. Rkk. Vrací se vítěz od p. nepřátel. Ros. — P., bitva, Schlacht, f. Rozvinuvše korouhve kvapí ku p. Troj. Nemalé p. nad nepřátely učinil. BO. V tom p. zabil dva člověky. Pč. 45. Tvrzí dobýval, v p. býval a několik zastřelil. Pč. 28. a j. Mnoho ran vzal bieše v p. BO. — Pulk., St. skl. — P. prkny, p. střechy, der Beschlag, die Bedeckung. D. Pobitý; pobit, a, o, erschlagen. Pobití na
bojišti zůstali. Kram. — P. střecha, gedeckt, |
||
|
|||
Předchozí (608)  Strana:609  Další (610) |