609

Poběrný, na Slov., co lze snadno po-
brati. P. zboží. Us.

Poberto, a, poberta, y, m., nenechavec,
zloděj, člověk jiným nepřející. Jg. Vz Bž.
236. Mauser, Dieb, Nimmersatt, m.

Pobesedovati (trochu mluviti), ein wenig
sich besprechen, sich unterhalten. — o čem
s kým. Mus., Rk.

Poběsilosť, i, f., vzteklosť, Raserei, Wuth,
f. Zpitá p. z úst jim dýše. Hdk. — Pobě-
silý, vzteklý, wüthend, rasend. Uhánějí p-lým
honem. Hdk., Jg.

Poběsti, zastr. = odolati, zniknouti. Jir.

Poběžně, im Lauf, im Streifzug. Aqu.

Poběžovice, ves u Přelouče. PL.

Pobi, zastr. = pobil.

Pobídce, e, m , der Antreiber. Aqu.

Pobíditi, vz Pobídnouti.

Pobídka, y, f., pobídnutí, Aufforderung,
f., das Ermahnen. Lenivosť pobídky potře-
buje. V. Bez pobídky dělati, Ros., práce se
chápati. Sych. Jezte, nečekejte pobídky. P.
v boj. — P., vyzvání k souboji, Aufforde-
rung zum Zweikampfe. Vz Klamař, Gl. 234.
V této zemi přiházejí se od rozličných lidí
pobídky. P. když se stane, muož od obojích
stran svolena býti, na kteréhožkoli pána a
obyvatele země dvuor chtí atd. Vz Tov. k. 203.

Pobidlivosť, i, f., popudlivosť, Reizbar-
keit, f.

Pobidlivý, popudlivý, reizbar. Krab.

Pobídně, jämmerlich, schlecht, elend. Jsem
v tom p. Us. u Rychn. Vede se mu p. U Kunv.
Msk.

Pobídnouti, dnul a dl, ut, utí; pobíditi,
poběditi, il, ěn, ění; pobízeti, el, en, ení;
pobízívati =ponoukati, nabízeti, ponuknouti,
ermuntern, antreiben, aneifern, ermahnen,
nöthigen, anspornen, anreizen. Jg. — koho
k čemu: k práci, Ros., k pití, Sych., k jídlu.
D. K bitvě p. Fordern, ein Duell anbieten.
V., Let. 89. Oni k bitvě se pobídli. V. —
koho na co. Na dobrou koupi netřeba
kupců pobízeti. Jg. Lid jsou běhali, pobí-
zejíce se na biskupy. Bart. — čím: Voly
bodcem. Kom. J. 390. — proč k čemu.
Z pouhé všetečnosti k rváni sebe pobízejí.
Peyt. — před kým koho k čemu. Pr.
kut. — koho v co: v kordy (vyzvati), Záv.,
ve rvačky. Vrat. Tu pobízejí v zápas. Vrat.
67. — s inft. Pobídl ho v zápas jíti. Rým.
— se komu. Pobídl se mu dobrovolně (na-
bídl). Plác. — aby. Pobídl ho, aby se s ním
bil. V. — koho (gt.). Pražany z Prahy vá-
bíce a loudíce a pobízejíce jich k bitvě.
Let. 89. Pobiedl jich, aby se připravili. BO.
Pobízel jsem jich, aby spolu mluvili. Svěd.
Vz Po.

Pobídnutí, n., die Aufforderung, der Be-
trieb. Jeho p-tím jsem to učinil. D.

Pobídnutý; -dnut, a, o, aufgefordert, an-
getrieben. V.

Pobídný = žádostivý. P-dné strany, die
Kempen. Vz Pobídka.

Pobíhaný. Ten má dnes s p-nou (na
spěch). U Solnice. Vz Pobehaný. P. zákon
(nezachovávaný). Jg.

Pobíhati, vz Poběhnouti.

Pobijecí, k pobíjení sloužící, zum Be-
schlagen dienlich.

Pobiječ, e, m., der Binder; Dachdecker.
D.

Pobiječka, y, f., u tesaře sekerka k po-
bíjení střechy, oštěpačka. Reš. P. tesařská
obyčejná, moravská. Kh. P. u bednáře, také
kyjanka, kyjana, der Schlägel. Šp. — P.,
die Fassbinderin.

Pobíjeti, vz Pobiti.

Pobíliti, il, en, ení, weiss machen, weissen.

— co komu: dům. Us.— co čím: vápnem.

— se. Kde jsi se tak pobílil? Us.
Pobílý, drobet bílý, ne černý. P. mouka.

MŠ.

Pobírati, vz Pobrati.

Pobiřmovati, nach einander firmen. Ros.

Pobistryce, Pobistreitz, ves u Pelhřimova.
PL.

Pobitek, tka, m., v boji poražený, der
Uiberwundene. Ctib. Hád. 100. — P., der
Schiffbrüchige. Č.

Pobiti, pobiji a pobím, bij, il, it, ití; po-
bíjeti, el, en, ení = mnoho n. všecky zbíti,
viele o. alle erschlagen; něco k něčemu při-
raziti, aby pokryl n. upevnil, binden, beschla-
gen. Jg. — co, koho (akk.) Uhři krále
pobili. D. P. vojska nepřátelská. V. Kroupy
obilí, vinnici pobily. Us. Mráz vinnice pobil.
V. Je-li pivo dobré ? Odp.: Šak žádného ne-
pobilo. Us. na mor. Zlínsku. Brt. Vz Sou-
jmenný. Snadněji střechu loupati, než pobí-
jeti. Prov. Jg. Sudy pobíjeti (obruče na ně
dávati). D. — koho (gt.), vz Po (složené
s časoslovy). Pobime jich. BO. — co, koho
kde, čím. Polem, bojem (Dal. 52.), bitvou
nepřátely pobiti. V. Bečku obručemi, Sych.,
něco prkny p. D. Bečvář konve kyjankou
pobíjí. Sych. Duom přikryl prkny a pobil
je skřídlami zlata ryzieho. BO. I pobi je
ranú úřitnú. BO. P. něco zlatem. Er. P. 488.
Smích muži, pannami pobíjeti (tropiti). Št.
Že vámi nad tím smích pobíjí. Šml. Bude
jím v svém kvasu smích pobíjeti. Št. N. 92.
Budou pannami smích pobíjeti. Dal. 20.
Smiech jest pobíjel Baalem. BO. P. střechu
novým šindelem. Us. Tč. — co, koho kde:
v boji, Dal.; sudy v pivováře p. Ml. Ani
na vojně všetkých nepobijú. Mt. S. Vsie
v hradě pobi (pobil). Rkk. 28. — na koho
pobíjeti, gegen Jemanden hetzen. Na Mor.
Brt. Na tu starší vždycky něco pobíjela.
(Kulda). Mtl. — koho s kým. S málem lidí
krále pobi. Alx. — co pod co. Tu vše zemi
pod sě pobi. Alx. 1135. — koho jak: bez
milosti je pobili. Flav. Hrozně, strašně ho
pobil (zbil, stloukl, hat ihn durchgeprügelt).
Us. Hý. — se = servati se, seprati se, rau-
fen. Co se to tam stalo? Dva se tam pobili.
Na mor. Drahansku. Hý-

Pobití, zabití, zbití, das Schlagen, Er-
schlagen. Na hlavu p. V. O velikém p. Rkk.
Vrací se vítěz od p. nepřátel. Ros. — P.,
bitva, Schlacht, f. Rozvinuvše korouhve
kvapí ku p. Troj. Nemalé p. nad nepřátely
učinil. BO. V tom p. zabil dva člověky. Pč.
45. Tvrzí dobýval, v p. býval a několik
zastřelil. Pč. 28. a j. Mnoho ran vzal bieše
v p. BO. — Pulk., St. skl. — P. prkny, p.
střechy, der Beschlag, die Bedeckung. D.

Pobitý; pobit, a, o, erschlagen. Pobití na
bojišti zůstali. Kram. — P. střecha, gedeckt,