610

sud, beschlagen. Jg. — čím. Jeden je vnitř
i zevnitř mědí p-tý. Har. II. 129. P. pod-
máslím. Er. P. 9. — P., zbitý, stlučený, durch-
geprügelt. Je celý p. Us. na mor. Drahansku.
Hý.

Pobízel, a, m., der Nöthiger.

Pobízelka, y, f., die Nöthigerin. Us.

Pobízení, n., die Anspornung, Anreizung,
Ermahnung, Aufforderung. Jg. Nechte toho
p. Us.

PoBízeti, vz Pobídnouti.

Pobizitel, e, m., der Anreizer. Jg.

Pobizitelka, y, f., die Anreizerin. Jg.

Pobízka, y, f. = pobízení. Na Mor. a
Slov.

Pobízlivý, reizend. P. prostředek, Tabl.

Poblácení, n., das Beschmieren mit Koth.

Poblácený; -cen, a,o,mit Kothbeschmiert.
Ros.

Poblahati komu, benedicere, preisen. BO.

Poblaniti, il, ěn, ění = poplaniti, pose-
kati. — co: lesy, ausrotten. Ros.

Poblátiti, il, cen, cení; poblacovati, mit
Koth beschmieren, co: šaty. — se. — Jg.

Poblázniti, il, ění, trochu šaškovati, ein
wenig narrenzen; zblázniti, zu Narren machen.
Jg. — koho čím. Tou zprávou celé nás
pobláznil. Us.

Poblažiti, il, en, ení, poblažovati, be-
glücken. — koho čím. Us.

Poblebtati, etwas wenig plappern. Ros.

Pobledavý, etwas bleich, blass. Čern.

Pohledění, poblednutí, n., das Erblei-
chen, Blasswerden, Erblassen. Rozk., Ctib.

Pohleděti = zblednouti. Kat. 879. Vz
Poblednouti.

Pobledlosť, i, f., die Blässe. P. měsíce.
1572.

Pobledlý, etwas blass. Cyr.

Poblednouti, dnul a dl, utí; pohleděti,
ěl, ční, bleich, blass werden. Poblednou
hvězdy. Ráj. — v čem. Když ve své kráse
pobledějí. Výb. — kde. Kteréť jest násilé
dáno, ež's pohleděla na líčku? Kat. 879.

Poblesk, u, m., der Nachglanz. Dch.

Poblinkati se = pobliti se (o dětech). Us.

Pobliti, bliji, il, it, ití; poblívati, bespeien.
— co: stolici. Us. — se, speicn.

Poblízku, in der Nähe. Rk.

Poblízký, nah. Sedla si pod p. smrk. Sá.
V. r. 219.

Poblíže, poblíž, näher, nahe, in der Nähe.
P. hranic. Us.

Pobližný, nah. P. komu. Dch.

Poblkati se, gesprengt werden. Mají se
na různo p. a roztrhnouti srdce hříšníkův.
Berl. kr. 2. 104.

Pobloudilec, lce, m., ein Verirrter. Us.

Pobloudilosť, i, f., poblouzení, der Irr-
thum. Zlob.

Pobloudilý, der sich verirrt hat, irre. Jg.
P. duch. Beneš. — kam: na cestu zatra-
cení p. Ojíř. — od čeho. Mysl od. pravdy
p. Br. — v čem: u víře. MP.

Poblouditi, il, zení, poblusovati, ein wenig
irren, Verstossen, anstossen. V. — abs. Po-
bloudila ovce. Bib. — kam. Do daleké kra-
jiny jsem pobloudil. Ojíř. — od čeho: od
cesty, od pravdy, Br., od pravého cíle. V.
Poblúdili sme od cesty pravdy, Hus. 1. 36.,

j od viry. Hus. 1. 437. — po čem. Pobluzo-
valy prsty po harfě. Pl. — na čem: na
mysli. BO. — v čem: v radě, V., v/spra-
vování města. Jel. Jestli v čem poblouzeno.
Us. Budu-li v čem poblúdilo, pokořím se.
Výb. Vz Bž. 169. — J. tr. — s čeho:
s cesty. Rk. — čím. Tím samým, že se
držíš jeho rady, pobloudíš. Ml.

Poblouzení, n., zmýlení se, blud, chyba,
hřích, omyl, nedopatření, pochybení, der Irr-
thum, die Irrung, das Vergehen, die Ver-
irrung. V. P. komu prominouti. Sych. P. se
dopustiti. Us.

Poblud, u, m., blud, Irrthum, m., das
Irren. Č.

Pobluda, y, f., blud, Irrthum, m. 1520.

Pobludice, e, f. = pobludnice. Hm.

Pobludivý, irrgängig, umherirrend. Dch.

Pobludnice, e, f., bludná hvězda, lépe:
oběžnice (Šm.), Irrstern, m. Pl.

Pobludník, a, m., wer herum irrt. Mus.
III. d. 4. — P., bloud, bloudek, der Irrende.
Šm.

Pobludný, bludný, herumirrend. P.hvězda,
lépe: oběžnice.

Pobluňkati, glunksen. Ros.

Poblýskati; poblýštěti, ěl, ění; poblý-
skávati; poblysknouti, ul, utí; poblyskovati,
eine Zeit lang, ein wenig schimmern, glän-
zen. — čím. Tam šípkoviny poblyskují
krůpějemi rosnými. Č. — se, anfangen zu
glänzen, blitzen; světélkovati, wetterleuch-
ten, Hý.; zuweilen schimmern. Ros. Poblýs-
kává se. Us.

Poblýšťka, y, f., zář po západu slunce.
Kb.

Pobobněti, vz Bobněti. Ein wenig quellen.
Ros.

Pobohrovati, herumlaufen. Ros.

Pobočák, u, m., das Seitengewehr. Mor.
Boč. — P., pobočnice, das Seiten- o. Schen-
kelblatt beim Pferdegeschirr. Us. na mor.
Drahansku. Hý. Vz Pobočnice.

Pobočan, a, m., pleurobranchus, plž. Krok.

Pohočí, n., bok, die Seite. C. — P., die
Böschung. Balb.

Pobočina, pobočka, y, f., u konských
pochev. Us. Dch. Vz Pobočnice.

Pobočiti, il, ení; pobokovati, an Jemandes
Seite gehen..— jak komu. Já mu asi na
půl cesty pobočím. Ros.

Pobočka, y, f, salda, druh stěnice. Krok.

— P., vz Pohočina.

Pobočně, po boku, po straně, seitwärts,
von der Seite. Brlooký p. hledí. Kom. J.
283. Nemůže-li kde zjevně, ale p., tajně o
to se pokouší. Br. Dítě ne z manželky řádně
ale jináč p. na svět pošlé. Vš.

Poboční, vz Pobočný.

Pobočnice, e, f., manželka, das Eheweib.
To je má p. Kom. — P., pl., f., řemeny u
chomoutů, na kterých prostraňky uvázány
jsou, das Seiten-, Schenkelblatt. Vz Pobo-
čák. — P., Seitenweg, m. — Jg. — P., ře-
bříku, der Fahrtschenkel. Bc.
Pobočnický sbor, Adjutantencorps, n.
Čsk.

Pobočník, a, m., manžel, der Gatte. Kom.

— P., dítěe, das Kind. Ros. — P., poručík.
P. vůdcův, Adjutant, m. Sych. — P., u, m.,