Předchozí (610)  Strana:611  Další (612) |
|
|||
611
|
|||
|
|||
věc poboční, jako zbraň atd. V. — P., řemen
u chomoutu, vz Pobočnice. — P., Seiten- hobel. Skv. Pobočnosť, i, f., die Seitenverwandtschaft.
Jg.
Pobočný a poboční, z: po-bok-ný, vz
k před -ný. Ht. P., po bohu jsoucí, postranní, Seiten-. P. zbraň, Ros., vlna, vítr, přátelé (strýc, teta, ujec, bratranci, sestřenci, Kom. J. 603.), otázka, příhoda, Kom., stěna, dítě (z nepravého lože), děvka (souložnice), cesta, D., kůň(náruční, opak: podsedlní), Jg., po- kolení, otvor, kus (obraz, Seitenstück, vz Pendant), dolina, pokrevný, Nz., příjem, ulice, příbuzný, Nt., pohyb, skok, Dch., my- slivec (puškovník), der Büchsenspanner; p. štvací psi, Leibhatz, Šp., žíla (v horn.), Ne- bengang, m. Hř. Pobodání, pobodení, pobodnuti, n.,
das Stechen. Pobodaný; -dán, a, o, pobodený, po-
bodnutý, angestochen. — čím. Dobytče střečkem pobodnuté střečkuje. Kom. Pobodati, pobodávati, pobodovati; po-
bůsti, pobodu, pobodl, den, ení; pobodnouti, dnul a dl, ut, utí = popichnouti, k běhu bodáním ponoukati, stechen, anstechen, sto- chern, stacheln, anspornen; chuti dodávati, aufmuntern, aneifern, anreizen; slovy popi- chovati, sticheln, reitzen; bodenou ránu za- titi, stechen. Jg. — koho (akkus. n. gt.) čím. Koně ostnem, ostruhou p. Ros., Kom. J. 451. Osten, jímž volů pobodoval. V. — Leg. — k čemu: k chlípnosti, Jel., ku po- vstání. Kom. — koho kam: v hrdelné žíly. Troj. P. koně v zástup. Alx. On na obrá- ceni pobodl ho v ruku. Svšd. 1569. — jak: bez přestání. Mach. Pobodec, dce, m., bodec, osten, der Sta-
chel. V. Pobodný, stachelnd. Dch.
Pobohatiti, il, cen, ení; pobohacovati,
nach einander bereichern. St. skl. Pobohý, po Bohu, podlé Boha jsoucí,
gottgemäss, gottgefällig. P-hé přání. Sš. Oa. 79. Poboj, e, m., pobojování, Bekriegung, f.
Tudy život náš neustálým p-jem a takořka ustavičným mučenictvím jest. Sš. Mr. 37. Pobojování, n., die Bekämpfung, Besie-
gung. Leg. Pobojovaný, bekämpft, besiegt. Jg.
Pobojovatel, e, m., der Bekämpfet-, Be-
sieger. Martim. Pobojovati, bekämpfen, besiegen. — co,
koho. (On) národ řecký pobojoval (= pře- mohl). BO., V. V pěti létech Vespasian celou zemi židovskou pobojoval (podmanil). Plác. Kristus sstúpil do těch krajin pekelných, kdež byly duše otcóv svatých a tu krajinu pobojoval jest a zrušil. St. 187. — P., ně- jaký čas bojovati, eine kurze Zeit kämpfen. — s kým.
Pobok, u, m., poboč, i, f., strana, bok,
pobočnice, die Seite, Seitenfläche, -linie. L. — Pobok cvičíme, je-li délka nářadí s naši
osou ramenní rovnoběžná; podkos, činí-li tyto dvě přímky pravý úhel. A. Kučera. Poboleti, el, ení; pobolívati, pobolovati,
eine Zeit lang weh thun. — koho. Pobo- |
lívá mne noha, hlava. Ros. Srdce mne po-
boluje. Er. P. 186. — kdy. V sešlosti údové všudy pobolívají. Kom., Lk. Poboněk, ňku, m., poboňka, pobonka,
y, f. = smyšlená věc, zvl. pak pověra, čáry. Vz Bž. 72. Die Fabel, Alfanzerei, der Aber- glaube, Trug. Jg. P. a boboněk (b se střídá s p). Vz B., P., Bž. 51. Pověry a p-ky té sekty. V. Vtipů svých ušlechtilých aby bludy a p-ky nezprzňovali. V. Svými lžmi a po- boňky dotud (je) omlouvali, až je ze země vyhryzli. V. Poboňky lid mámiti. Jg. Lec- jakés pověry a poboňky. Br., V. Poboňky a pověry provozovati. Cyr., Žalan. Královna pak, jak nemocní obyčejně takovým zlým p-kům rádi místo u sebe dávají, té žalobě ihned uvěřila. Koc. Tr. h. III. 11. Poboňkář, e, m.. ein Abergläubiger, An-
dächtler. Br. Pobonkovati, nabaňkovati, namluviti,
einreden. Ros. Pobopněti, ěl, ění, aufquellen. Ros.
Pobor, u, m., das Rekrutiren. Mus. IV. 82.
Poboř, e, m., Poboří, n., ves v Kouřimsku.
PL. Poboření, n., die Zerstörung, Schleifung.
Reš. Pobořený; pobořen, a, o, zerstört, ge-
schleift. Stavěl pobořená města. Flav. Pobořiti, il, en, ení; pobořovati, zerstö-
ren, schleifen. — co čím: stavení střelbou. — čeho. Nežby hradů vydal, raději jich poboří, lepe: je. Brt. Vz Po (složené s časo- slovy). — co kde. Dvéře na tvrzi pobořil. Půh. 336. Poborovice, ves v Klatovsku. PL.
Poboskati, pocelovati, zlíbati, abküssen.
Na Mor. a ve Slez. Tč. — koho. Vaši dcera jsem poboskal. Nár. pís. Pobosku (= bosi) skákali. Us. ve Slez.
Koled. Pobouceti se, toulati se, herumschlendern.
D. Pobouchaný. P. měchem = hlupák. Us.
Pobouchati, ein wenig knallen, schlagen.
Ros. Pobourati. — co čím: všecky domy mo-
tykami, střelbou pobourají, völlig einreissesn. Ros. Pobouření, n., der Aufruhr, die Aufwie-
gelung. P. lidu, vojska. Jg. V p. býti. fára. Pobouřenosť, i, f., die Unruhe, der Auf-
ruhr. Měst. bož. Pobouřený; -en, a, o, aufgebracht, auf-
geschreckt. Pobouřiti, il, en, ení, aufbringen, auf-
wiegen. — koho proti komu. Jg. — čím: řečmi. — kde: v duši někoho p. Dch. Pobouzeti, vz Pobuditi.
Poboženec, nce, m., člověk po-n. nábožný,
der Fromme. Starozákonný p. Sš. Z. 56 Pobožně, bohabojně, fromm, andächtig.
Ros. P. a svatě si počínati. Kram. Pobožnice, e, f., eine Andächtige. Jg.
Pobožník, a, pobožníček, čka. m.,
frommer Mann; Andächtler, m. Mus. Pobožnosť, i, f. P., obírání se na mysli
Bohem. Vz S. N. Andacht, Frömmigkeit, Gottesfurcht, f. Jg. Od p-sti vzdálený. V. Pravou p. v někom vzdělati. V. Na p-sti |
||
|
|||
Předchozí (610)  Strana:611  Další (612) |