612

mnoho si zakládali. Sych. V p-sti se cvičiti.
Us. P-ti píleti kromě zraku lidského; Dříve
vlastní p. pěstovati a potom u jiných ji obsta-
rávati má člověk. Sš. J. 122., 93. — P., cvi-
čení-se ve věcech k Bohu se vztahujících, die
Andacht, das Gebet. P. v chrámu Páně vy-
konati. Sych. Předepsané p-sti pilen býti.
Sych. P. konati, míti, ne: držeti.

Pobožnůstka, y, f., nepravá, hledaná po-
božnost, Andächtelei, f. Proch.
Pobožnůstkář, e, m., der Andächtler.
Pobožnůstkářka, y, f., die Andächtlerin.
Jg.
Pobožnůstkářský, bigott. Rk.
Pobožnůstkářství, n., der Bigottismus.
Rk.

Pobožný,fromm, gottesfürchtig, andächtig.
P. křesťan. V. P. jako sv. Jiří kůň (žertem).
Pk. P. a svatý život. Pal. Rdh. — jak:
hubou, na oko. D., Č. Na rannou (mši) p.,
na velkou honosný, na nešpor opilý. Pk. —
P., z pobožnosti činěný, fromm, mild. P. od-
kazy. D. Pod jakousi i p-nou barvou (zá-
myslem, zástěrou) nestará se o takové s sebou
spríbuznené. Sš. II. 330.
Pobrakovati, ausklauben. Ros.
Pobral, a, m., der Raffer. To je krásný
p. Us. Dch.
Pobranec, nce, m. = pobraný. Fer.
Pobrání statků propadených. Reš. P-ním
trestati. Die Wegnahme, Einziehung. D. Za
to p. dáti jsem musil kanovníkóm 50 hř. g.
Půh. II. 108.

Pobrániti, il, ěn, ění; pobraňovati, ein
wenig vertheidigen. — se čím. Rad. zvíř.
Pobrati, poberu, ber, bera (ouc), bral,
án, ání; pobírati, pohrávati = napořád vsíti
nebo jedno po druhém bráti, alles wegnehmen,
nach einander wegnehmen. Jg. — co, koho.
Příval dříví pobral. Us. P. statek. Reš. Smrť
nás pobere. D. Pobrali vše zlato i střiebro.,
Bj., mnoho kořistí. BO. I pobrachu zbožie.
Rkk. 46., 36. Poklady pobera rozdá. Pass.
760. Ty sv. kosti pobravše s velikou ctí
schovali. Pass. 639. Rád by všechno pobral.
Dch. P. paty = utéci. Strachem jatý pobral
paty. Koll. Přijde-li čert pro cizí, pobéře
i vlastní. Jg. Což se pak těch povalečů, kteříž
by vzati byli, dotýče, ti mají dáni býti v moc
toho, kdožby se jich doptal a původem byl
aneb kdožby je pobral. Zř. F. I. — co se kam.
Do komory císařské zboží pobrali (skonfi-
skovali). Eus.Duše se do nebe pobere (odejde).
Kom. Pobral se na druhý svět (zemřel). Mor.
— co komu. Všecko zboží mu pobrali. Pass.
637. Pobrali mu jeho věci. V. Do čista mu
všecko pobrali. Sych. Že mi pobral mú odmrť
mému člověku. Půh. I. 287. Tu Proček pobeře
mi to všecko; Chudým lidem pobral sukna
za 200 hř. Půh. I. 297., 302. — co na koho:
zbroj na sebe p. Troj. — se odkud = odejíti,
sich aufmachen, sich wohin begeben. Ze světa.
Aesop. — co komu jak: zboží v pokutě (eine
Waarencontrebande machen). J. tr., Er. Koně
mocí a násilím někomu p. Půh. I. 166. Zboží
pravým pychem p. Půh. I. 135. Že mi jeho
syn pobral jeho vědomím na jeho tvrze.
Půh. I. 152. Pobral můj nadbyt pravým ná-
silím mocnú rukú. Půh. I. 143. — co kde.
V bráně jí je (buchty) pobrali. Er. P. 430.

Že mi jest pobral v mé vlastní vsi v Rudce;
Že mi on a jeho čeleď pobrali na jeho tvrzi
mým chudým lidem ve Lhotě; Že mi pobral
člověku mému na svobodné cestě v pravém
lantfridu. Půh. I. 230., 228., 191. Pobral mi jest
na mém dědictví. Půh. II. 101. — co s kým
za co. A tak sluhy s biskupem za posvěcení
oltáře poberú plátno, čbery i penieze. Hus. 1.
419. — co od koho. Pobral ode mne peníze
věna i oddílu sestry mé 50 hřiven. Půh. I. 282.
— co z čeho. Pobral mi berni z mých lidí; tu
jsú mi proň pobrali. Půh. I. 294., 230. Po-
bral mi berni v Těšově z mého dědictví. .
Půh. I. 359., II. 134. Z jeho hradu pobrali
jemu dobytek malý i veliký. Půh. II. 118.
Ze 40 pluhóv koně pobrali. Půh. II. 119. —
kolik. Za mnoho-li jí bylo pobráno. Za
20 mark. gr. jí pobral. Půh. I. 205.

Pobratim, a, m., srb. = pobratřenec,
Herzensfreund, m. Mus. Vz více v S. N.

Pobratraniti se, dem Geschwisterkinde
nachgerathen. Berg. exc.

Pobratřenec, nce, m., vok. -če. Der Ver-
brüderte.
Pobratření, n., die Verbrüderung. Dch.
Pobratřiti, il, en, ení; pobratřovati, ver-
brüdern. — se, koho s kým. A když jsme
se pobratřili (spřátelili), hezky jsme se zas
napili. Us. u N. Brodu. Všk.

Pobratrský, Bruder-. P-ské větve slo-
vanské. Mus.
Pobrázditi, děn, ění, befurchen. Ros.
Pobrázdník, a, m., muchař, pták. Us.
Pobrčenosť, i, f., vz Zbrčenosť. U Olom.
Sd.
Pobrčený, vz Zbrčený. U Olom. Sd.
Pobreptati, pobreptávati si s kým v be-
sedě, ein wenig schwatzen, Ros.

Pobřeží, n., zeme po břehu, Uferland, n.,
KüsteHstrich, m., Küstenland, n. P. mořské
(pomoří). D. P. nízké n. ploché, vysoké n.
skalnaté. Tl.

Pobřežné, ého, n., plat za užíváni břehu
placený, výtonné (Šm)., Ufergeld, n.

Pobřežní, pobrežný, Ufer-, Küsten-. P.
plavec. Krok, rostliny, Rostl., plavba, oblast
(Gebiet), Nz., právo. Strandrecht, n. Rk., vz
S. N., pilíř, Tč., řetěz, Strandkette, f. Dch.,
obchod, Šm., mršník, Uferkäfer, m., silpha
litoralis, linhačka, Ufer- o. Strandkraut, n.,
corrigiola litoralis, jespák, Uferkibitz, m.,
cavia litoralis, fiala či fijalinka, Uferlevkoje,
f., cheiranthus litoreus, mech, Ufermooss,
n., hypnum riparium, vlaštovka (= břeháček,
střížek, břehule, břehák, břehovka), Ufer- .
schwalbe, f., hirundo riparia, štěnice, Ufer-
wanze, f., cimex litoralis. Šm. — P., ého,
m., hlídač břehu, der Uferräumer. Us.

Pobřežnice, e, f., litorella. P. sítinovitá,
1. juncea. FB. 64. — P., loď, Küstenfahrer.
Rk.

Pobřežník, a, m. P-ci, lycoridae, červové
mořští. Frč. 79.
Pobrha, y, f., jeseter, Stör, m. Mor.
Pobříditi, vz Bříditi.
Pobřinkati, pobřinkávati. — na čem.
Pobřinkal si na pianě. — čím: strunami, klim-
pern.

Pobříslo, a, n., lépe: povříslo. Vz B a
Povříslo.