613

Pobřísti, bředu, dl, dení, (ein wenig)
waten. Ros.

Pobřišní, Bauch-. Rk.

Pobřišnice, e, f., peritonaeum, Bauchfell,
Darmfell, n. P. = blána, která objímá dutinu
životní čili břišní. Schd. II. 253. Zánět p.,
Peritonitis, Bauchfellentzündung, f. S. N., Rk.

Pobrkati; pobrknouti, knul a kl, utí, po-
letěti, fliegen. Ros.

Pobrněti, ěl, ění; pobrňovati, dröhnen.
Pobrněla mi ruka. Jg.

Pobrukovati, die Saiten rühren. Us.

Pobroditi, il, zen, ení; pobrozovati. —
koho kde. Pobrodil koně v řece. Ein wenig
schwemmen. Ros.

Pobrojiti, il, en, ení, pobrojovati, (eine
Zeit lang) Unruhe stiften. Ros.

Pobroukati, pobrouknouti, ein wenig
murren, schelten. Reš.

Pobrousiti, il, šen, ení; pobrušovati, nach
einander schärfen. — komu čeho, co (kde).
Pobrus mi toho nože (na brousku). Ros.
Vlk tomu se směje a zubů sobě pobrušuje.
Aesop. — čím: brouskem. — co oč. I o víc
potom snadně jazyk brousí. Ctib. — čeho
na koho: meče. Alx. — Strany gt. vz Po.

Pobrtiti, il, cen, ení = provrtati, bohren.
Ros.

Pobručovati, in kleinen Zeitabschnitten
brummen, Us.; pobručeti, ein wenig brummen.
Ros.

Pobrunátnělý, dunkel röthlich. P. listí.
V.

Pobrušovati, vz Pobrousiti.

Pobryndati, pantschen, beklecksen, be-
sudeln. Us. Sd.

Pobrza, y, f., zastr. = pobrha. Rozk.

Pobublati, pobublávati, murren. Ros.

Pobubnovati, pobubnovávati, ein wenig
trommeln. Ros.

Pobuč, e, m., Pobutsch, ves u Zábřehu
na Mor. PL.

Pobučeti, el, ení, nach einander, eine Zeit
lang brüllen. Ros.

Pobud, u, m., pobod, pobádání, pobídka,
puzení, ponoukání, die Anregung, der An-
trieb. Co jej nutilo, vedlo a pobádalo v duchu
a mysli, že se tomu ponuku a p-du oddával,
apoštol nepraví. Sš. Sk. 236. Z Boha obro-
zení neděje se nijakým pudem mimovolným,
nijakým ponukem a p-dem. Sš. J. 21.

Pobuda, y, m., člověk nejistého bytu,
tulák, Umschweifer, Landstreicher, m. V.
Jsi tu jen pobuda. Kom. Ty jsi zde pobuda,
já pak jsem zde zrozený. Br.

Pobuditi, il, zen, zení; pobouzeti, el, en,
ení; pobuzovati, anregen. — koho k čemu.
— co kým: smích = stropiti si. Aby námi
smiech pobudil? Kat. 1529.

Pobudka, y, f., vz Pobud.

Pobudlivý, dojemný, dojímavý, ergreifend,
rührend. Jejich melodie prostá jest, ale p-vá
jako hudba ku pochodu vybízející. Sš. Hc.
'12.

Pobudný, toulavý, herumstreichend, flüch-
tig. Dch.

Pobudovati se = toulati se, herumstrei-
chen. Mor. Poh. II. 101.

Pobuchcovati, pobuchtovati, eine Zeit
lang Püffe geben. Ros.

Pobukati, jako bukač křičeti, čujíkati,
huhliti, huhlati, küben. Ros.

Pobulati, zerstören. Stohy sena se pobu-
laly. Na Ostrav. Tč.

Pobumbati, pobumbávati, popíjeti s kým
kde: v hospodě, trinken. Ros.

Poburcovati, vz Burcovati. Ros.

Pobuřování, n., Aufwiegelung, f., pod-
něcování ke zpouře proti úřadům a opatře-
ním jejich. Vz S. N.

Pobuřovatel, pobuřitel, buřič, e, m., der
Aufwiegler. Rk.

Pobuřovati, vz Pobouřiti.

Pobuřující, aufreizend. P. plakat, ozná-
mení, zpráva. Vk.

Pobůsti, vz Pobodati.

Pobušiti, il, en, ení, hämmern. Ros.

Pobuzovati se = toulati se jako pobuda.
Kalina.

Pobyt, u, m., pobytí, n., der Aufenthalt.

— P., der Besuch. Na p. choditi, jíti =
návštěvou. Us. v Krkonš., Kb. Za jeho p-tu.
Us. U p-tí mi jest ten hynst ztracen. Půh.
I. 376.

Pobyti, pobudu (pobydu), yl, ytí; pobý-
vati, nějaký čas býti, lange o. kurz sein,
dauern, verbleiben, anhalten. D. — abs.
Pobudem, nebudem, světa nepřebudem. Prov.
Jg. Pobuďte (nechoďte ještě pryč). Us. Ta
si tam dnes pobyla. Us. Přiďte pobyti (na-
vštíviť nás). Šel jsem tam dnes pobyt. Us.
u Jilem., na Mor. To sem si tady pobyl. Od-
povídá se: Šak není tak nejdýl (není posud
pozdě). Us. u Rychn. — kde jak dlouho:
Pobudu u vás přes zimu. Sych. Pobyl tam
za čtyry dni. Kram. Plný týden u nás pobyl.
Sych. Pobyl tam za málo několik dní. Jel.
A v Kafarnau pobyli za nemnoho dnů. Sš.
J. 41. Král Jan pobyv za chvíli v zemi opět
se pryč vzdvihl. Výt). I. 489. Pobyl tam ně-
kolik dní. Dch. Pobyl v lese. Flav. — v čem.
Pobyl jsem v trápení, Kom., v radosti. Sá.

— čím s kým. Pobyl hospodou s ním v
Žitoměři. Dal. Tu pobyv se svú paní, což
se mu zdálo, obtieživ ji prve i jel do Uher.
Let. 114. Pobyl knížetem za deset měsícův.
V. — na čem. Kteříž písmo čtú, na mo-
dlitbách pobývají. Št. 33. — s infinit. Ještě
mnoho činiti pobývá. Dch. — při čem.
Pobyl při našich písních. Chč. 301. — komu.
P. jim nemohl (pomoci). BO.

Pobytí, n., vz Pobyt.

Pobytka, y, f. — návštěva. Vz Pobyt,
Us. v Krkonš. Kb.

Pobytní list, Aufenthaltsschein, m. Rk.

Pobzdíti, ěl, ění, pobzdívati, feisten. Reš.

Pocabati, vz Cabati.

Pocákati; pocáknouti, knul a kl, ut, utí,
pocákávati, pocakovati, bespritzen. — koho
čím: vodou. — kde. Pocákal ho v plo-
várně.

Pocapartovati se s kým oč (povaditi
se), hadern.

Pocapati, pocapávati = pošlapati, nieder-
betreten. — co čím: nohama. — kam v
čem = jíti. Pocape tam v blátě. Us.

Pocásati, porvati, zerreissen, zerfetzen.

— co. Us.

Pocediti, il, zen, ení, pocezovati, seihen.
Jg.