614

Pocední m.: podsední.

Pocehtovati, potěžkati, zkusiti, jak co
těžko, in der Hand abwägen. U Ораv. Pk.

Pocechovati, trinken. Ros.

Pocelka, y, f. = políbení, Kuss, m. Víd.
list. 1816.

Pocelný, Zoll-. — P., ého, m., celný,
mýtař, der Zollemnehmer, Zöllner.

Pocelování, n., das Küssen. Pass. 358.
Tu sobě příznivé p. dasta. BO.

Pocelovati = políbiti, küssen. Pass. —
koho. Poceloval ji, až to zamlasklo. D. —
co komu: ruku. Us.

Pocení, n., na Slov. potění, das Schwitzen,
der Schweiss. V. Lék pro p. D. Bráti, dáti
pro p. P. u vanně. V.

Pocenosť, i, f., pocení, das Schwitzen. Ros.

Pocený; -cen, a, o, ausgeschwitzt. P. vlh-
kosť. Jg.

Poeepovati, abdreschen, eine Zeit lang
dreschen. — koho, se s kým = pocvičiti,
unterrichten, hobeln (hloupého). Dosti se
s ním pocepovali. Ros.

Pocestek, stka, m., člověk pocestný, der
Reisende, Wanderer. Věcmi jinými sám se
p. zaopatřiti musí. Sš. L. 108.

Pocestí, n., Wegstrecke, f. Dch.

Pocestné, vz Pocestný.

Pocestní, Weg-, Reise-. P. strava, Reš.,
útraty, seznam, denník. Šp.

Pocestnický, den Wanderer betreffend.
Ros.

Pocestník, a, m., člověk pocestný, der
Reisende. BO. Kopí sílí p-ka. Sš. Hc. 89.
II. 177.

Pocestnosť, i, f., die Wanderschaft. Ros.

Pocestný, Weg-, Reise-, Wanders-. P.
jednatel, list. Šp. P. život, Wanderleben, n.
Dch. Pocestných lidí dům. V. — P., ého,
m., der Wanderer, Reisende. P-nô do domů
přijímati, Štelc.,přes noc u sebe přechovávati.
Sych. — Pocestné, ého, n.Weggeld, n., Weg-
lohn, m. Účet z p-ného. Šp.

Pocetní, na poctu daný, Ehren-. P. víno.
Reš.

Pocezovačka, y, f., das Abseihebrett. Rk.

Pocezování, n., das Abgiessen des Hefen-
abseihebiers. Suk.

Pocicati, vz Pocucati.

Pociclati, pocuclati, fort o. ein wenig
saugen. — se s kým: s dívkou = pošišmati,
liebeln. Ros.

Pocíditi, il, zen, ení, reinigen. Ros.

Pocikati = počurati, beharnen. Slov.

Pocíliti, en, ení, zielen. Ros. Kam pocílí,
tam střelí. Jg.

Pocinovací. Verzinn-. P. džbán. I).

Pocinovač, e, m., polevač cínem, der Ver-
zinner, m. Hý.

Pocínování, n. das Verzinnen, die Ver-
zinnung. D.

Pocinovárna, y, f., die Verzinnstube, das
Zinnhaus. Rk.

Pocínovati, vrstvu nějakého kovu vrstvou
cínu pokryti. Verzinnen. Vz S. N., KB. IV. 177.
— co: hrnec, mísy, cvočky. Us.

Pocintáti = cintáním pomazati, begeifern.
Dítě se pocintalo. Us.

Pocit, u, m., cit, pocítění něčeho, die Em-
pfindung, das Gefühl. Jg. P. na jazyku zbu-

zený. Pr. Chym. P. okamžitý, Mus., bolný,
radostný; rozličné p-ty u koho vzbuditi. Nt.
A tu vzmohl se v ní p. potřeby messiáše;
p. přechodný, míjelivý a minoucí. Sš. J. 72.,
120. Často stačí pouhé: cit, ale jinak se
smysl obou slov liší. Vz S. N.

Pocítění, n., das Empfinden (einmal), po-
ciťování (mehrmal, länger). Bib.

Pocítiti, il, ěn, ění; pociťovati = cítiti
poněkud, trochu, epmfinden, verspüren, fühlen;
zkusiti, vytrpěti, erdulden, leiden, empfinden.
— co: bolesť, Plk., lásku k někomu. Ml.
P. hlad, radosť. Nt. — co z čeho: radosť
z něčeho p. Berg. — kde: na těle. Br. Po-
cítila na těle, že . . . Mark. — čeho: zimy,
strachu, úzkosti, bolesti. Plk. Monarchie
mnohých odporů a nesnází p. musí. V. P.
neštěstí. Žer. Záp. II. 20. Hrozné bouřky
mořské p. Ler. Vz Po, Spodoba. — čeho kde
jak. Piva v břiše rád pociťuje. Kom. Se
svým zlým pocítíš síly mé. Sych.

Pocitný, citný, fühlend. P. srdce. Dch.
Cf. Pocit.

Pocivěti, ěl, ění, sich aufhalten, hocken.
Ros.

Pocmírati, beplanschen. Ros.

Poco a poco, po málu, znenáhla. Hd. P.
allegro, trochu rychle, p. forte, trochu silně.

Pocpati, pocpávati = pořád cpáti, fort
stopfen. — co kam jak. Večeři do sebe
s úmetem p. Baiz.

Pocrčeti, el, ení. — kudy, rinnen, triefein.
Tou děrou hrubě pocrčí. Ros.

Pocrkati; pocrknouti, knul a kl, ut, utí,
trochu politi, crkati, nach einander o. ein
wenig tröpfen. — P., drobet crkati jako ptáci,
eine Weile zirken. Ros.

Pocta, y, f., česť, ctění. V. Die Verehrung,
Ehre_r. P., vnější uznání něčí počestnosti. S. N.
Vz Úcta. Peníz pocty. Pocty hodný. D. Po
poctách se sháněti. Sš. J. 173. Vzdávati ně-
komu poctu oddanosti, huldigen. Dch. K poctě
zbraň! Praesentirt! Čsk. Pravá pocta boží.
Štr. To s velikou poctou učinila. Troj. Poctu
někomu činiti. Ojíř, Rk. Do poledne pocty
boží hledí, ostatek dne v práci tráví. Kom.
P. boží, též bohocta a sice křesťanská =
veškerosť zvláštních úkonů, jimiž dle před-
pisů Ježíše Krista a jeho církve křesťanské
smýšlení své ve směru k Bohu uskutečňovati
máme, die (christliche) Gottesverehrung, cultus
dei. P. klanění = p. Bohu vzdávaná, die An-
betung, cultus latriae;p uctění = р. světců
a světic božích, die Verehrung, c. duliae; p.
Marie Panny, c. hyperduliae. P. boží vniterná,
innere, c. d. internus, zevniterna, äussere, c. d.
externus. Pojem, potřeba, povinnosť, rozvrh,
výkon, výhoda, prospěch p-ty boží. MP.
92.—94. P. boží či bohocta pověrečná, die
abergläubische Gottesverehrung, superstitio,
jeví se v rozličných způsobách, jakými jsou:
1. modloslužebnosť = přenášení cti tvůrci po-
vinné na jeho tvory, der Götzendienst, idolo-
latria, MP. 122.; 2. kouzelnictví = snaha uží-
váním pověrečných prostředků zázračné, nad
síly přirozené sáhající účinky vyvoditi, die
Magie, magia, maleficium, MP. 123.; 3. hadač-
ství = snaha tajné věci, zvláště budoucí osudy
lidské, způsobem nepřístojným vyzpytovati,
jako: vykládání snů, karet atd., die Wahr-



	614

	Pocední m.: podsední. Pocehtovati, potěžkati, zkusiti, jak co těžko, in der Hand abwägen. U Ораv. Pk. Pocechovati, trinken. Ros. Pocelka, y, f. = políbení, Kuss, m. Víd. list. 1816. Pocelný, Zoll-. — P., ého, m., celný, mýtař, der Zollemnehmer, Zöllner. Pocelování, n., das Küssen. Pass. 358. Tu sobě příznivé p. dasta. BO. Pocelovati = políbiti, küssen. Pass. — koho. Poceloval ji, až to zamlasklo. D. — co komu: ruku. Us. Pocení, n., na Slov. potění, das Schwitzen, der Schweiss. V. Lék pro p. D. Bráti, dáti pro p. P. u vanně. V. Pocenosť, i, f., pocení, das Schwitzen. Ros. Pocený; -cen, a, o, ausgeschwitzt. P. vlh- kosť. Jg. Poeepovati, abdreschen, eine Zeit lang dreschen. — koho, se s kým = pocvičiti, unterrichten, hobeln (hloupého). Dosti se s ním pocepovali. Ros. Pocestek, stka, m., člověk pocestný, der Reisende, Wanderer. Věcmi jinými sám se p. zaopatřiti musí. Sš. L. 108. Pocestí, n., Wegstrecke, f. Dch. Pocestné, vz Pocestný. Pocestní, Weg-, Reise-. P. strava, Reš., útraty, seznam, denník. Šp. Pocestnický, den Wanderer betreffend. Ros. Pocestník, a, m., člověk pocestný, der Reisende. BO. Kopí sílí p-ka. Sš. Hc. 89. II. 177. Pocestnosť, i, f., die Wanderschaft. Ros. Pocestný, Weg-, Reise-, Wanders-. P. jednatel, list. Šp. P. život, Wanderleben, n. Dch. Pocestných lidí dům. V. — P., ého, m., der Wanderer, Reisende. P-nô do domů přijímati, Štelc.,přes noc u sebe přechovávati. Sych. — Pocestné, ého, n.Weggeld, n., Weg- lohn, m. Účet z p-ného. Šp. Pocetní, na poctu daný, Ehren-. P. víno. Reš. Pocezovačka, y, f., das Abseihebrett. Rk. Pocezování, n., das Abgiessen des Hefen- abseihebiers. Suk. Pocicati, vz Pocucati. Pociclati, pocuclati, fort o. ein wenig saugen. — se s kým: s dívkou = pošišmati, liebeln. Ros. Pocíditi, il, zen, ení, reinigen. Ros. Pocikati = počurati, beharnen. Slov. Pocíliti, en, ení, zielen. Ros. Kam pocílí, tam střelí. Jg. Pocinovací. Verzinn-. P. džbán. I). Pocinovač, e, m., polevač cínem, der Ver- zinner, m. Hý. Pocínování, n. das Verzinnen, die Ver- zinnung. D. Pocinovárna, y, f., die Verzinnstube, das Zinnhaus. Rk. Pocínovati, vrstvu nějakého kovu vrstvou cínu pokryti. Verzinnen. Vz S. N., KB. IV. 177. — co: hrnec, mísy, cvočky. Us. Pocintáti = cintáním pomazati, begeifern. Dítě se pocintalo. Us. Pocit, u, m., cit, pocítění něčeho, die Em- pfindung, das Gefühl. Jg. P. na jazyku zbu-	zený. Pr. Chym. P. okamžitý, Mus., bolný, radostný; rozličné p-ty u koho vzbuditi. Nt. A tu vzmohl se v ní p. potřeby messiáše; p. přechodný, míjelivý a minoucí. Sš. J. 72., 120. Často stačí pouhé: cit, ale jinak se smysl obou slov liší. Vz S. N. Pocítění, n., das Empfinden (einmal), po- ciťování (mehrmal, länger). Bib. Pocítiti, il, ěn, ění; pociťovati = cítiti poněkud, trochu, epmfinden, verspüren, fühlen; zkusiti, vytrpěti, erdulden, leiden, empfinden. — co: bolesť, Plk., lásku k někomu. Ml. P. hlad, radosť. Nt. — co z čeho: radosť z něčeho p. Berg. — kde: na těle. Br. Po- cítila na těle, že . . . Mark. — čeho: zimy, strachu, úzkosti, bolesti. Plk. Monarchie mnohých odporů a nesnází p. musí. V. P. neštěstí. Žer. Záp. II. 20. Hrozné bouřky mořské p. Ler. Vz Po, Spodoba. — čeho kde jak. Piva v břiše rád pociťuje. Kom. Se svým zlým pocítíš síly mé. Sych. Pocitný, citný, fühlend. P. srdce. Dch. Cf. Pocit. Pocivěti, ěl, ění, sich aufhalten, hocken. Ros. Pocmírati, beplanschen. Ros. Poco a poco, po málu, znenáhla. Hd. P. allegro, trochu rychle, p. forte, trochu silně. Pocpati, pocpávati = pořád cpáti, fort stopfen. — co kam jak. Večeři do sebe s úmetem p. Baiz. Pocrčeti, el, ení. — kudy, rinnen, triefein. Tou děrou hrubě pocrčí. Ros. Pocrkati; pocrknouti, knul a kl, ut, utí, trochu politi, crkati, nach einander o. ein wenig tröpfen. — P., drobet crkati jako ptáci, eine Weile zirken. Ros. Pocta, y, f., česť, ctění. V. Die Verehrung, Ehre_r. P., vnější uznání něčí počestnosti. S. N. Vz Úcta. Peníz pocty. Pocty hodný. D. Po poctách se sháněti. Sš. J. 173. Vzdávati ně- komu poctu oddanosti, huldigen. Dch. K poctě zbraň! Praesentirt! Čsk. Pravá pocta boží. Štr. To s velikou poctou učinila. Troj. Poctu někomu činiti. Ojíř, Rk. Do poledne pocty boží hledí, ostatek dne v práci tráví. Kom. P. boží, též bohocta a sice křesťanská = veškerosť zvláštních úkonů, jimiž dle před- pisů Ježíše Krista a jeho církve křesťanské smýšlení své ve směru k Bohu uskutečňovati máme, die (christliche) Gottesverehrung, cultus dei. P. klanění = p. Bohu vzdávaná, die An- betung, cultus latriae;p uctění = р. světců a světic božích, die Verehrung, c. duliae; p. Marie Panny, c. hyperduliae. P. boží vniterná, innere, c. d. internus, zevniterna, äussere, c. d. externus. Pojem, potřeba, povinnosť, rozvrh, výkon, výhoda, prospěch p-ty boží. MP. 92.—94. P. boží či bohocta pověrečná, die abergläubische Gottesverehrung, superstitio, jeví se v rozličných způsobách, jakými jsou: 1. modloslužebnosť = přenášení cti tvůrci po- vinné na jeho tvory, der Götzendienst, idolo- latria, MP. 122.; 2. kouzelnictví = snaha uží- váním pověrečných prostředků zázračné, nad síly přirozené sáhající účinky vyvoditi, die Magie, magia, maleficium, MP. 123.; 3. hadač- ství = snaha tajné věci, zvláště budoucí osudy lidské, způsobem nepřístojným vyzpytovati, jako: vykládání snů, karet atd., die Wahr-