ßl6

Krom dobrých a poctivých lidí (též: krom
Boha, říká se, mluví-li se о něčem nepěkném).
Us. Brt. — P. krása na Slov. = chudá svatba.
Na p. krásu pytati (prositi). Koll. — P., či-
stotný, keusch, ehrlich. P. panna, mládenec.
Us. — P., pořádný, náležitý, ordentlich,
ehrlich, sauber. Jg. Nemá kusa poctivého
kabátu na sobě. Us. — P., titul, ehrbahr,
ehrenfest. Jg. Urozené a p. paní a panny. V.

Poctný = počestný. Rk.

Poctové sklenice, konve, Gläser, Kannen,
die bei einer pocta zur Verwendung kamen.
Vz Pocta. Gl. 237.

Pocucati, pocicati, pocecati, pososati, ein
wenig, nach einander saugen. — Až prs ocucá,
lépěji potom pocucá. Ros.

Pocudovati komu = hroziti. U Opav.
Klš.

Pocuchati = pomásti, pokaziti, verwirren,
zerrütten. — co: obec, zdraví, D., slámu. —
čím: slámu podávkami.

Pocukrovati co komu čím: koblihy
cukrem dobrým p., überzuckern.

Pocupati; pocupnouti, pnul a pl, ut, utí,
treten, stampfen. Jg. — koho = vytlouci.
Ros.

Pocvakati, pocvakávati, ein wenig klem-
pern, klingen. Jg.

Pocválati: do města pocválá. Rennen,
gallopiren. Us.

Pocvaňhati, pokáleti, besudeln. Ros.

Pocvičený= poučený, belehrt, geübt,
unterrichtet. Šf.

Pocvičiti, il, en, ení, ein wenig üben,
unterrichten. Jg. — koho. Pocvičím ho as
půl leta. Ros. — se u koho. Mus. — v čem.
Zlob. — koho čím: Š. a Ž., věcmi odpor-
nými. Koc.

Pocvrkati, pocvrkovati, fort zirpen. Ros.

Pocvrlíkati, jako vrabec křičeti, zwit-
schern, girren. Ros.

Poč =po co, proč, warum. Poč jste přišli?
Leg.

Počaditi, il, zen, ení, mit Rauch schwarz
machen. — co. Ros. — čím: zed svíčkou.
Us.

Počadlý, berusst. Ros.

Počadnouti, dnul a dl,utí, berusst werden.
Ros.

Počachtaný — šmaťhavý. Us. Sml.

Počákati = počekati.

Počanec, nce, m. P. a zchovanec, incre-
menta et alumni, přírostkové a zchovanci. BO.

Počapky, ů, pl., m. = počepky. — 2. Na
Slov. zbytky po hostině. Plk.

Počaply, dle Dolany, Podschapl, ves u Te-
rezína. PL. Vz Tk. I. 181., III. 656., IV. 737.

Počarovati, mit Strichen beschmieren. —
co čím: tabuli tužkou. — Na Slov. = uča-
rovati, zaubern, hexen. Koll. Vz Čarovati. —
P., ein wenig, eine Zeit lang zaubern.

Počas, u, m., počasí, n., povětří (dobré
n. zlé), die Witterung, das Wetter. V., Bž. 72.
P. mračné, Rohn., dešťové, D., pěkné, jasné
(pohoda), Ros., dobré, V.,nepříhodné, Plác,
pošmourné. Kom., nezdravé, Záv., zlé, ne-
stálé, Us., suché (posucha, Šm.), deštivé, Nz.,
měnivé (aprílové), S. N., sychravé, špatné,
Nt., mokré, Břez. 189., blativé, prchlavé. Šm.
P. se obrátilo, změnilo. Dch. Přízeň lidská,

dubnové počasí. Kom. Štěstí jest jako po-
časové. Lom. Severní vítr na klasy přináší
stálé počasí. Moravan 1875. Za pěkného p-sí
i baba loď uřídí. Č. M. 154. — P. čtvero
roku, roční, Jahreszeiten. D. — Počas, adv.
= manchmal, zeitweise. U Opav. Klš. — Vz
Počesí.

Počasenka, y, f., meteorus. Rostl.

Počasí, n., vz Počas.

Počasní, počasný, časný, zeitlich, eine
Zeit dauernd. P. neduh (chronický), Ja., vřed.
Ms. bib. Veškery výhody p-né; Mzda p-ná
však nemá u nás jiného působiti, leč abychom
tím udatněji věčné hledali. Sš. J. 125., 102.

Počasnice, e, f., meteorina. Rostl.

Počastná, é, f. = připití. Us. u Brušperka.
Mtl. Sr. Počastovati.

Počastné, ého, n., das Trinkgeld. U Ostrav.
Tč.

Počastnosť (zastr.), i, f., počestnost, Ehrer-
bietung, f., Ehrengeschenk. Jg.

Počastný, zastr. = počestný. Jg.

Počastovati, bewirthen. — koho čím:
dobrým pivem. Us. —kde: v hostinci, v za-
hradě. Us.

Počastu = často, oft. V.

Počátečně, ursprünglich. Br.

Počátečnice, e, f., die Anfängerin. Volk.

Počátečník, a, m., der Anfänger, Urheber.
Ros.

Počátečnosť, i, f., die Ursprünglichkeit.
Ros.

Počátečný, počáteční, Anfangs-, ur-
sprünglich, anfänglich. P. původ, žák, V.,
řeč, D., hřích, Scip., voják, Ros., srub (v horn.),
das Ansteckgezimmer. Bc.

Počátek, tku, m., počínání, začínání, za-
čátek, Anfang, m. V. P., doba časová prvního
zjevení se, vznikání věcí a úkonů jednotlivých.
Vz S. N. P. života. V. Bez počátku i konce.
V. Od p-ku až do konce. V. Od p. světa.
V. Z počátku. V. Z p-ku jsem o tom mluvil.
Br. Na p-ku králování jeho. Br. Na p-ku
dne. Reš. V p-ku. Berg. P.ohně, D., řeči.
V. Při počátku řeči oznámil. Štěstí. P. něčeho
učiniti, udělati. V., Nz. P. plápolal, prostředek
vlažněl, konec vystydl. Kom. Neduhu hned
z p-ku v cestu vkročiti. Flav. Z p-ku psaná
narovnání napravili. Nar. o h. a k. Darmo
hledají filosofi, z čeho jest p. světa, nebyloj
Bohu potřebie toho. Št., Výb. I. 643. Počátek
múdrosti jest báti se Boha najviece na jeho
velebnosť zřiece. Smil 47. Ten učinil p. divů
Ježíš v Kaně galilejské. Sš. J. 41. Jiné věci
od látek vzaly jsou svůj p. Sš. Bs. 3. Ku
p-ku se navrátili. V. Dobrý p., půl práce.
Ros., č. Vší moudrosti p. Smil. Co kopřivou
má a chce býti, to hned na p-ku bude žíhati
aneb páliti. Prov., Jg. Soudcové k p-ku jedné
každé věci i k jednomu každému skutku
prohlídají a jakž obyčejně přísloví jest, p.
soudí. Všelijaké pře ne začátkem, ale kon-
čením se rozeznávají (causae discernuntur
finibus). Pr. Hlučný p. tichý konec mívá.
Č. Vz Ticho. Milé zlého počátky, leč konec
žalostný. Č. Co z p-ku nevalno, nebudeť i na-
potom chvalno. Pr. Dobrý p. polovice díla.
Vz Chuť. Č. Každý p. tvrdý. Č. — P., původ,
der Ursprung, Anfang, die Geburt. Jg. Za-
hálka p. všech nepravostí. P. míti od někoho.