617

Bart. 2. 14. P. vzíti odkud. V. Kronika od
p-ku země české. Kom. P. rodu. V. — P.,
p-ky nějaké nauky, die Anfangsgründe. Р-ку
filosofie. Kom. P. vyučování, Us., umění,
Kom., mudrctví, D., básnictví, měřictví, Us.,
víry. Br. — P., kdo počíná, der Stifter, Ur-
heber. Jel. On byl p. kacířství. L. — Počátky,
dle Dolany, 1. mě. v jihových. Čech. Vz S. N.;
2. ves u Chotěboře; 3. P. horní u Chotěboře;
4. P. dolní v Čáslavsku. PL. — Počátecký.

Počátka, pl., n., počátky, v Krkonš. =
první domy vesnice. Kb.

Počati, vz Počíti.

Počatí, n. = početí, der Anfang. P. světa.
Na Ostrav. Tč.

Počátky, vz Počátek (ku konci), Počátka.

Počátkyně, ě, f., průvodkyně, die Urheberin.
Mel.

Počátní = počáteční, ur-, ursprünglich.
Proch.

Počatý; počat, a, o, angefangen. P. dílo,
Us.; dítě, empfangen. Jg.

Počberné, ého, n., das Accidenzgeld des
Fischmeisters. Gl.

Poče = počal, a, o; počechu = počali,
zastr. Kat.

Počedělice, Podschedlitz, ves u Loun.
PL. Vz Tk. I. 363., II. 99.

Počechrati. — co: vlnu, peřiny (potřásati,
auflockern), Ros., vlnu (česati). Koll. — Jg.

Počej (zastr.), e, m., počátek, der Anfang.
Vus.

Počekati (zastr. počákati), počkati =
pozdržeti se, warten, verziehen, bleiben, passen.
Jg. — abs. Já počkám trošku, chvilku, do-
někud, Ros., málo. Háj. Počkej, počkejte.
Us. Počkej, počkej ! wart', wart' (pohrůžka)!
Dch. Jen počkej, však to bude ještě lepší
(iron.). Dch. Lepší počkej, než bych (bycha
honiti). Ros. — čeho. Počkej času, jako husa
klasu. Mus. Počkej mne. Br. Počkej druhého
léta. Jel. — na koho. Počkej na nás. Us. —
čeho komu zač. Aby nám počkal za zlatý
chleba, auf Borg geben. Us. — si. Ten si
tam počká. Us. — oč. Počkaj o rok, o dva.
Zpěv.

Počem na! = pojď sem na (volá se na
tele n. na hříbě)! Na Mor. Brt.

Počen od počnu = počav, počenše — po-
čavše. Výb. I. 170., 755.

Počenice, Potschenitz, ves v Kroměřížsku.
PL.

Počepek (zastr.), pku, m., obyč. pl. po-
čepky, páčepky, podčepky (V.), co kape
od čepu n. co v sudu na mále (jen po čep)
jest: slévky, štočky. Vyvětralé p. Sych. —

Počepí, n., náklonek, die Neige. Víno je
na p. (na mále). D. — Na p. býti = docházeti,
mříti; býti na mizině, na kahanci, z posled-
niho mlátiti, brzy kolečka ostrouhati (vz
Prodělání. Č.), an der Neige sein. Říše kře-
sťanská jest již na samém p. V. Pivo při p.
(na mále). Č. Mudr. 432. — Vz Náklonek.
Podčepí.

Počepice, ves u Sedlčan. Vz S. N.

Počepky, vz Počepek.

Počeplice, Potscheplitz, ves u Č. Lípy.

Počepné, ého, n.. eine Weinsteuer. Bier-.
1569. Gl.

Počeradce, Podscherad, ves u Postoloprt.
PL.

Počernalosť, i, f., Schwärzlichkeit, f. Ros.

Počernalý, schwärzlich. Byl., Reš. Těla
jsou p-ého. Ler.

Počernati = zčernati, schwärzlich werden.
Ros. Pysky její počernaly. Lom. — čím:
dýmem. Troj.

Počernění, n., die Anschwärzung. Jg.

Počerněný; -ěn, ěna, o, angeschwärzt.

Počerněti, ěl, ění, schwärzlich werden.

Počernice horní a dolní, vsi u Běchovic.
PL. Vz Tk. I. 620., II. 545., III. 656., IV. 170.

Počerniti, il, ěn, ění, schwarz färben,
schwarz machen, schwärzen. Jg. — co čím:
uhlím. Us. — koho u koho = pomluviti,
verchwärzen. Us.

Počerný = náčerný, schwärzlich. Koll.

Počerpadlo, a, n., der Schöpfort. D. exc.

Počerpati, ein wenig schöpfen. Us.

Počertovati, eine Zeit lang teufein. Ros.

Počervenale, náčerveně, röthlich. Um. les.

Počervenalosť, i, f, die Röthlichkeit, Jg.

Počervenalý, röthlich. Byl.

Počervenati; počerveněti, ěl, ění, počer-
venávati, röthlich werden, sich röthen. Ros.

Počerveniti, il, ěn, ění, roth machen. —
co čím. Us.

Počesati, počesám a počeši; počesnouti,
počísnouti, snul a sl, ut, utí; počesávati
trochu česati, ein wenig kämmen; podrbati,
poškrabati, ein wenig kratzen; ošiditi, ublí-
žiti, betrügen. — co, koho. Počesej to ovoce,
abpflücken. Us., Sych. Což jsou ho počesali
(ošidili). Ros. — co kde: ovoce v zahradě.
Us. — co čím. Počesej ho hustým hřebenem.
Us. P. to místo octem. Sal.

Počesí, n., počasí, čtvero čtvrtí roku. P.
ve čas letní, ve čas jernie, ve čas podzimnie.
Št.

Po česku, vz Po tichu, Příslovky.

Počesovati, vz Počesati.

Počesť, i n. pocti, f., počestnosť, čest, pocta,
die Ehre. P. modlám vzdáti. Leg., Mus. Bohu
dáti р. GR. Vyššiemu p., rovnému milosť.
Št. P. Bohu. Št. N. 16. V počesť mějte v srdcích
Boha. Výb. I. 645. (Št). Vz Pocta. Ten ústav
zřízen na p. starostovi, šp. prý m.: na česť
n. ke cti, ale ona frase jest dobra, jeť slovo
počest dosti doloženo. — P., ctnost, počestnost,
Ehrbarkeit, rühmliche Eigenschaft, f. Tkadl.,
Pass.

Počestí, n., počesť, pocta, die Ehre. Ne-
chtěl, aby tam tělo bez lidského p. ležalo.
Pass. Bez p. = beze cti. Výb. I. 288.

Počestně, poctivě, slušně, šlechetně, uctivě,
zdvořile, vážně, ehrerbietig. V. — P., mravně,
stoudně, eingezogen, bescheiden, züchtig. P.
milovati, V.; dítky p. vychovati, Koll.; p.
činiti, Tkad.; p. se chovati. Us. — Jg.

Počestné, ého, n., dar v počest, Ehren-
geschenk, n. Výb. I. 730., Št. 89. Vz Pocta.

Počestnosť, i, f., ctnost, mravnost, kázeň,
Ehrbarkeit, Ehrlichkeit, Biedersinn, Einge-
zogenheit, Züchtigkeit, Bescheidenheit, f. P.
jest více vnější ctihodné chováni se, Ehr-
barkeit, f. Vz S. N. Ve vší p-sti. D. V lázni
pro p. košilky mají. Kom. J. 580. — P., česť,
Ehre, f. Jezditi na koni rytířstva p. Jel. Z toho
lze souditi, jaká vážnosť, p. a jaké důsto-