618

jenství senatorů římských bylo. V. — P.,
prokázání cti, Ehrerbietung, Ehrenbezeugung,
Achtung, f. V. Někoho u veliké p. míti. Zlob.
Zádné mu cti a р-sti nečinili. Štelc. Ku po-
hřbu by se scházeli pro p. řemesla toho.
Sdč. Rychn. 37. 9. - Zlob., Aqu.

Počestný, poctu vzdávající, zdvořilý,
ehrend, ehrerbietig. V. -- P. dar. Jel. — P.,
počesť zasluhující, poctivý, mravný, ctnostný,
ehrbar, rechtlich, ehrwürdig, ehrsam, einge-
zogen, bescheiden, bieder, ehrlich. Jg. P.
člověk. V., Kom. P. skutek, mravy a povahy,
V., šat, paní, D., umění, Byl., úmysl, Kom.,
panna. Tkad. Muž počestných šedin. Kom. —
čím nad koho. Starci věkem nad jiné p-ní.
Ler. — P., poctivý, nevinný, züchtig, keusch,
ehrlich. Us. P. panna. Us. — Jg.

Počeštiti, il, ěn, ění, böhmisch machen.
Bdl.

Počet, čtu, m., množství, vzhledem na jed-
notku, die Zahl. P. celý, lámaný (lomek,
zlomek); sudý, lichý, V., okrouhlý, římský
(vracející se p. 15 létech), křesťanský (od na-
rození Krista), roční, jednotný, množný (vz
konec článku), zlatý (ukazující, kolikátý rok
v okrsku měsíčném jest rok daný, vz S. N.),
Jg., veliký, přibližný, průměrný, zevrubný,
Nz., nesčetný, nesčíslný, nesčíslný. Rk. Počet
přibližný určuje 1) do. Janičárů bylo do
mnoha set. Peněz bylo do devíti zlatých. —
2. K s dativem. A tomu jest ke třicíti letům,
ač úplně není. — 3. Okolo. Okolo desáté
jsme vyjeli. Bylo nás okolo padesáti. — 4.
Na s akkus. Ta hra trvala skoro na hodinu.
Město Jerusalem stálo pusto na padesát let.
— 5. S s akkus. Vojska bylo s deset tisíc
oděncův. Pobuď u nás ještě se dva se tři
dni. — G. Asyndeton. Pět šest dní tam po-
bude. Za dvě za tři hodiny tam bude. —
7. Ale. Dnes nepřijdu až ale o deváté. Měl
při sobě ale (= asi) dva zlaté. Brt. S. §. 178.,
217., 207., 250., 316., 470., 439. — 8. Blízko.
Blízko dvacíti osob bylo tu z Malé strany.
Bart. — 9. Přes, pod, o, za. Lidí se přes
dva tisíce zařítilo. V. Pod tisíc koní tam
bylo. V. Bylo nás o stůl. Svěd. Suken bylo
za několik set. Svěd. Vz Podmět. Počty
summovati (přidávati, sčítati), odnímati, mno-
žiti, děliti. Kom. Rovnání počtů. V. Aby
okrouhlým počtem to vytkl. Měst. bož. Po-
čtem první. D. P. let. D. To nejde na p.
(nepočítá se). Br. Málo n. mnoha, na p. Bez
počtu, čemu není počtu, což nemá počtu.
V. — S temnějším ponětím jednoty, Zahl,
Anzahl, Menge, Quantität, f. Jg. V p. svých
přátel někoho přijíti, vložiti, připsati, za-
psati, počísti; v počtu přátel pokládati, míti;
drahný p. Spolčili se s nimi u velikém počtu.
Flav. Věřitelé u velikém počtu se hlásí.
Kram. Doplnil vrchovatě p. svých hříchů.
Sych. Veliký p. knih. Kom. Rovně počtem
se rozděliti. Výb. I. 1002. A tu jest zbito
Čechuov, sám milý Buoh ví jim počet. Let.
166.Větší p. krále volí. Pr. Vz Moc. Na
čem se větší počet přísežných snese, to
svůj průvod míti má. Kol. 33. Podlé vět-
šího počtu má zavíráno býti. Er. Větší p.
v radě přemáhá; Větší p. v soudu obdr-
žuje; Ve výpovědi lépe je důležitosti věci
nežli počtu hlasů šetřiti. Rb. Bohatý šátek

a chudý statek dělají na počtech zmatek.
Pk. Vykladatelé staří příliš p. pacholat оd
Heroda zavražděných nadsazovali o tisících
mluvíce; naše církev o počtu nemluví. Sš.
Mt. 40. Kdyby nás počtem bylo více. Sš.
Mt. 133. P. spolků vzrůstá vždy víc, lépe:
spolků přibývá. Srn., S. a Ž. — P., počty,
počítání, das Rechnen, die Rechnung. Chyba
v počtu. V tom počtu omylem pochybeno
bylo. V. Umění počtů n. početní. V. Počtům
učiti. Aqu. V počtech vyučovati, cvičiti. Zlob.
— P.,poznamenání více čísel n. počtů, z nichž
hlavní p. se hledá, die Rechnung, das Ver-
zeichniss. Jg. P. předběžný, Er., předchozí,
předchodní (rozvrh), Čsk., měnný (Stichrech-
nung), průměrný, zevrubný, řetězový, Nz.,
lhůtový (termínový, jímž určuje se lhůta
průměrná, v kteréž jistiny, ve lhůtách roz-
ličných splatitelné, najednou splatiti by se
měly, tak aby ani věřitel ani dlužník při
tom skrácen nebyl, vz S. N.), směšovací,
spolkový (způsob počítací, jímž rozděluje
se určitá veličina na díly v určitých pomě-
rech, vz S. N.), jednoduchý, složitý, S. N.,
setinný, procentový, Procentrechnung, ceno-
zpytný, vorläufige Waarenberechnung, měno-
zpytný, vorläufige Coursberechnung, Arbi-
trage, obilní, Rechnung über das Schütt-
u. Zehentgetreide, peněžitý, die Rechnungs-
legung über Ausgaben (Gl.). Vz Číslo. Do
počtu něco vložiti; v p. vložiti; summu peněz
do počtu položiti, pojíti, uvésti; k počtu při-
ložiti, připsati; p. držeti (klásti), s kým pře-
vrhati, převrci; počtu nedělati; počtem po-
vinný ; s jedním každým o jeho zvláštní věc
v p. jíti. V.P. učiniti komu před kým. Arch.
I. 67. Při témž času činili p. všichni úřed-
níci. Let. 284. Jíti na p. Dch. P. vésti, ně-
komu p. poslati, p. přehlížeti, někomu klásti,
složiti, vydati (Br.), počtu od něho žádati
(Br.). D. P. vedoucí; počet z něčeho vésti.
Us. P. Činiti; zasednouti na p. s někým
(bráti p. od něho); dobře býti písařem, ale
ne při počtu. Ros. Někomu p. z něčeho či-
niti. Háj., Sych. S svými písaři na počtu
seděl. Marek exc. Z každého dáš počet ze
slova. Sš. Bs. 202. Počet z hříchů vydati.
Št. Písemní p. složil. Berg. Vydej počet
z vladařství svého. Bib., Kom. (Pastýř) musí
vydati p. z ovcí. Hus. I. 422. P. ze všech
skutkóv dáti. Smil v. 2073. Vydej počet
z brava svého. P. vydati ze všech skutkóv.
Výb. I. 907. Pořádný p. z toho učiniti po-
vinni budou. Nar. o. h. a k. Po obědě sta
se p. (spočítali, co za jídla platiti mají). Hus.
I. 41(3. Počet pořádný mají učiniti ze všech
pokut, které se zběhly novým cechmistrům.
Sdč. Rychn. 41. Z těch věcí rád p. učiním.
Kom. Navrať p. tvého vládenie. ZN. Aby
řádně počty z toho, což jest vydával a při-
jímal, činil králi a vší zemi. Bart. Všichni
lidé učiniti mají z účinkóv vlastních počet,
BO. To ti na p. nepůjde (z toho p. dán ne-
bude). Plác. Přijetí, přijímání počtů berni-
čných, Sněm., kladení, držení počtů; V.,
činění počtů. Zříz. Ferd. P. z něčeho dáti,
položiti; na něčí p. něco vybírati, plniti,
píti, provozovati; závěra počtů; z počtů
propustiti; uznati počty za pravé; nedo-
statek, vada v počtech; průvod (Beleg)