620

stvo, das liegende Gebirge; jáma, Liegend-
schacht, m.; překop, Liegendquerschlag;
střída. Hř.

Počičati, v dětské řeči = poscati, be-
seihen, beharnen. — koho, co. Ros. -- se.
Dítě se počičalo. Us.

Počíditi, il, ěn, ení. — koho: všechny

— poděliti stejnou měrou něčím nepříjem-
ným, betheilen. Na Mor. Brt.

Počíhati, počihovati, warten, lauern, auf-
passen. Jg., Ros., D. -- na koho kde. Já
si naň v lese, za stodolou počíhám. Us.

Počihnouti (zastr.), hl, utí = potíhnouti,
abziehen. Počihnu já časně po svých (půjdu).
Ros.

Počich, u, m., sled, die Spur. Zlob.

1. Počichnouti, chl, utí; počišeti, el, ení;
počichovati = čišeti. Počichne tam teplo, es
wird Wärme hineinlaufen. Ros.

2. Počichnouti (v obec. ml. počuchnouti),
chnul a chl, utí; počichati, počuchati, poči-
chovati, počuchovati = čichati, voněti, rie-
chen. Jg. — koho, po kom. Já ho poču-
cháni, já po něm počuchám. Ros. -- k čemu
= přičuchati. Ros. — Jg.

Počichný, nachwitternd. Dch.

Počin, u, m., čin,, skutek, počínání, das
Werk, die That, Handlung. Oslava hrdin-
ných počinů. Mus. Bez p-nu stojí vojska
obě. Hdk.

Počínající, der Anfangende. — P., der
Anfänger. Br.

Počínání, n., vz Počíti. Das Anfangen,
Beginnen. Časté p., časté odpočívání. Pk. —
P., početí ženské, die Empfängniss. V. —
P., jednání, das Benehmen. Chvály hodné
bylo jeho p. Zlob. P. bouřné, Sš. J. 181.,
zlé, nerozumné. Dch.

Počínati, vz Počíti 2.

Počinatel, e, m., původce, der Anfänger,
Urheber.

Počinatelkyně, ě, f., die Anfängerin. Jg.

Počínavosť, i, f., rozvrzalost, vybádavost,
Laune, Launenhaftigkeit, f., mürrisches We-
sen. Us. na mor. Drahansku. Hý. — P., do-
vádivost, rozpustilost, drzost, der Muthwille,
die Frechheit. Us. Mor. Sd., Hý.

Počínavý, rozvrzalý, rozmrnkavý, vybá-
davý, launisch, launenhaft, mürrisch. P. dítě,
člověk, nemocný. Us. na mor. Drahansku.
Hý. — P., dovádivý, rozpustilý, drzý, muth-
willig, frech. U Olom. — P., kdo se ne-
mocným de7á. Mor. Brt.

Počinek, nku, m., počátek, der Anfang.
P. nejvyšší mravního dobra (poslední pří-
čina, ze které vše dobro mravní ve člověctvu
povozeno býti musí, das höchste Princip
des sittlich Guten). MP. 6. Od počinku. Bž.
30. P. potáče musí se pomocí přeslínka přísti.
Us. na Mor. Na p-ce sú udatní mnozí, na
konci pak sě ustraší. M. Která žena na p-ku
jest (nedávno počala). Volk. — P., počínání,
počin, skutek, das Werk, die That, Handlung,
das Unterfangen. Dávaje Jidášovi místa, aby
bez hanby od p-ku svého upustil. Sš. Mr. 63.

— P., první koupě n. prodej zboží, die Lo-
sung. Dnes jsem neměl ještě p-ku. Ros. —
P., užitek, prodej, der Gewinn. Dejte mi p.
Us. Ty nedáš p. ani krejcaru. Berg. P. míti.
Dch.

Počínek, nku, m., niti na vřeteně navi-
nuté. Na Mor. Mřk. Vz Huba.

Počinouti, ul, utí (zastr.), počívati, ruhen.
Pass. Užíváme více složených: odpočinouti
atd.

Počinovice, Putzeried, ves u Kdyně. PL.

Počísaný, gekämmt, nepočísaný = nepo-
\ čestný, ungehobelt, unartig. Reš.

Počíska, y, f., hachle na len, die Hechel.
Mor. Vz Pačíska.

Počíslo, a, m., číslo, počet, die Anzahl.
D.

Počísnouti, vz Počítati.

Počistění, n., die Reinigung. V. — P.,
das Abführen, Laxiren. Pro p. žaludku lék
dáti. Us.

Počistěný, -ěn, ěna, o, gereinigt. Us.

Počísti, vz Počítati.

Počistírna, y, f., počišťovna. Lš.

Počistiti, il, stěn (štěn), ění; počišťovati,
reinigen. — sobě co: břicho. Aesop. —
čeho: břicha. Bj. Vz Po. — se. Včely se
počistily (náčervenou nečistotu ze sebe vy-
vrhly). Roz. o vč.

Počistivý, k počistění sloužící, Abführ-.
P. lék, lék počisťující, jehož užíváním uvol-
ňují a rozmnožují se výkaly střevní. P. léky
lehké, prudké. Vz S. N.

Počisťovací výlet, vz Počisťování včel.
P. lék.

Počisťování, das Reinigen, Purgiren. Jg.
P. žaludka, krve. Jg. P. včel, jarní proleto-
vaní včel, by výkalu po zimu nashromáždě-
ného se zbavili. Lš.

Počišťovna, y, f., slouží ku vykálení včel
mimo úl. Lš.

Počisťující (počisťovací, počistivý) léky:
dráždivé, uchlácholivé; lehké, prudké. S. N.

VZ Počistivý.

Počítací stroj, Rk., tabulka.

Počítálek, lka, m. = počtář. Us.

Počítání, n., vyslovení počtů. V. — P., sčí-
tání, die Rechnung, das Rechnen. Způsob
p. D. Jan obyčejného u židů p. se drží. Sš.
J. 66. P. z paměti, z hlavy, Nz., písemné,
s celky, se zlomky, se smíšenými čísly. Šr.
P. na tabuli. Šm. — 3. Počtu kladení, die
Rechenschaft. V. Penězům svědčí p. Pk. —
Jg. — Počítanka, y, f. (nové), die Rechen-
tafel; Rechenmaschine, f.; Rechenbuch, n.
Více užívají slova: početnice. — Počitář,
n. počtář, e, m., der Rechner, Rechen-
meister; der Rechnungsführer. V. — Poči-
tářka, počtářka, y, f., die Rechnerin. —
Počitárna, počtárna, y, f, die Rechnungs-
kanzlei. — Počitářský, počtářský, Re-
chen-. P. umění (u. početní), poměr, kniha.
Sedl. — Počitářství (Kom. J. 755.), poč-
tářství, početní umění, die Rechenkunst.
V p. není mu rovného. Sych. Vz Počtářství.

Počitatel, e, m., der Zähler, Rechner. Jel.

Počítati; počísti, počtu, četl, čten, ení;
počítávati = kolikost' znamenati, zählen, nu-
meriren, rechnen; v počet zavříti, obsáhnouti,
z více známých čísel nějaké neznámé číslo
hledati, rechnen; položiti, souditi, schätzen,
anschlagen, anrechnen, rechnen; odvoditi,
herleiten; přivlastniti, viniti, zurechnen, an-
rechnen ; p. se = počten býti, gerechnet,
gezählt werden; platiti, gelten; v počet ně-