622

infinitivu stává zhusta gt. m. akkus. Po-
čali veliké škody, velikých škod činiti. Háj.
Když počal počtu klásti. Br. Počal zaklá-
dati hromad. Br. Když počali žíti ječmene.
Br. A počali bíti a mordovati lidu. Br. Po-
čínají pomalu hlavy (akkus.) snášeti. Kom.

— Posn. 2. Po ,počíti´klade se neskonalá
forma infinitivu, nikdy skonalá. Počal utí-
kati (ne: utéci). — Posn. 3. Počíti s inft.
pass. Mosty stavěti se počaly. V latině se
dává coepisse též do passiva. Pontes aedi-
íicari coepti sunt. Kos. — na koho = žalo-
vati. Vz Brániti se. Pr. — sobě, si = cho-
vati se, ukazovati se; činiti, thun, anfangen,
sich halten, verhalten, benehmen, betragen;
na Mor. také = 1. dováděti, Sd., 2. vybírati
si, vymýšleti si, vybádati si. Hý. Sr. Počí-
navý. — sobě s adv. P. si hrdinsky, udatně,
statečně, mužně, bázlivě, nábožně, dobře, zle,
vesele, smutně, moudře, vážně, výtečně, bez-
pečně, hloupe, váhavě, vysoce (s vysoka),
nemírně, po pansku, pyšně; příliš si p. Ros.,
D. Chytře, obezřetně, obmyslně si při tom
počíná Herodes. Sš. Mt. 37. Pečlivě, svědo-
mitě, bláznivě, pošetile si p. Sš. L. 8., 148. —
s adv. (bez sobě): Kdo dobře počne, ja-
koby v prostředku byl. Mus, Lb. — co
sobě. Nevím, co sobě p. Sych., Br. — sobě
při čem. Vesele si při tom počínají. Kom.—
sobě v čem. Jak sobě v takovém zkušo-
vání p. mají. Kom. Kterak sobě Jan ve pří-
pravě lidi počínati bude. Sš. L. 51. — si
s kým. Co já sobě počnu s dětmi. Dh. 10.
V té rozpačitosti nevěděl sobě co počíti.
Sych. Vz Sůl. — sobě proti komu. I ten
proti domu Páně drze počínal sobě. Ráj. —
co yroč. Nevím radostí, bolesti co počíti. D.

— co s kým. Co mám s ním počíti ? Sych.
Co s včelami p.V Us. — se = začátek míti,
den Anfang nehmen, beginnen. V. Počíná
se o velikém pobiti. Rkk. Tvé peklo se zde
počíná. Rad. zvíř. Věk nový počal se nám
rokem 1848. Pal. Počala se válka o jeho
země. Let. 269. Kde se řeky počínají. Št.
N. 106. V St. všude čteme: Počíná se ka-
pitola. Počíná se druhý díl. Jel. Taktéž
v Ben. Počínají se čtvrté knihy Ezdrá-
šovy. Počíná se Isajáš prorok. — Posn.
Poněvadž počínati jest sloveso přechodné,
nemělo by ve smyslu trpném u něho se
scházeti. Školní rok počíná prvním říjnem,
obyčejněji: počíná se. Vz Časoslovo (I. 164. a),
Končiti, Se, a Cf. Kehdy (lev) nastřelen za
lovcem žene. Rkk. 55. — se kde. U Prahy
počínají se žně. Ml. — se z čeho. Jenž počal
se z ducha svatého. Hus. I. 15. Ježíš počal
se z ducha sv. n. duchem svatým. Hus. I. 44.

Počitka, y, f., Empfindung, Wahrnehmung,
f., Spüren, n. Není o něm ani p-ky, es ist
keine Spur von ihm. Dch.

Počítky, dle Dolany, něm. Počitek, ves
v Brnensku. PL.

Počitý; -it, -a, -o, gefühlt, empfunden,
wahrgenommen. Ráj. I. 87.

Počítý (zastr.), hotový, baar. Kdo 50 kop
p-tého zbožie nemá. Brikc.

Počkati, vz Počekati.

Počmárati, bekritzeln. Us. Lpř.

Počmuchati, počmuchávati, beriechen.
Ros.

Počnouti, vz Počíti.

Počoučov, a, m., Pozauzow, ves u Tře-

bíče. PL.

Počpíti, ěl, ění, eine Zeit lang scharf rie-
chen, beissen. Ros.

Počta, lépe: pošta. — P., y, f., počet,
Kom.

Počtář, e, m., atd. vz Počitář.

Počtářský, arithmetisch. Rk.

Počtářství, n., umění počtářské; počet-
nictví. P. potřebované, užité, výkonné (an-
gewandte), čisté, prosté (reine Mathem.). Nz.
Vz Počitářství.

Počtený; -en, a, o, gezählt, gerechnet.
Ps. mus.

Počtování, n. = počítání, das Zählen,
die Rechnung. P-ním přátelství netrpí ujmy.
Č. M. 277.

Počtový, početní, Rechnungs-. Počtová
kniha. V. P. peníze. Us. na Mor. Vz Po-
četní.

Počtveřiti, il, en, oní, čtveračiti, eine
Zeit lang treiben. Ros.

Počtvermo = čtvermo, auf allen Vieren.
P. lézti. Us.

Počtverný vůz, Viergespann, n.

Počtvero, počtverky mlátiti, zu vieren
dreschen. Na Ostrav. Tč.

Počty, vz Počet.

Počuch, u, m., počich, die Spur. Není ho
tu ani p-chu. Us. Deh.

Počuchati, vz Počichnouti.

Počuniti, il, ěn, ění, pomazati, pokančiti,
beklecksen. Dch.

Počurati, o dětech = poscati se, besei-
chen. — se kam, kde. Počural se do po-
stele, v posteli.

Počurchati, zersausen. — koho zač: za
vlasy, zausen. — Máš vlasy počurchané.
U Ostrav. Tč.

Počúť, počúvať = poslouchati, anhören.
Na mor. Valaš. Tč. Vz Počíti, 1. Počuj =
poslyš.

Počva, y, f., v horn., die Sohle, das Lie-
gende. Bc. P. pískovcová, Sandsteinsohle;
slínovcová, Schiefersohle, f. Hř. — P., po-
dešva, podešev, die Sohle. Us. na Mor. Hý.

Počvaran, a, m., harpya, Harpie, ssavec
upírovitý. Ssav.

Počvati, lépe: poštvati. Jg.

Pod, před souhláskami někdy pode. Před-
ložka pod (орр. nad) pojí se s akkusativem
instrumentalem.

I. S akkusativem užívá se předložky pod
1. místně, o místě, pod jehož povrch pohyb
se děje: Pode vše drva vložie oběti bohóm.
Anth. I. 16. Smrť má velmi ostré zraky, vidí
jima pod oblaky. Anth. I. 92. Jeden po
druhém pod meč šiji skytieše. Pass. 825.
Pojděm pod tuto horu. Dal. 7. Ohněm to
pálila pod nohy. K. Poh. II. 94. Dáš zemáků
pod polévku. K. Poh. 306. Je tam voda pod
kotníky, pod kolena, pod paže, pod krk.
Us. — 2. Přeneseně a) o poddanosti a pod-
řízenosti, v níž co přichází: Římané zemi
pod moc svou přivedli. Har. I. 220. Ciesař
všecky ty vlasti pod svú moc podbil. Pass.
801. Podbiemy pod sě ty bradaté kozly. Dal.
16. Chtějí pod správu mou se dáti. Žer. L.
L 8. Sraziti nám drbí Luděk voje pod jednu



	622

	infinitivu stává zhusta gt. m. akkus. Po- čali veliké škody, velikých škod činiti. Háj. Když počal počtu klásti. Br. Počal zaklá- dati hromad. Br. Když počali žíti ječmene. Br. A počali bíti a mordovati lidu. Br. Po- čínají pomalu hlavy (akkus.) snášeti. Kom. — Posn. 2. Po ,počíti´klade se neskonalá forma infinitivu, nikdy skonalá. Počal utí- kati (ne: utéci). — Posn. 3. Počíti s inft. pass. Mosty stavěti se počaly. V latině se dává coepisse též do passiva. Pontes aedi- íicari coepti sunt. Kos. — na koho = žalo- vati. Vz Brániti se. Pr. — sobě, si = cho- vati se, ukazovati se; činiti, thun, anfangen, sich halten, verhalten, benehmen, betragen; na Mor. také = 1. dováděti, Sd., 2. vybírati si, vymýšleti si, vybádati si. Hý. Sr. Počí- navý. — sobě s adv. P. si hrdinsky, udatně, statečně, mužně, bázlivě, nábožně, dobře, zle, vesele, smutně, moudře, vážně, výtečně, bez- pečně, hloupe, váhavě, vysoce (s vysoka), nemírně, po pansku, pyšně; příliš si p. Ros., D. Chytře, obezřetně, obmyslně si při tom počíná Herodes. Sš. Mt. 37. Pečlivě, svědo- mitě, bláznivě, pošetile si p. Sš. L. 8., 148. — s adv. (bez sobě): Kdo dobře počne, ja- koby v prostředku byl. Mus, Lb. — co sobě. Nevím, co sobě p. Sych., Br. — sobě při čem. Vesele si při tom počínají. Kom.— sobě v čem. Jak sobě v takovém zkušo- vání p. mají. Kom. Kterak sobě Jan ve pří- pravě lidi počínati bude. Sš. L. 51. — si s kým. Co já sobě počnu s dětmi. Dh. 10. V té rozpačitosti nevěděl sobě co počíti. Sych. Vz Sůl. — sobě proti komu. I ten proti domu Páně drze počínal sobě. Ráj. — co yroč. Nevím radostí, bolesti co počíti. D. — co s kým. Co mám s ním počíti ? Sych. Co s včelami p.V Us. — se = začátek míti, den Anfang nehmen, beginnen. V. Počíná se o velikém pobiti. Rkk. Tvé peklo se zde počíná. Rad. zvíř. Věk nový počal se nám rokem 1848. Pal. Počala se válka o jeho země. Let. 269. Kde se řeky počínají. Št. N. 106. V St. všude čteme: Počíná se ka- pitola. Počíná se druhý díl. Jel. Taktéž v Ben. Počínají se čtvrté knihy Ezdrá- šovy. Počíná se Isajáš prorok. — Posn. Poněvadž počínati jest sloveso přechodné, nemělo by ve smyslu trpném u něho se scházeti. Školní rok počíná prvním říjnem, obyčejněji: počíná se. Vz Časoslovo (I. 164. a), Končiti, Se, a Cf. Kehdy (lev) nastřelen za lovcem žene. Rkk. 55. — se kde. U Prahy počínají se žně. Ml. — se z čeho. Jenž počal se z ducha svatého. Hus. I. 15. Ježíš počal se z ducha sv. n. duchem svatým. Hus. I. 44. Počitka, y, f., Empfindung, Wahrnehmung, f., Spüren, n. Není o něm ani p-ky, es ist keine Spur von ihm. Dch. Počítky, dle Dolany, něm. Počitek, ves v Brnensku. PL. Počitý; -it, -a, -o, gefühlt, empfunden, wahrgenommen. Ráj. I. 87. Počítý (zastr.), hotový, baar. Kdo 50 kop p-tého zbožie nemá. Brikc. Počkati, vz Počekati. Počmárati, bekritzeln. Us. Lpř. Počmuchati, počmuchávati, beriechen. Ros.	Počnouti, vz Počíti. Počoučov, a, m., Pozauzow, ves u Tře- bíče. PL. Počpíti, ěl, ění, eine Zeit lang scharf rie- chen, beissen. Ros. Počta, lépe: pošta. — P., y, f., počet, Kom. Počtář, e, m., atd. vz Počitář. Počtářský, arithmetisch. Rk. Počtářství, n., umění počtářské; počet- nictví. P. potřebované, užité, výkonné (an- gewandte), čisté, prosté (reine Mathem.). Nz. Vz Počitářství. Počtený; -en, a, o, gezählt, gerechnet. Ps. mus. Počtování, n. = počítání, das Zählen, die Rechnung. P-ním přátelství netrpí ujmy. Č. M. 277. Počtový, početní, Rechnungs-. Počtová kniha. V. P. peníze. Us. na Mor. Vz Po- četní. Počtveřiti, il, en, oní, čtveračiti, eine Zeit lang treiben. Ros. Počtvermo = čtvermo, auf allen Vieren. P. lézti. Us. Počtverný vůz, Viergespann, n. Počtvero, počtverky mlátiti, zu vieren dreschen. Na Ostrav. Tč. Počty, vz Počet. Počuch, u, m., počich, die Spur. Není ho tu ani p-chu. Us. Deh. Počuchati, vz Počichnouti. Počuniti, il, ěn, ění, pomazati, pokančiti, beklecksen. Dch. Počurati, o dětech = poscati se, besei- chen. — se kam, kde. Počural se do po- stele, v posteli. Počurchati, zersausen. — koho zač: za vlasy, zausen. — Máš vlasy počurchané. U Ostrav. Tč. Počúť, počúvať = poslouchati, anhören. Na mor. Valaš. Tč. Vz Počíti, 1. Počuj = poslyš. Počva, y, f., v horn., die Sohle, das Lie- gende. Bc. P. pískovcová, Sandsteinsohle; slínovcová, Schiefersohle, f. Hř. — P., po- dešva, podešev, die Sohle. Us. na Mor. Hý. Počvaran, a, m., harpya, Harpie, ssavec upírovitý. Ssav. Počvati, lépe: poštvati. Jg. Pod, před souhláskami někdy pode. Před- ložka pod (орр. nad) pojí se s akkusativem instrumentalem. I. S akkusativem užívá se předložky pod 1. místně, o místě, pod jehož povrch pohyb se děje: Pode vše drva vložie oběti bohóm. Anth. I. 16. Smrť má velmi ostré zraky, vidí jima pod oblaky. Anth. I. 92. Jeden po druhém pod meč šiji skytieše. Pass. 825. Pojděm pod tuto horu. Dal. 7. Ohněm to pálila pod nohy. K. Poh. II. 94. Dáš zemáků pod polévku. K. Poh. 306. Je tam voda pod kotníky, pod kolena, pod paže, pod krk. Us. — 2. Přeneseně a) o poddanosti a pod- řízenosti, v níž co přichází: Římané zemi pod moc svou přivedli. Har. I. 220. Ciesař všecky ty vlasti pod svú moc podbil. Pass. 801. Podbiemy pod sě ty bradaté kozly. Dal. 16. Chtějí pod správu mou se dáti. Žer. L. L 8. Sraziti nám drbí Luděk voje pod jednu