624

podkládáš? Jg. Podtrhl pod ním stoličku.
Us. Podebrati dům. — 2. Vyslovuje, že čin-
nosť dolem pod věcí vzhůru se objevuje.
Prudká voda písek podbírá. Br. Podjíti, pod-
nésti (zrak). — 3. Tajně něco činiti: pod-
hoditi, podstrčiti, podvésti, podskočiti. —
4. Znamená: z mála, z nepatrna, menší stu-
peň činnosti. Podnapili se. Oni vlasy své
podholovali. Br. Pozn. Zde můžeme i gt.
klásti. — Zk., Mkl. S. 232. — P. se skládá
s předložkou z: Vylezl z pod stolu atd. Vz
Předložka.

Poď, přiď, pojď, přijď. Vz Jíti v do-
datcích, Přijíti.

Poda = podal, a, o, zastr. Kat.

Poďabkati. Aby té Bůh poďabkal. Na
Mor. O dětech, když někde bosy chodily a
jich šlapky vytlačeny zůstaly. Mřk.

Poďábliti, il, en, ení, erzürnen. — koho
čím: nadávkami. — P., behexen.

Podace, e, podací, f., podání, n. P.,
kollace, kollatura = právo, osazovati úřady
církevní a obročí s nimi spojená, jakož i
vykonávaní práva tohoto. — P., podací
právo = patronat, das Patronatsrccht. — P.
= praesentační právo, das Praesentations-
recht. Vz 8. N., Podací. P. kostelní. — Vz
Tk. III. G5G.

Podací, k podání se vztahující. P. právo
kostelní (patronat, das Patronatsrecht); p.
právo, das emphyteutische o. Burgrecht,
vz Gl. 237., p. pán (patron, Patronatsherr,
m. Hus I. 433.). P. pán té fary. V. P. talíř,
Präsentirteller, m., kaple. Půh. I. 334. — P.,
n., die Präsentation. Oznamujeme, že zpraveni
jsme, kterak by kapia naše v Betlemě, na
kteréž nám jakožto králi českému podací
náleží, prázdna nyní a bez správce byla.
Jdn. GO. — Půh. I. 235. Vz Lístek.

Podácnosť, i, f., Nachgiebigkeit, f.

Podácný, nachgiebig. Us.

Podačkati, pomačkati, erdrücken.

Podadati, pospati, ein wenig schlafen,
v dětské řeči. Us.

Podagra, y, f., z řec., suché lámání, dna
v nohou (jako chiragra dna v rukou), Gicht,
ť. S. N. Umřel na podagru. V. — Poda-
grický, dnavý, gichtisch. Podagrovaté nohy.
Kom. — Podagřík, a, m., Aqu., podagrista,
y, m., dle Despota, kdo má podagru, der
Gichtbrüchige. Us.

Podaj, e, m., podání při koupi, Darauf-
bietung, ť. Bez podaja něco prodati. Na Ostrav.
Tč. — P., podateli, podání t. j. nauka a
ustanovení toliko ústně chovaná, die (münd-
liche) Ueberlieferung, traditio, па^адобіс.
O vnitrnou posvětu nic nedbajíce zatonuli
v zevnějšku a p-je své, ač zákonu božímu
protivné, nad předpisy boží výše cenili. Sš.
Mr. 31. Pán to proti lichým p-jům židov-
ským tuto praví. Sš. Mr. 32. Předložil jim,
co o nezákladných p-jech farisejských držeti
(třeba). Sš. xMr. 32. Vz Podatek. — P., die
Gabe, welche der in die Zunft aufgenommene
neue Meister zu zahlen hatte. Za přijetí do
cechu dá p. 12 groši. Gl. 237.

Podajeden, daktorý = některý, na Slov.

Podajnosť, i, f., lépe: povolnosť. Km.
Nachgiebigkeit. P. těla. Víd. list. — P., po-
slušnosť.

Podajný, colný, podajícíse, povolný, nach-
giebig. Nepodajný, neústupný, tvrdošijný.
P. tělo, příze. — Jg.

Podák, a, id., poddaný, der Unterthan.
Berl. král. 96. — P., u, m., nástroj k podá
vání, Reichwergzeug, n.

Poďaka, y, f., poděka, Danksagung, f. Slov.

Podakelný = podajný. Marek.

Podál, něco dále, z daleka, v dálí, fern,
ziemlich weit, etwas weiter, in der Ferne,
in einiger Entfernung. Jg. Nékoho p. zdržo-
vati. Přátelé p. zůstávající. Berg. P. stoje
nemá kdy co retovati. Kom. Přes pole p.
otjel. BN. Odstupte od nich p. BO. — od
čeho. Když ještě p. od něho jest. Br. P.
od břehu odplouli. V. Vždy jsem se podál
od dveří nalezla. Pass. Bytem byl p. (da-
leko) od něho. Bart. — čeho. Podál města.
Trip. — S předložkami: opodál, na podál,
popodál. Us.

Podálí, n., podál, die Ferne, Weite, Di-
stanz. Z podálí jdouce. Lom. V podálí sly-
šeti rohů zvuk. Č.

Podalikra, y, f., podaliria, rostl. vikvo-
vitá. Rostl.

Podálně, etwas fern. Dch.

Podální, podálný, drobet daleký, ziemlich
weit. P. cesta, Ros., hory. Č.

Podálnosť, i, f., die Ferne, Entfernung.
Ros.

Podalpský, cisalpinisch. Machač.

Podání, n. Podávání snopů, das Reichen.
Us. — P. ústní, die Uiberlieferung, Tradi-
tion. P. starodávné, starožitné. Sš. J. 57.
Ústní p. — souhrn všech učení, která sice
apoštolové hlásali, ale nenapsali, tradice, die
mündliche Uiberlieferung, traditio. FS. 13(5.
Z p. ústného čerpal, co píše; Pramen, z něhož
čerpali, bylo ústné p. Sš. L. 3., G. Dříve,
jak p. nese (berichtet), byla tam věž. Sš. L.
'33. Vz též Podaj, Podatek. — P., die An-
bietung, Darbietung; Eingabe; Offerte. Rk.
Přijal to p. nepřítel. Us. P. nějaké někomu
učiniti. Cyr. P. otázky. V. P. něčeho na radu
(vznešení). Br. P. k soudu. Kom., P. míry,
lena, ceny. D. Malé, špatné, mrcha p. D. To
je mírné, nemírné p. Ros. P. něčí přijíti. V.
P. své oznámiti. Us. Aby každý, kdo má chuť
pachtovati, proti jiným učinil své písemné
podání. Er. — Držel kostelní p., mlýn, luky
menší. Půh. I. 269. Na oltářním p. mi pře-
káží. Půh. I. 391. Prodal opět jinému kostelní
p. Půh. I. 327. Vz Podací. — P., čtení, die Le-
seart. Rozličnosť p. (rozdílné přepisy písma).

Podar, u, m., podaření, zdaření, das Ge-
lingen. Div. z och. 116.

Podara, y, f., štěstí, Glück, n. Us. (Marek).
Us. pod Krkonš. Vz Poděditi.

Podaření, n., podarování, die Beschen-
kung. — P., zdaření, podara, das Gedeihen,
Glück. Jg. Bůh požehnání a p. k dobré
radě dává. Reš. Jest to na p. (děje se to
pouhou náhodou). U Turnov. Zl. — P., zve-
dení-se (po kom, po čem), die Nachgerathung.
Berg. exc.

Podařený; -řen, a, o, beschenkt, begabt.
Jg. — P., zdárný, gerathen. P. rokování.
Sych.

Podařilosť, i, f., podaření, die Nachge-
rathung, Gerathenheit.