G25

Podařilý, povedený, zdařilý, gerathen,
wohlgerathen. P. chléb, Us., práce, Sych.,
manžel, syn, dítě (zdárné, dobré), Us., zvíře,.
Plk., šprým. Kos. Ol. 1.188. Dobrých a rekov-
ných lidí synové bývají nepodařilí. Prov.
Jg. — kde. Jsi v rodu p. Lom.

Podařiti, il, en, ení = obdařiti, darovati,
beschenken; zdařiti, beglücken, Gedeihen
geben; p. se = zvesti se, gerathen, wohlge-
rathen, von Statten gehen, gelingen. Jg. —
koho čím (obdařiti). Přirození každého
něčím podařilo. Mudr. Zajisté azda nás tiem
podař. M. P. někoho štědře. Pass. Příroda
podařila mohutnou zbraní pohlaví ženské.
Kos. Ol. 1. 300. — se = zvésti se; poštěstiti
se. Na raky lov podaří se, když jest po-
šmourno a teplo. Sych. Dobře se podaří. V.
Dobře se to podařilo. Ráj. — se komu. Po-
dařilo se mi (poštěstilo se mi). Us. Ten kluk
se mu podařil. Us. Vždycky měj Boha před
tváří, pak se ti všecko podaří. Ve Slez. Tč.
— se kde. V té jílovatině s těžkem se len
podaří. Sych. — se po kom. Sych. Syn po
otci se nepodařil. Let. 374.

Podarkovati se s něčím, wem immer
anbieten. Slov.

Podárnosť, i, f., die Gedeilichkeit. Zlob.

Podárný, zdárný, gedeilich, gerathen. P.
dcery. Puch. Lépe: zdárný, zdařený, ge-
rathen, wohlgerathen.

Podarování, n., die Beschenkung. Kom.

Podarovaný; -án, a, o, beschenkt, be-
gabt. Jg.

Podarovati, vz Podařiti.

Podaruněk, ňku, m., pod Krkonš. m.:
dar, Geschenk, n. Kb. On bere podarunky;
to mi můžeš dáti za podarunek. Us. ve Slez.
Tč.

Podatek, tku, m., podání, die Überlie-
ferung. Podlé starého p-tku vypravuje Josef
Flavijský, že proti Ethiopům vojnu vedl.
Sš. Sk. 81. Vz Podaj. — P., der emphyteu-
tische Zins. Toho lánu i sedliska bez všech
platův a podatků dědičně požívati mají.
Arch. II. 405. r. 1571.

Podatel, podavatel, e, m., Uiberreicher,
Uiberbringer; při dražbě, der Bieter. Dch.

Podatelný. P. kůže, das nachgiebt.

Podati, podám, al, án, ání; podávati =
dáti, geben; k rukám dáti, podati, her-,
hingeben, dar-, über-, zureichen, langen,
her-, hin-, vor-, auf-, über-, zulangen, bieten,
darbieten; liefern, hingeben, übergeben, ver-
weisen; oznámiti, že dáti chce, antragen,
Antrag machen, anbieten; vznésti, aufgeben,
aufwerfen, vorlegen, gelangen lassen; dovo-
liti, erlauben, gestatten; navrhnouti, einen
Vorschlag machen, an die Hand. geben. Jg.
Vz P. se. Na podejdál hráti = odkládati.
Č. M. 559. — co, koho, se komu. Tamo
les temen, tamo si podámy rucě. Rkk. 10.
Celý den si podávali dvéře (pořád je otví-
rali). Sá. Podachu si kolem pravě rucě. Rkk.
30. Podáše vernú ruku. Rkk. 18. Morava
podává len, šp. m.: M. rodí len. Pk. Ten
si ji podal (tak se smějí lidé opilému). U
Litomš. Dš. Syneček ruce podává. Sš. P.
572. Druhému ruku podala. Sš. P. 603. Po-
dej mi ručku. Zpěv. 1. 202., Er. P. 1. 160.
Svému ženichu ruku podávala. Er. P. III.

134. Ti si ho podali (vybili mu). Us. Podej
mi ruku, knihu, šátek, sklenici vody. Us.
To mně příčinu podalo, že jsem to učinil.
D. P. někomu návrh, Sych., příčiny, V., lán
(propůjčiti), Vys., otázku, při vyššímu soudu,
leno, večeři Páně, lék, Šm., velebnou svá-
tosť oltářní, Kom., výminky, Us. rozkaz, L.,
myšlénku (navrci). Jg. P. se Bohu,Br., mar-
nosti. V. Všemu se podává. Us., Šm. Příle-
žitosť se mi podala. Toms. P. co komu jest
prý špatná vazba m.: komu čeho, ale toto
mínění jest. mylné, vz předcházející doklady.
— čeho (komu). P. někomu slov pěkných,
ruky. V., rukou, Kom., chleba, Ros., vody,
Us., potravy, D., prsu dítěti, D., Lk., sobě
míče. V. Kdo ti vody podá? Zpěv. 1. 283.
Panoše pacholku podává plášče. Žk. 216. P.
komu libých věcí. Chč. P. 80. a.; 85. b., 55 b.
Vlasta meče sobě podati kázala. Háj. 18. P.
komu slibóv prosby. Kat. 2501. P. komu
praporce červeného. Výb. II. 44. Sotně móž
pravé podati ruky. Alx. Podaj mi toho žbána,
těch videl atd. Na mor. Zlínsku. Brt. V báni
(phiala) podala másla. BO. Podaj mi ručníčka
bielého. Ht. Sl. 217.Důstojné svátosti jen
sám biskup podává, Št. Podáš-li mu prstu,
ujme tě za celou ruku. Prov. Podávati ně-
komu vidliček (posmívati se mu). Mus., Šm.
Podal kostela mého knězi svému. Půh. I. 364.Není hoden, aby mu vody podal. V. Raději
by se utlouci dal, nežli by komu dobrého
slova podal. Us. P. komu čeho = dovoliti.
V. Vz Po. — (co, čeho) odkud (kam
z čeho do čeho). Zlato do knížecí komory
podávati. Háj. Z jedné země do jiné podán
býti. Troj. Z malých škol do vyšších podá-
váni býváme. Kom. Z ruky do ruky p. L.
Hlavy, krku do vazby p., do rukou p. V.
Kamení (stavebního) do města podávali. Háj.
Odtud podali se (= šli) do země marecké.
V. Poutníci nejdříve do chrámu se podali
(šli). Sš. Mt. 281. Pro zniknutí nástrah,
úkladů a nebezpečenství se podali do Derby.
Sš. Sk. 171. S Timotheem podal se Pavel
do Filipp. Sš. II. 294. Podal jim těch ovce
z chléva. Pč. 5. Bída ti chléb podává z černé
misky. Hdk. C. 42. Slezáci vypravili také
druhou stranou 6000 lidu, kteřížto od Opavy
podali se do kraje olomuckého. Skl. 802. —
co, čeho, se komu, k čemu. Něco k uvá-
žení, k tisku, Us., k rukoum, V., k soudu,
Br., Kom.; žalobu k soudu, k úřadu; ně-
koho k útrpnému právu, něco k rozsouzení,
J. tr.; spis ku právu, své stížnosti k appel-
lací. Er. K smlouvě se podali (povolili). V.
My se k tomu podáváme. Ottersd. To nám
podává klíče k těmto tajnostem. Toms. P.
se k přísaze (nabízeti se). J. tr. Když pán
k jihovýchodu se podav tam se octnul. Sš.
Mt. 220. Načež pán dále cestou se k Jeru-
salemu podával. Sš. L. 182. P. se k pokutě.
Bart. 1. 35. K soudu těch, kteříž toho zku-
sili, se podávám. Ler. Neříkal k tomu nic
Tandaryáš. než k uvážení jejich milostí to
podal. Žer. A takové relací tak ke dskám
podané a odeslané všecky má ingrossator
větších desk zemských do zvláštního kva-
ternu relací pořádně vpisovati. Zř. F. I. A.
XII JMK. ráčil se k tomu p. Zř. F. I. B. XI.
To časně, než by na při přišlo, k úřadům