Předchozí (625)  Strana:626  Další (627) |
|
|||
626
|
|||
|
|||
aby podali. Zř. F. I. C. IX. Žádají za vy-
hlášení výpovědi aneb rozsudku právního, podávajíce se k místnému a spravedlivému povážení soudcův. Bdž. 136. — co (čeho, se, komu) na koho n. na co (kam). Tak se hádali a ledajakýchs řečí na se podávali. Sved. Na někoho poručenství p. Pr. měst. Někdy na ně jiných otázek podával. Br. Budu vám podávati na lešení. Er. P. 406. P. koho na radnici (obžalovati). Bart. 2. 18. P. komu ruku na přivítanou. Bož. Něm. I. 327. Srdcem křivým podá na smrť ty vše liudi. Alx. 1130. P. Čeho na koho, zur Ent- scheidung überlassen. Bart. 4. 19. Někoho na úřad podávati (vorschlagen). V. Pokoj na někoho podávati (nabízeti). Sych., Zlob. P. něco na úřad, Th., někomu ruky na smí- řenou n. na rozloučenou. Ml. Posměvačné otázky na ně podával. Plk. Na sto dvacet krejcarů podával. Ros. P. kněží na fara. V. Na smlouvce, na přátely se podati, jim svou při v moc dáti a na nich přestati. V. P. se na soudce (die richterliche Entscheidung an- rufen). P. co na rozsudího. J. tr. Podal na ten dům 5000 zl. Us. Podal se na otce (stal se mu podobným). Plk. Všichni jednomyslně naň toho podávali. Er. Podávali toho na jiné pány, má-li ten majestat čten býti. čr. Jestližeby co těžkého bylo mezi nimi, aby toho na krále zase podali. Bart. Abych Jich Milostem to přednesl a na uvážení jim po- dal (zur Erwägung vorlegen); Podal potom pan z Vrbna na pana. hofrichtéře. Žer. Fol. 14/b., 15/b. Kdož se před soudem zemským soudí, na přátely podávati nemají (der schieds- richterlichen Entscheidung vorlegen), leč by se cti dotýkalo. Vl. zř. 13. Nejvyšší sudí na pány pře podává; Panského potazu nemóž žádný pán vynésti, než na kohož sudí podá; Úředníci podali na pány (überwiesen es), má-li ten pohnaný svú při tiem ztratiti. O. z D. Jakž J. M. K. mezi jinými artikuly toho na pány p. ráčil (aby to dskami za- psáno bylo); Aby ráčil J. M. K. tu při ne jinam než na soud zemský k vykonání p.; J. M. K. to sám z své vóle bude moci uči- niti a na přátely p. Zř. F. I. To svědomo, že jest se muoj syn napřed přede všemi na tě podával (unterwarf sich deinem Spruche) veda, že ty lépe nežli jiní právuom a spra- vedlnosti rozumieš. Hl. A protož jsme jmé- nem poctivého kněze Václava Subuly pro- šeni, abychom jeho na tu kaplu podali (prä- sentiren), rozkázati ráčili. Jdn. 60. Na mne, poněvadž se osoby mé dotykla, nepodal. Žer. Fol. 15. Poňovadž se Pleni podal na svědky Janovi, má jen Jan vystaviti a menovati; Tu nás páni na obrmany podali; Zich se podává na Onšovo svědomí (táhne se); Toho na vyšší úředníky podali. Půh. II. 520., 582., 483., 555. — (co) čeho kam (pod co, mezi co). Dobrovolně hlavy pod meč podala. Flav. Mezi jízdné císařské podáni. V. — co, koho, se v co. Někoho v posměch, v lidské jazyky p. L. P. se v něčí moc, V., se někomu v mi- losť i v nemilosť. Th. P. něco v mysl něčí (eingeben). Hš. P. hlavu v týl (utéci). Šm. Člověk v člověka p. se může (podobným mu se státi). Plk. — co (čeho, se, komu) v čem. P. v trhu (bieten). Us. On se mu |
v tom podává. Kom. V korytách sviním
pastvu podávali. Kom. Vz P. co komu kdy. — co kde. Že jsi ruku podala před panem
farářem. Er. P. 304. Co se knížecích lehen přijímáni dotýče, ... ty aby J. M. K. podlé starobylého obyčeje zde při stolici na hradě pražském aneb v království českém podávati ráčil. Zř. F. I. A. XXII. — co zač. On mu za tu knihu velké summy podal. V. Tu mi podával za to peněz Půh. II. 290. — co jak (k čemu). S jakou těžkostí práva městská k vytisknutí podána jsou. Pr. m. Spis se svým podpisem p. J. tr. Vezdy jeden jenom do vody s prospěchem se p. mohl. Sš. J. 83. Podal jemu míra a pokoje pod přísahú. BO. Léna král podlé obyčeje staro- bylého zde při stolici podává. Pr. (Zříz.Ferd.) Podavši toho beze všeho práva. Půh. I. 361. — se = neodporovati, povoliti, nachgeben,
sich geben. Jg. Rukavičky se podávají (po- volují, rozšiřují se). D. Ten kabát se podá, ty boty se podají, sich weiten, ausdehnen. Us. Hý. Sukno se podává (táhne). D. Pevnosť se podala (vzdala). Us. — se oč na co. Po- dali se o tu při na soud. V. — co, čeho komu čím: nemocnému pokrmu rukou. Háj. Seno podávkami. Us. Obcováním na jiné se nepo- dává (podobným se nestává). Plk. Ať jí rukou hned podáme. Dh. 13. Jednú rukú chleba po- dává a v druhé kámen drží (ošemetník). Vš. — co, komu odkud: s půdy, se stolu. Podal ho Andulce s pravé strany. Er. P. 157. — na čem mimo co. Lena mimo Prahu na jiném místě někomu p. Zříz. Ferd. — co proč. Spis ku právu (do rady) za svou potřebou p. Er. — co komu kdy (jak). Podati někomu
při dražbě nad cenu odhadní. J. tr. Dětem v staré církvi se podávala svátost' oltárni v podobě vína po křestu. Sš. J. 114. Když se léku podává nemocnému krom času pří- hodného. Lk. — se čemu proč. Maria pod- dala se předpisu tomu pro uvarování všeho pohoršení. Sš. L. 38. — s inft. Kterak král volený podává se držeti artikule sobě po- dané od královstvie. Let. 107. — P. někomu něco přes plot, skrze plot, proti něčí vůli na talíři; něco dítěti, aby neplakalo. Us. Podatý, na koho. Můj syn jest na mne
p. = mně podobný. Na Slov. Podav, u, m., podáveni, pomačkání. —
P., násilí smilné, násilné porušení panny nebo ženy, die Nothzucht. Pr. měst. Podavací sklenice, Us., protokol, Ein-
reichungsprotokoll, Rk., kalich, Speisekelch, m., ciborium, n. Dch. Podavač, e, m., kdo podává, der Hand-,
Zulanger, Zureicher. Us. — P., hříbek, der Füllenjunge. Us. u Vorlíka. — P., ona čásť pily vodní, která kládu postrkuje, die Reute. D. — Podavačka, die Zulangerin. — P., Schieb-, Kurbelstange, f. Šp. — P., lžíce, Löffel, m. Us. pod Krkn. — Jg. Podávající. Nejvíce p., der Meistbietende.
Dch. Podávák, u, m., železné vidle, eiserne
Gabel. Dch. Kým nepohneš brkem, toho strč podávákem. Č. M. 137. Podávání, n., das Hin-, Zureichen. —
P., die Präsentation. Háj. — P. u pily, die Reute. Vz Podavač. |
||
|
|||
Předchozí (625)  Strana:626  Další (627) |