626

aby podali. Zř. F. I. C. IX. Žádají za vy-
hlášení výpovědi aneb rozsudku právního,
podávajíce se k místnému a spravedlivému
povážení soudcův. Bdž. 136. — co (čeho, se,
komu) na koho n. na co (kam). Tak se
hádali a ledajakýchs řečí na se podávali.
Sved. Na někoho poručenství p. Pr. měst.
Někdy na ně jiných otázek podával. Br.
Budu vám podávati na lešení. Er. P. 406.
P. koho na radnici (obžalovati). Bart. 2. 18.
P. komu ruku na přivítanou. Bož. Něm. I.
327. Srdcem křivým podá na smrť ty vše
liudi. Alx. 1130. P. Čeho na koho, zur Ent-
scheidung überlassen. Bart. 4. 19. Někoho
na úřad podávati (vorschlagen). V. Pokoj
na někoho podávati (nabízeti). Sych., Zlob.
P. něco na úřad, Th., někomu ruky na smí-
řenou n. na rozloučenou. Ml. Posměvačné
otázky na ně podával. Plk. Na sto dvacet
krejcarů podával. Ros. P. kněží na fara. V.
Na smlouvce, na přátely se podati, jim svou
při v moc dáti a na nich přestati. V. P. se
na soudce (die richterliche Entscheidung an-
rufen). P. co na rozsudího. J. tr. Podal na
ten dům 5000 zl. Us. Podal se na otce (stal
se mu podobným). Plk. Všichni jednomyslně
naň toho podávali. Er. Podávali toho na
jiné pány, má-li ten majestat čten býti. čr.
Jestližeby co těžkého bylo mezi nimi, aby
toho na krále zase podali. Bart. Abych Jich
Milostem to přednesl a na uvážení jim po-
dal (zur Erwägung vorlegen); Podal potom
pan z Vrbna na pana. hofrichtéře. Žer. Fol.
14/b., 15/b. Kdož se před soudem zemským
soudí, na přátely podávati nemají (der schieds-
richterlichen Entscheidung vorlegen), leč by
se cti dotýkalo. Vl. zř. 13. Nejvyšší sudí na
pány pře podává; Panského potazu nemóž
žádný pán vynésti, než na kohož sudí podá;
Úředníci podali na pány (überwiesen es),
má-li ten pohnaný svú při tiem ztratiti. O.
z D. Jakž J. M. K. mezi jinými artikuly
toho na pány p. ráčil (aby to dskami za-
psáno bylo); Aby ráčil J. M. K. tu při ne
jinam než na soud zemský k vykonání p.;
J. M. K. to sám z své vóle bude moci uči-
niti a na přátely p. Zř. F. I. To svědomo,
že jest se muoj syn napřed přede všemi na
tě podával (unterwarf sich deinem Spruche)
veda, že ty lépe nežli jiní právuom a spra-
vedlnosti rozumieš. Hl. A protož jsme jmé-
nem poctivého kněze Václava Subuly pro-
šeni, abychom jeho na tu kaplu podali (prä-
sentiren), rozkázati ráčili. Jdn. 60. Na mne,
poněvadž se osoby mé dotykla, nepodal. Žer.
Fol. 15. Poňovadž se Pleni podal na svědky
Janovi, má jen Jan vystaviti a menovati;
Tu nás páni na obrmany podali; Zich se
podává na Onšovo svědomí (táhne se); Toho
na vyšší úředníky podali. Půh. II. 520., 582.,
483., 555. — (co) čeho kam (pod co, mezi
co). Dobrovolně hlavy pod meč podala. Flav.
Mezi jízdné císařské podáni. V. — co, koho,
se v co. Někoho v posměch, v lidské jazyky
p. L. P. se v něčí moc, V., se někomu v mi-
losť i v nemilosť. Th. P. něco v mysl něčí
(eingeben). Hš. P. hlavu v týl (utéci). Šm.
Člověk v člověka p. se může (podobným
mu se státi). Plk. — co (čeho, se, komu)
v čem. P. v trhu (bieten). Us. On se mu

v tom podává. Kom. V korytách sviním
pastvu podávali. Kom. Vz P. co komu kdy.

— co kde. Že jsi ruku podala před panem
farářem. Er. P. 304. Co se knížecích lehen
přijímáni dotýče, ... ty aby J. M. K. podlé
starobylého obyčeje zde při stolici na hradě
pražském aneb v království českém podávati
ráčil. Zř. F. I. A. XXII. — co zač. On mu
za tu knihu velké summy podal. V. Tu mi
podával za to peněz Půh. II. 290. — co
jak (k čemu). S jakou těžkostí práva
městská k vytisknutí podána jsou. Pr. m.
Spis se svým podpisem p. J. tr. Vezdy jeden
jenom do vody s prospěchem se p. mohl.
Sš. J. 83. Podal jemu míra a pokoje pod
přísahú. BO. Léna král podlé obyčeje staro-
bylého zde při stolici podává. Pr. (Zříz.Ferd.)
Podavši toho beze všeho práva. Půh. I. 361.

— se = neodporovati, povoliti, nachgeben,
sich geben. Jg. Rukavičky se podávají (po-
volují, rozšiřují se). D. Ten kabát se podá,
ty boty se podají, sich weiten, ausdehnen.
Us. Hý. Sukno se podává (táhne). D. Pevnosť
se podala (vzdala). Us. — se oč na co. Po-
dali se o tu při na soud. V. — co, čeho komu
čím: nemocnému pokrmu rukou. Háj. Seno
podávkami. Us. Obcováním na jiné se nepo-
dává (podobným se nestává). Plk. Ať jí rukou
hned podáme. Dh. 13. Jednú rukú chleba po-
dává a v druhé kámen drží (ošemetník). Vš.
— co, komu odkud: s půdy, se stolu. Podal
ho Andulce s pravé strany. Er. P. 157. — na
čem mimo co. Lena mimo Prahu na jiném
místě někomu p. Zříz. Ferd. — co proč. Spis
ku právu (do rady) za svou potřebou p. Er.

— co komu kdy (jak). Podati někomu
při dražbě nad cenu odhadní. J. tr. Dětem
v staré církvi se podávala svátost' oltárni
v podobě vína po křestu. Sš. J. 114. Když
se léku podává nemocnému krom času pří-
hodného. Lk. — se čemu proč. Maria pod-
dala se předpisu tomu pro uvarování všeho
pohoršení. Sš. L. 38. — s inft. Kterak král
volený podává se držeti artikule sobě po-
dané od královstvie. Let. 107. — P. někomu
něco přes plot, skrze plot, proti něčí vůli
na talíři; něco dítěti, aby neplakalo. Us.

Podatý, na koho. Můj syn jest na mne
p. = mně podobný. Na Slov.

Podav, u, m., podáveni, pomačkání. —
P., násilí smilné, násilné porušení panny
nebo ženy, die Nothzucht. Pr. měst.

Podavací sklenice, Us., protokol, Ein-
reichungsprotokoll, Rk., kalich, Speisekelch,
m., ciborium, n. Dch.

Podavač, e, m., kdo podává, der Hand-,
Zulanger, Zureicher. Us. — P., hříbek, der
Füllenjunge. Us. u Vorlíka. — P., ona čásť
pily vodní, která kládu postrkuje, die Reute.
D. — Podavačka, die Zulangerin. — P.,
Schieb-, Kurbelstange, f. Šp. — P., lžíce,
Löffel, m. Us. pod Krkn. — Jg.

Podávající. Nejvíce p., der Meistbietende.
Dch.

Podávák, u, m., železné vidle, eiserne
Gabel. Dch. Kým nepohneš brkem, toho strč
podávákem. Č. M. 137.

Podávání, n., das Hin-, Zureichen. —
P., die Präsentation. Háj. — P. u pily,
die Reute. Vz Podavač.