627

Podávaný, gereicht. Us.

Podavatel, e, m., Anbotsteller; Aufgeber
(eines Briefes). Rk.

Podávati, vz Podati.

Podavce, podávce, e, m., podavatel, der
Pfründenvergeber, Patron. Rk.

Podavek, vku, m., Anbot, n., Offerte, f.
Rk.

Podávení panny, ctné ženy = násilí, po-
rušení, vz Podav. Z p. ženy trój póhon. Kn.
rož. 182. Žaloba z p.: Machna z Turieho
žaluje na Havla, že potkav ji na ceste po-
ranil ji svým pyjem v jejie kep bezprávně.
O. z D. P. panny, defloratio, ženy = opres-
sio. Když opovídá která z podávení, právo
jí opovědíti majíc krvavý šlojéř nebo rúcho
na své hlavě a úplet jeden rozpletši i roz-
metavší prameny i říci: odpovídaju, že jsem
podávena. Arch. I. 477., sr. 41. 472. 476.,
II. 125. 492., III. 124, 158. Vz Násilí. Bdl.
Vz Vš. 155., Kn. rož. č. 182., 209., 225., 228.
Až do 15. stol. Gl. 238. a Obrana LS. 144.
Bdl. Vz Podáviti. Die Nothzucht. Když opo-
vídá která z p. Kn. rož. čl. 228. Vz Tk. II. 337.

Podavitel, e, m., der Erdrücker, Erwürger.

Podáviti, il, en, ení; podavovati, pomač-
kati, erdrücken ; zardousiti, erwürgen; drobet
stisknouti, drücken; násilně zlíbati, notzüch-
tigen. Jg. — koho. Podávil (pomačkal) ho
býk. Jg. Já ho trochu podávím (trochu stla-
čím, stisknu, smačknu). Ros. Tchoř nám drů-
bež podávil (zardousil). Ros. P. pannu, ctnou
ženu (násilně zlíbati). Apol., Star. let., Pr.
kut.. J. tr. Židovku podávi. Dal. 146. Tu sú
Uhři podavovali panny. Let. 8. — se = dá-
viti se, speien. Plk. P. se (o víne) = slabě
kysati. 1558. — co čím: nežit prstem p.
(smačknouti). Lk. Násilím podáviv dievku
spal s ní. BO.

Podávka, y, f. Präsentirteller, m. Berg.exc.

Podávky, vek, pl., f. Heugabel, f. P-kami
seno, slámu na vůz někomu podávati. — P.
(žertovně) = parohy jelení. Us. Kál.

Podáviný, altcrslang. Dch.

Podbaba, y, f., ves u Prahy. PL.

Podbahní, n., obec u Frýdku. Tč.

Podbahniti, il, ěn, ění = zmásti, opiti,
berauschen, benebeln. — co. Víno mu mozek
podbahnilo. Záv.

Podbati=všimnouti si čeho, dbáti, achten.

— na co. Aniž chtí podbati na škody. Troj.

— o čem.Svoji o něm nepotbachu. St. skl.

— čeho. Žádnému vigilií nezpívá ani duše
jeho v pekle podbá. Chč. 449. — k čemu.
K čistotě málo nebo nic nepotbají. Hugo.

Podběha, y, f., žena pro cizoložství pro-
puštěná; na Moravě posud = nevěstka. Gl.
238., Mkl. aL. 55.

Podběhlý. čím. Oči krví podběhlé. Zlob.
Lk. Unterlaufen. — kdy. Kráva v mládí p.
(březí, trächtig) v zrůstu svém zakrní. Ja.

Podběhnouti, hnul a hl, utí; podbíhati,
unterlaufen. — kam: pod krov, pod ránu. Ros.

— pod něčím. D. — komu. Podběhl mu
ten omyl. Plk. — koho: pannu (zlíhati,
zmrhati). D. — se = obtěhotněti, obřezeti.
Ta jalovice se v roce podběhla. Ros. Tísta
se podběhla (očupčila). — se kým. Děvka
pacholkem se podběhla. Schön.

Podběl, podbíl, e, m., rostlina, deyětsil
menší, tussilago farfara, Huflattich, m. Čl. 98.
Vz S. N. P. horní, bílý, obecný. Jg. Vz
Podkovka.

2. Podběl, e, m., nebo: i, f., zadní, oděrová
mouka, das hintere Mehl. Bž. 75., Svob.

Podbělka, y, f. = podběl. Č.

Podbělní mouka — podběl. Č.

Podběrač, e, m., kolářské náčiní, Hohl-
eisen, n. Us. Dch.

Podbeřce, e, m., kdo z hádky jiných
užitek béře, Auffänger, m. Lex. vet.

Podběrný. P. včelaření, medné včelaření.
Lš.

Podběžný, běh spodem mající. P. voda
Us. Č.

Podbíjení, n., prkenný strop. Us.

Podbíl, vz Podběl.

Podbílek, lku, m., lathraea squamaria,
Schuppenwurz, f. Vz S. N., Čl. 85., Kk. 190.,
FB. 59., Schd. II. 235.

Podbírati, vz Podebrati.

Podbíravý, schwärig.

Podbiskup, a, m., Weihbischof, Suffragan.
m. D.

Podbiskupí, ího, m. = podbiskup. V.
Kal. 113.

Podbiskupský, Suffragan-.

Podbit, u, m., pl. podbity, dvě břevna na
voze, na něž se řebřiny kladou, násad (Mřk.).
Us.

Podbiti, podbiji, il, it, ití; podbíjeti, el,
en, ení, unterschlagen, unterjochen. Vyrou-
bání zapěchovati, aby voda nemohla podbí-
jeti, unterwühlen. Břez. Vlny taras podbily.
Břez. 201. — co čím: kolím. Jg. Zdi prkny
p., unterfüttern. Háj. — co pod co = pod-
maniti. Lombardy pod svou moc podbil.
Leg. Podrobiv a podbiv mnohý lid pod svú
říši. BO. Podbímy pod sě ty bradaté kozly.
Dal. 16. Pipin Sasy pod se podbil. Pass. 513.
Ciesař všecky ty vlasti mocně pod svú moc
podbil. Pass. 801. — co komu. Ten mu
podbil paty — postavil ho na nohy, dodal mu
srdce. Na mor. Drahansku, Hý., u Olom. Sd.

— koho komu. Žena muže nebije a přede
ho sobě podbije. Č. M. 394.

Podblatí, n., ves u Mělníka. Tf. 289.

Podbočiti se, il, ení, podbočovati se, ruce
o bok opříti. Us. C.

Podboj, e, m. Bž. 73. Stoje ve divech
v kostele u p-je. Schwelle? Leg. o sv. Prok.

Podbor, u, m., die Subsumtion. Marek.

Podbořany, dle Dolany, mě. v Cech.,
Podersam. Vz S. N.

Podhoří, n., Podboř, e, m., ves u Be-
chyně.

Podbořiti, il, en, ení; podbourati, pod-
bořívati, podbourávati, untergraben, nieder-
reissen. — co: zdi městské. Ros. Ač péče
neumoří, vždy zdraví podboří. Č. M. 181.

- Háj.

Podborný, co zvláštního jest, pod vše-
obecné pravidlo shromažďující, subsumirend.
Soudnost' jest buď p-ná n. předmětná. Marek.

Podborovník, u, m., houba, vz Peprník.
Čl.

Podborůvka, y, f., podbůrka, syrůvka
(Mřk.), houba, der Schwamm. Na Mor. Brt.
U Litov. Kčr. Na Slov. = ryzec.



	627

	Podávaný, gereicht. Us. Podavatel, e, m., Anbotsteller; Aufgeber (eines Briefes). Rk. Podávati, vz Podati. Podavce, podávce, e, m., podavatel, der Pfründenvergeber, Patron. Rk. Podavek, vku, m., Anbot, n., Offerte, f. Rk. Podávení panny, ctné ženy = násilí, po- rušení, vz Podav. Z p. ženy trój póhon. Kn. rož. 182. Žaloba z p.: Machna z Turieho žaluje na Havla, že potkav ji na ceste po- ranil ji svým pyjem v jejie kep bezprávně. O. z D. P. panny, defloratio, ženy = opres- sio. Když opovídá která z podávení, právo jí opovědíti majíc krvavý šlojéř nebo rúcho na své hlavě a úplet jeden rozpletši i roz- metavší prameny i říci: odpovídaju, že jsem podávena. Arch. I. 477., sr. 41. 472. 476., II. 125. 492., III. 124, 158. Vz Násilí. Bdl. Vz Vš. 155., Kn. rož. č. 182., 209., 225., 228. Až do 15. stol. Gl. 238. a Obrana LS. 144. Bdl. Vz Podáviti. Die Nothzucht. Když opo- vídá která z p. Kn. rož. čl. 228. Vz Tk. II. 337. Podavitel, e, m., der Erdrücker, Erwürger. Podáviti, il, en, ení; podavovati, pomač- kati, erdrücken ; zardousiti, erwürgen; drobet stisknouti, drücken; násilně zlíbati, notzüch- tigen. Jg. — koho. Podávil (pomačkal) ho býk. Jg. Já ho trochu podávím (trochu stla- čím, stisknu, smačknu). Ros. Tchoř nám drů- bež podávil (zardousil). Ros. P. pannu, ctnou ženu (násilně zlíbati). Apol., Star. let., Pr. kut.. J. tr. Židovku podávi. Dal. 146. Tu sú Uhři podavovali panny. Let. 8. — se = dá- viti se, speien. Plk. P. se (o víne) = slabě kysati. 1558. — co čím: nežit prstem p. (smačknouti). Lk. Násilím podáviv dievku spal s ní. BO. Podávka, y, f. Präsentirteller, m. Berg.exc. Podávky, vek, pl., f. Heugabel, f. P-kami seno, slámu na vůz někomu podávati. — P. (žertovně) = parohy jelení. Us. Kál. Podáviný, altcrslang. Dch. Podbaba, y, f., ves u Prahy. PL. Podbahní, n., obec u Frýdku. Tč. Podbahniti, il, ěn, ění = zmásti, opiti, berauschen, benebeln. — co. Víno mu mozek podbahnilo. Záv. Podbati=všimnouti si čeho, dbáti, achten. — na co. Aniž chtí podbati na škody. Troj. — o čem.Svoji o něm nepotbachu. St. skl. — čeho. Žádnému vigilií nezpívá ani duše jeho v pekle podbá. Chč. 449. — k čemu. K čistotě málo nebo nic nepotbají. Hugo. Podběha, y, f., žena pro cizoložství pro- puštěná; na Moravě posud = nevěstka. Gl. 238., Mkl. aL. 55. Podběhlý. čím. Oči krví podběhlé. Zlob. Lk. Unterlaufen. — kdy. Kráva v mládí p. (březí, trächtig) v zrůstu svém zakrní. Ja. Podběhnouti, hnul a hl, utí; podbíhati, unterlaufen. — kam: pod krov, pod ránu. Ros. — pod něčím. D. — komu. Podběhl mu ten omyl. Plk. — koho: pannu (zlíhati, zmrhati). D. — se = obtěhotněti, obřezeti. Ta jalovice se v roce podběhla. Ros. Tísta se podběhla (očupčila). — se kým. Děvka pacholkem se podběhla. Schön.	Podběl, podbíl, e, m., rostlina, deyětsil menší, tussilago farfara, Huflattich, m. Čl. 98. Vz S. N. P. horní, bílý, obecný. Jg. Vz Podkovka. 2. Podběl, e, m., nebo: i, f., zadní, oděrová mouka, das hintere Mehl. Bž. 75., Svob. Podbělka, y, f. = podběl. Č. Podbělní mouka — podběl. Č. Podběrač, e, m., kolářské náčiní, Hohl- eisen, n. Us. Dch. Podbeřce, e, m., kdo z hádky jiných užitek béře, Auffänger, m. Lex. vet. Podběrný. P. včelaření, medné včelaření. Lš. Podběžný, běh spodem mající. P. voda Us. Č. Podbíjení, n., prkenný strop. Us. Podbíl, vz Podběl. Podbílek, lku, m., lathraea squamaria, Schuppenwurz, f. Vz S. N., Čl. 85., Kk. 190., FB. 59., Schd. II. 235. Podbírati, vz Podebrati. Podbíravý, schwärig. Podbiskup, a, m., Weihbischof, Suffragan. m. D. Podbiskupí, ího, m. = podbiskup. V. Kal. 113. Podbiskupský, Suffragan-. Podbit, u, m., pl. podbity, dvě břevna na voze, na něž se řebřiny kladou, násad (Mřk.). Us. Podbiti, podbiji, il, it, ití; podbíjeti, el, en, ení, unterschlagen, unterjochen. Vyrou- bání zapěchovati, aby voda nemohla podbí- jeti, unterwühlen. Břez. Vlny taras podbily. Břez. 201. — co čím: kolím. Jg. Zdi prkny p., unterfüttern. Háj. — co pod co = pod- maniti. Lombardy pod svou moc podbil. Leg. Podrobiv a podbiv mnohý lid pod svú říši. BO. Podbímy pod sě ty bradaté kozly. Dal. 16. Pipin Sasy pod se podbil. Pass. 513. Ciesař všecky ty vlasti mocně pod svú moc podbil. Pass. 801. — co komu. Ten mu podbil paty — postavil ho na nohy, dodal mu srdce. Na mor. Drahansku, Hý., u Olom. Sd. — koho komu. Žena muže nebije a přede ho sobě podbije. Č. M. 394. Podblatí, n., ves u Mělníka. Tf. 289. Podbočiti se, il, ení, podbočovati se, ruce o bok opříti. Us. C. Podboj, e, m. Bž. 73. Stoje ve divech v kostele u p-je. Schwelle? Leg. o sv. Prok. Podbor, u, m., die Subsumtion. Marek. Podbořany, dle Dolany, mě. v Cech., Podersam. Vz S. N. Podhoří, n., Podboř, e, m., ves u Be- chyně. Podbořiti, il, en, ení; podbourati, pod- bořívati, podbourávati, untergraben, nieder- reissen. — co: zdi městské. Ros. Ač péče neumoří, vždy zdraví podboří. Č. M. 181. - Háj. Podborný, co zvláštního jest, pod vše- obecné pravidlo shromažďující, subsumirend. Soudnost' jest buď p-ná n. předmětná. Marek. Podborovník, u, m., houba, vz Peprník. Čl. Podborůvka, y, f., podbůrka, syrůvka (Mřk.), houba, der Schwamm. Na Mor. Brt. U Litov. Kčr. Na Slov. = ryzec.