629

v robotu. BO. Jižto mu biechu poddáni
v robnú službu k jeho domu. Kat. 1629.
Jsem mu z práva v službu poddán. O. z D.,
P. o zští. — čemu, komu: pádu (netrvalý).
V., Kom. Velebnosť královská závisti pod-
dána jest. Kom. J. 681. Všichni jsou smrti
poddáni. Kom. Panování a moci někoho
poddánu býti. V. P. mocem vyšším. Chč. 381.

— komu jak: svou osobou. Řd. Jsa jim
poddán s tělem, s duší. Smil v. 1336. Poddán
býti komu s platy, v něčem. Chč. 381. —
P., subst., der Unterthan, Untergebene, Lei-
beigene. V. Vlastní p. (chlap). V. Dědičný
p. V. Jací páni, takoví poddaní. Pán pří-
kladný jest poddaným živé právo. Poslu-
šenství poddaných jest největší sláva vrch-
nosti. Lb., Jg. Kdo nikdy nebyl p-ným,
zřídka bývá dobrým pánem. Č. P. věčitý
(věčný), p. slobodného odchodu (freier, frei-
zügiger Unterthan). Na Slov. Jakáž bývá
vrchnosť, takoví také jsou i poddaní. Na-
kládá s poddanými jako čáp s žabami. Vz
Nemilosrdný. Lb., Jg. Vysrkuje mozek pod-
daných svých. V. Když se páni rvou, pod-
daní vlasů půjčiti musejí. V. Vz Vrchnosť.

— Poddaní a jich vrchnosti, vz Rb. str. 270.
Poddašek, šku, m., das Wetterdach. Slez.

Tč.

Poddati, 3. os. pl. dají n. dadí, daje a
dada, al, án, ání; poddávati = pod něco
dáti, untergeben, unterwerfen; sobě = po-
drobiti, sich unterwerfen; se = v moc se
dáti. — co (se) komu. Alx. Jemužto sě
poddávámy. Kat. 2179. Soudu církve obecné
p. V. Podejme boj proti nim. ZN. P. nepří-
teli město. D., Flav. Poddej svou šíji jhu.
Jel. Někomu statek p. (verleihen). D. P. se
králi, D., se nepříteli, Sych., se soudu lid-
skému. Jel. — kam, pod co: pod nohy. V.
Nepřátelé pod tvú moc sě poddadie. Pass.
922. Poddal pod plen i děti jich i ženy. BO.
Se pod obranu boží p. Ms. Bel. — koho
sobě = podmaniti. V. — se komu v co.
Poddali se mu v službu. Háj., V., Jel., Troj.
Poddaj je v mrzkosť (despectio) našeho vě-
zenie. BO. Ti k tomu svoliti nechtěli, aby
se v německú moc poddali. Let. 106. Bych
se já poddal v službu tobě, nebudu ....
BO. U velikou bych se věc poddal. Výb. II.
42. Se vším královstvím v službu někomu
se p. Výb. II. 42. Obvinil kněze Jana z 4
kop č., kteréž vzal na to, že jest p. Trčku
měl zhojiti, a v to se poddal, jestliže by ho
nezhojil, že jest neměl nic vzíti. Jdn. (Pr.).

— se komu v čem. Jimž ona ni v čem sě
nepodda. Dal. 28. — J. tr. — se k čemu.
Poddávám se kostelu (církvi) k opravení.
Št. — koho na co oč. Páni oddali (odkázali)
strany na smlouvy přátelské. Pr. Kdožby se
na přátely poddal o nějakou při (sich ihrem
Schiedsgerichte unterwerfen.) Zř. F. I. D.
XXIV. — se čeho. A Čím-li se kdo může
lépe Bohu oplatiti, jen jakož on všeho se
byl poddal pro ny k smrti. Št. — s infinit.
Poddával jsem se podlé té smlúvy všemu
dosti učiniti. 1515.

Poddědic, e, m., der Nacherbe, slove ten,
komu dle posledního pořízení něčího při-
padnouti má dědictví, kdyby hlavní dědic
ho nepřijal n. přijati nemohl. Vz S. N.

Podděkan, a, m., Unterdechant, m. V.

Poddělati, poddělávati, unterarbeiten,
unterbauen. V. — co: dům = podezdívati.
Ros. — co čím. Pref. — co kam: kola
pod šráky. Kom. —P., interpoliren, fälschen,
rus. Č.

Poddělavač, e, m., měnitel v horší, Ver-
fälscher, m. Šf.

Poddělávky, pl., m., střevíce s dřevěnými
podešvy. Us. v Bechyňsku, u Bydž. Mý.

Poddělení, n. Unterabtheilung, f. Mrk.

Poddělený, unterabgetheilt. Dch.

Podděliti, il, en, ení, poddělovati, unter-
abtheilen.

Poddělka, y, f., rus., Interpolirung, f. Šf.

Podděnek, nku, m., truhlice (schránka,
sklípek) mezi lopatkami kola vodního sevřená.
Do p-ku kola korečního padá voda s ho-
řejška a tak svou tíží kolo otáčí. Sedl. Die
Sackschaufel.

Poddení, n. = poddomí. Mor.

Poddíl, u, m., díl dílu, Unterabtheilung,
f. Marek, Dch.

Poddmýchati, poddmýchnouti, poddmy-
chovati, podfouknouti, unterblasen, unter-
räuchern. — koho čím: svým kouřem =
k své vůli nakloniti. Exc.

Poddmýšilý, heimtückisch. Č. Vz Pot-
měšilý.

Poddomí, n. = podloubí, die Laube. D.

Poddoubí, n., ves u Turnova. PL.

Poddoubnice, e, f., poddoubník, u, m.,
der Eichschwamm, agaricus quercinus. D.

Poddružiti, il, en, ení; poddružovati,
unterordnen. — co čemu.

Poddržeti, el, en, ení; poddržovati. — co:
něčí ruce poddržovati (podpírati), darunter
halten, unterhalten. D.

Poddubí, n., ves u Černého Kostelce. PL.

Poddůstojník, a, m. P. přednější: seržant,
strážmistr, šikovatel; ostatní se nazývají
naprosto poddůstojníky n. vůdčími, závod-
čími, svobodníky a desátníky (kaprály). Rť.
Vz Důstojník.

Poddutosť, i, f., die Konkavität. Jg.

Poddutý, konkav, hohl. P. zrcadlo. Hohl-
spiegel. P. úhel, jehož sousední úhel zevnitř
obrazce padá. Sedl. Koule okrouhlá, ze-
vnitřní stranou vydutá, vnitřní stranou pod-
dutá (prázdná) jest. Kom. J. 759.

Poddvoří, ího, m. (nové), Obersthof-
meister, m. D.

Poddvůrka, y, f., louka pod dvorem.
Koubl.

Poddýmí, n., zastr., plat z dýmu n. ko-
mínu, Abgabe vom Rauchfang. Pr. kut. To
co pod dýmem t. j. pod komínem jest, tedy
dům; tedy podymné n. dymné daň z komínů
n. z domů. Daň tato byvši již za nejdávnějších
dob mezi Slovany vybírána dokazuje, že Slo-
vané již za nejstarších časů v stálých sed-
liskách bydleli a ukládání daně na domy
svědčí o neobyčejném stupni vzdělanosti
kmenů slovanských v době starožitné. Již
k r. 852. připomíná jí Nestor: dali jim od
dymníku meč (překl. Er. 10.); k r. 859.:
brali po popelici a veveřici od dymníku (ib. 12.).
V polském listu r. 1278. se vykládá: a fumi-
gacione, quod podymné dicitur. (Mucz. I. 77.
102.128.). Podeymovać znamená posud v pol-