Předchozí (628)  Strana:629  Další (630) |
|
|||
629
|
|||
|
|||
v robotu. BO. Jižto mu biechu poddáni
v robnú službu k jeho domu. Kat. 1629. Jsem mu z práva v službu poddán. O. z D., P. o zští. — čemu, komu: pádu (netrvalý). V., Kom. Velebnosť královská závisti pod- dána jest. Kom. J. 681. Všichni jsou smrti poddáni. Kom. Panování a moci někoho poddánu býti. V. P. mocem vyšším. Chč. 381. — komu jak: svou osobou. Řd. Jsa jim
poddán s tělem, s duší. Smil v. 1336. Poddán býti komu s platy, v něčem. Chč. 381. — P., subst., der Unterthan, Untergebene, Lei- beigene. V. Vlastní p. (chlap). V. Dědičný p. V. Jací páni, takoví poddaní. Pán pří- kladný jest poddaným živé právo. Poslu- šenství poddaných jest největší sláva vrch- nosti. Lb., Jg. Kdo nikdy nebyl p-ným, zřídka bývá dobrým pánem. Č. P. věčitý (věčný), p. slobodného odchodu (freier, frei- zügiger Unterthan). Na Slov. Jakáž bývá vrchnosť, takoví také jsou i poddaní. Na- kládá s poddanými jako čáp s žabami. Vz Nemilosrdný. Lb., Jg. Vysrkuje mozek pod- daných svých. V. Když se páni rvou, pod- daní vlasů půjčiti musejí. V. Vz Vrchnosť. — Poddaní a jich vrchnosti, vz Rb. str. 270.
Poddašek, šku, m., das Wetterdach. Slez. Tč.
Poddati, 3. os. pl. dají n. dadí, daje a
dada, al, án, ání; poddávati = pod něco dáti, untergeben, unterwerfen; sobě = po- drobiti, sich unterwerfen; se = v moc se dáti. — co (se) komu. Alx. Jemužto sě poddávámy. Kat. 2179. Soudu církve obecné p. V. Podejme boj proti nim. ZN. P. nepří- teli město. D., Flav. Poddej svou šíji jhu. Jel. Někomu statek p. (verleihen). D. P. se králi, D., se nepříteli, Sych., se soudu lid- skému. Jel. — kam, pod co: pod nohy. V. Nepřátelé pod tvú moc sě poddadie. Pass. 922. Poddal pod plen i děti jich i ženy. BO. Se pod obranu boží p. Ms. Bel. — koho sobě = podmaniti. V. — se komu v co. Poddali se mu v službu. Háj., V., Jel., Troj. Poddaj je v mrzkosť (despectio) našeho vě- zenie. BO. Ti k tomu svoliti nechtěli, aby se v německú moc poddali. Let. 106. Bych se já poddal v službu tobě, nebudu .... BO. U velikou bych se věc poddal. Výb. II. 42. Se vším královstvím v službu někomu se p. Výb. II. 42. Obvinil kněze Jana z 4 kop č., kteréž vzal na to, že jest p. Trčku měl zhojiti, a v to se poddal, jestliže by ho nezhojil, že jest neměl nic vzíti. Jdn. (Pr.). — se komu v čem. Jimž ona ni v čem sě
nepodda. Dal. 28. — J. tr. — se k čemu. Poddávám se kostelu (církvi) k opravení. Št. — koho na co oč. Páni oddali (odkázali) strany na smlouvy přátelské. Pr. Kdožby se na přátely poddal o nějakou při (sich ihrem Schiedsgerichte unterwerfen.) Zř. F. I. D. XXIV. — se čeho. A Čím-li se kdo může lépe Bohu oplatiti, jen jakož on všeho se byl poddal pro ny k smrti. Št. — s infinit. Poddával jsem se podlé té smlúvy všemu dosti učiniti. 1515. Poddědic, e, m., der Nacherbe, slove ten,
komu dle posledního pořízení něčího při- padnouti má dědictví, kdyby hlavní dědic ho nepřijal n. přijati nemohl. Vz S. N. |
Podděkan, a, m., Unterdechant, m. V.
Poddělati, poddělávati, unterarbeiten,
unterbauen. V. — co: dům = podezdívati. Ros. — co čím. Pref. — co kam: kola pod šráky. Kom. —P., interpoliren, fälschen, rus. Č. Poddělavač, e, m., měnitel v horší, Ver-
fälscher, m. Šf. Poddělávky, pl., m., střevíce s dřevěnými
podešvy. Us. v Bechyňsku, u Bydž. Mý. Poddělení, n. Unterabtheilung, f. Mrk.
Poddělený, unterabgetheilt. Dch.
Podděliti, il, en, ení, poddělovati, unter-
abtheilen. Poddělka, y, f., rus., Interpolirung, f. Šf.
Podděnek, nku, m., truhlice (schránka,
sklípek) mezi lopatkami kola vodního sevřená. Do p-ku kola korečního padá voda s ho- řejška a tak svou tíží kolo otáčí. Sedl. Die Sackschaufel. Poddení, n. = poddomí. Mor.
Poddíl, u, m., díl dílu, Unterabtheilung,
f. Marek, Dch. Poddmýchati, poddmýchnouti, poddmy-
chovati, podfouknouti, unterblasen, unter- räuchern. — koho čím: svým kouřem = k své vůli nakloniti. Exc. Poddmýšilý, heimtückisch. Č. Vz Pot-
měšilý. Poddomí, n. = podloubí, die Laube. D.
Poddoubí, n., ves u Turnova. PL.
Poddoubnice, e, f., poddoubník, u, m.,
der Eichschwamm, agaricus quercinus. D. Poddružiti, il, en, ení; poddružovati,
unterordnen. — co čemu. Poddržeti, el, en, ení; poddržovati. — co:
něčí ruce poddržovati (podpírati), darunter halten, unterhalten. D. Poddubí, n., ves u Černého Kostelce. PL.
Poddůstojník, a, m. P. přednější: seržant,
strážmistr, šikovatel; ostatní se nazývají naprosto poddůstojníky n. vůdčími, závod- čími, svobodníky a desátníky (kaprály). Rť. Vz Důstojník. Poddutosť, i, f., die Konkavität. Jg.
Poddutý, konkav, hohl. P. zrcadlo. Hohl-
spiegel. P. úhel, jehož sousední úhel zevnitř obrazce padá. Sedl. Koule okrouhlá, ze- vnitřní stranou vydutá, vnitřní stranou pod- dutá (prázdná) jest. Kom. J. 759. Poddvoří, ího, m. (nové), Obersthof-
meister, m. D. Poddvůrka, y, f., louka pod dvorem.
Koubl. Poddýmí, n., zastr., plat z dýmu n. ko-
mínu, Abgabe vom Rauchfang. Pr. kut. To co pod dýmem t. j. pod komínem jest, tedy dům; tedy podymné n. dymné daň z komínů n. z domů. Daň tato byvši již za nejdávnějších dob mezi Slovany vybírána dokazuje, že Slo- vané již za nejstarších časů v stálých sed- liskách bydleli a ukládání daně na domy svědčí o neobyčejném stupni vzdělanosti kmenů slovanských v době starožitné. Již k r. 852. připomíná jí Nestor: dali jim od dymníku meč (překl. Er. 10.); k r. 859.: brali po popelici a veveřici od dymníku (ib. 12.). V polském listu r. 1278. se vykládá: a fumi- gacione, quod podymné dicitur. (Mucz. I. 77. 102.128.). Podeymovać znamená posud v pol- |
||
|
|||
Předchozí (628)  Strana:629  Další (630) |