630

štině: někoho do domu přijíti, ubytovati.
Cf. něm.: wer in der Mark gegutet ist und
eigenen Rauch hat. (Grimm RA. 505.). Bdl.
ad Tov. — P., chmury, požáry, podýmky,
sejvary, střížaha, Šm., der Höhenrauch. Us.

Poddýmiti, il, en, ení, podkouřiti, unter-
räuchern. Ms. bib.

Poddymní, -ný = domácí, krotký, zahm.
P. holubi. Res. — P., obecný, gemein. P.
hřích. Plk. — P., n. = poddýmí.

Poddymnice, e, f., der Rauchfangmantel.
Us. Dundr.

Poddymovati, naváděti, drážditi, reitzen.
Poddymujeť satan, aby se oheň zapálil. Bart.
350. 31.

Poddýnko, a, n., spodní dno, der untere
Boden. Vký.

Poděbaby, dle Dolany, ves u Něm. Brodu.

Poděbrad, a, m., odřifous, der Bartscherer.
Rk.

Poděbradka, y, f., česká čepice obyč.
kožešinou vroubená, eine Mütze. Dch.

Poděbrady, dle Dolany, mě. v Čech.,
Podiebrad. Vz S. N. Jiří z Poděbrad, král
český. Každému své Poděbrady (každý o
své otčině rád mluví, Č.; 2. Každý miluje
svůj podbradek. Pk. Vz Šťastný.) Č. —
Poděbraďan, a, m. — Poděbradský. — Vz
Tk. I. 620., III. 656., IV. 737., Tf. 243.

Podebranina, y, f., hnisání. Geschwür,
n. Vz S. N.

Podebraný; -án, a, o, untergraben. P.
zeď. — P., zjitřený, schwürig. P. vřed pro-
trhl se, pukl. Us.

Podebrati, podeberu; podbírati, podbírá-
vati, podebrávati = podmílati, podkopati,
untergraben; — se = podkopati se; hnojiti
se, jitřiti se, medovati, eitern, schwären. —
co. Voda podbírá (podmílá) břehy, Us., pí-
sek. Br. P. dům. Kom., Ros. Králíci stavení
podbírají. Br. P. včely (přehlížeti, plásty
jim vyřezávati, zeideln). Plk. P. zeď. Alx.
1103. — co kde. Dolejšek (minor propositio
syllogismi) podbírá podmět závěrku pod
hořejškem (major). Marek. — co čím: hlavu
vínem p. (opiti se). V. Ránu mastí p. —
se. Rána, tvář se podebrala. Us. Odtud na
Mor.: odbiračka, Eitergeschwür, n. Brt. —
se komu. Podbírá se mi prst, nehet. Ros.,
D. — se komu kam: do komory (podko-
pávati se). Ros. — co kam. Pod ten vše-
obecný hořejšek podbírá nynější případ (sub-
summirt). Sš. J. 166. — koho, nabírati, auf-
ziehen. Mor. Brt.

Poděckovati, Kinderei treiben. Jg.

Podecpati, podecpávati, unter etwas stop-
fen. D.

Poděčely, dle Dolany, ves u Vys. Mýta.
PL.

Poděditi, dil, děn, ění = zděditi, erben.
co. Jg. — co na čem. Měl podaru, že na
tom mnoho podědil == měl štěstí, že na tom
mnoho získal. Us. pod Krkonš Kb. — se,
dem Grossvater nachgerathen. Berg.

Podední, n., der Bodensatz. — P., krou-
žek u nádob okolo dna povysedlejší. Us. Dch.

Podehnati, podeženu, hnal, hnán, ání;
podhoniti, il, ěn, ění; podháněti, 3. os. pl.
ějí, ěl, ěn, ění, unterhalb treiben. — koho
= vyzvídati na něm. Us. — co. Soukenné

bačkory p. = jen lehkou koží na obníček
přišiti. Us. Dch. — co čím: pole vodou
(močiti), wässern. Víd. list. P. nestálou skálu
dřevy (podepříti). Vys. — P. = orati pod
zrno, naměŠovati (druhá orba). Us.

Podehnouti, hnul, ut, utí = pod se kři-
viti, založiti, biegen. — co: ruce. V., Kom.

Podebrati, při hře v karty podhoditi
menší list ke škodě soupeřů. Us. Dch.

Poděhus, a, m., odřifous, der Bartscherer.
Rk.

Poděhusy, dle Dolany, hrad 1. v Budě-
jovsku, 2. v Jičínsku. Vz S. N.

Podech, u, m., der Hauch, das Lüftchen.
Dch. P. její (vesny) vanul. Sš. Bs. 31.

Podechnouti, podechnu, podchnu, po-
dechl a podchl, ut, utí; podýchati; pody-
chovati, anhauchen. — nač. Větřík mdle na
listí podychuje. Hlas. — P. = zdechnouti,
scípnouti, krepiren, verenden. Jg.

Podej, e, m., podaný dar, eine hinge-
reichte Gabe. Poděkuj za podej. Us. — Po-
dej, imperativ. Na podej dál hráti (odklá-
dati). Č.

Podejíti, vz Podjíti.

Podejitý prst = podebraný. Vz Podchá-
zeti. P. voda (která přetekla na luka). U Uh.
Hradiště. Tč.

Podejmouti, podejmu, mul, ut, utí; pod-
jíti, podníti, (zastr. podjeti), podjal, podjat,
podňat, jetí (zastr. podjatí), podnětí; podjí-
mati, podnímati, podjímávati = pospodu
vzíti, bráti, unter her nehmen, fassen, heben;
zmocniti se koho, uchvátiti, napadnouti, be-
fallen, angreifen, überfallen, sich bemächtigen,
bemeistern. — abs. Musíš lépe podjíti. Ros.
Vysoko podňal a nízko pustil. Č. M. 292.

— co: práci (na se vzíti). Us. Závrať ho
podjímá. Kom. Podjala mne bázeň, strach,
radosť, Ros., nemoc, Šm., hrůza. Kom. Strach
srdce podjal. V. P. strouhu (vyčistiti). Vys.
P. trest, škodu. L. Nyní slezská komora
soud zemský v Opolí podjímá (drží). Exc.
Č. Načež panna cestu pro navštívení pří-
buzné své podjala. Sš. L. 13. Podjal moji
řeč = přejal, unterbrechen. T. Záb. Pov. 83.
Tuhú válku s Vídeňskými podjal. Let. 178.
Podjal boj proti králi egyptskému. BO. Pod-
jeli sů boj mezi sobú. BO. — co kdy. IVa
prvém slunce vzeští obojí sú boj podjeli.
BO. — co koho čím: žílu nití, jehlou p.
Ja., Sal. Žena lahodami svými ho podjala.
Koc. P. někoho dary. Aqu. — co proč.
Buď vám česť pro svůj jazyk úsilí p. Dal.

— za koho co: smrť. St. skl. — se =
zdvihnouti se, sich erheben, aufstehen; něco
podstoupiti, auf (über) sich nehmen, sich
einer Sache unterziehen. Jg. — se z čeho.
Dievky podjemše sě (zdvihše se) z svého
sboru, jedú bránit svého dvoru. Dal. 21. —
se čeho. Všeho se podjali (podnikli), jakoby
na pořádném sněmu jednali. Act. m. Ferd.
Když pán podjal se úřadu. Sš. J. 71. P. se
nové pouti apoštolské, kněžství svého, Sš.
Mr. 1., 61., prací a trudů apoštolských, Sš.
L. 1., skutku. Sš. Mt. 282. — Pozn. Pod-
jíti = podníti, podjati, ne: podejíti, podejdu.
Tedy ne: podešel se práce, nýbrž: podjal
se práce. Bs. — se čeho v čem jak.
V mnohých věcech vrchnosti naší královské