Předchozí (629)  Strana:630  Další (631) |
|
|||
630
|
|||
|
|||
štině: někoho do domu přijíti, ubytovati.
Cf. něm.: wer in der Mark gegutet ist und eigenen Rauch hat. (Grimm RA. 505.). Bdl. ad Tov. — P., chmury, požáry, podýmky, sejvary, střížaha, Šm., der Höhenrauch. Us. Poddýmiti, il, en, ení, podkouřiti, unter-
räuchern. Ms. bib. Poddymní, -ný = domácí, krotký, zahm.
P. holubi. Res. — P., obecný, gemein. P. hřích. Plk. — P., n. = poddýmí. Poddymnice, e, f., der Rauchfangmantel.
Us. Dundr. Poddymovati, naváděti, drážditi, reitzen.
Poddymujeť satan, aby se oheň zapálil. Bart. 350. 31. Poddýnko, a, n., spodní dno, der untere
Boden. Vký. Poděbaby, dle Dolany, ves u Něm. Brodu.
Poděbrad, a, m., odřifous, der Bartscherer.
Rk. Poděbradka, y, f., česká čepice obyč.
kožešinou vroubená, eine Mütze. Dch. Poděbrady, dle Dolany, mě. v Čech.,
Podiebrad. Vz S. N. Jiří z Poděbrad, král český. Každému své Poděbrady (každý o své otčině rád mluví, Č.; 2. Každý miluje svůj podbradek. Pk. Vz Šťastný.) Č. — Poděbraďan, a, m. — Poděbradský. — Vz Tk. I. 620., III. 656., IV. 737., Tf. 243. Podebranina, y, f., hnisání. Geschwür,
n. Vz S. N. Podebraný; -án, a, o, untergraben. P.
zeď. — P., zjitřený, schwürig. P. vřed pro- trhl se, pukl. Us. Podebrati, podeberu; podbírati, podbírá-
vati, podebrávati = podmílati, podkopati, untergraben; — se = podkopati se; hnojiti se, jitřiti se, medovati, eitern, schwären. — co. Voda podbírá (podmílá) břehy, Us., pí- sek. Br. P. dům. Kom., Ros. Králíci stavení podbírají. Br. P. včely (přehlížeti, plásty jim vyřezávati, zeideln). Plk. P. zeď. Alx. 1103. — co kde. Dolejšek (minor propositio syllogismi) podbírá podmět závěrku pod hořejškem (major). Marek. — co čím: hlavu vínem p. (opiti se). V. Ránu mastí p. — se. Rána, tvář se podebrala. Us. Odtud na Mor.: odbiračka, Eitergeschwür, n. Brt. — se komu. Podbírá se mi prst, nehet. Ros., D. — se komu kam: do komory (podko- pávati se). Ros. — co kam. Pod ten vše- obecný hořejšek podbírá nynější případ (sub- summirt). Sš. J. 166. — koho, nabírati, auf- ziehen. Mor. Brt. Poděckovati, Kinderei treiben. Jg.
Podecpati, podecpávati, unter etwas stop-
fen. D. Poděčely, dle Dolany, ves u Vys. Mýta.
PL. Poděditi, dil, děn, ění = zděditi, erben.
co. Jg. — co na čem. Měl podaru, že na tom mnoho podědil == měl štěstí, že na tom mnoho získal. Us. pod Krkonš Kb. — se, dem Grossvater nachgerathen. Berg. Podední, n., der Bodensatz. — P., krou-
žek u nádob okolo dna povysedlejší. Us. Dch. Podehnati, podeženu, hnal, hnán, ání;
podhoniti, il, ěn, ění; podháněti, 3. os. pl. ějí, ěl, ěn, ění, unterhalb treiben. — koho = vyzvídati na něm. Us. — co. Soukenné |
bačkory p. = jen lehkou koží na obníček
přišiti. Us. Dch. — co čím: pole vodou (močiti), wässern. Víd. list. P. nestálou skálu dřevy (podepříti). Vys. — P. = orati pod zrno, naměŠovati (druhá orba). Us. Podehnouti, hnul, ut, utí = pod se kři-
viti, založiti, biegen. — co: ruce. V., Kom. Podebrati, při hře v karty podhoditi
menší list ke škodě soupeřů. Us. Dch. Poděhus, a, m., odřifous, der Bartscherer.
Rk. Poděhusy, dle Dolany, hrad 1. v Budě-
jovsku, 2. v Jičínsku. Vz S. N. Podech, u, m., der Hauch, das Lüftchen.
Dch. P. její (vesny) vanul. Sš. Bs. 31. Podechnouti, podechnu, podchnu, po-
dechl a podchl, ut, utí; podýchati; pody- chovati, anhauchen. — nač. Větřík mdle na listí podychuje. Hlas. — P. = zdechnouti, scípnouti, krepiren, verenden. Jg. Podej, e, m., podaný dar, eine hinge-
reichte Gabe. Poděkuj za podej. Us. — Po- dej, imperativ. Na podej dál hráti (odklá- dati). Č. Podejíti, vz Podjíti.
Podejitý prst = podebraný. Vz Podchá-
zeti. P. voda (která přetekla na luka). U Uh. Hradiště. Tč. Podejmouti, podejmu, mul, ut, utí; pod-
jíti, podníti, (zastr. podjeti), podjal, podjat, podňat, jetí (zastr. podjatí), podnětí; podjí- mati, podnímati, podjímávati = pospodu vzíti, bráti, unter her nehmen, fassen, heben; zmocniti se koho, uchvátiti, napadnouti, be- fallen, angreifen, überfallen, sich bemächtigen, bemeistern. — abs. Musíš lépe podjíti. Ros. Vysoko podňal a nízko pustil. Č. M. 292. — co: práci (na se vzíti). Us. Závrať ho
podjímá. Kom. Podjala mne bázeň, strach, radosť, Ros., nemoc, Šm., hrůza. Kom. Strach srdce podjal. V. P. strouhu (vyčistiti). Vys. P. trest, škodu. L. Nyní slezská komora soud zemský v Opolí podjímá (drží). Exc. Č. Načež panna cestu pro navštívení pří- buzné své podjala. Sš. L. 13. Podjal moji řeč = přejal, unterbrechen. T. Záb. Pov. 83. Tuhú válku s Vídeňskými podjal. Let. 178. Podjal boj proti králi egyptskému. BO. Pod- jeli sů boj mezi sobú. BO. — co kdy. IVa prvém slunce vzeští obojí sú boj podjeli. BO. — co koho čím: žílu nití, jehlou p. Ja., Sal. Žena lahodami svými ho podjala. Koc. P. někoho dary. Aqu. — co proč. Buď vám česť pro svůj jazyk úsilí p. Dal. — za koho co: smrť. St. skl. — se =
zdvihnouti se, sich erheben, aufstehen; něco podstoupiti, auf (über) sich nehmen, sich einer Sache unterziehen. Jg. — se z čeho. Dievky podjemše sě (zdvihše se) z svého sboru, jedú bránit svého dvoru. Dal. 21. — se čeho. Všeho se podjali (podnikli), jakoby na pořádném sněmu jednali. Act. m. Ferd. Když pán podjal se úřadu. Sš. J. 71. P. se nové pouti apoštolské, kněžství svého, Sš. Mr. 1., 61., prací a trudů apoštolských, Sš. L. 1., skutku. Sš. Mt. 282. — Pozn. Pod- jíti = podníti, podjati, ne: podejíti, podejdu. Tedy ne: podešel se práce, nýbrž: podjal se práce. Bs. — se čeho v čem jak. V mnohých věcech vrchnosti naší královské |
||
|
|||
Předchozí (629)  Strana:630  Další (631) |