631

všetečně ste se podjímali. Akt. m. Ford.
Mnohých věcí se podjímá dle předpisu, ne-
věda, proč to tak dělá. Marek. — se proti
komu. Ale neodvážili se proti Pánu něčeho
podjímati. Sš. Mr. 51. Avšak proti spojitosti
se toho podjímají. Sš. L. 201. — se čeho
kde. I povinen jest na popluží Páně práce
se úsilně podjímati. Sš. Mt. Předml. — se
čeho proč. Podjímati se všeho pro blaho
a spásu svěřenců svojich. Sš. II. 351. —
s infinit. Leč co Marek nyní vypravovati
se podjímá, to je potěšiti musilo. Sš. Mr. 5tí.
Kdo jiné kárati se podjímají, sami dřívěji
k sobě přihlednouti mají. Sš. L. 75. Věci,
které pan Suchý hájiti se podjal. Kos. Ol.

I. 305.

Poděka, y, f., poděkování, Dank, m.,
Danksagung, f.

Poděkovací, Danksagungs-.

Poděkování, n., der Dank, die Danksa-
gung, das Bedanken. Jg. Píseň na p. D. P.
z něčeho někomu učiniti. Kom., Háj., Har.

II. 149. Nestojí to za p. Ros. Když se na-
jedli, bez p. se vytratili. Sych. Bys koho do
Říma donesl a tam jej dosti měkce nepo-
sadil, všecko p. zmrháš. Vz Nevděčný. Lb.
Když by který sirotek měl poručníka a prve,
nežli by let došel, že by statek jeho jakž-
koli, buď trhem nebo zápisem n. jináč od-
cizen byl, dojda let nebude moci toho trhu
neb zápisu odpírati, ani z toho statku po-
háněti, než má o to hleděti k svému poruč-
níku, jestliže jest jemu p. z poručenství ne-
učinil (Darbringung des Dankes für die
Führung der Vormundschaft, das Absoluto-
rium). Pakli p. učinil, sám se zmrhal. Nál. 217.
Služby boží na p. Dankgottesdienst. Dch.
P. z úřadu, Abdankung, lépe: vzdání se, slo-
žení úřadu. Vz násl.

Poděkovati, danken. — komu: pozdra-
vujícímu. Kom. Jak mne kdo pozdraví, tak
mu poděkuji. Ros. — Svěd. — komu
z čeho: někomu z přátelství. Plác. Knížeti
z dobré rady poděkovali. Háj. Poděkoval
z toho pánu Bohu. Bart. 1. 21. P. někomu
z hospody. Pref. 401. Š. z toho (daru) po-
děkoval. Výb. II. 53. Ciesař Maxencí jim
z toho poděkova. Kat. 68. Ale dle Prk. Př.
9. Erben toto místo v Kat. špatně četl, jest
prý tam: jim toho poděkova. — komu
čeho. Vz předcházející poznámku. — komu,
se zač. Bohu za udělenou pomoc. Sych.,
D. P. se za prokázaný vděk. Berg. — se.
Poděkuj se, dává ti pozdravení. Sych. —
se z čeho: z úřadu (= složiti úřad.). Us.
Lépe: vzdáti úřad, Šb., Š. a Ž., vzdáti n.
zříci se úřadu, složiti úřad, poněvadž p. se
z úřadu znamená p. se za úřad, für ein Amt
Dank sagen. Cf. Brs. 125. P. se ze služby,
lépe: službu vypověděti. V. Vz Vzdáti. —
se jak: ochotnou tváří. Troj. 51.

Podél čeho: p. břehu jeli. Šm.

Podělání, n., vz Podělati. — P., poča-
rování. U Příbora. Mtl.

Podělaný, aufgearbeitet, fertig gemacht.
— P., bemacht, beschissen. Má podělané
ctnůstky (je pln strachu). Prov., Jg., Šm. —
P. koláč = namazaný. Na Mor. Mrk.

Podělati, podělávati = trochu dělati, ein
wenig arbeiten; dělaje skončiti, odbyti, auf-

arbeiten, abfertigen, fertig machen; poseati,
podělati, bemachen, boscheissen, bebrunzen.
Jg. — co: práci. Us. Nelze p., co nám ulo-
žil. Sych. Sám to nepodělám (více nás do
J té práce potřebí). Us. Brt. Mnoho toho za
den podělal. Us. Ndk. Dítě plenky podělalo.
Us. — se (kam). Dítě se podělalo (se po-
scalo, posralo). Us. Ndk. Podělal se do
kalhot. Us. — co čím: koláč sýrem =
namazati. Mor. Mřk. — P. = počarovati.
U Příbora. Mtl.

Podělávky, pl., f. = dřevěnky. V Táb.Ndk.

Podělek, lku, m., die Robot, od podě-
lati. Roboty, jenž se p-ky jmenují. Mus.
1854. 95. — P., dílu brání, dělení, Theilung.
1693.

Podělenec, nce, m., der Pfründler. Rk.

Podělení, n. Betheilung, f. P. koho čím.
Háj. Bratrské p. statku. Ros. P. do smrti,
die Todttheilung. D.

Podělitel, e, m., Betheiler, m.

Poděliti, il, en, ení; podíleti, 3. os. pl.
-ejí, el, en, ení; podělovati = podíl dáti,
betheilen, Antheil geben, austheilen. Jg. —
koho (gt. a akkus.) čím. Poděli každého
koláčem jedním chleba a napraženým kobli-
hem v oleji. BO. Chtě svých synů slušně p.
Háj. Slaninami nás podělil. Sych. Bůh bo-
lestmi je poděluje. Br. Strany nálezem, prá-
vem p. (Bescheid ertheilen). V. Někoho od-
povědí, výpovědí p. (ji dáti). Ros., Šm.
Aniž by člověka podělil silou duchovou ku
přemáhání všech obtíží, závad a překážek.
Sš. J. 50. Úřady je podělil. Dal. 17. Tím
(penězi) se svorně podělili. Arch. 1. І64.
Podělili se statky biskupa. Pal. III. 1. 204.
Aby soudcové té pře s pilností povážili a
je spravedlivou výpovědí podělili. Bdž. 137.

— koho oč. Podělil jsem je o statky, o
peníze. Jg., Šm. Podělili se o to dědicové.
Jg. — co mezi koho. Něco mezi mnohé
p. Berg. — se čím mezi sebou. Měli se
spolu p. mezi sebou statkem svým. Svěd.

— co komu (zřídka). Zk. — se s kým oč
= poraditi se, sich berathen. U Rychn.

Podělka, y, f., die Portion. Rk.

Podělkář, e, m. = nádenník, Taglöhner.
m. D.

Podělkovati, nádenničiti, tagewerken.
gegen Taglohn arbeiten; z kusu pracovati,
Stückwerken. D. P. u koho zač. Dch.

Podělkyně, y, f., die Taglöhnerin. Us.

Podélmo, podýlmo, po děl, der Länge
nach, längs. Zlob. P. i na příč vláčeti. Puch.

Podélně, der Länge nach. Dch. Vz Po-
délmo.

Podélní, -ný, länglich, longitudinal. P.
míle, údolí. Nz.

Podělný. P. práce = snadná, kterou lze
podělati. Us. na Mor. Mřk.

Podělování, n., die Betheilung. — čím.
Bibl. Vz Poděliti.

Podelstiti, il, ěn, ění, podvésti, überlisten,
verführen. Khýn.

Podemlení, podemletí, n., das Unter-
wühlen, Unterhöhlen. Jg.

Podemlenina, y, f., unterwühlter Ort. Jg.

Podemlený; -en, a, o, podemletý, -et,
a, o, unterwühlt, unterhöhlt. P-tý břeh, Puch.,
p-ná cesta. Aqu., Sych.