632

Podemleti, podmleti, podemlíti, podemlel,
et a en, etí a ení; podmílati, unterwühlen,
unterhöhlen. — co. Voda podemlela (pod-
ryla) břeh. Us. Tichá voda břehy podmílá.
Pro v. Jg. — co kde. Pod tebou povodeň
zemi podmílá. Kom.

Podemletý, unterwühlt, unterspült. P.
břeh. Dch. Vz Podemlený.

1. Podenka, y, f. = poddeněk. Techn.

2. Podenka, y, f. P. virginská, trades-
cantia, rostl. Schd. II. 153.

Podenní, co po den se děje, Tages-,
tagesüblich. Dch. — P., der Grundzins?
Platí rybníkového 13 gr., poddeního dva
denary. 1(379. Gl. 238.

Podepěra, y, f. — podpora, die Stütze.
U Prostěj. Vychodil. Na Slov.

Podepnouti, pnul, ut, uti; podpíti, pod-
piati, (zastr. podpěti), podpal, podpial, pod-
pětí; podpínati, podpínávati, unterspannen.
— komu co, čeho: koňům řemeny, Us., po-
pruhův. Jg. — co čím: oblouk tětivou.
Sedl. — koho (gt.) Dievky tu koňóv pod-
pěchu. Dal. 25.

Podepření, n., das Unterstützen, Auf-
lehnen, die Unterstützung, Auflehnung. Jg.

Podepřený; -en, a, o, unterstützt. Us.

Podepříti, podepru, přel, en, ení; pod-
pírati, stützen, unterstützen, stämmen, unter-
spreizen, anlehnen; helfen. Jg. —- co, koho:
dům, střechu, strom. Ros., kůl, boky, D.,
nemocného. Marno podpírati, co držeti nelze.
Dch. — co čím: dům pilíři, Kom., podpo-
rami. Kom. J. 538. — se čím, se nač. Na
loket, loktem na stůl se p. P. se nač. Jel.
Holí se p. Kom. — se oč. Rk. Strom se
podpírá o strom, človek o člověka. Pk. —
co komu. Kdo má cvoky, podpírá si boky.
Č, M. 167.

Podepřitý, gestützt. — čím: mečem. Er.
P. 81.

Podepsanec, nce, m. = podepsaný. D.

Podepsání, n., das Unterschreiben, Unter-
fertigen. Us.

Podepsaný; -án, a, o, unterschrieben. Us.

Podepsati, podpíši, piš, psal, án, ání; pod-
pisovati, unterschreiben, unterzeichnen. V. —
co: list, V., účty. Sych. — co čím na co.
Na potvrzení toho list tento vlastní rukou
podpisuji. V. — co, se kam. Podepsal ji-
ného, jiné jméno pod list. Jg. P. se na list.
Jg. — se k čemu. Podpisovali se k jejich
novým artikulům. Kom. K tomuto listu jsem
se podepsal a svou pečeť přitisknouti dal.
(Z 17. stol.). Pr. — se v co: Podepsal se
v konfessí. V. — se kde (čím). Vlastní
rukou v něčem se p. (v listině). J. tr. Ve
smlouvě vlastní rukou se podepsali. Er. —
se čím, zač. P. se v listině svědkem n. za
svědka. J. tr.

Podepsiti, il, en, ení = podeptati. Slez.
Tč.

Podeptání, n., potisknutí čeho nohou.
Čásť vněšná chrámu dána bude pohanům
k pošlapání, k p. a potlačení. Sš. Zj. 126.
Vz násl.

Podeptati, nohou potisknouti, mit dem
Fusse treten. Podeptáván a pošlapován bude
Jerusalem. Sš. L. 194. Na Slez. Tč., Kiš. —
co: trávu. Tě.

Poděrák, u, m.= houžník. Šp.
Poděravěti, ějí, ěl, ění, löcherig werden.

Jg.

Poděraviti, il, en, ení, löcherig machen.
Us.

Podeřiště, ě, n., ves u Netolic. PL.

Podeřnút = podříznouti, unterschneiden.

— co čím: nožem. Na Ostrav. Tč.
Podersam, vz Podbořany.

Poděs, u, m., poděšení, ohromení, Bestür-
zung, Panique, f Dch.

Podeschlý, ein wenig treuge. P. lišej.
Us. Dch.

Podeschnouti, schnul a schl, utí; pod-
sychati, von unten abtrocknen. Osypky po-
deschlý. Lišej, když podeschne, loupá se.
Ros.

Poděsilý, poděšený. Přiběhl všecek po-
děsilý, bestürzt. Us.

Podesiti, il, šen, ení = postihnouti. Dal.
(Jir.)

Poděsiti, il, šen, šení; poděsovati =po
lekati, ustrašiti, erschrecken. Přiběhl všecek
poděšený. — koho jak. Na smrť ho po-
děsil. Ros. — koho čím: zlou zprávou. —
se. Us.

Poděsný, schaurig, schauervoll, schauder-
haft. Dch.

Podesraný, bemacht. Chodí jako p-ný
Sax. Us.

Podesta, y, m., dle Despota, it. (z lat.
potestas = moc) starosta obecní, purkmistr.
Rk.

Podestlání, n., die Ein-, Unterstreuung.
V. Na p. (spodní peřinu) dává se prostě-
radlo. Kom. J. 357.

Podestlati, podestelu, stlal, án, ání; po-
destélati, podestýlati, podestlávati, ein-, unter-
streuen, D., Unterbetten. V. — komu co,
čím. P. koním slámu, Ros., lože slamou.
Čes. Vč. P. čím. Bib.

Podestříti, podestru, střel, en, ení; po-
destírati, podstírati, podstírávati, unter-
breiten. — co komu. Podstíral si žíni a popel.
Br.

Poděšenec, nce, m., der Bestürzte. Pl.

Poděšení, n., die Bestürzung. Us.

Podešev, vz Podsev.

Poděšín, a, m., ves u Polné. PL.

Podešlosť, i, f. Byl.

Podešlý, co podešlo, se vloudilo, unter-
laufen, eingeschlichen, činila to s postran-
ným ohledem nedověry u Zachariáše podešlé
a potrestané. Sš. L. 21. Neváhal ihned ve
svém p-lém stáří psáti. Sš.J. 7. P-lé novoty,
unterlaufene Neuerungen. Sf. Rozpr. 375. P.
blud, oslablosť, nelibosť, hořkosť, záští. Ohláš.

— P. nežit (podebraný). Kruz. — čím: krví
(zalitý). D. Oči, rána krví p. Byl. Byl jako
krví p-lý. Vk.

Podeštvati, vz Podštívati.

Podešva, y, f. = podešev. Na Mor. Brt.

Podešvice, e, f., Pfund-, Sohlenleder, n.,
Sp., Brandsohle. Dch.

Podetkati, podetkám, podtkám, podtká-
vati, unterweben. Us.

Podetknouti, knul n. kl, ut, utí; pod-
týkati, se v čem = mýliti se. Div. z ochot.

Podetnouti, podtnouti, ul, ut, utí; pod-
títi, ťal, ťat, ětí; podtínati, podtínávati, unten