Předchozí (631)  Strana:632  Další (633) |
|
|||
632
|
|||
|
|||
Podemleti, podmleti, podemlíti, podemlel,
et a en, etí a ení; podmílati, unterwühlen, unterhöhlen. — co. Voda podemlela (pod- ryla) břeh. Us. Tichá voda břehy podmílá. Pro v. Jg. — co kde. Pod tebou povodeň zemi podmílá. Kom. Podemletý, unterwühlt, unterspült. P.
břeh. Dch. Vz Podemlený. 1. Podenka, y, f. = poddeněk. Techn.
2. Podenka, y, f. P. virginská, trades-
cantia, rostl. Schd. II. 153. Podenní, co po den se děje, Tages-,
tagesüblich. Dch. — P., der Grundzins? Platí rybníkového 13 gr., poddeního dva denary. 1(379. Gl. 238. Podepěra, y, f. — podpora, die Stütze.
U Prostěj. Vychodil. Na Slov. Podepnouti, pnul, ut, uti; podpíti, pod-
piati, (zastr. podpěti), podpal, podpial, pod- pětí; podpínati, podpínávati, unterspannen. — komu co, čeho: koňům řemeny, Us., po- pruhův. Jg. — co čím: oblouk tětivou. Sedl. — koho (gt.) Dievky tu koňóv pod- pěchu. Dal. 25. Podepření, n., das Unterstützen, Auf-
lehnen, die Unterstützung, Auflehnung. Jg. Podepřený; -en, a, o, unterstützt. Us.
Podepříti, podepru, přel, en, ení; pod-
pírati, stützen, unterstützen, stämmen, unter- spreizen, anlehnen; helfen. Jg. —- co, koho: dům, střechu, strom. Ros., kůl, boky, D., nemocného. Marno podpírati, co držeti nelze. Dch. — co čím: dům pilíři, Kom., podpo- rami. Kom. J. 538. — se čím, se nač. Na loket, loktem na stůl se p. P. se nač. Jel. Holí se p. Kom. — se oč. Rk. Strom se podpírá o strom, človek o člověka. Pk. — co komu. Kdo má cvoky, podpírá si boky. Č, M. 167. Podepřitý, gestützt. — čím: mečem. Er.
P. 81. Podepsanec, nce, m. = podepsaný. D.
Podepsání, n., das Unterschreiben, Unter-
fertigen. Us. Podepsaný; -án, a, o, unterschrieben. Us.
Podepsati, podpíši, piš, psal, án, ání; pod-
pisovati, unterschreiben, unterzeichnen. V. — co: list, V., účty. Sych. — co čím na co. Na potvrzení toho list tento vlastní rukou podpisuji. V. — co, se kam. Podepsal ji- ného, jiné jméno pod list. Jg. P. se na list. Jg. — se k čemu. Podpisovali se k jejich novým artikulům. Kom. K tomuto listu jsem se podepsal a svou pečeť přitisknouti dal. (Z 17. stol.). Pr. — se v co: Podepsal se v konfessí. V. — se kde (čím). Vlastní rukou v něčem se p. (v listině). J. tr. Ve smlouvě vlastní rukou se podepsali. Er. — se čím, zač. P. se v listině svědkem n. za svědka. J. tr. Podepsiti, il, en, ení = podeptati. Slez.
Tč. Podeptání, n., potisknutí čeho nohou.
Čásť vněšná chrámu dána bude pohanům k pošlapání, k p. a potlačení. Sš. Zj. 126. Vz násl. Podeptati, nohou potisknouti, mit dem
Fusse treten. Podeptáván a pošlapován bude Jerusalem. Sš. L. 194. Na Slez. Tč., Kiš. — co: trávu. Tě. |
Poděrák, u, m.= houžník. Šp.
Poděravěti, ějí, ěl, ění, löcherig werden. Jg.
Poděraviti, il, en, ení, löcherig machen.
Us. Podeřiště, ě, n., ves u Netolic. PL.
Podeřnút = podříznouti, unterschneiden.
— co čím: nožem. Na Ostrav. Tč.
Podersam, vz Podbořany. Poděs, u, m., poděšení, ohromení, Bestür-
zung, Panique, f Dch. Podeschlý, ein wenig treuge. P. lišej.
Us. Dch. Podeschnouti, schnul a schl, utí; pod-
sychati, von unten abtrocknen. Osypky po- deschlý. Lišej, když podeschne, loupá se. Ros. Poděsilý, poděšený. Přiběhl všecek po-
děsilý, bestürzt. Us. Podesiti, il, šen, ení = postihnouti. Dal.
(Jir.) Poděsiti, il, šen, šení; poděsovati =po
lekati, ustrašiti, erschrecken. Přiběhl všecek poděšený. — koho jak. Na smrť ho po- děsil. Ros. — koho čím: zlou zprávou. — se. Us. Poděsný, schaurig, schauervoll, schauder-
haft. Dch. Podesraný, bemacht. Chodí jako p-ný
Sax. Us. Podesta, y, m., dle Despota, it. (z lat.
potestas = moc) starosta obecní, purkmistr. Rk. Podestlání, n., die Ein-, Unterstreuung.
V. Na p. (spodní peřinu) dává se prostě- radlo. Kom. J. 357. Podestlati, podestelu, stlal, án, ání; po-
destélati, podestýlati, podestlávati, ein-, unter- streuen, D., Unterbetten. V. — komu co, čím. P. koním slámu, Ros., lože slamou. Čes. Vč. P. čím. Bib. Podestříti, podestru, střel, en, ení; po-
destírati, podstírati, podstírávati, unter- breiten. — co komu. Podstíral si žíni a popel. Br. Poděšenec, nce, m., der Bestürzte. Pl.
Poděšení, n., die Bestürzung. Us.
Podešev, vz Podsev.
Poděšín, a, m., ves u Polné. PL.
Podešlosť, i, f. Byl.
Podešlý, co podešlo, se vloudilo, unter-
laufen, eingeschlichen, činila to s postran- ným ohledem nedověry u Zachariáše podešlé a potrestané. Sš. L. 21. Neváhal ihned ve svém p-lém stáří psáti. Sš.J. 7. P-lé novoty, unterlaufene Neuerungen. Sf. Rozpr. 375. P. blud, oslablosť, nelibosť, hořkosť, záští. Ohláš. — P. nežit (podebraný). Kruz. — čím: krví
(zalitý). D. Oči, rána krví p. Byl. Byl jako krví p-lý. Vk. Podeštvati, vz Podštívati.
Podešva, y, f. = podešev. Na Mor. Brt.
Podešvice, e, f., Pfund-, Sohlenleder, n.,
Sp., Brandsohle. Dch. Podetkati, podetkám, podtkám, podtká-
vati, unterweben. Us. Podetknouti, knul n. kl, ut, utí; pod-
týkati, se v čem = mýliti se. Div. z ochot. Podetnouti, podtnouti, ul, ut, utí; pod-
títi, ťal, ťat, ětí; podtínati, podtínávati, unten |
||
|
|||
Předchozí (631)  Strana:632  Další (633) |