633

abhauen, fällen, umhauen. Jg. — co: strom.
Us. Smrť všecky podtíná. V. P. naději. Plk.
Viděl muže drva podtínajícího. GR. — co
kde: strom v korábu. D. — co čím: kosou.
Mand.

Podetříti, podetru, třel, třen, ení; pod-
tírati, unterreiben, -wischen. — koho: děti
(čistiti). V. — se (o rybách), leichen. Ti
kaprové se podetřeli. Ros.

Podevdaný. P. dívka = padlá, gefallen
(moral.) Us. u Kopidlna. Lpř.

Podevdati se, zu Falle kommen. Vz
Podevdaný.

Podevítný, neunhältig.

Poděvousy, dle Dolany, ves u Staňkova
v Plzeňsku. PL.

Podevstáti, vstanu, unterstützen. — koho
v čem. Schön, exc.

Poděvusy, dle Dolany, ves u Nespek.
PL.

Podevzíti, podevezmu, podevzal, vzat,
vzetí = spodem vzíti, von unten nehmen,
unterfangen. Jg. — co čím: žílu nití. Ja.

Podex, lat., zadnice, řiť, der Hintere. Rk.

Podezděný; -en, a, o, untermauert. P.
chodník. Brt.

Podezdíti, podzdíti, il, ěn, ění, podezdí-
vati, podzdívati. — co čím: jeskyni silnou
zdí, untermauern, -bauen.

Podezdívka, podezídka, y, f., u dře-
věných stavení spodní zeď, na kterou trámy
se kladou, die Untermauer, der Unterbau.
Us. u Jilemn. Hk.

Podezřele, verdächtig. — Podezřelivě,
podezřivě, argwöhnisch. — Podezřelivosť,
podezřivosť, k podezření sklonnosť,arg-
wöhnisches Wesen, n., Argwohn, m. C. —
Podezřelivý, podezřivý, argwöhnisch. —
Podezřelosť, i, f,, podezření, Verdacht, Arg-
wohn, m. V р. se dáti, sich verdächtig machen.
D. — P., jakosť ta, když někdo v podezření
má koho, die Argwöhnlichkeit. D.

Podezřelý,podezření působící, verdächtig,
Verdacht erregend. Václ. VII P. svědek, D.,
žena, Lom., dobrodruh. Sych. Býti, státi se
p-lým. Nt. — čeho: útěku. J. tr. Tiberius
Sejana přílišné naděje podezřelého povznesl.
Překlad Tacita. — v něčem. J. tr. V nepod-
danosti p. Bianc. Vz Nepovlovnosť. — z čeho,
šp. m. něčeho n. v něčem. Jv. — P., jiné
v podezření mající, argwöhnisch. D.

Podezřen, ě, f., osmunda. P. královská,
o. regalis, rostl. FB. 3.

Podezření, n., domnění, že někdo spáchal
špatný skutek nějaký, der Verdacht, Arg-
wohn. Vz S. N. V p. někoho míti; v p.
bráti, vzíti (hádati); z něčeho podezřeni bráti
(domýšleti se); v p. býti; na něm jest p. V.
Měli v p. macechu, šp. prý m.: hádali na
m-u; ale i ona frase jest dobrá, vz před-
cházející frase. P. vzniklo. Dch. Václav všecko
v p. maje obrátil se do kostela. Prot. 8. V
žádné p. hříchu takového neupadl. Ler. V p.
se dáti. Har. P. mimo se pustiti. D. K p.
náchylný. Us. V p. padl, jakoby něco ob-
mýšlel. Sych. Z p. se vyvésti, p. se očistiti.
Sych. P. mnoho v pytel vchází. Prov., P.
o někom míti. D. P. nabývati, v p. někoho
uvrci, Šm., uvésti; jest, padá na někoho p.;
vzešlo-li p. Nt.

Podezřený; podezřen, a, o, verdächtig.
P. věc, věk, Jel., žena, Lom., schůzky. Kartig.

Podezříti, ím, el, en, ení; podzírati, pod-
hlédati, darunter schauen; podezření míti,
Argwohn fassen. Jg. Jí jsem kázal páva
(otráveného) na stůl nésti proto, aby ona
slušně k smrti byla podezřiena. Biancof.

Podezřívání, n., též podhlídání, v theol.
= buď docela bezdůvodná nebo nedosti odů-
vodněná nedůvěra v ctnosť a vniternou po-
čestnosť bližního, der Argwohn, suspicio teme-
raria. MP. 203. Lépe: podezírání, vz Pode-
zřívati.

Podezřívati jest právě tak chybné, jako
kdybychom říkali utřívati, upřívati atd. m.:
utírati, upírati atd. Pročež užívejme místo
chybného tvaru podezřívati správné formy:
podezírati, tak jako i jiné složeniny slovesa
zříti (pozříti, nazříti atd.) správně proměňu-
jeme ve formy pozírati, nazírati atd. a nikoli
pozřívati, nazřívati atd. Brs. 125. Vz Pode-
zříti. — koho čím: donášením lží. Us.

Podezřivě atd. vz Podezřelivé.

Podezřivec, vce, m., podezřivý člověk,
ein Angwöhnischer. Aqu.

Podezřivosť, i, f. = podezřelivosť. Ros.

Podezřivý = podezřelivý. V.

Podežnouti, vz Podžínati.

Podfikati, podfikovati, podfiknouti, mrs-
kati, šlehati, peitschen, schmitzen. Sixt.

Podfrcnutý, podnapilý, etwas berauscht.
Koll.

Podfukovati, podfouknouti, knul a kl,
ut, utí; podfoukati = pospod foukati, unter-
blasen. — 2. Nabádati, aufhetzen, anstiften. Jg.

Podgeneral, a, m., Untergeneral, -feldherr,
m.

Podhájčí, n., podhájský mlýn, jm. mlýna
u Lnář.

Podhájí, n., vsi u Benešova, u Vltavo-
týna, u Sedlčan, u Jičína, u Turnova. PL-

Podhanbiti, il, en, ení; podhanbovati,
beschimpfen. — koho čím. P. koho prstem
pod nos. Háj.

Podháněti, vz Podehnati.

Podhazovati, vz Podhoditi.

Podhažek, žku, m., u tkadlce, der Unter-
schuss, chybný kraj. Rk.

Podhejtman, a, m. Unterhauptmann, m.
V. Vz Tk. IV. 37., 210.

Podhlavek, vku, m., podhlaví, das Kopf-
kissen. Rk., Baiz.

Podhlaví, n., podhlavnice, Kopfkissen, n.
Ben.

Podhlaviti, il, en, ení, pod jednu hlavu
sjednotiti, přivésti, vespolek spojiti, eins
machen, in eins bringen, vereinigen. — co
v kom. P. všecko v Kristu, co na nebi a
na zemi jest. Sš. II.

Podhlavní, Kopf-. P. poduška, peřinka.
V., Kom. J. 571.

Podhlavnice, e, f., podhlavnička, pod-
hlavník, u, m. = podhlavek. Jg. — P. oltáře,
arula, ohniště. — P., das Schnitzbrett bei der
Schneidebank. Šp.

Podhled, u, m. = podezření. Kom.

Podhlédati, vz Podhlídati.

Podhlézení, n. = podezření. Gníd.

Podhlezně, ě, f., zastr., der Theil des
Fusses unter den Knöcheln. Ms.