634

Podhlídač, e, m.,ein argwöhnischer Mensch.
Cyr.

Podhlídání, n., vz Podezřeni, das Arg-
wöhnen. V.

Podhlídati (podhlédati) ; podhlízeti, pod-
hlížeti, (zastr. podhlézeti), el, en, ení; pod-
hlídnouti, podhlédnouti, podhlednouti, dnul
a dl, ut, utí, untersehen. — koho — v po-
dezření míti, in Verdacht haben. V., Kom.,
Br. — koho čím. On jako špehýř očima
svýma nás šetřil a podhlídal. Trip.

Podhlídavosť, i, f. Argwohn, m.. Miss-
trauen, n. Kom.

Podhlídavý, podezřivý, k podezření ná-
chylný, misstrauisch, argwöhnisch. P. je lstivý.
Kom. J 816. Bohu se víc líbí dověrné srdce,
nežli p. oko. Kom. Chválí se otevřená, dru-
žobná i nepodhlídavá mysl Slovanův. Pal.

Podhlízeti, podhlížeti, vz Podhlídati.

Podhloubiti, il, en, ení. — co: štolu,
unterfahren, unterkriechen, untersetzen, ent-
erben. Hř.

Podhniti, podhnívati, von unten faulen. Us.

Podhnojiti, il, en, eni; podhnojovati =
spodem hnojiti, düngen. — kdy: po řepici.
Puch. — P. se, podbírati se, schwären. Ta
rána se podhnojuje. Ros.

Podhodek, dka, m., podvržené dítě, ein
unterschobenes Kind. U Opav. Klš. — P. =
zmetek. Ib. Pk. — P., nezvedené dítě. U Opav.
Klš.

Podhoditi, il, zen, ení: podházeti, el, en,
ení; podhazovati, unterwerfen, unterschieben.
— co komu: psaní, šp. prý m.: tajně, pod-
tají hoditi; ale ona frase jest dobrá. Před-
ložka pod ve složení se slovesy dodává vý-
znam tajnosti, cf. podskočiti koho, podstr-
čiti komu co. Brs. 126. Vz Pod. P. někomu
dítě. Tč. — Vz Hoditi.

Podhodky, pl., m. = neděle po hodech
(po posvícení), mladé hody, Nachkirchweihe,
f. Na vých. Mor.

Podhodný, worunter passend. — P. =
pohodný.

Podhojiti, il, en, ení; podhojovati, zho-
jiti, heilen. Martini.

Podholenec, nce. m., ein Geschorener.
1522.

Podholenky mu pobral. Pč. 46.

Podholiti, il, en, ení; podholovati, unter-
scheren. Br. S vysoka podholený (komu vy-
soko na mysli). Prov. Ros. — co: vlasy.
Br., Jg.

Podhon, u, m., podlaha na konci lodi do
výšky jdoucí. Us. Dch.

Podhončistý, výnosný, ausgiebig. Slov.

Podhonek, nku, m., klas později vzešlý,
Nachwuchs beim Getreide, m. Us.

Podhora, y, f., ves u Mnichova Hradiště.

Podhoráci, pl., m., u Holešova, u Zábřehu
na Mor. Kda. Vz Podhorák.

Podhoračka, y, f., Thalbewohnerin, f. Jg.

Podhorák, a, m., der Unterberger, Thal-
bewohner. Pl.

Podhořalý, unten angebrannt. Zlob.

Podbořany, dle Dolany, ves v Čáslav-
sku. Vz S. N.; 2. u Vys. Mýta; 3. u Veltrus.
PL.

Podhořelý, unterbrannt. P. trám. Jg.

Podhořeti, el, ení; podhořívati, podho-
řovati, unten her brennen. Ros.

Podhoří, n., vz Podhořina. Ros. — P.,
ves u Čes. Dubu a u Troje u Prahy. PL.

Podhořice, ves u Malče.

Podhořina, y, f., podhoří, n., pata hory,
krajina pod horou n. pod horami, die Unter-
berggegend. Pl. Udělá oltář u р-ří, ad ra-
dices montis. Jir. exc.

Podhorná, é, f., ves u Kostelce n. Orl.

Podhorní, Thal-. P. rostliny. Rostl. —
P. stroj n. mlýn (druhé složení pod hořej-
ším, prvním jsoucí), das untere Mahlgerüst.
Us. P. složení, zweiter Mahlgang, žlab, zweites
Gerinne. Šp. — P., ího, m., vrchní horní mistr,
Oberbergmeister, m. D.

Podhorský, unter dem Berge befindlich.
Rk.

Podhotovený, šp. dle něm. unterfertigt
m.: podepsaný, Šr., níže psaný. Rs. — Pod-
hotoviti, dle něm. P. spis, lépe: podepsati.

Podhoubí, n., u hub tkanivo bunečné
skládající se z bělavých vláken, podobných
řídké pavučině. S. N., Kk. 72., Schd. II. 257.

Podhrabáč, e, podhrabáček, čku, m.,
pohrabáč, hřeblo, der Schürhaken. Reš.

Podhrabati, podhrabám a -bu; podhra-
bovati, podhrabávati, unterscharren, unter-
graben. V. — co: seno. V. — co komu.
Králíci mu to podhrabali. Us. — se. Krá-
líkové se tam podhrabali. Ros. — Jg.

Podhrabka, y, f., ramovka, das Hacken
(des Weinberges etc.).

Podhradí, n., místo pod hradem, u paty
hradu, die Vorstadt, Unterburg. Tk. I. 620.,
IL 122., Plk., Háj., Bž. 238. Vz S. N. — P.,
ves 1. u Budějovic. 2. u Bakova, 3. u Čá-
slavi, 4. u Písku, 5. u Skutče (Richenburg),
6. u Uher. Hradiště., 7. u Jičína.

Podhraditi, il, zen, ení; podhrazovati,
von unten befestigen. Ros.

Podhradky, pl., m., jm. lesa u Petrovic.
Dch.

Podhrdlek, delku, m., předek hrdla, Gur-
gel, f. V. — 2. Řemen koňský n. dobytčí pod
hrdlo, Kehlriemen, m. I).

Podhrdlí, n., podhrdlek, die Kehle. Slov.

Podhřebenka, y,f.,chimacra,hmyz. Krok.

Podhřížený; -en, a, o, potopený, unter-
taucht.

Podhřížiti,il, en, ení = potopiti. — koho.
untertauchen. Us.

Podhrnouti, nul, ut, utí; podhrnovati,
unterhäufen, unterscharren. — co komu.
Podhrnula si sukni.

Podhrnutý; -ut, a, o, unterhäuft, -scho-
ben. Us.

Podhrouziti, il, žen, ení, untertauchen.
Us.

Podhrudka, y, f., syrovátka vykapaná,
Molke, f. Am.

Podhrudníček, čka, m., canapellus, pták.
Aqu.

Podhubek, bku, m., podhrdlek, Kehl-
riemen, m. D.

Podhubí, n., das Untermaul. Rk.

Podhuckati, pobádati, hetzen. Slov.

Podhuří, n., ves u Nepomuka, PL.; jm.
starého, pohanského pohřebiště u Vávrovic
nedaleko Opavy. Pk.