635

Podhvězdí, n., der Ort unter den Sternen.
Č.

Podhynště, ěte, n., mannus (kůň). Bhmr.

Podcházeti, vz Podejíti se.

Podcházeti se — podbírati se Podchází
se mi prst. Us. Sml., Dl.

Podchlípěti, ěl, ění, herabhängen. Us.

Podchlípiti, il, en, ení, pod se schlípiti,
unter sich herabhängen lassen. — co: ocas.

Jg.

Podchlíplý ocas. Krok. — ne: podchlíp-
nutý, unter sich gekrümmt. Jg.

Podchlípnouti, pnul a pl, utí, unter sich
gekrümmt werden. Jg.

Podchlumí, n., prostor pod chlumem, die
Gegend unter dem Hügel. Na p-í v šíř sě
ľozstúpichu. Rkk. 50. Cf. Podnebesie. — P.,
ves u Dobrušky.

Podchmat, u, m., v tělocviku. Vz KP.
I. 47G.

Podchrtě, ěte, n., succinctus (pes). Rozk.

Podchvátiti, il, cen, ení, unterfangen. Us.

Podchvostina, y, f., řemen podocasní pod
koně, der Schwanzriemen. Kom.

Podchycené, unterstützt; betrogen. Jg.

Podchycení, n., podjetí, das Unterfangen,
die Unterstützung. — P., ošizeni, oklamání,
Betrug, m. Ros.

Podchycenosť, i, f. = podchycení. Ros.

Podchycený; -cen, a, o, unterfangen, un-
terstüzt; betrogen. Ros.

Podchycovati, vz Podchytiti.

Podchýliti, il, en, ení = skloniti. — co
kam. Svaté mučedlnice svých hlav nestra-
chovaly sě pod meč podchýliti. St. 205.

Podchytač, e, m., der Auflaurer, Auf-
passer, Bauernfänger. Dch., Koll.

Podchytiti, il, cen, ení;podchycovati,
podchytati, podchytávati, unter-, auffangen,
unterstützen. Jg.— co: zeď (podepříti), Us.,
psaní, list. Sm. Rád bych také něco pod-
chytí (něčemu se přiučil, něco pochytí). Na
Mor. Brt. — co čím: ruku bolavou (rou-
chem). Sal. — koho v čem: v řeči. Plk. —
koho = podskočiti, ošiditi, betrügen. Ros. —

Jg.

Podíl, u, m. = díl, Antheil, Theil, m. P.
otcovský n. materský, bratrský, Jg., řádný,
mimořádný, jen naznačený n. poznačený,
skutečný, částečný. Nz. Vz S. N. Obchod
na p. Nz. P. každého akcionáře ve jmění
společenském, při společnosti akciové; p.
za udáni. Šp. P-ly mezi někým klásti (rov-
ným dílem děliti). Jg. Cizoložňata nemají
právem dětinského podílu. Sych. Na rovný
p. knížectví své rozdělil. V. Tenť jest p.
člověka zlého. Br. Něco za svůj p. zvoliti;
býti něčemu za p., v p. Kom. Dostalo se
mu za p. D. To v p. mu připadlo. Měst. bož.
Zvěři za p. se dostati. Jg. Podíl v zisku
i ztrátě, Antheil an Gewinn u. Verlust. HGB.
Art. 250. Co vypiji a sním, to, že jest můj
podíl, vím. Č. P. svůj (čásť dědictví) bráti.
Us. — P. na něčem míti, šp. m.: v něčem.
Jg. — P. na něčem bráti (na radosti, na
zármutku, Theil nehmen), šp. m.: v něčem,
Jg., účastnu něčeho býti, účastna se činiti,
míti v něčem m. něčeho účastenství, svůj
díl, Kazimluv; účastniti se čeho. Bs. O frasi
této vz článek v Mus. 1837., o genitivu pak

podílu bráti vz Bráti, I. 92. a. ř. sh. 22. — P.,
Quotient, m. P. jen naznačený, skutečný, čá-
stečný. Smol.

Podílčí list, cedule, vz Dílčí.

Podíleč, e, m., der Betheiler.

Podíleti, vz Poděliti.

Podílně, theilweise. Zlob.

Podílnice, e, f., die Theilnehmerin. Jg.

Podílnický, Aktionär-. Dch.

Podílník, a, m., der Theilnehmer.

Podílnosť, i, f.,Theilbarkeit, Betheiligung,
Antheil, m. P. v něčem míti. Dch.

Podílný, theilbar; theilnehmend, bethei-
ligend. P. list, Anteilschein. Rk. P. pivovár,
Aktienbräuhaus. Dch. — P., snadno k po-
dělání, vz Podělati, leicht verrichtbar, gut
von Statten gehend. Tam je zem p-ná (dobře
se oře). Oračka, vláčka p-ná (dobře se dělá).
Na Mor. Brt.

Podíloměrství, n., Feldtheilungskunst,
Feldmesskunst, f. Rk., Sedl.

Podíti, poději, děl, ěn, ění; podívati =
zůstaviti co kde, pohoditi kdes, dáti kam,
hinthun, wo hinthun, wo lassen. — co. Ne-
vím, kam jsem to poděl. Har. Poděl sem
kdesi křivák (založil, ztratil), nemožu ho na-
jít. Na mor. Zlínsku. Brt. Kde si ty knižky
podil (ztratil) ? Us. na Ostrav. Tč. — Háj.,
Troj. — co kam. Poděla jsem ji (krásu)
do širých polí. Er. P. 154. — se = dostati
se kam, přijíti kam, mizeti, díti se kde, wo-
hin gerathen, hin kommen, V.; povésti se,
ergehen. Nevím, kam se poděl. D. Kam se
to as podělo? Us. Dch. Nevím, kam se ty
věci poděly. Us. Potešenie moje, kde (=kam)
si se podělo ? Anth. Brt. 88. (Koll.). Kde se
ty věci poděly? Na Ostrav. Tč. — Br., Sych.,
Har. — se komu. Kam se mi klobouk po-
děl? Us. Kam se jí její muž poděl? Lom. —
se kam s čím. Kam se poději s pohaně-
ním svým? Br. Kam se s takovým hospo-
dařením (tak hospodaře) poděješ? Ml.

Podi-um, a, n., z řec., v římském cirku
nejdolejší široká řada sedadel pro nejvzác-
nější osoby, nyní na divadle přední čásť
jeviště ležící před oponou. S. N. P. ve ško-
lách a jinde, místo vyvýšené s katedrou,
tabulí atd. pro učitele atd.

Podiv, u, m., podivení, das Erstaunen,
die Verwunderung. Paní ku podivu silná. V.
Jest to ku p-vu. Us. Jest mi k p. D. Ku p.
tam lidu bylo. Ros. Jiným ku p. býti. V.
V tom se sami sobě ku p. líbíme. V. Člověk
ctnostný až ku p. Kom. Ku p. chváliti. V.
Ku p. pěkný. D. Ku p. krásný, malý; ku
p. se potvořuje. Šm. Podivukrásný šp. m.
ku podivu krásný; podivu mohl by býti
genitiv n. dativ, ale se žádným z těchto
dvou pádů krásný se nepojí, ovšem dobře:
podivuhodný.

Podiva, y, f., věc podivná, Abenteuer, n.
Zlob.

Podívaná, é, f., die Schau, Schaustellung,
das Schaugepränge. Dch. Přišel jsem na
p-nou. Us. Kniha na p-nou. Dch. Jídla pro
p-nou. D. Na p-nou jíti, Zlob., býti. Něco
na p-nou dáti. Sych. Tam byla p. Jg.

Podívání, n., pohledění, spatření, das
Sehen, die Schau. P. hoden. D. Něco ku p.
nositi. V. To stoji za p. Bolestné na ni p.