636

Sych. Kratochvilné jest naň p. Sych. Roz-
koš z p.; je na to odtud pěkné p.; pěkné
p. činiti, působiti. Šm. P. dojemné. Bož. Něm.

Podívanice, e, f. Spektakelstück, n.

Podívati se, anschauen, ansehen, sehen,
nachsehen. Jg. Podiv sa m.: podívej se. Na
vých. Mor. a v již. Čech. Podívejte se =
hleďte! Až mílo jest se p. Sych. Rád se po-
dívám, kdo zruší mou radu. Kom. — na
co: na hodiny. D. Bolestné jest se naň po-
dívati. Sych. Podívej se na vinnici. Ros.,
na dvůr, na pole. Us. — čím kam (v co,
do čeho). Milému se podívám pěkně okem
v oko. Nár. pís. P. se někomu do očí, se
do světa, Sych., do zahrady. Us. — čemu.
Jest se tu čemu (nač) p. Har. Bylo se čemu
se strachem p. Bart. Podíváni se posledním
věcem jich. Br. Divům Boha se podívám,
Br., kumštům. Db.

Podívčiti si, die Jungfrauschaft gemessen.
Pověz děvčico, budeš-li moja V Ej budu, budu,
ale to ne včil; počkej šohajku, až si podiv-
čím. Sš. P. 228.

Podivení, p. -se, die Verwunderung.
V. S p-ním býti; on jest jim ku podivu a
s p-ním; hodný p. V. Jest mi to s p-ním.
Sš. J. 67, Reš. Plní, naplňuje nás to podi-
vením. Dch. P. menší větším p-ním pomíjí;
I musilo by to na p. u nás vyjíti, že . . .;
Musilo p. to náramno, bezpřímno a svrcho-
váno býti; Zena z p. svého nad slovy těmi
nevyšla; Učeníci prese všechno p. svoje se
neosmělili Pána tázati se; Nikodem vysly-
šev slova Kristova p. své nad nimi proje-
vuje. Sš. J. 90, 112., 124., 73., 48. Jest
s velikým podivením, že . . . Bart. Ruka
mi pojednou nad p. otekla. Ler. Což bylo
mnohým k nemalému p. Čr. I bylo jim to
s p-ním, kudy jsou to naši zvěděli. Cr. Tak
v p. byl Geriones maje noh mnoho, war Ge-
genstand der Bewunderung. V. Při nás (nám.
Akt. m. Ferd., u nás, tamtéž) jest to s ne-
malým p-ním. Sych. S p-ním na něco hle-
děti; pro p. D. Ku p. mnoho ryb jsme vi-
děli, Har. Ježto nám taková věc do vás
jest s nemalým p-ním. Er. Bylo to ku p.,
lépe, není-li to účelné: bylo se čemu diviti.
Podivením strnouti. Šm. Vz Podiv.

Podivice, ves u Ledče; ves u Vyškova
na Mor. PL., Tk. I. 406.

1. Podivín, a, m., divný člověk, divous,
Sonderling, m. Jg.

2. Podivín, a, m., něm. Kostel, mě. v Br-
něnsku. Vz S. N.

Podivína, y, f., podivná věc. Rozejděte
se všecky zlé podivíny, ostudiny atd. (ří-
kání na nádchu). Er. P. 512.

Podivínka, y, f., ein sonderbares Weib.
Bož. Něm.

Podivínství, n. Sonderlingswcise, f.

Podiviti, il, ení, in Verwunderung setzen.
— koho. Podivujete mě čím dále tím více.
Toť leda čarujete! Kos. 01. I. 165.

Podiviti se, podivovati se, sich verwun-
dern. — se čemu. Nemálo se tomu podivil.
Reš. Okusiv stolník víno podivil se dobrotě
a výbornosti jeho. Sš. J. 40. P. se otplatě.
Kat. 1520. Velicě sě podivi dievčiemu zdraví.
Dr. v. 66. — se nad čím. Podivili jsme
se nad takovou tupostí. Žer. Záp. II. 47. —

se jak. Strachy se (král) podivil (obstu-
puit). BO. — V. P. se, že . . . Vz Chváliti.

Podivně, wunderbar. Bůh ho p. zacho-
val. Flav. P. se tam dostal. Ros.

Podivnosť, i, Wunderbarkeit, Sonderbar-
kejt, Seltsamkeit, f. I)., Jg. Činí to více pro
S p. Šm. P. věcí tu vyjádřených je (Řeky)
urážela. Sš. J. 82.

Podivnůstka, y, f., ein Koriosum.
Podivný; podiven, vna, vno, wunderbar,
befremdlich, fremd, sonderbar, wunderlich,
wundersam, seltsam, abenteuerlich, Wunder-.
P. věc, V , moc, D.. vidění, příhoda, člo-
věk, dítě, zvíře. Jg. Podivným způsobem se
to stalo. Ros. V obličejích podivná jest roz-
ličnosť. Kom. Strany pořekadel vz: Svatba,
Věk.

Podivočelosť, i, f., divokost, Wildheit,
f. Jg.

Podivočelý, divoký, wild. D.

Podivočeti, el, ení, wild werden. Jg.

Podivočiti, il, en, ení, wild machen. Jg.

Podivukrásný, šp. m.: ku podivu krásný.
Vz Podiv.

Podíž, vz Podjíždě.

Podížďka, y, f. m.: podjížďka, u Olom.,
jinde: podliščka, das Wagenrischt, Wagen-
rietscheit. Na Mor. Kd. Má býti dle Mřk.
podíšťka z poddeštička, poddeska, protože
má podobu desky, ploského dřeva. Vz Pod-
jíždě.

Podížka, y, f, vz Podjíždě. — P. na
máslo, Schmalzdöse, f. D.

Podjahen, hna, m., Subdiakon. Vz S. N.

Podjahenský, Subdiakons-. Jg.

Podjahenství, n., das Subdiakonat. Scip.

Podjahní, n., učedlnictví, první stupeň
služby u českých bratří. D.

Podjařmenice, e, f., oslice pod jarmem
chodící, oslice tahounice, die Zugeselin. Sedě
na oslici a na oslátku mláděti p-ce. Sš. Mt. 278.

Podjarní, Frühlings-. P. čas. Jg.

Podjati, vz Podejmouti.

Podjatost', i, f., Befangenheit, f. Dk.

Podjatý, unterwühlt. P. most (stržený).
Zlob. — P., befangen. — čím: bázní, Us.,
milostí, Aesop, dary, Plk., láskou, náruži-
vostí. Th. — v čem. J. tr.

Podjazyčí, n., maso pod jazykem. Us.
Vz Podjazyk.

Podjazyčný, co pod jazykem jest. P.
žlázy. Ssav.

Podjazyk, u, m., místo pod jazykem.
Lex. vet.

Podjed, u, m., podjeď, i, f., vřed se pod-
jídající, pajed, rak, fressendes Geschwür, n.
Sr. stsl. jed, jadb = venenum. Mkl. B. 34.
35. P. v ústech, housenky, žába, houby na
chřtánu, zhorek, pajed, hrdelnice, štětky,
morni pryskýř. Jg. Kdo má p-dy, tomu jásna
opuchnou, zuby se hýbou a krvácejí. Na
Mor. Brt. Maulseuche, f. P. v kosti, Bein-
frass, m. Jg.

Podjedení, n., das Unteressen. Jg.

Podjedí, n. = podjed. Na Mor. Bkř. —
P., der Grünspan. Na Mor. Mřk.

Podjedním se oznamuje chybně m.: zá-
roveň, spolu se oznamuje. Brs. 125.

Podjedy, ův, pl, m., podjed, kurděj. Schar-
bock, m. D.