637

Podjem, u, m., na Slov., náčiní k zdví-
hání vozu, hever, die Wagenwinde. Plk.

Podjemný most (zdvihací), Fallbrücke,
f. D.

Podjesen, a, m., podjeseň, ě. f., zastr.,
podzim, der Herbst. Troj. Měsíce p-na. BO.

Podjesenný. Herbst-. Zralost' p-ná, ma-
turitas autumni. BO.

Podjeti, podjedu, el, et, etí; podjížděti,
ěl, ěn, ění, unterfahren. Podjeli jsme. Br. —
co : město. — Jg.

Podjetí, n., das Unterfassen, Heben, Er-
greifen. P. se o novou budovu, Versuch ein
neues Gebäude aufzuführen. Sf. Rozpr. 390.
Vz Podejmouti. — P., das Unterfahren.

Podjezd, u, m., podjetí, das Unterfahren:
der Unterweg, die Auffahrt (in einem Hause).
— P„ nájezd, nepřátelské vtržení, Streiferei,
f. Krok. '

Podjezdný kočár, unterläufige Kalesche.
Rk.

Podjezeří, n., die Gegend unter einem
See. Rk.

Podjezd', vz Podjíždě.

Podjíma, y, f., die Wagenwinde. Vz Pod-
jíždě, Podjern.

Podjímání, n., vz Podejmouti. P. otázek,
vz Otázka. Jako ve větách tázacích (vz
Otázka), tak i ve větách vztažných relati-
vem leckdy se podjímá věta podřízená. Při-
vedou mne k ulici, v níž pravili, že manželé
bydlejí. Dělejte cokoli míníte, že by vám
nejlépe prospělo. Vidím zde zdi bělostkvoucí,
kteréž pravili mi. že alabastrové jsou. Brt.
S. §. 515. Cf. Ndr. §. 923.

Podjimatel, e, m., der Unternehmer. Rk.

Podjímati, vz Podejmouti.

Podjímavý, von unten hebend; ergrei-
fend.

1. Podjíti, podejdu, podešel, podšel, jití,
(zastr. podešlí); podchoditi, il, zení; podchá-
zeti, el, ení = jíti až pod něco, přiblížiti se
až k čemu (někdy s vedlejším vyznamenáním
tajnosti, chytrosti, odporu, moci atd.), bis
unter etwas hingehen, anrücken, sich an-
nähern, ankommen; sich hin-, einschleichen,
überrumpeln, erwischen; slepým se stávati,
blöde werden; podbírati se, unterlaufen,
schwären; zaliti se, überschwemmt werden.
Jg. — abs. Kdo nemůže podjíti, musí pod-
lézti. Prov. Aby pohoršení nepodcházela.
Kom. Rána podchází (podbírá se). V. Rů-
znice a nesvornosti aby nepodcházely (se
nevluzovaly). Kom. — co, koho. Když mě-
síc slunce podejda na místo slunce se po-
staví. Kom. P. nebezpečenství (podniknouti).
Roterod. Otčen. Příliš dle latiny: periculum
subire. Jg. Naši louku voda podešla (zalila).
Mřk. — kam. Vece Cech, podejděm pod
tuto horu. Dal. 7. Slunce pod znamení
raka podešlo. Troj. ■— v co: v rozličné ne-
upřímnosti a pokrytství p. Radislav pro
hanbu musí v tu řeč podjieti. Dal. 48. Byla
pak již podešla v stáří. Sš. L. 43. — (koho)
čím. Polené v zemiu vnidú, Čechy je bojem
podjidú. Dal. 113 Rána krví podešla. D.
Louka vodou podešla (se zalila). Jg. Sena
vodou podešla. Let. 462. Zvykem podešel
obyčej ošklivý. Kom. — co s kým: boj
s někým p. Plk. — komu. K blesku vy-

cházejícího slunce sovám oči podcházejí
(slepnou). Apol. Podchází mu hlava (pod-
bírá se). Ros. — kde skrze co. Jak prav-
divě skrze kázně opuštění všichni v kře-
sťanstvu neřádové podešli. Kom. — čeho.
Však toho časa dojde, že vnuk pomstí děda
svého. Dal. — co za koho : smrť. Alx. 1109.

2. Podjíti, vz Podejmouti.

Podjití, n., das Daruntergehen, Anrücken.
— P., podkradení se, das Einschleichen. —
P., podlití, das Unterlaufen mit Blut. Ms.

Podjízek, zku, m , die Unterwehr. Us.

Podjíždě (na Mor. podjížda), podýždě,
ě, podjezď, podjížď, podníž, podnéž, po-
díž, e, podjížďka, podnížka, podtížka,
podížka, y, f., příční dřevo u pluhu pod
hřídelem n. u vozu pod rozvorou, které voj
vzhůru drží, das Reibscheit. Us. Dch. Vz
Podíždka.

Podkabátek, tku, m., kamisola, Unter-
rok, m. Rohn.

Podkabování se, n., poddanosť, poslu-
šenství, die Unterthänigkeit, der Gehorsam.
I nyní mluví o p. Sš. O. 211.

Podkaditi, il, děn, ění, unterräuchern. —
koho. Ros. — čím. Tč.

Podkaliti, il, en, ení; podkalovati, unter-
schwemmen. — co: louku. Plk. — co kde.
Voda trávu na louce podkalila. Ros.

Podkamní, n., kouzeň, místo pod kamny.
D.

Podkancléř, e, m., zástupce kancléře,
Unterkanzler, m.

Podkapí, n., okap, die Träufe. Us.

Podkasáček, čku, m., der Schlcppträger,
nástroj. Dch.

Podkasalec, lce, m. = podkasalý.

Podkasalý,podkasaný, aufgeschürzt. Maje
p. bedra. Ben. V.— P., opovážlivý, hotový,
gerüstet, verwegen. Reš. P. lotr. Jg.

Podkasání, n. = přepásání. BO.

Podkasaný; podkasán, a, o, aufgeschürzt.
Chodí p-ná. Jg.

Podkasati, podkasám a podkaši; podka-
sávati, podkasovati = podpásati, podhrnouti,
podzvihnouti šaty, auf-, umschürzen. — co
čím. Východní národové podkasují oděvy
své pasem okolo beder. Sš. L. 12(5. (Žakov-
stvo) chce laiky pod sě hrózú p. Hus. 1. 8.
—- co, koho komu: sobě sukni. Puch. Ně-
koho sobě p. = podmaniti, sich unterwer-
fen. Kom. Stojte podkasavše bedra svá oble-
čeni v pancier spravedlnosti. ZN. Stranu pod
obojí p. chtěl. Čr. — se. Panna se podka-
sala. Us. — koho pod co. Atheňané všecky
Reky pod se p. chtěli. V. — Let., Kom. Pod
svou moc. Ler.

Podkati ~ (poď) volati, rufen. Na Slov.

Podkazatelka, y, f. Že má ženu p-ku,
kteráž kázání činila po domích, činíc se
knězem a kazatelem. Bart. 315.

Podkeř, e, n. kře, m.,polokeř, die Staude.
Rostl.

Podklad, u, podkladek, dku, m., pod-
stavek, podstavec, podkládka, podstavník,
podstav, die Unterlage, der Untersatz. P.
u tesařů (na břevna). Jg. P. k sestavení
mlýnského kola: kříž, ve mlýně: pachole,
na pile: stok, u saní: podplatek. Šp. P. n.
kozlík na ohništi (na dříví), der Feuerbock;